Odborné články
Popis několika instalací vytápění biomasou pro rodinné domy
Při výběru zdroje tepla je třeba zvažovat mnoho faktorů. Před rokem schválený Národní program snižování emisí si klade za cíl do roku 2014 radikálně snížit emise škodlivin v sektoru vytápění veřejných objektů a domácností. Hlavním zdrojem škodlivin v tomto sektoru jsou malé domovní kotelny na pevná paliva, protože statisíce domácností u nás je a dlouhou dobu ještě bude závislých na vytápění pevnými palivy.
V tomto ohledu je nutné si připomenout, že existuje několik technologií spalování dřevní i rostlinné biomasy v malých zdrojích. Tou nejmodernější je spalování pelet v tzv. automatických kotlích nebo peletových kamnech. Díky vysokému stupni řízení spalovacího procesu emitují tyto zdroje minimum škodlivin a dosahují celkové účinnosti nad 85 %. Následují nejmodernější tzv. zplyňovací kotle na kusové dřevo a brikety. Speciální konstrukce spalovací a dohořívací komory umožňuje v těchto kotlích v maximální míře "spálit" prchavou hořlavinu uvolněnou ze dřeva v průběhu spalování. Obě tyto technologie ve většině případů splňují podmínky pro zařazení do III. třídy kotlů, což znamená minimální účinnost 71 – 77 %. Pro zařazení do seznamu zdrojů podporovaných v programu Zelená úsporám, však musí dosahovat minimální účinnosti 82 % a jsou pak zařazeny do kategorie tzv. nízkoemisních zdrojů. Náročnější technologie řízeného přísunu paliva i spalování jsou ovšem zastoupeny také vyšší pořizovací cenou oproti běžným zdrojům s ručním přikládáním, ve kterých je kusové dřevo spalováno klasickým prohořívacím nebo odhořívacím způsobem. Takovéto zdroje většinou spadají do I. a II. třídy dle účinnosti a emisí a nejsou proto označovány za nízkoemisní a také bez možnosti získání dotace z programu Zelená úsporám.
Může se zdát, že pořizovací cena nízkoemisních zařízení je příliš vysoká, započítáme-li však možnost získání dotace, úsporu provozních nákladů v palivu díky vyšší účinnosti a řízenému spalovacímu procesu s automatickým dávkováním paliva, jsou výsledné náklady na pořízení kotle moderního kotle na biomasu porovnatelné se stávajícími a z hlediska tvorby emisí nevyhovujícími zdroji. Proto předkládáme k posouzení několik ukázkových projektů instalací automatických peletových kotlů, včetně přehledu nákladů na realizaci a výše dotace z programu Zelená úsporám.
Starší rodinný dům
Objekt | starší rodinný dům |
Rok výstavby | 1940 |
Vytápěná plocha | 200 m2 |
Původní zdroj tepla | plynový kotel |
Další zdroj tepla | není |
Způsob vytápění | radiátory UT |
Počet osob v domě | 5 |
Ohřev TUV | el.akumulační zásobník 160 l |
Tepelná izolace | není |
Spotřeba tepla | 36 tis. kWh/rok |
Tepelná ztráta objektu | 28 kW |
Návrh rekonstrukce tepelného zdroje
- automatický kotel na pelety o jmenovitém výkonu 25 kW
- zásobování palivem – dřevní pelety
- doplňování paliva - týdenní manuální
- ohřev TUV
- řízení provozu pokojovým termostatem
Náklady na vytápění
Srovnání nákladů na vytápění – ceny r. 2009
typ vytápění / paliva | orientační cena za rok |
zemní plyn | 57 tis. Kč |
propan butan | 66 tis. Kč |
el. přímotop | 98 tis. Kč |
el. akumulace | 80 tis. Kč |
dřevní pelety | 32 tis. Kč |
tepelné čerpadlo | 34 tis. Kč |
Výpis hlavních nákladových položek pro rekonstrukci
automatický peletový kotel českého výrobce | |
zásobník pelet o objemu 700 l | |
zásobník TUV o objemu 160 l | |
2 x oběhové čerpadlo | |
čtyřcestný směšovač se servopohonem | |
potřebný počet ventilů, klapek, filtrů a měřičů a dalších součástí | |
