Odborné články
Topit obilím, nebo ne ?
Dnes je již jisté, že toto palivo má své opodstatnění a jeho význam, jako paliva bude růst. Důkazem, že využití obilí jako paliva, má i další nezanedbatelné efekty je situace s obilím za poslední dva roky. Vloni byla nadůroda a vznikl veliký problém co s obilím, kde jej uskladnit a za jakou cenu se podaří prodat. Letos je zase mnoho obilí nekvalitního a zase zemědělci neví co s ním a prodejní ceny jsou hluboko pod výrobními náklady. Při tom by plošné spalování obilí mohlo tuto situaci řešit. Spalování obilí v elektrárnách může řešit pouze momentální situaci, nikoliv řešit situaci systematicky. Tato úvaha vychází z ceny paliva. Pro elektrárny se pohybuje kolem 1000 Kč/t a takováto cena je pro zemědělce nepřijatelná. Pro vytápění malých objektů je situace jiná. Pokud počítáme, že na průměrný rodinný dům je zapotřebí cca 6 tun obilí na rok a pokud vezmeme, že přijatelná cena plně automatizovaného topení na rok je do 20 000 Kč, vychází realizační cena 1 t obilí pro topení 3 333 Kč. Je to sice cena s DPH a dovozem k zákazníkovi, ale s ohledem, že se jedná převážně o prodej mezi „sousedy“ je to cena přijatelná. Dále se za tuto cenu dá prodat i odpad, který je dnes odvážen na skládku. Nezanedbatelné také je, že obilí není třeba čistit a třídit a v některých případech je možné jej prodat „přímo z pole“.Ke spalování obilí také uvedu několik technických parametrů. Obilí lze podle vhodnosti ke spalování seřadit od ovsa jako nejjednodušší, pak žito, pak ječmen a nejsložitější je spalování pšenice. Vynikající palivo je kukuřice a zlomky z kukuřice, ale lze spalovat i hořčice, odpad z čištění osiva trav. Další odpad, jako plevy lze s výhodou granulovat. S granulováním takovéhoto odpadu máme několikaleté zkušenosti ze ZD Březovce, kde cena pelet se pohybuje okolo 1 300 Kč/tunu a je přijatelná pro uživatele i výrobce. Vytápí se zde bytovky a rodinné domy.
K výběru kotle na obilí bych chtěl dát několik rad. Zákazník by měl chtít v první řadě garantovat především spalování pšenice při plném i redukovaném výkonu. Ostatní obilí je pak již jenom snadnější, a dřevěné pelety pak plně bezproblémové. Dále požadovat garanci životnosti roštu, garanci doby mezi vybíráním popela, například u ovsa je popel velice lehký a zabírá veliký prostor a vyžaduje časté vybírání, pokud není z kotle odstraňován automaticky. Složité je také zapalování obilí. Dobré je požadovat reference.
Častou otázkou při rozhodování o koupi kotle je možnost spalovat štěpku, nebo uhlí. Ke štěpce mohu říct, že se ekonomicky vyplatí spalovat někde od výkonu 100 kW, u nižších výkonů elektrický příkon dopravních cest je neúměrně velký vůči výkonu kotle. Například u kotel 25 kW, který topí na 8 kW (běžný požadavek) je celkový příkon elektromotorů kotle 12 kW, to je neúměrné. Pokud osadím dopravní cesty slabšími elektromotory, je zařízení náchylné k ucpávání dopravních cest. Já přirovnávám 25 kW kotel na štěpku k autu na naftu s motorem o objemu 0,5 litru, také se nevyrábí. Existuje zde jakási fyzikální hranice. Uhlí, to je další záležitost, proč uvažovat o uhlí, když je dostatek alternativních pelet s cenou do 1500 Kč/t, při daleko kulturnějším skladování, s méně popelem a předpokladem stability ceny. Pokud vezmeme cenu uhlí v Evropě, je to jedno z nejdražších paliv a bude i u nás. Jenom je s podivem, že se mnoho lidí nepoučilo z ceny nafty, přímotopů, propan-butanu a plynu a nyní vsází na uhlí a investují do kotlů na uhlí. Kdo uvažuje jinak, mýlí se tak, jako se mýlili ti, co tvrdili, že benzín u nás nemůže stát tolik co na západě, že na to nejsou platy a že se mohou srovnat až ve velmi vzdálené budoucnosti.
Pokud jsem se dostal k vývoji cen, domnívám se, že cena obilí vykazuje až abnormální stabilitu. Za posledních třicet let veškeré ceny od bot, přes oděvy až po energie vzrostly několikanásobně, pouze obilí se vykupuje od zemědělců stále za 3 000 Kč/t a maso za 30 Kč/kg. Při tom spotřeba obilí na topení tyto ceny mnoho neovlivní, neboť například nyní jen odpad – 5 % produkce obilí postačuje pro vytápění 60 000 domů na jednu sezónu.
Dovolím si zde jednu úvahu a výzvu lidem, kteří mohou pomoci. Když jsme se byli schopni domluvit na financování plynofikace domů, proč nejsme schopni a ochotni se domluvit na financování kotlů na obilí. Suma prostředků na plynofikaci jednoho domu byla cca 120 tisíc korun – to počítám cca 60 tisíc od majitele domu, 35 tisíc od obce, 25 tisíc od plynáren a výsledek je nákup plynu ze zahraničí a cenu plynu tvoří zahraničí. Suma prostředků na nákup kotle s instalací na obilí je cca 105 tisíc korun. Na tyto investice je občan sám. Při tom peníze za obilí zůstávají v republice našim zemědělcům, proč neexistuje ochota obcí a ministerstev podílet se s občanem na investicích za kotel na obilí ? Při tom budováním systému využívání biomasy pro topení by se dal vytvořit trh s palivem pro zemědělce zhruba za 30 miliard korun ročně ! To představuje zvýšení tržeb pro zemědělství o 30 % ! Asi tyto čísla nejsou pro ministerstva a vládu dost zajímavá.
Na závěr něco k etice spalování obilí. Pokud je spalování neetické, pak byl neetický již i středověk. Po celé generace byla doprava založena na koních a volském spřežení a ty spotřebovávali i obilí. Já z pohledu 21 tisíciletí říkám, že pro mne je jedno, zda spotřebič má ocas, volant, nebo hoří. Vždy bylo a bude obilí používáno i mimo potraviny, nyní je to spalování. Tweet
Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Jak zvolit vhodné palivo pro vaše vytápění
Předchozí / následující díl(y):
Výroba bioetanolu ze slámy se stává realitou
Použitie koagulantu PIX v technológii spracovania hnojovice
Podpora a perspektivy energetických rostlin
Stanovisko předsedy CZ Biomu k výkupním cenám
Využití biomasy pro lokální a centrální vytápění
Zobrazit ostatní články v kategorii Spalování biomasy
Datum uveřejnění: 26.9.2005
Poslední změna: 25.9.2005
Počet shlédnutí: 50761
Citace tohoto článku:
VERNER, Vladimír: Topit obilím, nebo ne ?. Biom.cz [online]. 2005-09-26 [cit. 2024-11-23]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-bioplyn-spalovani-biomasy-kapalna-biopaliva-bioodpady-a-kompostovani-obnovitelne-zdroje-energie/odborne-clanky/topit-obilim-nebo-ne>. ISSN: 1801-2655.