P�edchoz� �l�nek Obsah �asopisu Domovsk� str�nka CZ BIOMu Akce - semin��e, exkurze ... �asopis BIOM, sborn�ky a dal�� odborn� publikace �l�nky dle data um�st�n� na web �l�nky dle t�mat �l�nky dle autora Fotogalerie V�po�ty a JavaSkripty Dal�� �l�nek

Zdroje biomasy vyu�iteln� pro energetick� ��ely v��R

Ing. Zden�k Stra�il, CSc., V�RV Praha, CZ BIOM

V�dob� p�ed roz���en�m pr�myslu byly v�Evrop� p�stov�ny velk� plochy p�adn�ch rostlin a�olejnin, kter� slou�ily pro zpracovatelsk� pr�mysl. Obecn�m zdrojem energie bylo tenkr�t d�evo. Tak� velk� mno�stv� obilovin a�krmn�ch plodin bylo d��ve p�stov�no k�v��iv� a�jako energetick� zdroj hospod��sk�ch ta�n�ch zv��at (kon�, voli).

S�roz�i�ov�n�m pr�myslu za�aly b�t zem�d�lsk� suroviny nahrazov�ny chemick�mi v�robky a�ta�n� zv��ata traktory. To byl vedle stup�ov�n� v�nos� jeden z�faktor�, kter� zap���i�uje sou�asnou nadprodukci potravin.

S�nadprodukc� potravin a s�dohlednou vy�erpatelnost� fosiln�ch energetick�ch zdroj� se nyn� za��n� ve sv�t� v�posledn� dob� kl�st znovu zv��en� d�raz, vedle vyu�it� jadern� energie, na obnoviteln� zdroje energie, z�nich� biopaliva jako je d�evo, st�belniny nebo plant�e energetick�ch rostlin budou hr�t d�le�itou roli.

Pokud jde o�sou�asnou situaci t�kaj�c� se obnoviteln�ch zdroj� energie, potom do 21. stolet� se o�ek�v�, �e k�energetick�m zdroj�m v�znamn� p�isp�je i�rostlinn� biomasa. Evropsk� komise p�ijala 26.11.1997 dokument s�n�zvem �White paper� pro zah�jen� prvn�ch krok� v�souborn� strategii a�ak�n� pl�n ur�en� k�tomu, aby se dos�hlo zdvojn�soben� ze sou�asn�ch 6 % (pr�m�r za EU) na celkov�ch 12 % celkov�ho pod�lu obnoviteln�ch zdroj� na produkci energie EU z�toho v�roce 1995 p�ipadal na biomasu pod�l 60 % z�celkov�ch obnoviteln�ch zdroj� energie a v�roce 2010 se po��t� s�nav��en�m na 80 %.

Pod�l energie z�biomasy na celkov� produkci energie k�roku 1997 st�t� p�idru�en�ch v�AE BIOM byl n�sleduj�c�: Finsko 23%, �v�dsko 18%, Rakousko 12,6%, Irsko 12%, D�nsko 7%, Francie 4,6%, Norsko 4,4%, It�lie 2,1%, Slovensko 1,5%, Holandsko 1,1%, Belgie 0,7%, �R 0,6%.

V �R energetick� pot�eba p�edstavuje cca 1750 PJ.r-1 a je ze 62,9% kryta ekologicky nevhodn�m hn�d�m uhl�m, z�26% zemn�m plynem a�naftou z�dovozu, z�10,5% jadernou a�vodn� energi� a�pouze z�0,6% energi� z�biomasy. Do budoucna se po��t� s�roz���en�m vyu�it� energie z�biomasy (Stra�il, �imon, 1998).

Jak je vid�t z�uveden�ho, situace ve vyu��v�n� biomasy v��R nen� v�porovn�n� se st�ty EU nejlep��, i�kdy� u�n�s jsou celkem vydatn� zdroje biomasy, kter� by se daly daleko l�pe vyu��vat. Ministerstvo �ivotn�ho prost�ed� �R chce v�souladu s�pl�ny EU do roku 2010 ztrojn�sobit obnoviteln� zdroje energie u�n�s ze sou�asn�ch 2 % na 6 %. Tak� v��R bude perspektivn� hlavn� vyu��v�n� biomasy.

