Zprávy z tisku
EK navrhne, jak se země EU budou podílet na boji s oteplováním
Evropská komise ve středu představí rozsáhlý a s napětím očekávaný energeticko-klimatický balík návrhů, které mají Evropské unii pomoci naplnit její ambiciózní cíle v boji s oteplováním. Obsahovat bude i to, o kolik by jednotlivé země měly snížit emise skleníkových plynů a naopak navýšit využití obnovitelných zdrojů energie.
Brusel 21. ledna (zpravodaj ČTK) - Evropská komise ve středu představí rozsáhlý a s napětím očekávaný energeticko-klimatický balík návrhů, které mají Evropské unii pomoci naplnit její ambiciózní cíle v boji s oteplováním. Obsahovat bude i to, o kolik by jednotlivé země měly snížit emise skleníkových plynů a naopak navýšit využití obnovitelných zdrojů energie.
Dá se očekávat, že návrhy, které budou muset ještě schválit členské státy i Evropský parlament, vyvolají řadu rozporuplných reakcí. Kritické poznámky a otázky totiž z mnoha stran zaznívají už nyní, tedy ještě před tím, než výkonný orgán "sedmadvacítky" plán vůbec položil na stůl.
Balíček je reakcí na březnový summit, na němž se státníci po zdlouhavých jednáních zavázali, že EU do roku 2020 sníží proti roku 1990 emise skleníkových plynů nejméně o pětinu a naopak zvýší využití obnovitelných zdrojů na 20 procent ze současných 8,5 procenta.
Ministr životního prostředí Martin Bursík před několika dny řekl, že v případě Česka bude komise asi požadovat navýšení podílu energie vyráběné z obnovitelných zdrojů na 14 procent. Nyní podíl činí v závislosti na metodice výpočtu asi pět procent. Česká vláda se pak loni shodla, že ČR by mohla podíl obnovitelných zdrojů navýšit na 8,6 procenta.
Dá se tak očekávat, že výrazně vyšší návrh se tak nesetká s přílišným nadšením. Ovšem tak tomu bude i v případě řady dalších členských států. Kritika zřejmě bude zaznívat i z takových států jako je Švédsko, které přitom nyní 40 procent energie má z obnovitelných zdrojů a další případné navýšení se mu vzhledem k tomu nezdá být spravedlivým.
Energie z obnovitelných zdrojů je získávána například slunečními, větrnými či vodními elektrárnami nebo s využitím biomasy. Balík pak prý počítá i s tím, že v roce 2020 by nejméně deset procent pohonných hmot pro automobily měla tvořit biopaliva.
Další významnou věcí, kterou bude upravovat, bude stanovení limitů pro snížení emisí skleníkových plynů pro jednotlivé země a reformování současného schématu obchodování s emisními povolenkami. Komise navrhne, jak by měly země snížit emise po roce 2013, aby mohlo být dosaženo v rámci celé unie dvacetiprocentního snížení v roce 2020 proti roku 1990.
Podle agentury Reuters je možné očekávat, že hlavní část břemene v této otázce bude vložena na bedra starých členských států EU. Chudším novým státům EU by pak prý výkonný orgán mohl umožnit dokonce navýšení limitů až o 20 procent, avšak proti roku 2005.
Jde totiž o to, že státy z bývalého socialistického bloku, zejména ty, které byly do značné míry závislé na těžkém průmyslu, už proti roku 1990 emise výrazným způsobem snížily. I u tohoto návrhu se dá čekat, že bude řada zemí mít určité námitky. Snižování emisí totiž přináší náklady, a tudíž to má dopad na národní ekonomiky jednotlivých zemí.
Proměnit by se mělo i obchodování s povolenkami na limity vypouštění oxidu uhličitého (CO2), přičemž tyto změny se nebudou líbit evropskému průmyslu. Ten už předem avizoval obavy, že sníží jeho konkurenceschopnost proti zemím, které tak přísné opatření nemají. Z některých stran tak zazněly hrozby, že by se firmy mohly přesunout jinam, mimo EU.
Dosud je to tak, že asi 12.000 firem dostává povolenky na určité množství emisí. Pokud je nevyčerpají, třeba kvůli tomu, že investují do ekologicky šetrnějších technologií, mohou je prodat. V opačném případě si naopak dle potřeby mohou další dokoupit. Nové by pak mělo být to, že by si firmy měly tyto povolenky rovnou kupovat. Nejprve část a od roku 2020 vše.
Kromě toho návrhy, na jejichž detailech se stále pracuje a které mohou projít ještě určitými proměnami, počítají s tím, že státy by mohly dávat víc peněz na projekty ochrany životního prostředí než dosud. Měly by také podpořit další technologie pro zachytávání a hlavně ukládání oxidu uhličitého pod zem místo toho, aby se vypouštěl do ovzduší jako nyní.
Datum: 21.01.2008 09:32
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 21.1.08
Poslední změna: 21.1.2008
Počet shlédnutí: 130
EK navrhne, jak se země EU budou podílet na boji s oteplováním
Evropská komise ve středu představí rozsáhlý a s napětím očekávaný energeticko-klimatický balík návrhů, které mají Evropské unii pomoci naplnit její ambiciózní cíle v boji s oteplováním. Obsahovat bude i to, o kolik by jednotlivé země měly snížit emise skleníkových plynů a naopak navýšit využití obnovitelných zdrojů energie.
Brusel 21. ledna (zpravodaj ČTK) - Evropská komise ve středu představí rozsáhlý a s napětím očekávaný energeticko-klimatický balík návrhů, které mají Evropské unii pomoci naplnit její ambiciózní cíle v boji s oteplováním. Obsahovat bude i to, o kolik by jednotlivé země měly snížit emise skleníkových plynů a naopak navýšit využití obnovitelných zdrojů energie.
Dá se očekávat, že návrhy, které budou muset ještě schválit členské státy i Evropský parlament, vyvolají řadu rozporuplných reakcí. Kritické poznámky a otázky totiž z mnoha stran zaznívají už nyní, tedy ještě před tím, než výkonný orgán "sedmadvacítky" plán vůbec položil na stůl.
Balíček je reakcí na březnový summit, na němž se státníci po zdlouhavých jednáních zavázali, že EU do roku 2020 sníží proti roku 1990 emise skleníkových plynů nejméně o pětinu a naopak zvýší využití obnovitelných zdrojů na 20 procent ze současných 8,5 procenta.
Ministr životního prostředí Martin Bursík před několika dny řekl, že v případě Česka bude komise asi požadovat navýšení podílu energie vyráběné z obnovitelných zdrojů na 14 procent. Nyní podíl činí v závislosti na metodice výpočtu asi pět procent. Česká vláda se pak loni shodla, že ČR by mohla podíl obnovitelných zdrojů navýšit na 8,6 procenta.
Dá se tak očekávat, že výrazně vyšší návrh se tak nesetká s přílišným nadšením. Ovšem tak tomu bude i v případě řady dalších členských států. Kritika zřejmě bude zaznívat i z takových států jako je Švédsko, které přitom nyní 40 procent energie má z obnovitelných zdrojů a další případné navýšení se mu vzhledem k tomu nezdá být spravedlivým.
Energie z obnovitelných zdrojů je získávána například slunečními, větrnými či vodními elektrárnami nebo s využitím biomasy. Balík pak prý počítá i s tím, že v roce 2020 by nejméně deset procent pohonných hmot pro automobily měla tvořit biopaliva.
Další významnou věcí, kterou bude upravovat, bude stanovení limitů pro snížení emisí skleníkových plynů pro jednotlivé země a reformování současného schématu obchodování s emisními povolenkami. Komise navrhne, jak by měly země snížit emise po roce 2013, aby mohlo být dosaženo v rámci celé unie dvacetiprocentního snížení v roce 2020 proti roku 1990.
Podle agentury Reuters je možné očekávat, že hlavní část břemene v této otázce bude vložena na bedra starých členských států EU. Chudším novým státům EU by pak prý výkonný orgán mohl umožnit dokonce navýšení limitů až o 20 procent, avšak proti roku 2005.
Jde totiž o to, že státy z bývalého socialistického bloku, zejména ty, které byly do značné míry závislé na těžkém průmyslu, už proti roku 1990 emise výrazným způsobem snížily. I u tohoto návrhu se dá čekat, že bude řada zemí mít určité námitky. Snižování emisí totiž přináší náklady, a tudíž to má dopad na národní ekonomiky jednotlivých zemí.
Proměnit by se mělo i obchodování s povolenkami na limity vypouštění oxidu uhličitého (CO2), přičemž tyto změny se nebudou líbit evropskému průmyslu. Ten už předem avizoval obavy, že sníží jeho konkurenceschopnost proti zemím, které tak přísné opatření nemají. Z některých stran tak zazněly hrozby, že by se firmy mohly přesunout jinam, mimo EU.
Dosud je to tak, že asi 12.000 firem dostává povolenky na určité množství emisí. Pokud je nevyčerpají, třeba kvůli tomu, že investují do ekologicky šetrnějších technologií, mohou je prodat. V opačném případě si naopak dle potřeby mohou další dokoupit. Nové by pak mělo být to, že by si firmy měly tyto povolenky rovnou kupovat. Nejprve část a od roku 2020 vše.
Kromě toho návrhy, na jejichž detailech se stále pracuje a které mohou projít ještě určitými proměnami, počítají s tím, že státy by mohly dávat víc peněz na projekty ochrany životního prostředí než dosud. Měly by také podpořit další technologie pro zachytávání a hlavně ukládání oxidu uhličitého pod zem místo toho, aby se vypouštěl do ovzduší jako nyní.
Datum: 21.01.2008 09:32
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 21.1.08
Poslední změna: 21.1.2008
Počet shlédnutí: 130