pokojový termostat | |
práce související s demontáží starého a montáží nového zařízení vč. uvedení do provozu | |
energetický posudek | |
náklady na rekonstrukci vč. DPH | 120 až 160 tis. Kč |
dotace Zelená úsporám | až 95 tis. Kč |
náklady po dotaci | 25 až 65 tis. Kč |
Novostavba – jednogenerační rodinný dům
Objekt | rodinný dům - jednogenerační |
Rok výstavby | 2007 |
Vytápěná plocha | 170 m2 |
Plánovaný zdroj tepla | automatický kotel na pelety |
Další zdroj tepla | není |
Způsob vytápění | radiátory UT |
Počet osob v domě | 4 |
Ohřev TUV | el.akumulační zásobník 160 l |
Tepelná izolace | ano |
Spotřeba tepla | 18 tis. kWh/rok |
Tepelná ztráta objektu | 14 kW |
Návrh tepelného zdroje
- automatický kotel na pelety o jmenovitém výkonu 17 kW zásobování palivem - dřevní pelety
- doplňování paliva - týdenní manuální
- ohřev TUV
- řízení provozu ekvitermní regulací
Náklady na vytápění
Srovnání nákladů na vytápění - ceny r. 2009
typ vytápění / paliva | orientační cena za rok |
zemní plyn | 33 tis. Kč |
propan butan | 36 tis. Kč |
el. přímotop | 56 tis. Kč |
el. akumulace | 47 tis. Kč |
dřevní pelety | 18 tis. Kč |
tepelné čerpadlo | 21 tis. Kč |
Výpis hlavních nákladových položek
automatický peletový kotel českého výrobce | |
zásobník pelet o objemu 400 l | |
zásobník s ohřevem TUV o objemu 160 l | |
2 x oběhové čerpadlo | |
čtyřcestný směšovač se servopohonem | |
potřebný počet ventilů, klapek, filtrů a měřičů a dalších součástí | |
ekvitermní regulace | |
práce související s demontáží starého a montáží nového zařízení vč. uvedení do provozu | |
energetický posudek | |
pořizovací náklady vč. DPH | 150 až 200 tis. Kč |
dotace Zelená úsporám | až 95 tis. Kč |
náklady po dotaci | 55 až 105 tis. Kč |
Novostavba – dvougenerační rodinný dům
Objekt | rodinný dům - dvougenerační |
Rok výstavby | 2007 |
Vytápěná plocha | 250 m2 |
Plánovaný zdroj tepla | automatický kotel na pelety |
Další zdroj tepla | sluneční kolektor 4 m2 pro ohřev TUV |
Způsob vytápění | radiátory UT a podlahové vytápění |
Počet osob v domě | 6 |
Ohřev TUV | el.akumulační zásobník 200 l |
Tepelná izolace | ano |
Spotřeba tepla | 24 tis. kWh/rok |
Tepelná ztráta objektu | 18 kW |
Návrh tepelného zdroje
- automatický kotel na pelety o jmenovitém výkonu 29 kW zásobování palivem - dřevní pelety
- doplňování paliva - týdenní manuální
- ohřev TUV – kombinace se solárním ohřevem
- řízení provozu pokojovým termostatem
Náklady na vytápění
Srovnání nákladů na vytápění - ceny r. 2009
typ vytápění / paliva | orientační cena za rok |
zemní plyn | 39 tis. Kč |
propan butan | 43 tis. Kč |
el. přímotop | 66 tis. Kč |
el. akumulace | 55 tis. Kč |
dřevní pelety | 21 tis. Kč |
tepelné čerpadlo | 24 tis. Kč |
Výpis hlavních nákladových položek
automatický peletový kotel českého výrobce | |
zásobník pelet o objemu 700 l | |
zásobník s ohřevem TUV o objemu 200 l s možností připojení na solární systém | |
2 x oběhové čerpadlo | |
čtyřcestný směšovač se servopohonem | |
potřebný počet ventilů, klapek, filtrů a měřičů a dalších součástí | |
pokojový termostat | |
solární systém se slunečními kolektory o ploše 4 m2 | |
práce související s demontáží starého a montáží nového zařízení vč. uvedení do provozu | |
energetický posudek | |
pořizovací náklady vč. DPH | 180 až 250 tis. Kč |
dotace Zelená úsporám | až 150 tis. Kč |
náklady po dotaci | 30 až 100 tis. Kč |
Použitá literatura a zdroje:
- roční výpočet spotřeby tepla na tzb-info.cz
- firemní materiály Ponast. s.r.o.
- firemní materiály Verner, a.s.