V�prv� f�zi vyu��v�n� rostlinn�ch energetick�ch zdroj� bude u�n�s nejjednodu��� vyu��vat st�vaj�c� a v�sou�asn� dob� m�lo vyu��van� zdroje, jako jsou odpady z�les� nebo sl�mu z�n�kter�ch zem�d�lsk�ch komodit. V�druh� f�zi bude pot�ebn� nastartovat program s�vyu��v�n�m nadbyte�n� zem�d�lsk� p�dy nov� zakl�dan�mi plant�emi energetick�ch rostlin.

Jednou z�mo�nost� je l�pe a�intenzivn�ji vyu��vat zdroje lesn� biomasy. V��R bylo k�roku 1997 2.025.653 ha obhospoda�ovan� lesn� p�dy. V�sou�asn� dob� se v��R t�� cca 13,2 mil. m3 d�eva (viz tab. 1). Z�t�by je v�r�zn�ch f�z�ch od k�cen� a� do zpracov�n� velk� mno�stv� odpadu, kter� by se dal vyu��t v�energetice. Jenom v�d�evozpracuj�c�ch podnic�ch �R vzniklo 350 tis. tun technologicky a�energeticky nezu�itkovateln� odpadov� suroviny, z�n� je asi 50% jemn�ho odpadu (piliny, hobliny apod.). Nezu�itkovan� odpady vznikaj� p�edev��m v�mal�ch a�st�edn�ch zpracovatelsk�ch podnic�ch. D�vodem je n�zk� spot�eba tepla na technologick� ��ely dan� v�robn� �innost� men��ch podnik� nebo nedostatek finan�n�ch prost�edk� na vybudov�n� bezodpadov�ch technologi�.

V��R bylo zat�m nejobvyklej�� �pravou d�eva pro energetick� vyu�it� �t�pkov�n�. Cena vstupn�ho materi�lu se neuva�ovala, proto�e se p�edpokl�dalo, �e jde o�vyu�it� odpadn�ho jinak neprodejn�ho materi�lu. Pr�m�rn� hodnota �pln�ch vlastn�ch n�klad� na v�robu lesn� �t�pky v��R je odhadov�na na cca 400 K�.m-3 (Simanov, 1993).

Dal�� mo�nost� vyu�it� st�vaj�c�ch zdroj� pro energetick� ��ely je sl�ma ze zem�d�lsk� produkce. Zem�d�lsk� p�dn� fond v��esk� republice podle �daj� �esk�ho statistick�ho ��adu k�1. lednu 1996 vykazoval v�m�ru zem�d�lsk� p�dy 4,28 mil. ha, z�toho orn� p�da �inila 3,143 mil. ha, louky 630 tis. ha a�pastviny 272 tis. ha. Ve v�ech zem�d�lsk�ch podnic�ch je je�t� cca 50% zastoupen� obilnin. Ode�teme-li sl�mu pot�ebnou pro krmen� a�stlan� (cca 4.160.000 tun) a�d�le sl�mu zaoranou pot�ebnou pro tvorbu organick� hmoty v�p�d� a�d�le r�zn� ztr�ty p�i manipulac�ch se sl�mou, je mo�n� vyu��t nejm�n� 277.000 tun sl�my obilovin pro spalov�n� (viz tab. I). D�le je mo�n� spalovat v�echnu sl�mu vytvo�enou olejninami hlavn� �epkou, kter� nem� v�t��ho praktick�ho vyu�it�.

Pokud jde o�ekonomiku, potom nap�. p��m� n�klady na sklize�, uskladn�n� v�etn� dopravy sl�my k�topeni�ti jsou vypo�teny v�pr�m�ru na cca 300 K�.t-1. Pro briketov�n� �epkov� sl�my p�i v�konnosti linky 0,6 t za hodinu uv�d� Sladk� (1993) p�edpokl�danou cenu paliva pro vlastn� pot�ebu podniku 618 K�.t-1.

