Odborné články

Energetika patrí medzi odvetvia, ktoré sa podieľajú na zvyšovaní životnej úrovne, na strane druhej je veľkým zdrojom znečisťovania životného prostredia. Celková spotreba energie a štruktúra energetického hospodárstva SR je jedným z určujúcich faktorov miery vplyvu energetiky na životné prostredie. více ›

Liberecká spalovna komunálních odpadů TERMIZO a.s. je jedna ze tří velkých spaloven (Praha, Brno), která řeší od roku 1999 problematiku energetického využívání komunálního odpadu pro výrobu tepla v Liberci. více ›

V České republice je v současnosti 83 procent odpadů skládkováno. Přitom spousta surovin by mohla být druhotně znovu využita, obzvlášť v době krize a šetření ve společnosti. Elektronické, textilní a sportovní produkty či nábytek nemusí skončit na skládce. Dají se opětovně použít. A od toho, aby se tak dělo, je tu už od dubna 2011 projekt CERREC. více ›

Spotřeba energie v u nás i v Evropě roste, přičemž přibližně polovina je kryta importem. V roce 2007 byl přijat Evropskou unií cíl produkovat v roce 2020 20 % energetických potřeb nekonvenčními typy energetických zdrojů. Při uvažování o mixu fosilních a alternativních zdrojů energie popř. surovinových zdrojů je významným faktorem produkce emisí. Můžeme v této souvislosti dosti zjednodušovat a konstatovat, že kromě fosilních uhlíkových surovin (ropa, uhlí, plyn) máme k dispozici biomasu, můžeme lépe využívat odpady (zaměříme se na využitelné odpadní plasty), v delší perspektivě vodík, a stále se diskutuje o užitečnosti (ekonomičnosti) využívání větrné a solární energie. více ›

Stále se zpřísňující požadavky na kvalitu vod vypouštěných z čistíren odpadních vod mají za následek zvyšování technické úrovně aplikovaných čistírenských technologií. Tato modernizace je však obvykle doprovázena produkcí většího objemu kalu, jehož následné zpracování je nákladné. Zpracování čistírenských kalů s využitím kořenových systémů rákosových porostů s vertikálním průtokem je v Evropě dlouhodobě používanou a důkladně provozně ověřenou metodou fytoremediace. více ›

Po dvou letech zkušebního provozu byl nedaleko Benešova v Přibyšicích uveden 10. června 2011 do trvalého provozu nový závod pro anaerobní digesci biologických odpadů. Zařízení společnosti Bio Servis Benešov, s.r.o., organizované jako joint-venture se společností IuT Group, si vyžádalo investici přibližně 250 mil. Kč a na zařízení nebyla poskytnuta jakákoliv dotace. O velkém zájmu během slavnostního zahájení trvalého provozu svědčí účast politiků i odborníků. Jde zejména o senátora Karla Šebka, starostu města Benešova Jaroslava Hlavníčka a rakouského obchodního atašé Dr. Nikolause Seierwala, zahájení provedl Reinhard Göschl předseda a jednatel společnosti IuT Group. Poté následovala prohlídka zařízení s odborným výkladem. více ›

Naše společnost Skanska a.s. má snahu ve všech místech kde působí, tedy téměř po celém světě, nést a prosazovat myšlenky „Green construction“. Tyto myšlenku zahrnují téměř všechny činnosti naší společnost a cílí k produktům “přírodě blízké“. více ›

Práce je zaměřena na konstrukci zařízení na výrobu řas z odpadního CO2 a především na automatizaci celého procesu. Zařízení již existuje a funguje, ale jeho řízení bylo plně závislé na lidském faktoru. Z důvodu přesného měření a srovnání vlivů teploty, různého osvitu a jiných proměnlivých faktorů bylo nutné celý proces automatizovat. více ›

Cílem předkládané studie bylo ověřit efektivitu kompostování vhodného materiálu vytříděného ze SKO, produkovaného ve čtyřech typových lokalitách sídelní zástavby v Olomouci. Východiskem pro takto navržený experiment byl předpoklad odlišného složení kompostovatelné frakce SKO během roku a zároveň očekávané rozdíly mezi odpadem, produkovaným v různých typech zástavby. Experimentální kompostování probíhalo v běžně dostupném typu domácího kompostéru. více ›

Článek je zaměřen na modelové ověření technologie mezofilní (40 °C) anaerobní kofermentace hovězí kejdy s odpadním těstem, odpadní oplatkovou hmotou a biskvitovou moučkou, s cílem zvýšení energetické efektivity procesu. Modelové anaerobní procesy byly vedeny v modelových fermentorech každý o reakčním objemu 0,06 m3. Složení bioplynu bylo analyzováno pomocí infračerveného analyzátoru BINDER COMBIMASS Ga-m1. Rozdíly mezi produkcemi bioplynu respektive methanu tří testovaných odpadů jsou malé. Nejvyšší měrné produkce methanu bylo dosaženo při kofermentaci hovězí kejdy s 20 % odpadního těsta při průměrném zatížení fermentoru organickými látkami 1,703 kgVS.m a průměrné době zdržení 95 dní bylo produkováno 84 dmN3.d-1 bioplynu, respektive 49 dmN3.d-1 methanu. více ›

Výroba bioplynu neodmyslitelně náleží do portfolia výrobních procesů v rámci obnovitelných zdrojů energií. Bohužel, chybějící technologický rámec řešení významně znevýhodňuje plnohodnotné uplatnění všech potenciálních produkcí energie na tomto principu, zejména vůči dynamicky se rozvíjejícím technologiím na bázi využití solární energie (fotovoltaické elektrárny). Jakékoliv úsilí, které urychlí inovace v anaerobní digesci, je vítaným a očekávaným příslibem, jenž tyto technologie posune opět o značný kus cesty kupředu. Těmito prostředky lze následně profitovat s ohledem na životní prostředí v oblasti produkce energií na platformě OZE. více ›

Proč zrovna žížaly? Tato úžasná malá stvořeni jsou za den schopná pozřít potravu o váze až poloviny vlastní hmotnosti a dokážou potravu přeměnit v úrodný humus. Používání žížal místo pouhého skladování organického odpadu na kompostové hromadě tak zaručuje rychlejší získání tmavého, na živiny bohatého hnojiva. V Čechách žije zhruba 50 druhů žížal, ale zdaleka ne všechny se k vermikompostování hodí. A co je vermikompost? více ›

Studie vznikla jako jeden z dílčích cílů projektu, zahrnujícího vyhodnocení rozdílů v kvalitě a kvantitě komunálního odpadu, vyprodukovaného domácnostmi, lokalizovanými ve čtyřech odlišných typech městské zástavby. Ústřední hypotézou přitom je, že se produkce jednotlivých frakcí směsného komunálního odpadu liší jak v závislosti na místě, resp. typu zástavby, tak i na době vzniku (sezónnost produkce odpadů). více ›

Majitelé a provozovatelé kompostáren se do nového roku 2010 probudili s vědomím, že na ně čekají nové požadavky na zabezpečení kompostáren. Tentokráte z hlediska ochrany ovzduší. Postaralo se o to nařízení vlády č. 615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší... více ›

Směrnice Rady 1999/31/ES o skládkování odpadů ukládá členským státům omezit množství biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky a pro biologicky rozložitelný komunální odpad stanovuje pro časové intervaly procentuální snížení ukládání tohoto odpadu na skládky. více ›