Pro dlouhodobé udržení produktivity agroekosystémů a ochranu životního prostředí je nezbytné vyvíjet a realizovat taková opatření, která zabezpečí udržení půdní úrodnosti, především s ohledem na obsah a kvalitu organické hmoty, obsah a přijatelnost živin a biologický režim půd. Zemědělská praxe, zvláště kultivace a aplikace organických hnojiv působí na činnost půdních mikroorganismů, které ovlivňují mineralizaci, koloběh živin a organické hmoty. více ›

Na orné půdě České republiky se každoročně vyproduje zhruba 17 mil. tun potravin a krmiv. Značná část tého hmoty se dříve nebo později stane vedlejším produktem nebo přímo biologicky rozložitelným odpadem. Podle tzv. Zelené knihy Evropské komise je ročně v EU produkováno asi 100 mil. tun biodegradablních odpadů, které je možno kompostovat. Evropská komise v tomto dokumentu požaduje směřovat k tzv. recyklační společnosti, tedy odklánět se od lineárních materiálových toků (zdroj-výrobek-skládka) k tokům uzavřeným a cyklickým (zdroj-výrobek- přepracování-zdroj). více ›

Význam organické části půdy byl znám již v dávné minulosti. I když nebyla známa podstata jejího působení, bylo zřejmé, že s ní souvisí půdní úrodnost. Nedostatek experimentálních údajů vedl však ke spekulativním úvahám o její úloze a až do poloviny devatenáctého století převládala tzv. „humusová teorie výživy rostlin“, která v podstatě ještě tradovala názor Aristotela (téměř 2 tisíciletí), že rostliny nemají látkovou přeměnu a potřebné látky dostávají již hotové z půdy. více ›

Příspěvek se věnuje jednotlivým způsobům odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu v podmínkách města Olomouce v rámci pilotních projektů, které byly realizovány v některých městských částech statutárního města Olomouce v letech 2006 - 2009. Autoři dále popisují zkušenosti s přípravou a vlastní průběh, prezentují průběžné výsledky a definují finanční požadavky na realizaci těchto projektů. více ›

Organická hmota v půdě zásadním způsobem ovlivňuje fyzikální vlastnosti půdy (mikropóry, vodní a vzdušný režim) a mikrobiální život v půdě (rozvoj edafonu). Oba tyto fenomény významně určují retenční schopnost půdy. Ta má nesporný význam pro snížení odtoku srážkových vod, odplavování živin z půdy a pro schopnost dočasného zadržení vody v půdě. Praktické zkušenosti potvrzují, že retenční schopnost půdy lze příznivě ovlivnit přítomností organické hmoty v půdě např. dostatečným zásobením půdy organickými hnojivy. Z hlediska aplikace i působení v půdním horizontu se ukazuje jako nejvýhodnější aplikace kompostů. Výsledný efekt pak může být ovlivněn i řadou dalších faktorů jako je např. půdní druh, mocnost půdního horizontu, složení a celková dávka kompostu apod. více ›