V�neposledn� �ad� je mo�n� spalovat pevn� domovn� odpad, jeho� ro�n� produkce z�celkov�ch odpad� v��R je 0,4 %, co� p�edstavuje cca 2,6 mil. tun (viz tab. I).

D�le�it� na v�ech uveden�ch komodit�ch je, �e v�sob� obsahuj� relativn� vysok� obsah energie. Jejich v�h�evnost na hmotnostn� jednotku je v�t�� ne� u�b�n�ho hn�d�ho uhl� (viz tab. II). V�h�evnost d�eva a�sl�my v�ak obecn� kles� se zvy�uj�c� se vlhkost�. P�esto v�ak nap�. d�evo s�obsahem vody kolem 25 % m� v�pr�m�ru v�h�evnost 13,5MJ.kg-1, co� je podobn� v�h�evnost jakou m� b�n� hn�d� uhl�.

Tab. I: Zdroje mo�n� biomasy k�energetick�mu vyu�it� v��R. (Podle r�zn�ch autor�)

Surovinov� zdroj

Plocha (ha)

V�nos z�plochy
celkem

Zdroje lesn� biomasy:
t�ba v�les�ch celkem

2 024 653

13 200 000 m3 d�eva

produkce klestu celkem  

590 860 m3

odpad p�i manipulaci na m�stech odvozu  

80 000 m3

odpad p�i manipulaci na manipula�n�-expedi�n�ch skladech  

139 000 m3

palivov� d�evo  

780 000 m3

biomasa z�pro�ez�vek  

60 000 m3

odpady v�d�evo-zpracuj�c�m pr�myslu  

350 000 tun

Zdroje sl�my ze zem�d�lstv�:
Sl�ma obilovin celkem

1 586 600

7 774 000 tun

Sl�ma obilovin pro energii (1/4 produkce)

277 000

1 357 300 tun

Sl�ma kuku�ice na zrno

36 000

207 400 tun

Sl�ma olejnin celkem

300 000

1 350 000 tun

Pevn� domovn� odpad

2 600 000 tun

 

Tab. II: Porovn�n� v�h�evnosti n�kter�ch paliv (podle Sladk�ho, 1989)

Druh paliva

V�h�evnost (MJ.kg-1)

Motorov� nafta

42,5

LTO

42,5

TTO

41,45

Uhl� �ern�1

29,3

Uhl� hn�d� (�esk�)

10 - 16

D�evo palivov� p�i obsahu vody 20 %

14,23

D�evo palivov� p�i obsahu vody 50 %

8,1

Sl�ma obilovin (obsah vody 10 %)

15,5

Pozn�mka: 1/nejlep�� sv�tov� kvalita

Krom� nejjednodu���ho energetick�ho vyu��v�n� spalov�n�m je mo�n� vyu��vat pro ka�doro�n� nar�staj�c� biomasu (hlavn� d�eva) i�dal��ch mo�nost� jako je zply�ov�n�, zkapal�ov�n� a�chemick� zpracov�n� n�kter�ch deriv�t�, kdy se vytv��ej� zu�lecht�n� paliva.

Dal��mi mo�nostmi, jak ze zem�d�lsk�ch komodit vytv��et u�lechtil� paliva, je v�roba bionafty a�etanolu, kde je mo�n� vyu��t b�n� p�stovan� plodiny.

V roce 1995 byla ukon�ena v�stavba v�roben bionafty v�r�mci oleoprogramu MZe �R, kter� tento program dotovalo celkovou ��stkou 750 mil. K�. Byly vytvo�eny kapacity na v�robu cca 60 tis. tun metylesteru. V�sou�asn� dob� je u�n�s kolem 20 v�robc� bionafty v�etn� soukrom�ch. Nejv�t��m z�nich je akciov� spole�nost Milo Olomouc, kter� m� v�robn� ro�n� kapacitu 30 000 tun.