- vlastní výpočty a stanovení CZ Biom
Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Budoucnost dřevního plynu
Vytápět biomasou ekologicky nebo ekonomicky? Nejlépe obojí
Grant na řešení kontinuálního odvodu popela při spalování biomasy
Aktuální možnosti dotací a státních podpor z hlediska vytápění biomasou
Přínosy vytápění biomasou z hlediska vlivu na životní prostředí
Kotel na pelety - peletový kotel pro ústřední vytápění
Vytápění peletami v českých zemích
Biomasa pro vytápění budov
Jak zvolit vhodné palivo pro vaše vytápění
Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie, Spalování biomasy
Datum uveřejnění: 21.6.2010
Poslední změna: 21.6.2010
Počet shlédnutí: 31984
Citace tohoto článku:
HOLÝ, Tomáš, STUPAVSKÝ, Vladimír: Popis několika instalací vytápění biomasou pro rodinné domy. Biom.cz [online]. 2010-06-21 [cit. 2025-07-29]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz-90/odborne-clanky/popis-nekolika-instalaci-vytapeni-biomasou-pro-rodinne-domy?sel_ids=1>. ISSN: 1801-2655.
Komentáře:
Nevěřím a nevím jakým způsobem jste přišli na takovou částku u starších domů a takovou tepelnou ztrátu ani 200m2 snad nemůže mít,to by byla kůlna.Věřte , že se do 20 000,-vejdou a u novostaveb ani nemluvím. Nesmí se zapomínat na sazbu D56 pro tepelná čerpadla a celý dům 22hodin denně odebírá levný proud což výrazně zlevní domácnost.
Tepelné čerpadlo nepotřebuje sklady paliva,manipulaci s popílkem a dopravu.
Pomocí ekvitermní nastavíte požadovanou teplotu v budově a jaká je tepelné ztráta domu ,tolik tepla se dodá , nic víc.
Biomasu ano , ale pro spalovny velkých výkonů a hlavně kde je vysoký komín .
Tepelné čerpadlo od MEDUNY má 4x lacinější provoz než elektřina a 2x lacinější než plyn a jsem přesvědčen že i než topení dřevem.Mám les a vím o co jde.
Zkušenosti mám napříč republikou,tepelná čerpadla třetí generace montuji převážně do starých topných soustav s radiátory ,cena 190000 s dph je běžná.Ivo Meduna |
![]() |
hezká reklama, tepelné čerpadlo v zásadě ano, ale pouze podpořeno stabilním a dostatečným zdrojem tepla (ve špičkách), může to být elektrokotel, plyn anebo právě biomasa. |
![]() |
Mám jednu poznámku k článku a druhou poznámku k výše zveřejněnému příspěvku pana kolegy Meduny.
ad 1) Je to pravda s tím, že přepočty nákladovostí si autor asi vycucl z prstu, protože jsem nepřišel na klíč přepočtu spotřeby tepla se započítanou účinností. Na druhou stranu rozumím tomu, že autor článku se mermomocí snaží prodat pelety, stůj co stůj. Tím to však, klesla hodnota članku na "obchodnický prospekt" a nemluvě o tom, že web je zařazen i v Zelené úsporám - ach, kteří zelení pomatenci to tam zařadili?
ad 2) pane kolego Meduno, obávám se, že i vy jste přestřelil, možná to je i tím, že z návalu vzteku po přečtení tohoto článku. Zkusím Vás opravit, tou třetí generací tepelných čerpadel doufám, že nemyslíte invertory? Nebo se snad pletu, protože jsem koukal na Váš webík a obávám se, že mám pravdu! A druhou věcí, bohužel pane kolego, ale invertor "NIKDY" nebude 4x úspornější než elektřina, o tom by se dalo "spekulovat" maximálně tak u systému země/voda. Nebojte se, studoval jsem výkonové křivky invertorového Zubadanu a ten má o cca 20% horší účinnost, než skokem řízená německá tepelná čerpadla vzduch/voda a v porovnání se země/voda jsme dokonce na hodnotě 35%-45%. A snad mi nechcete tvrdit, že Fujitsu je lepší než Mitsubishi, hezký den! |
![]() ![]() |
Článek se snaží objektivně reagovat na danou situaci na trhu, kdy je patrná snaha co nejvíce upřednostňovat jeden typ vytápění na úkor druhého, což není žádnou novinkou a je to i veskrze pochopitelné.
