EnglishRSSkontaktyčlenstvísitemapinzerce a reklama
Biom.cz
biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich využití

ODBORNÉ ČLÁNKY

Využití obnovitelných druhů energie vyžaduje důkladnou analýzu a seriózní diskusi

Kolem současné energetické politiky českého státu je stále řada otazníků, neboť zatím chybí jasná koncepce toho, co by měla obsahovat a jaký by měl být poměr energetického mixu, tj. jaderné energie, energie z tepelných elektráren a také z obnovitelných zdrojů energie. Podle názoru řady odborníků je zapotřebí k tomuto tématu učinit důkladnou analýzu a vést seriózní diskusi.

Obr. : Bioplynová stanice (ilustrační foto)

Pravě otázka využiti obnovitelných zdrojů energie v našem zemědělství a při rozvoji venkova nás vedla k tomu, že jsme oslovili Ing. Adama Moravce z Českého sdruženi pro biomasu, aby nám k tomuto tématu sdělil aktuální informace. Podle něj celková výroba energie z biomasy stále roste a potvrzuje se skutečnost, že biomasa není žádný alternativní zdroj, jak byl z počátku označován. Jde o významnou položku energetického mixu, která může mít daleko větší zastoupení, jestliže budou vytvořeny vhodné podmínky. Ing. Moravec tím nemá na mysli jen přímou finanční podporu, ale i nefinanční opatřeni umožňující lepší a jednodušší využitelnost vyrobené energie v místě spotřeby. Pak může lokální zdroj produkovat levnější elektřinu, než je běžný nakup ze sítě.

Bioplynové stanice - energetická základna rozvoje venkova

„Média nás neustále masírují zprávami, jak obnovitelné zdroje zatěžuji naše kapsy a státní rozpočet. Skutečnost je ale jiná. Obnovitelným zdrojům můžeme děkovat za zlevnění energie a také za oslabení vlivu velké energetiky na trhu s elektřinou. Využití biomasy dává lidem práci, a to jak tu přímou při zajištění provozu, tak návaznou v podobě významných investic podporujících dodavatelský průmysl. V ČR obnovitelné zdroje přímo zaměstnávají vice než 100 tisíc lidi a v celé Evropě je to několik milionů lidi,“ konstatuje Adam Moravec. Podle něho lze bioplynové stanice označit za energetickou základnu rozvoje venkova. Nabízejí totiž dostupnou elektrickou a tepelnou energii v místech s levnější půdou pro investiční výstavbu a také s nižšími náklady na lidské zdroje. Vznikají tak projekty využívající vyprodukované energie k další výrobě a dále zvyšuji počet pracovních a investičních příležitostí. Dochází tak k rozvoji venkova a ke zlepšování životni úrovně. Když tento obrázek ještě doplníme o environmentální přinos využiti OZE, tak zde máme opravdu něco, co lze v energetice jen těžko překonat.

„Současná energetická politika je taková, že veškerá podpora využiti biomasy, ať již cíleně pěstované nebo v podobě ostatní biomasy (např. statkových hnojiv) byla ukončena. Chápeme to jako nekoncepční krok, který ještě vice prohloubil nestabilitu českého podnikatelského prostředí. Chybí jasna energetická koncepce a také všeobecné povědomí proč obnovitelné zdroje využíváme a co nám přinášejí. Porovnáte-li ekonomické a společenské přínosy využiti biomasy například s dostavbou Temelína, tak jádro nemůže obstát. Chápu, že pro výstavbu další jaderné elektrárny existuji i dobré důvody, ale dnes máme na výběr z lepších variant,“ říká Adam Moravec.

Odmítnutí argumentů kritiků využití biomasy v zemědělství

Na otázku, že kritici využiti biomasy v zemědělství tvrdí, že obilí a další plodiny by měly být pěstovány pro zachování potravinové bezpečnosti, Adam Moravec odpověděl, že zemědělství má několik funkci a produkce potravin je jedna z nich. Zemědělství muselo vždy zajistit vše pro chod celých farem, které bývaly soběstačné téměř po všech směrech a ještě musely vyprodukovat něco na prodej. Pro potravinovou bezpečnost potřebujeme asi něco kolem třetiny veškeré orné půdy. Zbylá plocha může být využita, lépe řečeno musí být využita, k jiným účelům. Takže obava, že nebudeme mít co jist, protože jsme všechno energeticky využili, je naprosto lichá. Celá třetina všech vyprodukovaných potravin nakonec skončí nevyužita jako odpad. To je daleko větší problém, který ukazuje na velkou nadprodukci a hlavně na mrhání základními komoditami, energií, lidskou prací a hlavně finančními prostředky. Tato nadprodukce nás všechny stojí velké peníze, protože náklady na výrobu a následnou likvidaci tržně neuplatněných potravin se musí projevit v ceně produktu.