V roce 1997 dos�hla produkce metylesteru �epkov�ho oleje (ME�O) 28 000 tun, co� p�edstavuje vyu�it� zpracovatelsk�ch kapacit na 47%. Podle platn�ch p�edpis� se pou��v� pro produkci bionafty sm�s s�v�ce ne� 30 % ME�O zpravidla 31-35 % ME�O a�66-65 % ropn�ch l�tek. P�i zapo�ten� dovozu ME�O a�bionafty dos�hl v�roce 1997 prodej bionafty p�ibli�n� 170 000 t co� p�edstavuje kolem 7 % z�celkov� spot�eby nafty pro vzn�tov� motory v��R.

V d�sledku da�ov�ch �lev (5 % DPH u�metylesteru �epkov�ho oleje a�bionafty) je p�i prodeji cena bionafty v�sou�asn� dob� (nav�c p�i jejich ekologick�ch p�ednostech) v�hodn�j�� ve srovn�n� s�motorovou naftou. Nav�c byl v�b�eznu 1999 schv�len pro podporu dom�c� produkce ME�O (metylester �epkov�ho oleje) dota�n� titul, zaji��uj�c� dom�c�m v�robc�m ME�O p��mou dotaci do v��e 3 000 K�.t-1 vyroben�ho a�prodan�ho ME�O. (Situa�n� a�v�hledov� zpr�va MZe �R - olejniny, kv�ten 1999).

Dal��m biopalivem, o�kter�m je v�sou�asn� dob� jedn�no je bioetanol. Jedn� se obdr�en� st�tn� podpory z�v�nosu spot�ebn� dan�. Uva�uje se, �e v�prvn� etap� bude bioetanol vyu��v�n k�p��prav� etyl-terci�l-butyl-�teru (ETEBE) jako p��pravku do bezolovnat�ch benz�n�. V�druh� etap� bude bioetanol p�id�v�n do sm�s� pro dieselov� motory. Bioetanol je v��R tak� z�sk�v�n poloprovozn� na za��zen� s�kyselou hydrol�zou sl�my p�i sou�asn�m z�sk�v�n� ligninu.

Pr�myslov� lihovary v��R disponuj� kapacitou na v�robu 900 000 hl kvasn�ho lihu za rok. Sou�asn� ro�n� v�roba lihu �in� cca 600.000 hl. V�programu �lihobenz�n� se uva�uje nav��en� sou�asn�ch kapacit lihovar� na 1.250.000 hl za rok.

V posledn� dob� se za��n� rozv�jet i�vyu��v�n� fytomasy k�v�rob� fytopaliv pro p��m� spalov�n� nebo zply�ov�n� za ��elem v�roby tepla a pop�. i elekt�iny. V��R je vyr�b�n kompletn� sortiment za��zen� na spalov�n� fytopaliv a� do tepeln�ho v�konu 3 MW v�etn� energoblok� na zply�ov�n� fytomasy pro v�robu tepla a�elektrick� energie do v�konu 650 kW. Nejv�t�� rozvoj p�edstavuje v�roba zply�uj�c�ch kotl� na biomasu pro rodinn� domky 20-50 kW, kter�ch bylo vyrobeno v�ce ne� 30 000 (polovina byla prod�na do zahrani��).

Pokud jde o�v�robu lihu, lze v�sou�asn�ch podm�nk�ch v��R vyrobit 1 litr bezvod�ho lihu za 19,63 K�, tj. za 24,85 K� za 1 kg. Za p�edpokladu optimalizace technologi�, vyu�it� odpad� a�p�i tvorb� cen surovin zp�sobem obvykl�m v�zem�ch EU (kvotace, cenov� intervence), bude mo�n� vytvo�it podm�nky pro sn�en� ceny lihu na cca 13,50 K� za 1 litr resp. 16,20 K� za 1 kg. Podle sou�asn�ch v�po�t� vych�z� celkov� n�klady na 1 hl etanolu na cca 770 K� (p�i zhodnocen� v�palk�).

