EnglishRSSkontaktyčlenstvísitemapinzerce a reklama
Biom.cz
biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich využití

ODBORNÉ ČLÁNKY

Spalování plynu ze zplyňování biomasy

Úvod

V dnešní době, kdy je svět znepokojen produkcí skleníkových plynů, především oxidu uhličitého, a ostatních škodlivých látek, je kladen důraz na obnovitelné zdroje, jejichž využívání má za cíl minimalizaci těchto emisí.

V roce 2008 v České republice činila hrubá výroba elektřiny 83 468 GWh a hrubá spotřeba elektřiny 72 027 GWh. Bylo vyrobeno 5,2 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Přibližně 3 procentní body z toho činí výroba na vodních elektrárnách a přibližně 1,5 procentního bodu činí výroba energie z biomasy, a to zejména ze spalování celulózových výluhů. Méně než 1 procentní bod pochází z biomasy chápané v užším slova smyslu, tedy jako dřevní materiál a energetické plodiny. Hlavní podíl tvoří její spoluspalování s uhlím v elektrárenských kotlích s poměrně malou účinností kolem 25 %. Podíl na hrubé spotřebě elektřiny z obnovitelných zdrojů byl v roce 2008 přibližně 5,5 %.

Česká republika se před vstupem do Evropské unie zavázala k plnění indikativního cíle ve výši 8 % podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě v roce 2010. Dlouhodobější cíle Evropské unie stanovují zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie o 20 % do roku 2020 a Česká republika se na tomto bude podílet zvýšením podílu energie z obnovitelných zdrojů ve výši 13 %. Prioritou by však nemělo být pouze plnění indikativních cílu a závazků, ale především efektivita. Optimálním způsobem pro zvýšení využití energie paliva, a tedy i zvýšení efektivnosti se na základě teoretických výpočtů jeví kombinovaná výroba elektřina a tepla.

Obr. 1: Schéma zařízení BIOFLUID 100

Stávající výzkum zplyňování

Již deset let probíhá na Energetickém ústavu výzkum zplyňování biomasy. Zplyňování je značně komplikovaná termochemická přeměna paliva za nedostatku kyslíku, při které vzniká plyn s nízkou výhřevností v rozsahu 4 až 10 MJ/mn3. Vzniklý plyn může být spalován například v pístových spalovacích motorech kogeneračních jednotek, nebo ve spalovacích turbínách. Zplyňování probíhá tak, aby se co největší podíl energie z paliva transformoval do energetického obsahu plynu. Výhodou zplyňování oproti přímému spalování je lepší využitelnost technologie pro výrobu elektrické energie s větší účinností a nižšími emisemi. Spalování produkovaného plynu je také lépe řiditelný proces.

Tabulka 1: Průměrné složení plynu ze zařízení BIOFLUID 100

Výzkum probíhá na experimentální jednotce fluidního zplyňování BIOFLUID 100. Schéma experimentálního zařízení je uvedeno na Obr. 1. Jedná se o atmosférický fluidní generátor plynu se stacionární fluidní vrstvou, který může pracovat ve spalovacím i zplyňovacím režimu. Palivem je dřevní štěpka, případně tříděný komunální odpad. Palivo je šnekovým dopravníkem dopravováno do reaktoru. Do reaktoru je také přiváděn zplyňovací vzduch ve 3 stupních, primární vzduch je přiváděn pod rošt a udržuje fluidní vrstvu. Zplyňování probíhá v rozmezí 750 až 900 °C, produkovaný plyn je následně zbaven úletu v cyklonu a před vstupem do spalovací komory je dále čištěn.

Na experimentální jednotce probíhal výzkum týkající se stanovování parametrů vybraných biopaliv ve vztahu k fluidnímu zplyňování, dále pak výzkumy spjaté s primárními a sekundárními metodami pro degradaci dehtu a čištění plynu a to hlavně s přispěním katalytických filtrů. Jmenované výzkumy však nejsou předmětem tohoto článku.

Obr. 2: Teoretická závislost složení plynu na zplyňovacím poměru

Nízkovýhřevný plyn

Hlavními složkami plynu jsou: CO, CO2, H2, CH4, dále potom vyšší uhlovodíky, dusík a nečistoty. Možné teoretické složení plynu je uvedeno na Obr. 2. Mezi nečistoty které plyn obsahuje, patří prach, alkalické sloučeniny, sloučeniny dusíku, síry a halogenů, a dehet. Průměrné hodnoty plynu generovaného zařízením BIOFLUID 100 jsou uvedeny v Tab. 1.