Na druhou stranu autorský tým, který stojí nejen za tímto článkem nevlastní ani není majetkově zainteresován v žádném subjektu nabízejícím kotle nebo paliva.
Poznámka Ing. Kuchaře neobsahuje ani jeden podložený argument. Spotřeba tepla a účinnost je převzata a zprůměrována od cca 6 předních výrobců peletových kotlů a z vlastních výpočtů, které zde však uvádět nebudeme, jelikož pak by to byl opravdu obchodnický prospekt.
Každopádně děkujeme za rozvíjející se komentáře. |
![]() ![]() ![]() |
Objektivně? Mám dojem, že jsem na předváděčce nějakých hrnců! Pozor milá redakce, buď píšete odborný článek nebo obdobné prodejní výplodky! Protože dělat si citace na vlastní články v rámci jednoho webu, vás katapultuje do sekce "ŠKODA ČÍST" což bych i potenciálním čtenářům doporučoval, zvlášť, co se týká srovnání nákladovostí vytápění.
Argumenty? Vezmu to postupně. Nechť máme tu první tabulku, 36tis kWh potřebného tepla na vytápění. Předpoklad je, že v této hodnotě máte započítanou akumulaci objektu, nějaký průměrný roční teplotní průběh, atd. Výpočet byste uvést měli, pokud jej máte!
Budu počítat úplně triviální technikou, kde je vstupem spotřeba tepla pro vytápění a TUV, účinnost kotle, výhřevnost paliva, od toho se
pak odvijí spotřeba a nákladovost.
Průměrné celoroční účinnosti (pro radiátory s 60°C na výstupu): el. kotel (přímotop) 98%, plynový kondenzační kotel 90%, pelety 87,5% (vše k peletám viz. "http://biom.cz/cz/odborne-clanky/kotel-na-pelety-peletovy-kotel-pro-ustredni-vytapeni"), tepelné čerpadlo země/voda 3,5.
Ceny v roce 2009, nízký tarif pro TČ a elektřinu 2,34Kč, plyn 12,9Kč/m3 a 5.000Kč/t dřevních pelet.
Tabulka pak je následující:
EL. Přímotop - 86.000Kč
Kondenzační kotel - 49.143Kč
DŘEVNÍ PELETY - 41.143Kč
Tepelné čerpadlo země/voda - 24.069Kč
Ještě milí pisalkové nemám argumenty???? |
Dobrý den pane inženýre, jenom se směji ,vidím že jste vedle jako jedle.Fujitsu a Mitsubishi jsou asi dvojčata, to je běžné jako Citroen a Toyota jenom se něco změní.Vzduchová tepelná čerpadla mění svůj výkon/příkon,podle požadované teploty v místnosti v závislosti na venkovní teplotě.Stačí si spočítat kolik dnů je pod +15°C,kolik pod +5°C, kolik pod -5°C a kolik pod -15°C. Jestli že mi stačí teplota vody 40°C pro vytopení domu ,tak COP při -20°C je 1,94 a při +35 je COP 5,68,to se mění každou hodinou a to znamená , že i investice do solárních kolektorů je u nás nesmysl.DC inverterová tepelná čerpadla jsou třetí generací,jelikož dodávají pouze takové množství tepla jaké je momentálně potřeba.Ovšem to musím nanontovat já MEDUNA.Tepelná čerpadla pro vysoký výkon jsou bezvadná , ale pro severské klima a ani v Norsku nejsou tak častá z důvodu , že pracují na tři fáze a sám jistě víte co se stane ,když jedna fáze zazlobí , což je všude běžné.Výhodou je levná sazba D56 22hodin z 24hodin kam se schová veškerá spotřeba.Srovnávat země -voda a vzduch-voda je nesmysl ,jelikož země -voda má skoro stejné COP a ke konci sezony se zhoršuje.Nejsem teoretik,ale praktik a vím co dělám a hlavně znám výsledky své práce . |
![]() |
Hmmm pane Meduno, vy tomu postupně dáváte korunu. Měl bych se představit, jsem specialistou na tepelná čerpadla, mám dlouholeté zkušenosti s návrhy a instalaci tepelných čerpadel země/voda, vzduch/voda i s invertorem od třech německých výrobců - dále se vychloubat nebudu!
Netvrdím, že Mitsubishi a Fujitsu jsou dvojčaty, ALE, že invertor vždycky bude regulovat vlastní kmitočet kompresoru a jsem si jistý, že žadný z nás nikdy neví, pro jakou venkovní teplotu, teplotu na výstupu, jaký bude mít invertor kmitočet!
