Zprávy z tisku

Nová analýza: 5 až 26 % spotřeby zemního plynu může do osmi let nahradit bioplyn

Až 26 terawatthodin (TWh) energie by mohly dodávat v roce 2030 nové a modernizované bioplynové a biometanové stanice, spočítali experti CZ Biom. To odpovídá zhruba 2,5 miliardám kubíků zemního plynu, tedy zhruba čtvrtině roční spotřeby ČR. Vyrobený bioplyn lze použít stejně jako zemní plyn: ve vytápění, v průmyslu či v dopravě. Lze ho rovněž vyčistit a po stlačení vhánět do plynové distribuční sítě. Výpočet je součástí analýzy o regulačním potenciálu bioplynu v energetice, kterou připravují experti CZ Biom spolu s ČVUT.

 
Foto: Adam Moravec, CZ Biom
 

„Na stole leží dvě otázky: jaké využití vyrobeného bioplynu bude nejpotřebnější, zda ve vytápění budov, v průmyslu nebo v dopravě. Ta hlavní otázka ale zní, jaká je ochota státu výrazně přidat plyn v rozvoji bioenergetiky a také třeba uznat připojení výroben biometanu k distribuční síti plynu jako infrastrukturu zvyšující bezpečnost a veřejný zájem,” řekl Adam Moravec z CZ Biom.

„Další desetinu spotřeby plynu dokáží do pěti let ušetřit nově budované obnovitelné zdroje. Jejich budování pomůže domácnostem, obcím i podnikatelům. Oceňuji dosavadní přístup všech ministerstev při zjednodušování povolování a dalších opatřeních na zrychlení instalací. Je potřeba je co nejdříve dokončit. Čím dříve zrychlíme procesy pro posilování energetické suverenity, tím rychleji se zbavíme závislosti na ruském plynu a zdražování energie,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Detaily úspory plynu pomocí obnovitelných zdrojů shrnuje infografika dostupná zde.

Současná výroba bioplynu činí přibližně 6,5 terawatthodin (TWh), což odpovídá přibližně 8 % spotřeby zemního plynu. Dle nového výpočtu lze v roce 2030 disponovat 10,5 nebo až 26 TWh energie v bioplynu. Nižší číslo odpovídá střednímu scénáři a předpokládá vývoj oboru pro naplnění cílů EU před vypuknutím války na Ukrajině. Výroba 26 TWh odpovídá maximálnímu možnému rozvoji do roku 2030 s ohledem na zdroje biomasy a technické možnosti. Naopak, pokud stát nepřijme žádná rozvojová opatření, bude výroba v roce 2030 činit 4,8 TWh.

Typickými vstupními substráty bioplynových stanic je směs odpadů, statkových hnojiv, pěstované biomasy a vedlejších produktů. Jelikož bioodpad v sobě ukrývá pouze cca 2 TWh energie a bude se dále snižovat kvůli snaze minimalizovat vznik odpadů, největší potenciál navýšení produkce bioplynu je ukryt zejména v pěstované biomase. Výpočet potenciálu předpokládá využití 80 % veškerého bioodpadu a poloviny dostupných statkových hnojiv. Aktuální podíl využívaných substrátů v průměrné české bioplynce ukazuje graf níže.

Největší potenciál má pěstovaná biomasa

Pěstování energetických plodin pro bioplyn zabírá plochu přibližně 130–180 tis. hektarů tedy pouhá 4 % celkové zemědělské plochy v ČR. Akční plán pro biomasu uvádí, že z celkové plochy zemědělské půdy v ČR při zajištění 100% potravinové soběstačnosti může být uvolněno 1,2 až 1,5 milionu hektarů. Do této výměry je započítána orná půda i trvalé travní porosty, další potenciál tvoří plochy nevhodné pro pěstování potravinářských plodin a krmiv (rekultivované, sanované, po záplavách). Kvůli snižování stavu hospodářských zvířat bude uvolněna další zemědělská půda dnes potřebná pro zajištění krmiv. Z toho vyplývá, že plocha, na které se v současnosti pěstuje energetická biomasa, by mohla být minimálně trojnásobně rozšířená.

Energetické plodiny nepředstavují pro krajinu ani půdu větší zátěž než běžné plodiny, spíše naopak, uvádí dále analýza CZ Biomu. Nový potenciál je totiž získáván z pro půdu zlepšujících plodin, anebo taky z předplodin a meziplodin (plodiny využívající mezidobí, kdy na poli není pěstována hlavní plodina. REpowerEU to nazývá a současně vybízí k tzv. sekvenčnímu pěstování). Produkce energetické biomasy je kontrolována stále zpřísňujícími se pravidly pro udržitelnou produkci biomasy, která se naopak nevztahují na potravinové plodiny. Biopaliva z energetických plodin certifikací prokazují emisní úsporu oproti fosilním palivům, která je více jak 65 % a neustále se zvyšuje. Plodiny použité pro výrobu bioplynu jsou produkovány za podpory živin z digestátu (hnojivo z bioplynové stanice) a tím se snižuje plošná spotřeba minerálních hnojiv, které jsou také zdrojem nemalých emisí. Navíc pro produkci bioplynu se stále častěji používají plodiny, které zlepšují stav půdy a zpestřují osevní postup. Jde o bobovité plodiny pěstované samostatně anebo jako směsný porost s jinými plodinami, které ztratily tržní uplatnění, a proto z polí téměř vymizely.

Zdroj: Tisková zpráva Komory OZE a CZ Biom 26. 7. 2022

 


Datum uveřejnění: 26.7.22
Poslední změna: 27.7.2022
Počet shlédnutí: 188