ČLÁNKY A ZPRÁVY
Odborné články
Vlasta Petříková: Zkušenosti s biologickou rekultivací pozemků po průmyslové devastaci
Oblasti s důlní a energetickou činností, která je u nás soustředěna především do severozápadních Čech, jsou bezesporu ovlivněny výrazným zásahem do krajinného prostředí. Specifickým fenoménem jsou pak složiště elektrárenských popelů a důlní výsypky. Není to problematika jednoduchá, avšak v řadě případů lze tyto obecně negativní dopady poměrně úspěšně řešit. V předloženém příspěvku je podán souhrn hodnocení situace i konkrétních výsledků získaných v průběhu mého mnohaletého působení v této oblasti. více ›
Antonín Slejška: Sběr bioodpadu v německy mluvících zemích (3) Würzburg
Oproti předchozím dvěma dílům se opět posouváme kousek blíže ČR. Würzburg leží na severozápadě spolkové země Bayern. Počet obyvatel se ve městě Würzburg od roku 1990 do roku 1999 pohybovalo stále mezi 126-128 tisíci. Město se rozprostírá na ploše 8765 ha, z čehož je 34% zastavěno. více ›
Antonín Slejška: Sběr bioodpadu v německy mluvících zemích (2) Heilbronn
Heilbronn leží na jihozápadě Německa, ve spolkové zemi Bádensko-Würtembersko. V roce 1995 měl necelých 120 tisíc obyvatel. Následující text je překladem informačního textu pro obyvatele Heinbronnu. Ač takovýto text nemůže nahradit exkurzi či praxi na místě, tak přece může ledacos o tamním systému napovědět. více ›
Antonín Slejška: Sběr bioodpadu v německy mluvících zemích (1) kraj Rhein-Sieg
Oddělený sběr bioodpadu z domácností je asi nejrozšířenější v německy mluvících zemích. Proto jsem se pokusil, v rámci své výuky němčiny a pracovní neschopnosti způsobené chřipkou, přeložit pár informačních textů firem svážejících bioodpad či obcí. Texty jsem neupravoval, jelikož jsem je chápal jako pomůcku pro práci s veřejností při zavádění či provozování sběru bioodpadu, což při případném využití vyžaduje tak jako tak úpravy pro místní podmínky. Mé poznámky jsou psány indexem. více ›
Jan Banout: Počítačový program pro optimalizaci surovinové skladby kompostu
Celý program je řešen graficky, což velice usnadňuje jeho ovládání. Jednoduchost ovládání a názornost programu byly jedny z hlavních cílů projektu. Dalším cílem je co možná největší dostupnost programu pro zemědělce, výrobce kompostu i pro širší veřejnost, což bude především zajištěno jeho prezentací na WWW stránkách. Tyto faktory by měly pozitivně ovlivnit zájem ze strany uživatelů programu. více ›
Jaroslav Váňa, Jaime Muňoz, Bohumil Havrland: Aerobní fermentace substrátu na bázi čerstvé a biozplynované travní fytomasy
Zájem o přípravu aerobně stabilizovaných kompostů na bázi travní fytomasy je především na příměstských kompostárnách zpracovávajících odpady z veřejné zeleně. Další možnost kompostování trávy je při údržbě dotačně zatravněné orné půdy. Úsporné kompostování větších objemů trávy předpokládá správně sestavenou surovinovou skladbu a správně projektovaný technologický postup (Váňa 1997). více ›
Antonín Slejška: Domovní a komunitní kompostování komunálních bioodpadů
U kompostování komunálních bioodpadů je možné rozlišovat tyto typy: Domovní kompostování probíhá buď na zahrádkách např. v zahradních kompostérech nebo na balkónech v balkónových vermikompostérech. Komunitní kompostování může být prováděno např. pro skupinu domů, jeden či dva panelové domy, zahrádkářskou kolonii apod. Komunální kompostování zpracovává bioodpad sbíraný z větší oblasti než je tomu u komunitního kompostování, a to obvykle na komerční bázi. více ›
Jaroslav Váňa: Kompostování bioodpadu
Nová právní úprava odpadového hospodářství důsledně aproximuje předpisy EU. Směrnicí Rady 1999/31/EC o skládkách odpadů je členským státům ukládáno vypracování národních strategií k omezení množství biologicky rozložitelného odpadu odcházejícího na skládky. Opatření v České republice by měly zabezpečit snížení množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu na skládkách v roce 2010 na 75% množství ukládaného v r. 1995, v roce 2013 by toto snížení mělo být na 50% a v roce 2020 na 35% množství ukládaného v roce 1995. Účelem těchto opatření je omezení antropogenního skleníkového efektu a globálního oteplování. Strategie k omezení dysfunkcí skládkování biologicky rozložitelných odpadů umožňuje jako významný nástroj aerobní kompostování. více ›
Vlasta Petříková: Energetické využití biomasy a rekultivace
Využívání biomasy pro energii se začíná stále více uplatňovat, zatím ale zejména v zahraničí. Zavádění fytoenertegiky je program velmi perspektivní. Porovnáme-li biomasu s dalšími druhy obnovitelné energie, musíme konstatovat, že biomasa má největší potenciál. Z průběžného hodnocení situace, jak ji sleduje např. Evropské sdružení pro biomasu - AEBIOM vyplývá, že biomasa se může podílet cca ze 75% na celkových zdrojích obnovitelné energie (jako je sluneční, větrná a vodní energie). více ›
Jaroslav Váňa: Nové trendy nakládání s biodegradabilními odpady
V České republice se ročně produkuje cca 4,2 mil. t komunálních odpadů, z toho 3,73 mil. t jsou tuhé komunální odpady včetně kompostovatelného odpadu z veřejné zeleně. Podíl bioodpadu z celkové produkce tuhých komunálních odpadů byl na základě "Situační zprávy o biologicky rozložitelných komunálních odpadech v ČR" stanoven na 41% hmotnosti. Roční produkce komunálních bioodpadů je tedy více než 1,5 mil. t. více ›
Jaroslav Váňa: Využití travní fytomasy k výrobě kompostů
Kompostováním travní fytomasy je možno získat ve spojitosti s údržbou trvalých travních porostů stabilizovanou organickou hmotu s humusovými látkami a rostlinné živiny, které jsou využitelné s minimálními ztrátami. V 1 t dobrého kompostu na bázi travní fytomasy je obsaženo hnojivých složek o celkové hodnotě 320 - 350 Kč. Agronomická účinnost kompostu na bázi travní fytomasy je stejná nebo vyšší než u chlévského hnoje. Kompostováním travní fytomasy má zemědělec možnosti si rozšířit svou produkci organických hnojiv a zvýšit úrodnost orné půdy. více ›