V�sou�asn� dob� se krom� v��e uveden�ho klasick�ho upot�eben� v�nuje velk� pozornost vyu�it� �krobu i�na v�robu etanolu (viz tab. III).

Tab. III. V�t�nost etanolu u�r�zn�ch poln�ch plodin (Dambroth, 1980)

Plodina

% �krobu (cukru)
v��erstv� hmot�

V�nos produktu (t.ha-1)

V�t�nost etanolu

(l.t-1 )

(hl.ha-1)

P�enice

62,0

2�5

370-420

8-20

Je�men

52,0

2-4

310-350

7-13

�ito

55,5

3,5

360

13

Proso zrno

70,0

2-5

330-370

7-18

�irok zrno

70,0

1-6

340

3,4-20

Kuku�ice zrno

60,0

4-8

360-400

15-30

Kuku�ice na zeleno

11,0

47

67

31,9

�epa krmn�

9,7

90

59

53

�epa cukrov�

16,0

30-50

90-100

38-48

Brambory

18,0

20-30

100-120

22-33

Topinambur

17,0

20

77

15

Bataty

26,0

10-20

140-170

16-31

Maniok

28,0

12-15

175-190

22-23

Pro na�e podm�nky jsou zcela vyu�iteln� pro v�robu etanolu p�edev��m obilniny a�kuku�ice, ��ste�n� i�brambory.

Vedle ji� uveden�ch zdroj�, kter� mohou slou�it k�energetick�mu vyu�it� se v�sou�asn� dob� za��naj� speci�ln� p�stovat rostliny za ��elem produkce fytomasy. V�literatu�e se uv�d� kolem jednoho sta rostlinn�ch druh� rostouc�ch po cel�m sv�t�, kter� byly vytipov�ny jako potenci�ln� zdroj pro energetick� vyu�it�. Zakl�daj� se tzv. energetick� plant�e jednolet�ch nebo v�celet�ch bylin nebo d�evin.

Hlavn� rozd�l p�i p�stov�n� energetick�ch d�evin na plant��ch oproti b�n�mu zp�sobu, je v�dob� mezi s�zen�m strom� a�t�bou d�eva, kter� je u�energetick�ch plant�� krat�� (2-8 let). Pro z�izov�n� plant�� rychle rostouc�ch d�evin se nejl�pe hod� eukalypty, platany, topoly, ak�ty, vrby a ol�e. Pro na�e podm�nky nejl�pe vyhovuje p�stov�n� topol� (nejv�znamn�j�� jsou topol �ern� - Populus nigra L., topol balz�mov� - Populus balsamifera L. a�d�le k��enci mezi topolem �ern�m a�bavln�kov�m - Populus x euroamerikana Dode Guinier.) a�vrb. Z�ostatn�ch druh�, kter� jsou v�ak m�lo v�konn�, je mo�no uva�ovat o�ak�tu, b��ze, ol�i a osice. Zakl�d�n�m plant�� rychle rostouc�ch d�evin (RRD) je mo�no ��eln� vyu��t uvoln�nou zem�d�lskou p�du nebo nevyu��vanou p�du nap�. kolem d�lnic, silnic, na d�ln�ch v�sypk�ch nebo slo�i�t�ch popele, lokalit�ch ohro�en�ch imisemi apod.

P�i d�lce trv�n� obm�t� do 5 let, kdy b�v� tlou��ka rostlin asi 10 cm, se ud�v� pr�m�rn� ro�n� v�nos 10 - 20 t hmoty v�absolutn� su�in� z�plochy 1 ha. Po�et ��zk� se pohybuje od 3 do 30 tis. (dle druhu d�eviny a�sponu). Pa�ezy se po sklizni nech�vaj� obrazit a�cyklus se opakuje 3 - 4x.

