Komunitní kompostování v obcích podle zákona o odpadech

V roce 2006 byla přijata novela zákona o odpadech 314/2006 Sb. V této novelizaci jsou přítomny hned dvě možnosti, které mohou využít obce usilující o zřízení vlastní kompostárny či kompostárničky. Jednou z těchto možností je komunitní kompostování, které je možné realizovat již od vejití novely zákona v platnost. Druhou možností je zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, požadavky na něž má přinést vyhláška, k jejímuž vypracování zmocnila novela zákona o odpadech Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministertvem zdravotnictví. Tím se budu zabývat až v některém následujícím článku.

Komunitní kompostování definuje novela zákona o odpadech 314/2006 Sb. v paragrafu 10a:

(1) Pro účely této části zákona se rozumí komunitním kompostováním - systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost, zeleným kompostem - substrát vzniklý kompostováním rostlinných zbytků, veřejnou zelení - parky, lesoparky, sportoviště, dětská hřiště a veřejně přístupné travnaté plochy v intravilánu obce. (2) Obec může ve své samostatné působnosti, jako opatření pro předcházení vzniku odpadů, stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce. (3) Úprava a kompostování zelených zbytků musí být provozovány tak, aby nedošlo k narušení složek životního prostředí nad míru stanovenou zvláštními právními předpisy. Kompostovací proces musí být řízen tak, aby byl zajištěn aerobní mikrobiální rozklad organické hmoty bez vzniku zápachu a emisí metanu. (4) Jiné využití zeleného kompostu, než je uvedeno v odstavci 2, je možné pouze za splnění podmínek stanovených zvláštními právními předpisy.

Co novela zákona o odpadech přináší pro obce

Pokud obec přijme obecně závaznou vyhlášku, kterou upraví systém sběru a kompostování rostlinných zbytků ze zelených ploch a zahrad, tak tímto vytvoří preventivní opatření proti vzniku odpadů. Zbytky rostlin se tedy nestanou odpadem, ale zeleným kompostem. Tento kompost pak může obec využívat zejména při údržbě a obnově zeleně na svém vlastním území.

Za povšimnutí u komunitního kompostování, jak je pojato v novel zákona o odpadech 314/2002 Sb., stojí zejména:

1. Není nijak omezena kapacita komunitních kompostáren. Lze si tedy představit komunitní kompostárny i třeba s mnoha tisícovou kapacitou.
2. Komunitní kompostování není nijak technologicky omezeno, což znamená, že zda a jaké bude vodohospodářské zabezpečení, jaká budou opatření pro prevenci vzniku zápachu, jak bude kompostárna vybavena, apod. rozhoduje především obec v rámci přípravy vyhlášky.
3. Pro komunitní kompostování není vyžadován provozní řád, evidenci přijímaných materiálů a produkovaných kompostů,... Administrativní náročnost je tedy prakticky nulová.
4. U kompostů není nutné sledovat jejich kvalitativní parametry (živiny, nerozložitelné příměsy, obsah dusíku a spalitelných látek, obsahy těžkých kovů, pH,...) ani procesní parametry (teplotu, vlhkost, koncentraci oxidu uhličitého, apod.).

Jediným jasně formulovaným požadavkem je, že kompostovací proces musí být řízen tak, aby se předešlo vzniku zápachu a emisím metanu. To je poměrně jasné vodítko, s nímž by mělo být pracováno v rámci přípravy obecně závazné vyhlášky.

O upřesnění komunitního kompostování jsem požádal Ministerstvo životního prostředí. Níže je vyjádření od paní Evy Hanušové z Legislativního odboru. Komunitní kompostování z pohledu praxe popisuje pan Miloš Šťastný ve článku: Komunitní kompostování aneb jak je možné legálně ušetřit za odvoz komunálního odpadu z obce

Vyjádření MŽP

Ze systematického zařazení § 10a do zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon o odpadech“) i ze znění § 10a odst. 2 zákona o odpadech „Obec může ve své samostatné působnosti, jako opatření pro předcházení vzniku odpadů, …“ lze vyvodit, že v případě komunitního kompostování, upraveného § 10a, zákon upravuje nakládání s věcmi, které se nestaly odpadem. Ustanovení zákona, která stanoví povinnosti při nakládání s odpady, se při splnění požadavků § 10a zákona o odpadech na komunitní kompostování nevztahují.

Komunitním kompostováním se podle § 10a odst. 1 písm. a) zákona o odpadech rozumí systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost. Z uvedeného vyplývá, že pokud osoba (obec) bude chtít kromě rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad sbírat a shromažďovat i jiné věci (např. odpady z kuchyní, byť rostlinného původu), nebo věci, které se staly odpadem ještě před jejich předáním do kompostárny, nejednalo by se o komunitní kompostování ve smyslu § 10a zákona o odpadech.

Pokud obec bude chtít zavést komunitní kompostování ve smyslu § 10a zákona o odpadech, musí splnit následující požadavky:

1. Musí vydat obecně závaznou vyhlášku obce, ve které stanoví systém komunitního kompostování (komunitní kompostování viz. výše) a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce.
2. Úprava a kompostování zelených zbytků musí být provozovány tak, aby nedošlo k narušení složek životního prostředí nad míru stanovenou zvláštními právními předpisy (např. zákon o vodách - § 39, zákon o ochraně přírody a krajiny).
3. Kompostovací proces musí být řízen tak, aby byl zajištěn aerobní mikrobiální rozklad organické hmoty bez vzniku zápachu a emisí metanu.

Výše uvedené požadavky se vztahují na veškeré komunitní kompostování bez ohledu na kapacitu komunitní kompostárny. S ohledem na velikost komunitní kompostárny se však na komunitní kompostování mohou v různém rozsahu vztahovat jiné právní předpisy (např. stavební zákon).

Vzhledem k tomu, že v případě postupu podle § 10a se nejedná o nakládání s odpady, ponechává zákon o odpadech úpravu této činnosti z velké části na jiných právních předpisech. Pokud by obec chtěla zavést systém komunitního kompostování ve smyslu § 10a zákona o odpadech, doporučuji, konzultovat tento svůj konkrétní záměr s místně příslušnými odbory životního prostředí, příp. se stavebním úřadem.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost