Kostřava rákosovitá

Kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea) – kostřava rákosovitá je vysoká hustě trsnatá tráva, mohutnější než kostřava luční, na jaře brzy obrůstá a zůstává zelená dlouho do podzimu. Kostřava pochází z Evropy. Postupně se rozšířila do vlhčích podmínek mírného pásu.

Přirozený habitat: vlhké, výživné těžší půdy na březích potoků, mokrých loukách, okrajích cest, ve vlhkých příkopech. Vyznačuje se vysokou tolerancí k půdním a klimatickým podmínkám, snáší dobře sucho i krátkodobé zamokření, daří se jí dobře na stanovištích s vyšší hladinou podzemní vody. Je vytrvalou rostlinou, dorůstá do výšky až 2 metrů. Kostřava má mimořádnou ekologickou přizpůsobivost, je vyhraněně ozimého charakteru, velmi odolná k suchu, k záplavám, náročná na živiny v půdě, dává přednost těžším půdám, ale je citlivá k okyselení půd. Používaná odrůda Kora (od r. 1989) byla vyšlechtěna ve Šlechtitelské stanici Hladké Životice, s.r.o., křížením ekotypu kostřavy rákosovité z Bílovce s odrůdami světového sortimentu (Festal, Kenmont, Kentucky 31 a Kenhy).

Technologie pěstování

Kostřava se vysévá na jaře do krycí plodiny nebo i v čisté kultuře, pokud je pozemek spolehlivě a dokonale odplevelený. Hustší setí vyhovuje také porostům na energetické účely, lze tudíž doporučit setí do užších řádků. Výsevek se pohybuje v dávce 15 - 16 kg/ha. Pro založení porostu kostřavy rákosovité je třeba, aby byla půda po plodině, která ji zanechá v čistém stavu, bez zaplevelení. Je to důležité zejména pro semenářskou kulturu, kde nesmí být půda zaplevelena pýrem a v minulosti na ni neměla být pěstována srha říznačka, která je pak v osivu neodstranitelnou příměsí.

Využití kostřavy rákosovité je nejčastější v trvalých travních porostech, které se přihnojují podle stavu porostu tradičním způsobem (podle potřeby, zpravidla dusíkem). Při založení porostu kostřavy rákosové ve směsi s tetraploidním jetelem se hnojí obdobně jako v semenářské kultuře, ale není třeba v prvních letech dodávat dusík, neboť mu zajistí jetel vzdušnou fixací hlízkovými bakteriemi. V dalších letech stačí podzimní přihnojení dusíkem jen v dávce asi 30 kg/ha.

Porost určený na semeno se hnojí před setím dávkou 40 kg dusíku, 40 kg P a 70 – 80 kg K/ha. Po sklizni krycí plodiny, a dále na podzim se porost přihnojí dusíkem, v dávce 40 kg/ha. V dalších užitkových letech se na jaře hnojí dávkou 40 – 60 kg/ha dusíku a po sklizni se opět dodá dusík v dávce přibližně 30 – 40 kg/ha.

Kostřava rákosovitá se vysévá na jaře do krycí plodiny nebo i v čisté kultuře, pokud je pozemek spolehlivě a dokonale odplevelený. Jako krycí plodina se hodí jarní pšenice či oves se sníženým výsevkem. Ječmen je nevhodný, protože příliš potlačuje pozvolna se vyvíjející kostřavu. Semeno trávy se vysévá kolmo na řádky krycí plodiny, do řádků širokých 25 – 45 cm. Hustší setí vyhovuje porostům záměrně zakládaným pro energetické účely, takže v těchto případech lze doporučit také setí do užších řádků. Výsevek kostřavy se doporučuje v dávce 15 – 16 kg/ha. Seje se do hloubky 2 – 3 cm. Další agrotechnické zásahy spočívají už jen v přihnojení či ochraně proti škodlivým činitelům s následnou sklizní.

Pro založení jetelotravní směsi se může kostřava rákosovitá nahradit kostřavou luční, kterou často překonává vytrvalostí a zvláště přizpůsobivostí k vláhovým poměrům. V polním pícninářství byly s úspěchem ověřeny např. následující jetelotravní směsi. Pro využívání na 2 – 3 užitkové roky je vhodná směs 15 kg středně raného jetele lučního (Kvarta, Beskyd), nebo rané odrůdy Vesna a 7 – 8 kg/ha Kory. Pro dlouhodobější porosty (tři a více let) je vhodný poměr 12 kg jetele lučního Vesna a 11 – 12 kg Kory. Pro udržení porostu bez plevele stačí zpravidla provést ve vhodné době odplevelovací seč. Použití herbicidů se volí jen v případě silného zaplevelení. Rovněž pro pastevní porosty je kostřava rákosovitá vhodná.

Proti dvouděložným plevelům se osvědčilo ošetření v kombinaci herbicidů Starane 250 EC, Lontrel 300 a Aminex (MCPA). Podle potřeby se mohou použít ještě tyto další herbicidy: Agritox 50 SL, Duplosan KV/DP, U 46 M Fluid, U 46 KV Fluid, nebo Basagran 600.

Sklizeň pro krmivářské účely se provádí tradičním, obecně známým postupem, proto není třeba jej zde podrobně popisovat. Zelená hmota určená pro využití k výrobě bioplynu se sklízí rovněž tradičním způsobem, ale je třeba ji zakonzervovat, aby byla k dispozici po delší dobu. K tomu lze využít např. senážování nebo i tradiční silážování.

Porost určený na semeno se sklízí kombajnem, ale mláticí ústrojí musí být jen lehce přitaženo. Sklizená sláma se po proschnutí ještě jednou přemlátí, a tím se zajistí co nejnižší sklizňové ztráty. Kostřava rákosovitá se sklízí zpravidla v červenci při plné zralosti, což nejčastěji odpovídá i termínu sklizně pro energetické účely. Sláma se pak slisuje do balíků, hranatých nebo válcových, případně je možné ji sklidit sběrací řezačkou. Obdobným způsobem se sklízí i celková nadzemní hmota určená pro energetické využití. Výnosy celkové nadzemní hmoty kostřavy rákosovité jsou přibližně 6 – 11 t/ha suché hmoty. Tyto průměrné výnosy odpovídají výnosům získaným v r. 1999 v Zubří: na hnojené variantě byl výnos suché hmoty 11 t/ha, ve variantě nehnojené 6,8 t/ha. Takovéto výnosy jsou z hlediska energetického využití uspokojivé. Výhodné je rovněž i poměrně rychlé stárnutí porostu usnadňující vysychání biomasy, což je rovněž pro její využívání k přímému spalování vítané. Pěstování kostřavy rákosovité se proto jeví pro energetické účely jako perspektivní.

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu