Češi by měli do 2020 víc než zdvojnásobit podíl "zelené energie"

Česko by mělo do roku 2020 více než zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energií. Zatímco dosud činil něco přes šest procent, tak na konci příštího desetiletí by to mělo být 13 procent. Vyplývá to z balíku návrhů, který dnes zveřejnila Evropské komise. Opatření mají Evropské unii pomoci dostát ambiciózním cílům, k nimž se zavázala v rámci boje s klimatickými změnami.

Brusel/Praha 23. ledna (zpravodaj ČTK) - Česko by mělo do roku 2020 více než zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energií. Zatímco dosud činil něco přes šest procent, tak na konci příštího desetiletí by to mělo být 13 procent. Vyplývá to z balíku návrhů, který dnes zveřejnila Evropské komise a který ještě podléhá souhlasu členských zemí a Evropského parlamentu. Opatření mají Evropské unii pomoci dostát ambiciózním cílům, k nimž se zavázala v rámci boje s klimatickými změnami.

Návrhy už vyvolaly řadu rozporuplných reakcí. Zdá se však, že Česko je s touto částí balíčku spokojeno. "Jde prakticky o potvrzení návrhu, s kterým šla do jednání česká vláda," řekl ministr životního prostředí Martin Bursík.

"Sedmadvacítka" se loni v březnu na summitu zavázala, že se do roku 2020 zvýší podíl obnovitelných zdrojů na 20 procent a že ve stejné době budou muset všechny pohonné hmoty mít nejméně desetiprocentní podíl biopaliv. Mezi obnovitelné zdroje jsou řazeny třeba biomasa a sluneční, větrná, či vodní energie. Nepatří tam naopak jaderná energie.

Analýza EK ukázala, že dosažení cílů v oblasti obnovitelných zdrojů povede k roční úspoře 600 až 900 milionů tun emisí oxidu uhličitého. Sníží se prý také spotřeba fosilních paliv o nějakých 200 až 300 milionů tun ročně, přičemž většina z nich je do EU dovážena. Náklady s tím spojené pak komise odhadla na 13 až 18 miliard eur ročně (340 až 470 miliard korun).

Poslední kompletní a prověřené údaje o obnovitelných zdrojích jsou z roku 2005, kdy jejich podíl v EU byl 8,5 procenta. K dosažení slibovaných 20 procent tak bylo třeba rozdělit 11,5 procenta. EK to udělala tak, že vzala v potaz startovací pozici států i jejich relativní bohatství.

Na rozdíl od limitů na vypouštění emisí skleníkových plynů, kde některé chudší země budou moci místo snižování emisí naopak vypouštět víc proti roku 2005, v případě obnovitelných zdrojů se podíl bude muset zvýšit ve všech. Nejmenší podíl by pak měl být na Maltě , nejvyšší ve Švédsku.

Ne všem státům se to ale zamlouvá. Námitky už předem vyjádřily třeba skandinávské země. Například Švédsko v roce 2005 mělo nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů. Nyní proto tvrdí, že návrhy EK bude trestáno. Bude prý muset dál navyšovat místo toho, aby bylo naopak oceněno, že v přístupu k "zelené energii" udělalo nejvíc.

Český premiér Mirek Topolánek označil výsledek za uspokojivý. Podařilo se prý vyjednat kvótu zhruba na požadované úrovni. Vláda v listopadu uvedla, že by mohla zvýšit podíl na 8,6 procenta. Tento fakt se ale týkal jiného druhu spotřeby energií a po převodu na srovnatelný údaj EK tvoří zhruba 12,5 procenta.

"O tomto čísle můžeme bez problémů jednat, není příliš vzdálené od našich vlastních expertních odhadů kapacity obnovitelných zdrojů, které u nás máme reálně k dispozici," řekl dnes Bursíkův náměstek Aleš Kuták.

V rozhovoru pro Rádio Česko Topolánek také uvedl, že zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů bude pro Česko znamenat velký nárůst pěstování biomasy, protože možnosti výroby energie z vody jsou vyčerpány a větrná energetika je problematická. V této souvislosti se podle něj otevírá otázka budoucnosti jaderné energetiky, i když ji komise nezmínila.

"Naše podniky nejenže mohou navržená čísla splnit, ale ještě přitom posuneme ekonomiku dopředu. Byla by velká škoda propásnout tuto příležitost k rozhýbání zeleného průmyslu, inovací a investic do moderních technologií," řekl Petr Holub z Hnutí Duha.

Plány pro obnovitelné zdroje se podle EK mají týkat tří sektorů: výroby elektřiny a tepla, chlazení a dopravy. Obnovitelné zdroje nyní v EU představují roční obrat kolem 30 miliard eur. Rozšíření sektoru bude stát až 18 miliard eur, avšak povede k úsporám energií i tvorbě pracovních míst. V roce 2016 by pak obrat v této oblasti měl podle odhadů EK dosahovat 150 miliard eur (téměř čtyř bilionů korun).

Evropská komise

Datum: 23.01.2008 13:49
Zdroj: Zpráva ČTK

Tweet