P�edpokl�dan� normativn� n�klady spojen� s�pouh�m zalo�en�m energetick� plant�e rychle rostouc�ch d�evin jsou podle Sou�kov� (1996) n�sleduj�c�: provozn� n�klady v�roce zalo�en� 6.375 K�.ha-1, minim�ln� materi�lov� n�klady bez oplocen� 41.800 K�.ha-1, s�oplocen�m 91.800 K�.ha-1.

P��mo pro ��ely spalov�n� se ve sv�t� ov��uje n�kolik des�tek vybran�ch jednolet�ch nebo vytrval�ch druh�. Uva�uje se hlavn� s�vyu��v�n�m druh� jako jsou ozdobnice ��nsk� (Miscanthus sinensis), Spartina pectinata, Arundo donax, r�kos (Phragmites australis), rdesno (Polygonum), vousatice (Andropogon gerardii), vousatec (Pennisetum alopecurdides), mili�ka (Eragnostis trichodes), t�tinovec (Erianthus ravene), proso (Panicum virgatum), konop� set� (Cannabis sativa), arty�ok (Cynara cardunculus) apod. V�podm�nk�ch �R se d�le v�poln�ch pokusech ov��uj� dal�� jednolet� nebo v�celet� rostliny jako nap�. ��ov�k krmn� (Rumex tianshanicus x Rumex patientia), topolovka r��ov� (Altea rosea), mu��k prorostl� (Silphium perfoliatum), b�lotrn modr� (Echinops ritro), pelyn�k �ernob�l (Arthemisia vulgaris), lebeda rozkladit� (Artiplex patula), chrastice r�kosovit� (Phalaris arundinacea), mra���k (Abutilon) apod.

V��e uveden� rostliny jsou p�ev�n� v�celet� a u�n�kter�ch se prvn�m rokem mus� vynalo�it zna�n� n�klady p�i zakl�d�n� porostu. Pln� vyu�it� p�ipad� v��vahu a� druh�m nebo t�et�m rokem. Doba sklizn� je obvykle v�zim�, kdy maj� uschl� rostliny nejmen�� vlhkost (kolem 15 a� 22 %). U�v�celet�ch kultur se p�edpokl�d�, �e po f�zi rozr�st�n� poskytnou vy��� v�nosy ne� kultury jednolet�. Jednolet� rostliny maj� tu p�ednost, �e jsou ur�eny pro rychlou produkci, jejich set� a�sklize� se prov�d� pomoc� b�n� zem�d�lsk� techniky. V�na�ich podm�nk�ch p�ipad� z�jednolet�ch nebo v�celet�ch do �vahy pro p�stov�n� ozdobnice, k��dlatka, chrastice r�kosovit�, r�kos, �irok, konop� apod. V�sou�asn� dob� je u�n�s p�stov�n� t�chto rostlin v�po��tku. V��R je zat�m pouze n�kolik hektar� energetick�ch plant��.

Zaj�mav� jsou vypo�ten� ceny n�kter�ch zem�d�lsk�ch komodit, kter� lze vyu��t na p�stov�n� pro energetick� vyu�it�. Nap�. odhadnut� cena celkov�ch n�klad� na p�stov�n� a�p��pravu chrastice r�kosovit� pro spalov�n� je p�i sou�asn�ch cen�ch 400-500 K�.t-1 v�razn� ni���, ne� cena stejn� v�h�evn�ho uhl� v�etn� p��padn�ch poplatk� vzta�en�ch na jeho spalov�n� � viz tab. II (Sladk�, 1995). P��m� n�klady na p�stov�n� ozdobnice ��nsk� jsou naproti tomu zna�n� vysok�. Za p�edpokladu, �e rostlina bude na pozemku 20 let, vych�z� n�klady v�p�epo�tu cca na 6 250 K�.ha-1.rok-1 . Je to za p�edpokladu, �e se jako sadby pou�ij� sazenice vyp�stovan� z�tk��ov�ch kultur, kter� jsou drah�. Pokud budeme p�i zalo�en� porostu pou��vat rhizomy cena se a� 5x sn��. Tak� energetick� v�t�nost n�kter�ch rostlin p�stovan�ch na zem�d�lsk� p�d� nen� zanedbateln� jak je uvedeno v�tab. IV.