Biomasa se hodí jako zdroj i pro teplárny

Podle Moravce je biomasa vhodná i pro teplárny. Nejlevnější teplo pro konečného spotřebitele v centrálním zásobování teplem je pravě tam, kde biomasu využívají. Neustále se v tomto směru projevuje konkurenční boj o palivo mezi výtopnami a teplárnami. Je to regulovaný trh, a proto se stává, že má někdo silnější pozici a ovlivní cenu biomasy v regionu. Těžko se tomu předchází, a proto je nutné dobře zajistit zdroje a provázat celý dodavatelský řetězec.

V domácnostech se biomasa využívá také, a to ve velké míře. Zde se jen těžko odhaduje skutečná spotřeba, protože mnoho domů na vesnicích topí palivem, které si sami připravují. Stav ovzduší na venkově v topné sezóně a při zhoršených rozptylových podmínkách je mnohdy velmi špatný. Stále jsou v provozu zastaralé kotle se špatným spalováním, které umožňují spolu se dřevem ztopit i odpad. Povědomí lidí o tom, co za škodliviny se takto dostává do ovzduší, je menší než úspora na palivu, a proto se tento nešvar daří jen těžko odstranit. Je to o přístupu k životnímu prostředí a je velká škoda, že zde nefunguje něco podobného jako ve Švédsku, kde téměř každá vesnice má svoje centrální zásobování provozované přímo obcí nebo občany. Palivem je vždy místní biomasa v podobě slámy nebo štěpky a čistota ovzduší je záviděníhodná, stejně tak i komfort bydlení bez starosti o palivo,“ doplnil Moravec.

Podíl OZE na energetické spotřebě má být do roku 2020 celkem 13,5 %

Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé energetické spotřebě do roku 2020 má být 13,5 %, respektive 10 % podílu využiti biopaliv v dopravě. Moravec dále konstatoval, že tento 13,5 % podíl OZE na spotřebě může byt i vyšší. Zdůraznil, že využiti OZE je cestou k soběstačnosti a energetické nezávislosti, přičemž zbytečně vynakládáme ohromné prostředky do posilování sítí a chybně poukazujeme na to, že OZE nám celou situaci komplikuji, že jde o nestabilní zdroj, který je nutné zálohovat atd. „To je špatný přistup, je třeba vytvářet podmínky pro to, aby decentralizované zdroje tvořily samostatné energeticky vyvážené systémy, které si sáhnou nebo dodají jen omezený příkon. Měli bychom vice pracovat na řízení této souhry sítí než na masivním tvrdém připojení. Je zvláštní, jak si distribuce a přenosová soustava vyčíslí vícenáklady na posilování sítí kvůli vzrůstající výrobě z OZE, ale že daleko větší peníze je nutné zainvestovat do sítí kvůli dostavbě Temelína, je nepodstatné. Dalším zajímavým faktem je, že každý nový zdroj je podmíněn vysokou účinností, a tak lokální instalace hledají uplatnění pro teplo, což je naprosto v pořádku, ale pro jaderné zdroje tato podmínka účinnosti neplatí,“ uvedl Moravec.

Podíl biopaliv v dopravě Moravec dále vysvětlil, že co se týká cíle 10% podílu biopaliv v dopravě, na základě nedávného přehodnocení na úrovni EU byl stanoven striktní postup, jak ho dosáhnout. Současná biopaliva 1. generace se na jeho plnění mohou podílet pouze do úrovně 7 %. V současné době jsme na úrovni 4,2 %. Z pohledu vstupních surovin, disponibilní zemědělské půdy i výrobních kapacit by nemělo být problémem tohoto cíle dosáhnout. Horší je to už s těmi zbývajícími 3 %, které mají být jednak splněny prostřednictvím biopaliv 2. a 3. generace ve výši 0,5 % a jednak prostřednictvím elektřiny z OZE, případně „papírovými“ opatřeními typu vícenásobného započítávání biopaliv vyrobených z odpadů. Zde zatím u nás chybí výrobní zařízení, které by tato moderní biopaliva vyrábělo.

Určitou naději je u nás využití stávajících výroben FAME (metylesteru rostlinných olejů), které by mohly jako surovinu využívat použité rostlinné oleje, případně rozšíření vyčištěného bioplynu (bioCNG) z bioplynových stanic v dopravě. Pokud Česka republika nedokáže využit tohoto potenciálu, budeme muset moderní biopaliva dovážet, dodal Moravec.

Jaké bude využití biopaliv 2. generace?

Biopaliva 2. generace, dnes nazývaná „moderní biopaliva“, by skutečně do roku 2020 měla zasáhnout do celkového mixu nabízených alternativních paliv. Evropská unie předpokládala poměrně prudký rozvoj tohoto sektoru a po masivní podpoře vývoje těchto biopaliv předpokládala, že již v současnosti budou k dispozici výrobní kapacity. Bohužel se ukazuje, že tato biopaliva jsou v porovnání s 1. generaci biopaliv stále nekonkurenceschopná, a proto na trhu stále chybí. I s ohledem na tuto situaci nakonec Evropská unie schválila pro tento typ biopaliv poměrně neambiciózní a pro členské státy víceméně indikativní cil k roku 2020 ve výši 0,5 % podílu paliv v dopravě. Uvidíme, zda v dohledné době vzniknou v Evropě nějaké nové výrobní kapacity. V České republice zatím o novém investičním záměru v tomto směru nevíme.

Jaké by mělo byt využití OZE v zemědělství a potravinářství?

Podle Moravce podpora OZE měla a má i své stinné stránky a nevhodný či spíše pomalý zásah do regulace nám přinesl zbytečné náklady na kompenzaci podpory fotovoltaických elektráren. Byla to velká chyba, která dobrému jménu OZE rozhodně nepomohla. „Za to ale nemohou OZE, mohou za to politici a jejich přistup. Od samého počátku jsme možná vice měli penalizovat špinavé zdroje. Nucenou podporou čistých zdrojů jsme u některých skupin obyvatel vypěstovali nevoli k OZE, což je velká škoda,“ dodal Moravec.

Přitom pravě podpora využití biomasy neznamenala nic jiného, než uplatnění nadprodukce v zemědělství, posílení zemědělského sektoru, který byl postupně obrán o spotřebitelská družstva a přidruženou výrobu. Zemědělci si i přes dlouhou návratnost pořídili technologii, která jim umožnila stabilizaci cash-flow a využiti vlastních komodit. Mnohde došlo k zachování chovu hospodářských zvířat, vystavěly se další návazné technologie, zvýšil se počet pracovních míst na venkově. „Zemědělec se opět stal producentem finálního výrobku s velkou přidanou hodnotou. To jsou všechno pozitivní dopady podpory, které se těžko finančně hodnotí, a přesto jsou hmatatelné. Je to důkaz toho, že podpora měla rozhodně smysl v konečném důsledku je její přinos větší než faktické náklady. Z tohoto pohledu jsem přesvědčen, že správně nastavená podpora má rozhodně smysl, neboť pomáhá rozvoji venkova a zvýšení energetické bezpečnosti,“ uvedl ve svém výkladu závěrem Adam Moravec.

Článek původně vyšel ve Zpravodaji AGRObase 26. 8. 2014 (http://www.apic-ak.cz/data_ak/14/a/AGRObase1403.pdf)

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Pohled do historie pěstování energetických rostlin k vytápění budov
Biomasa je součástí energetického mixu
Ekonomická a energetická efektivnost výroby biopaliv

Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie

Datum uveřejnění: 12.10.2014
Poslední změna: 12.10.2014
Počet shlédnutí: 4686

Citace tohoto článku:
SVOBODA, Miroslav: Využití obnovitelných druhů energie vyžaduje důkladnou analýzu a seriózní diskusi. Biom.cz [online]. 2014-10-12 [cit. 2017-04-28]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/cz/odborne-clanky/vyuziti-obnovitelnych-druhu-energie-vyzaduje-dukladnou-analyzu-a-seriozni-diskusi>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto


 
© 2001-2009, CZ Biom  -  České sdružení pro biomasu,  Opletalova 7/918, 111 44 Praha 1,   Tel.: 604 856 036,   E-mail: sekretariat@biom.cz
Webhosting/ webdesign / publikační systém TOOLKIT - Econnect
Treti ruka energieplus Česká peleta Ekologie, pasivní domy, solární energie, alternativní zdroje, zelené bydlení EnviWeb - portál pro ochranu a tvorbu životního prostředí Ekolist po drátě Portál Energetika Internetové energetické konzultační a poradenské středisko Lesnicko-dřevařský www server