P�edchoz� �l�nek Obsah �asopisu Domovsk� str�nka CZ BIOMu Akce - semin��e, exkurze ... �asopis BIOM, sborn�ky a dal�� odborn� publikace �l�nky dle data um�st�n� na web �l�nky dle t�mat �l�nky dle autora Fotogalerie V�po�ty a JavaSkripty Dal�� �l�nek

Atlas instalac� obnoviteln�ch zdroj� energi� - region ji�n� �echy

Ing. Edvard Sequens, Ing. Martin Halama, Calla - Sdru�en� pro z�chranu prost�ed�

�vod

Vyu��v�n� obnoviteln�ch zdroj� energie je v��esk� republice na velmi n�zk� �rovni. Pod�l� se pouh�mi 1,5 % na celkov�m mno�stv� vyroben� energie. Pokud bude realizov�n nov� p�ijat� vl�dn� program na jejich podporu, mohli bychom se dostat na �rove� asi 5 - 6 % v�roce 2010. Zem� Evropsk� unie, kam chceme pat�it, si ke stejn�mu roku daly za c�l dos�hnout 12 % pod�l obnoviteln�ch zdroj� ve sv� energetick� bilanci. C�lem na�� publikace Atlas instalac� obnoviteln�ch zdroj� energi� - region ji�n� �echy, kterou jsme vydali po��tkem �nora 1999 (a nyn� p�ipravujeme aktualizovan� vyd�n�), bylo zmapovat, jak vypad� praktick� vyu��v�n� obnoviteln�ch zdroj� energi� na �zem� ji�n�ch �ech. Podobn� p�ehled dosud neexistoval, zpracovan� datab�ze v�nuj�c� se n�kter�m druh�m zdroj� jsou ne�pln� a��asto se nav�c li�� od reality. Na str�nk�ch atlasu mohou z�jemci zjistit, jak� zde pracuj� mal� vodn� elektr�rny, kotle vyu��vaj�c� ke spalov�n� biomasu od v�konu 200 kW, bioplynov� zdroje, v�trn� elektr�rny a�n�kter� instalace sol�rn�ch tepeln�ch syst�m�. Fotovoltaick� zdroje mimo velmi mal�ch aplikac�, ani energie z�geoterm�ln�ch vrt� (nejsou my�lena tepeln� �erpadla) v�regionu zat�m vyu��v�ny nejsou.

Obecn� v�topna na biomasu v De�n�

Obecn� v�topna na biomasu v De�n�

Nejv�t�� pod�l z�obnoviteln�ch zdroj� v�ji�n�ch �ech�ch tvo�� energie biomasy, zejm�na jej� spalov�n�. Jen ve zdroj�ch nad cca 200 kW instalovan�ho v�konu �in� souhrnn� instalovan� v�kon minim�ln� 86 MW. Tyto zdroje pracuj� p�edev��m v�podnikatelsk�ch subjektech, pouze v�mal� m��e zabezpe�uj� vyt�p�n� obc�. Vyu�it� energie bioplynu je omezeno prakticky jen na �ist�rny odpadn�ch vod p�ev�n� v�t��ch m�st (pouze v�T�eboni je zpracov�v�na i�prase�� kejda). Celkov� instalovan� v�kon t�chto zdroj� �in� 5 924 kW tepeln�ch a�778 kW elektrick�ch (��st bioplynu je spalov�na v�kogenera�n�ch jednotk�ch). Mal� vodn� elektr�rny zab�raj� sv�m po�tem nejv�t�� rozsah vydan� publikace. Souhrn jejich instalovan�ho v�konu je cca 20 MW. Zastoupen� v�trn�ch elektr�ren je na sledovan�m �zem� minim�ln�. Instalovan� v�kon nalezen�ch zdroj� d�v� dohromady asi 12 kW. V�p��pad� sol�rn�ch tepeln�ch kolektor� pod�v�me p�ehled p�edev��m v�t��ch a�zaj�mav�j��ch instalac�. Mal� syst�my na rodinn�ch domech nebo na rekrea�n�ch za��zen�ch se daj� jen t�ko podchytit a�prezentovat.

Potenci�l obnoviteln�ch zdroj� energi� je v�ji�n�ch �ech�ch, stejn� jako v�cel� republice, mnohem vy���, ne� �in� jejich sou�asn� pod�l. D�vody, pro kter� nejsou vyu��v�ny masivn�ji, jsou p�edev��m ekonomick�. Pat�� mezi n� deformovan� ceny energi� up�ednost�uj�c� fosiln� �i jadern� paliva, nedostatek investi�n�ch prost�edk� (nemo�nost z�skat �v�r s�del�� dobou splatnosti) nebo i�n�zk� v�kupn� ceny elekt�iny od mal�ch v�robc�, ke kter�m provozovatel� obnoviteln�ch zdroj� pat��.

Region ji�n�ch �ech jsme pojali v�p�ijat� podob� budouc�ho vy���ho �zemn�spr�vn�ho celku, tedy s�okresy �esk� Bud�jovice, �esk� Krumlov, Jind�ich�v Hradec, T�bor, P�sek, Strakonice a�Prachatice. Na��m p�vodn�m z�m�rem bylo informovat i o�investi�n�ch n�kladech na realizovan� projekty, o�ek�van� dob� n�vratnosti apod. Proto�e se v�ak o�tyto �daje cht�la pod�lit jen mal� ��st provozovatel� (k na�emu p�ekvapen� i�v�t�ina z�t�ch, kte�� obdr�eli n�jakou formu st�tn� podpory) a�rovn� proto�e rozsah publikace je omezen�, rozhodli jsme se nakonec je neuv�d�t. Z�jemci o�tyto i�jin� data o�konkr�tn�ch instalac�ch, na kter� ji� na str�nk�ch atlasu nezbyl prostor, se mohou obr�tit na na�i adresu. Atlas instalac� obnoviteln�ch zdroj� energi� - region ji�n� �echy mohou vyu��t v�ichni, kdo by r�di n�kter� z�uveden�ch zdroj� vid�li na vlastn� o�i a�osobn� se cht�li sezn�mit se zku�enostmi provozovatel�. Za t�m ��elem je u�ka�d� instalace kolonka "mo�nost p��stupu ve�ejnosti". Pokud je v�n� uvedeno "pouze pro odborn� z�jemce", znamen� toto spojen�, �e majitel by p�iv�tal n�v�t�vn�ky s�hlub��m z�jmem o�danou problematiku.

Zdroje na vyt�p�n� biomasou

Sna�ili jsme se zmapovat provozovan� zdroje na vyt�p�n� biomasou od v�konu p�ibli�n� 200 kW v��e. Men�� zdroje, kter�ch je drtiv� v�t�ina a�to p�edev��m v�podob� dom�c�ch kotl�, zachyceny nejsou. Ani by to nebylo mo�n�. Jen odhadovan� po�et kotl� do 50 kW �in� v�jiho�esk�m regionu 2 500 a� 3 000 a�rychle roste. Nemapovali jsme ani zdroje, kter� sou�asn� s�biomasou v�jednom kotli vyu��vaj� i�fosiln� paliva,hlavn� uhl�. P�i pr�ci jsme vych�zeli p�edev��m z�datab�z� st�edn�ch zdroj� zne�i�t�n�. Je p�ekvapiv�, nakolik se �daje veden� v�evidenci org�n� ochrany ovzdu�� li�� od skute�n�ho stavu. V��ad� p��pad� do�lo u�zdroj� k�z�m�n� paliva z�biomasy za uhl�, zemn� plyn eventueln� lehk� topn� olej.

V regionu ji�n�ch �ech pracuje dle na�ich zji�t�n� nejm�n� 76 zdroj� (81 kotl� nad 190 kW)vyu��vaj�c�ch k�vyt�p�n� pouze biomasu o�celkov�m instalovan�m v�konu minim�ln� 86 MW tepeln�ch. V�p�ehledu chyb� zdroje, jejich� majitel� necht�li v�atlase jakkoliv figurovat. Region�ln� rozlo�en� zdroj� na biomasu odpov�d� m��e zalesn�n� jednotliv�ch okres�. Nejv�ce jich je v�okresech �esk� Krumlov, Jind�ich�v Hradec a�Prachatice, nejm�n� naopak na Strakonicku, P�secku a�T�borsku. P�esto jsme se setkali s�paradoxn�mi p��pady, kdy provozovatel� na �umav� ud�vali nedostatek d�eva jako d�vod k�jejich p�echodu na vyt�p�n� uhl�m.