Tab. IV: Energetick� v�t�nost n�kter�ch energetick�ch rostlin (Stra�il et al., 1994)

Plodina

Pr�m�rn� v�nos (t.ha-1) (r�zn� plochy)

Energetick� obsah
(MJ.kg-1)

Energetick� v�t�nost
(GJ.ha-1)

Miscanthus

15,00

17,887

268,3

Konop�

10,52

18,060

190,0

Hyso

10,66

17,657

188,2

�irok zrnov�

5,78

17,633

101,9

�irok cukrov�

11,48

17,588

201,9

K��dlatka

20,43

19,444

397,2

Slune�nice

8,31

16,700

38,8

Len (sl�ma)

3,78

18,580

70,2

Koriandr

5,14

18,882

97,0

�epka ozim� (sl�ma)

4,74

17,484

82,8

Lni�ka

4,71

18,840

88,9

Porovn�n�:      
Sl�ma obilovin

4,50

15,200

68,4

Hn�d� uhl�  

8 � 12

 

Obecn� lze ��ci, �e p�i dosa�en� hranice 12 t.ha-1 su�iny rostlinn� biomasy lze ji� plodiny pova�ovat za "energeticky" v�znamn�. Existuj� v�ak n�kter� rostliny jako nap�. chrastice (lesknice) r�kosovit�, jejich� p�stov�n� je ekonomicky v�hodn� i�p�i ni���ch v�nosech. Pokud jde o�p�stov�n� tzv. "energetick�ch plodin" je t�eba tak� kl�st d�raz na spln�n� kvalitativn�ch norem po�adovan�ch pr�myslem.

Z�v�rem je mo�n� konstatovat, �e u�n�s existuje zna�n� mno�stv� komodit vyu�iteln�ch pro energetick� ��ely, kter� jsou zat�m z�r�zn�ch d�vod� nedostate�n� vyu��v�ny. Tyto d�vody jsou hlavn� zap���in�ny nedostate�nou legislativou a�nedobrou ekonomickou situac�, kter� zat�m nedovoluj� �ir�� vyu�it� zm�n�n�ch energetick�ch obnoviteln�ch surovin.

Tak� pokra�uj�c� nadprodukce potravin m��e usp�it zaveden� netradi�n�ch rostlin p�stovan�ch pro pr�myslov� a�energetick� ��ely, kter� na zem�d�lsk� p�d� nahrad� tradi�n� plodiny.

Literatura:

DAMBROTH, M.: Kann die Landwirtschaft das Erd�l (teilweise) ersetzen? DLG � Mitt. 1980, �. 24, s. 1397-1398.

SIMANOV, V.: D��v� jako energetick� surovina. Ed. MZe�R, Agrospoj, 1993, 116 s.

SLADK� V.: Vyu�it� d�evn�ho odpadu k�energetick�m ��el�m v�zem�d�lstv�. SI �VTIZ, 3, 1989, 80 s.

SLADK�, V.: Spalov�n� biomasy. Agrospoj, �. 19, 1993, 16 s.

SLADK�, V.: P��prava paliva z�biomasy. Stud. Inform., �. Zem�d. Techn. a�Stavby, 1995, �. 3, 50 s.

STRA�IL, Z. - PET��KOV�, V. - SKALA, J. - �IMON, J.: Present and future possibilities of energy crop production in Czech Republic. FAO-SREN-Workshop, Freising 1994, abstract s. 54.

STRA�IL, Z. - �IMON, J.: The present state and trends of the plant biomass production for energy and industry utilization in Czech Republic. In: Biomass for energy and industry. Proceedings of the 10th European conference and technology exhibition. W�rzburg, Germany, 1998, s.800-801.

P�edchoz� �l�nek�����Obsah �asopisu��������asopis BIOM, �l�nky a sborn�ky�������Domovsk� str�nka CZ BIOMu�����N�sleduj�c� �l�nek