Vím, že D56 je 22+2 hodin. S 1fázovým strojem a jeho účinností v porovnání s 3f nemůžu souhlasit. Měřený COP v +35°C venku, je pěkný nesmysl, kolikpak domácností v česku v +35°C vytápí? Snad nechcete namlouvat lidem o té trošce teplé vody, kterou ta mašina v této teplotě nahřeje za zlomek času?
Bohužel, ale lidi nakupují pumpy proto,aby v zimě vytápěli a s podobností COP se zemní pumpou nemohu souhlasit! Protože zemní COP je měřen při minimálním extrému primárního okruhu, tj. 0°C na vstupu, což je zimní hodnota dodávaná zemí při dodržení adekvátní dimenzace. Kdežto vzducháč, kolísá (výkon, příkon / COP) v závislostech na venkovních teplotách. Ano, vím, že při teplotách nad +10°C je COP už vcelku veselý, ale zároveň Vám klesá i spotřeba tepla na vytápění. Takže VŠECKO souvisí SE VŠÍM! |
![]() ![]() |
Pane inženýre ,žijete o deset let v minulosti , pro Vás je nejlepší kompresor skroll a 500litrů akumolované vody. Venkovní teplotu 35°C myslím obrazně pro porovnání investice do slunečního kolektoru.Bohužel vše má vývoj a DC inverterová technologie je tady, a německé firmy zaspaly , protože pumpy s touto technologií nesměřovaly pro náš trh./možná že už ano/
Myslím že řešíme prkotiny ,nedělejme s toho vědu, světový trend je brát teplo ze vzduchu , je to nejlacinější způsob zvláště pro naše středoevropské klimatické podmínky. Znovu si spočítejte teploty v roce ve dnech pod -20°C,-5°C,+5°C a +15°C UDĚLEJTE si průměr ,jedná se pouze o jednoduché počty,vím složité výpočty jsou okázalejší. |
![]() ![]() ![]() |
Obávám se pane kolego, že Němci nezaspali, protože jsou pověstní svou technickou vyspělostí a spolehlivostí. Ale o to tady nejde, mně jen zaráží, jak jednotlivci, kteří prodáváají vždy právě jeden typ nebo značku výrobku, jsou zaslepeni tou filosofií ve smyslu, že čerpadla s DC, kde původně DC byl používán pro klimatizace, je nejlepší na světě. Doporučuju, srovnat si výkonové křivky dvou, dle výkonu, nejpodobnějších strojů. Uvidíte sám, je hezké srovnat výkonovou křivku ve dvou mezních kmitočtech kompresoru, tj. maximum a ECO atd. A s tím vzduchem v naší kotlině to je tak napůl, protože u nás v ČR, se uživí oba systémy! |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Pane inženýre , právě že nejsem zaslepen mohu srovnávat ,kompresory v chladící technice -pístový souproudý,protiproudý -rotační-šroubový-spirálový-rotační.Všechny prošly mýma rukama a dovoluji si tvrdit , že konstrukce dvojitého rotačního kompresoru který má elektromotor s permanetním magnetem a tudíž plynulou regulaci nemá chybu spolu s elektronickým vstřikovacím ventilem a ventilátorem plynule řízeným ,když je vše v souhře, máte tak vysoké COP,že se hlava zamotá.
Jinak Vás zvu do Lysé nad Labem na výstavu Domov a teplo kde vystavuji 9-12.září mohu předvést čerpadlo Fujtsu v činnosti,který má již kompresor určený pro topení. |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Mě inženýrem nazývat nemusíte, dal jsem to tu, protože mne některé výroky, zvlášť ohledně nákladů ve vytápění docela nakrknuly!
Víte, neřeším kompresory a jejich pracovní teploty, momenty a tak nějak podobně, protožee nejsem strojař. Vím však, že i když máte "pozlacený" kompresor, pak on Vám neudělá COP, pokud není dostatečně veliký výparník, proto je někdy dobré si srovnat vlastní váhu německého lufťáku s klima-invertorovou pumpou včetně vnitřního hydroboxu. A pořád se mi z těch invertorů hlava nezamotala, jsem asi imunní nebo spíš nedůvěřivý, pokud v tom trocu navíc dovedu šťourat. Tak i tak, mile rád bych se s vámi sešel, ale bohužel v tom čase jsem KONEČNĚ na dovolené mimo republiku. |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |