|
|
Atlas instalací obnovitelných zdrojů energií - region jižní Čechy
Ing. Edvard Sequens, Ing. Martin Halama, Calla - Sdružení pro záchranu prostředí
Úvod
Využívání obnovitelných zdrojů energie je v České republice na velmi nízké úrovni. Podílí se pouhými 1,5 % na celkovém množství vyrobené energie. Pokud bude realizován nově přijatý vládní program na jejich podporu, mohli bychom se dostat na úroveň asi 5 - 6 % v roce 2010. Země Evropské unie, kam chceme patřit, si ke stejnému roku daly za cíl dosáhnout 12 % podíl obnovitelných zdrojů ve své energetické bilanci. Cílem naší publikace Atlas instalací obnovitelných zdrojů energií - region jižní Čechy, kterou jsme vydali počátkem února 1999 (a nyní připravujeme aktualizované vydání), bylo zmapovat, jak vypadá praktické využívání obnovitelných zdrojů energií na území jižních Čech. Podobný přehled dosud neexistoval, zpracované databáze věnující se některým druhům zdrojů jsou neúplné a často se navíc liší od reality. Na stránkách atlasu mohou zájemci zjistit, jaké zde pracují malé vodní elektrárny, kotle využívající ke spalování biomasu od výkonu 200 kW, bioplynové zdroje, větrné elektrárny a některé instalace solárních tepelných systémů. Fotovoltaické zdroje mimo velmi malých aplikací, ani energie z geotermálních vrtů (nejsou myšlena tepelná čerpadla) v regionu zatím využívány nejsou.
Obecní výtopna na biomasu v Dešné
Největší podíl z obnovitelných zdrojů v jižních Čechách tvoří energie biomasy, zejména její spalování. Jen ve zdrojích nad cca 200 kW instalovaného výkonu činí souhrnný instalovaný výkon minimálně 86 MW. Tyto zdroje pracují především v podnikatelských subjektech, pouze v malé míře zabezpečují vytápění obcí. Využití energie bioplynu je omezeno prakticky jen na čistírny odpadních vod převážně větších měst (pouze v Třeboni je zpracovávána i prasečí kejda). Celkový instalovaný výkon těchto zdrojů činí 5 924 kW tepelných a 778 kW elektrických (část bioplynu je spalována v kogeneračních jednotkách). Malé vodní elektrárny zabírají svým počtem největší rozsah vydané publikace. Souhrn jejich instalovaného výkonu je cca 20 MW. Zastoupení větrných elektráren je na sledovaném území minimální. Instalovaný výkon nalezených zdrojů dává dohromady asi 12 kW. V případě solárních tepelných kolektorů podáváme přehled především větších a zajímavějších instalací. Malé systémy na rodinných domech nebo na rekreačních zařízeních se dají jen těžko podchytit a prezentovat.
Potenciál obnovitelných zdrojů energií je v jižních Čechách, stejně jako v celé republice, mnohem vyšší, než činí jejich současný podíl. Důvody, pro které nejsou využívány masivněji, jsou především ekonomické. Patří mezi ně deformované ceny energií upřednostňující fosilní či jaderná paliva, nedostatek investičních prostředků (nemožnost získat úvěr s delší dobou splatnosti) nebo i nízké výkupní ceny elektřiny od malých výrobců, ke kterým provozovatelé obnovitelných zdrojů patří.
Region jižních Čech jsme pojali v přijaté podobě budoucího vyššího územněsprávního celku, tedy s okresy České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Tábor, Písek, Strakonice a Prachatice. Naším původním záměrem bylo informovat i o investičních nákladech na realizované projekty, očekávané době návratnosti apod. Protože se však o tyto údaje chtěla podělit jen malá část provozovatelů (k našemu překvapení i většina z těch, kteří obdrželi nějakou formu státní podpory) a rovněž protože rozsah publikace je omezený, rozhodli jsme se nakonec je neuvádět. Zájemci o tyto i jiná data o konkrétních instalacích, na které již na stránkách atlasu nezbyl prostor, se mohou obrátit na naši adresu. Atlas instalací obnovitelných zdrojů energií - region jižní Čechy mohou využít všichni, kdo by rádi některý z uvedených zdrojů viděli na vlastní oči a osobně se chtěli seznámit se zkušenostmi provozovatelů. Za tím účelem je u každé instalace kolonka "možnost přístupu veřejnosti". Pokud je v ní uvedeno "pouze pro odborné zájemce", znamená toto spojení, že majitel by přivítal návštěvníky s hlubším zájmem o danou problematiku.
Zdroje na vytápění biomasou
Snažili jsme se zmapovat provozované zdroje na vytápění biomasou od výkonu přibližně 200 kW výše. Menší zdroje, kterých je drtivá většina a to především v podobě domácích kotlů, zachyceny nejsou. Ani by to nebylo možné. Jen odhadovaný počet kotlů do 50 kW činí v jihočeském regionu 2 500 až 3 000 a rychle roste. Nemapovali jsme ani zdroje, které současně s biomasou v jednom kotli využívají i fosilní paliva,hlavně uhlí. Při práci jsme vycházeli především z databází středních zdrojů znečištění. Je překvapivé, nakolik se údaje vedené v evidenci orgánů ochrany ovzduší liší od skutečného stavu. V řadě případů došlo u zdrojů k záměně paliva z biomasy za uhlí, zemní plyn eventuelně lehký topný olej.
V regionu jižních Čech pracuje dle našich zjištění nejméně 76 zdrojů (81 kotlů nad 190 kW)využívajících k vytápění pouze biomasu o celkovém instalovaném výkonu minimálně 86 MW tepelných. V přehledu chybí zdroje, jejichž majitelé nechtěli v atlase jakkoliv figurovat. Regionální rozložení zdrojů na biomasu odpovídá míře zalesnění jednotlivých okresů. Nejvíce jich je v okresech Český Krumlov, Jindřichův Hradec a Prachatice, nejméně naopak na Strakonicku, Písecku a Táborsku. Přesto jsme se setkali s paradoxními případy, kdy provozovatelé na Šumavě udávali nedostatek dřeva jako důvod k jejich přechodu na vytápění uhlím.
Nejvíce využívaným palivem jsou odpady ze zpracování dřeva, zejména piliny. Kusový odpad bývá zpracován do podoby štěpky, aby mohl být automaticky přikládán šnekovým dopravníkem. Velká část provozovatelů využívá dřevní odpad ze surového dřeva, který je skladovaný navíc na volném prostranství. Vysokým obsahem vody tak značně klesá jeho výhřevnost. V Dešné na Jindřichohradecku je zatím jediný zdroj využívající jako palivo slámu. Přestože území jižních Čech by bylo ideální pro pěstování energetických plodin, zatím se touto cestou vydali pouze v Olešníku, v Neznašově a v Dešné.
Mnoho ze zdrojů tvoří starší kotle tuzemské výroby - Klemsa, VSB IV nebo Slatina. Extrémem mezi nimi jsou předválečné parní lokomobily ve Vimperku a v Nové Peci. Zvláštností pak zemní pec Kaselka v Nové Vsi u Českých Budějovic využívaná k vypalování keramiky.
U novějších kotlů menších výkonů jsou dodavateli převážně opět tuzemské firmy jako Šamata, Agrametal nebo Fiedler. U větších výkonů se kromě domácích typů, jako je Verner či Sigma Slatina, objevují zahraniční Volund, Vyncke a další. Nová technologie fluidního spalování štěpky od holandské firmy Crone zahajuje provoz v Dřítni. Jediným zdrojem, který využívá biomasu ke kogeneraci je výtopna ve Slavonicích s novým parním generátorem Spilling.
V naprosté převaze jsou zdroje, které vytápějí podnikové objekty, případně zabezpečují výrobu technologického tepla. V komunální oblasti se k vytápění biomasou odhodlalo jen málo obcí. Jako centrální zdroj tepla využívají biomasu obce Nová Pec, Dešná, Staré Město pod Landštejnem, Kardašova Řečice, Trhové Sviny a Dříteň. Radnici a školu se školkou pak biomasou vytápí Neznašov, základní školu Kamenný Újezd a Svatý Jan nad Malší.
Závěr
Energetické využití biomasy má v jižních Čechách velkou perspektivu. Nevyužity zůstávají odpady po těžbě dřeva i sláma v zemědělské výrobě. Velký potenciál skýtá i cílené pěstování biomasy v podobě rychlerostoucích dřevin nebo energetických bylin.Většímu rozšíření zatím zřejmě nejvíce brání na jedné straně pokřivené ceny energií, které upřednostňují fosilní paliva a na straně druhé nedostatek investičních prostředků na projekty s delší návratností. V případě obcí pak hlavní roli hraje i neznalost možností, které biomasa skýtá.