Nejv�ce vyu��van�m palivem jsou odpady ze zpracov�n� d�eva, zejm�na piliny. Kusov� odpad b�v� zpracov�n do podoby �t�pky, aby mohl b�t automaticky p�ikl�d�n �nekov�m dopravn�kem. Velk� ��st provozovatel� vyu��v� d�evn� odpad ze surov�ho d�eva, kter� je skladovan� nav�c na voln�m prostranstv�. Vysok�m obsahem vody tak zna�n� kles� jeho v�h�evnost. V�De�n� na Jind�ichohradecku je zat�m jedin� zdroj vyu��vaj�c� jako palivo sl�mu. P�esto�e �zem� ji�n�ch �ech by bylo ide�ln� pro p�stov�n� energetick�ch plodin, zat�m se touto cestou vydali pouze v�Ole�n�ku, v�Nezna�ov� a�v De�n�.

Mnoho ze zdroj� tvo�� star�� kotle tuzemsk� v�roby - Klemsa, VSB IV nebo Slatina. Extr�mem mezi nimi jsou p�edv�le�n� parn� lokomobily ve Vimperku a v�Nov� Peci. Zvl�tnost� pak zemn� pec Kaselka v�Nov� Vsi u��esk�ch Bud�jovic vyu��van� k�vypalov�n� keramiky.

U nov�j��ch kotl� men��ch v�kon� jsou dodavateli p�ev�n� op�t tuzemsk� firmy jako �amata, Agrametal nebo Fiedler. U�v�t��ch v�kon� se krom� dom�c�ch typ�, jako je Verner �i Sigma Slatina, objevuj� zahrani�n� Volund, Vyncke a�dal��. Nov� technologie fluidn�ho spalov�n� �t�pky od holandsk� firmy Crone zahajuje provoz v�D��tni. Jedin�m zdrojem, kter� vyu��v� biomasu ke kogeneraci je v�topna ve Slavonic�ch s�nov�m parn�m gener�torem Spilling.

V naprost� p�evaze jsou zdroje, kter� vyt�p�j� podnikov� objekty, p��padn� zabezpe�uj� v�robu technologick�ho tepla. V�komun�ln� oblasti se k�vyt�p�n� biomasou odhodlalo jen m�lo obc�. Jako centr�ln� zdroj tepla vyu��vaj� biomasu obce Nov� Pec, De�n�, Star� M�sto pod Land�tejnem, Karda�ova �e�ice, Trhov� Sviny a�D��te�. Radnici a��kolu se �kolkou pak biomasou vyt�p� Nezna�ov, z�kladn� �kolu Kamenn� �jezd a�Svat� Jan nad Mal��.

Z�v�r

Energetick� vyu�it� biomasy m� v�ji�n�ch �ech�ch velkou perspektivu. Nevyu�ity z�st�vaj� odpady po t�b� d�eva i�sl�ma v�zem�d�lsk� v�rob�. Velk� potenci�l sk�t� i�c�len� p�stov�n� biomasy v�podob� rychlerostouc�ch d�evin nebo energetick�ch bylin.V�t��mu roz���en� zat�m z�ejm� nejv�ce br�n� na jedn� stran� pok�iven� ceny energi�, kter� up�ednost�uj� fosiln� paliva a�na stran� druh� nedostatek investi�n�ch prost�edk� na projekty s�del�� n�vratnost�. V�p��pad� obc� pak hlavn� roli hraje i�neznalost mo�nost�, kter� biomasa sk�t�.

P�edchoz� �l�nek�����Obsah �asopisu��������asopis BIOM, �l�nky a sborn�ky�������Domovsk� str�nka CZ BIOMu�����N�sleduj�c� �l�nek