Nejdůležitějším parametrem plynu je jeho složení, výhřevnost a obsah nečistot, největší problémy při spalování mohou způsobovat tuhé nečistoty a dehet.

Obr. 3: Schéma spalovací komory

Spalovací komora

Další fáze přeměny energie obsažené v palivu, ve finální produkt, tedy k produkci elektrické a tepelné energie je spalování generovaného plynu. Spalování nízkovýhřevného plynu bude realizováno v nechlazené spalovací komoře válcového tvaru o vnitřních rozměrech: O 600 mm, délka 1 180 mm. Ke spalování plynu byl pro experiment zvolen vířivý hořák (Obr. 4). V zadní části komory je umístěn komín s klapkou pro regulaci odvodu spalin (Obr. 6), součástí spalovacího prostoru je také clona, která je umístěn pod vyústěním komína do spalovací komory (Obr. 5). Clona zajišťuje delší setrvání nevyhořelé směsi paliva a spalin ve spalovací komoře. Schéma spalovací komory je uvedeno na Obr. 3.

 
Obr. 4: Hořák spalovací komory
Obr. 5: Clona
 
 
Obr. 6: Komínová klapka
Obr. 7: Obnažená spalovací komora
 

Plánování experimentu

Experiment spočívá v měření složení spalovaného plynu a průtoku jednotlivých stupňů spalovacího vzduchu před spalovací komorou a měření složení, teploty a průtoku spalin za spalovací komorou. Měření je provedeno pro různá složení plynu, v závislosti na druhu zplyňovaného paliva a také na teplotě zplyňování.

Pro měření koncentrací CO, NOx, SO2 bude použita nedispersní infračervená spektrofotometrie (NDIR), tato metoda využívá jevu zeslabení zářivého toku průchodem vrstvou plynu, které je závislé na kvalitativním i kvantitativním složení tohoto plynu. Celkový obsah organických látek bude zjišťován analyzátorem, který pracuje na principu plamenoionizační detekce (FID). Tato metoda využívá jevu, při kterém dochází při hoření uhlovodíkových látek ve vodíkovém plamenu, k tvorbě volných iontů ionizací vazby C-H. Měření průtoku spalin bude realizováno Prandtlovou rychlostní sondou, teploty budou měřeny termočlánky.

Závěr

Během samotného měření lze očekávat určité komplikace související s charakterem spalovaného média a také s technologií použitého zplyňovače. Bude nutné se zaměřit na možnou nestabilitu plamene, způsobenou proměnlivým složením generovaného plynu. V nestabilitu hoření může také vyústit kolísavý tlak na výstupu ze zplyňovacího zařízení. Očekává se také výrazné ovlivnění spalovacího procesu nečistotami obsaženými ve spalovaném plynu, tedy prachem a dehtem. Snaha o eliminaci těchto negativních faktorů může v konečném důsledku vést k přehodnocení koncepce zařízení a následným konstrukčním změnám.

Výsledky měření spalování nízkovýhřevného plynu budou dále plně aplikované v dalším výzkumu využití plynu ze zplyňování biomasy za účelem zvýšení podílu využívání energie z biomasy a odpadů, pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v České republice.

Použitá literatura

  1. BASU, P. Combustion and Gasification in Fluidized Beds. Boca Raton: CRC Press, Taylor & Francis Group, LLC, 2006. ISBN 0849333962.
  2. ŠKVAŘIL, J. Obnovitelné zdroje v České republice. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, 2008. 96 s. Vedoucí diplomové práce doc. Ing. Jan Fiedler, Dr.
  3. LISÝ, M. Čištění energoplynu z biomasy v katalytickém vysokoteplotním filtru. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, 2009. 148 s. Vedoucí dizertační práce doc. Ing. Zdeněk Skála, CSc.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Možnosti produkce vodíku parciální oxidací odpadní biomasy
Zplyňování biomasy s kogenerací
Energetické využití obnovitelných a alternativních zdrojů z hlediska celkových emisí
Ekonomická a energetická efektivnost výroby biopaliv
Energetické využitie rastlinnej biomasy 3 – Produkty splyňovaní
Inhibitory v procesu zplyňování
Kvalita plynu produkovaného zplyňováním odpadní biomasy
Katalytické vysokoteplotní odstraňování dehtu z plynu z alotermního zplyňování biomasy
Zplyňování biomasy – možnosti uplatnění

Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie, Spalování biomasy

Datum uveřejnění: 4.7.2011
Poslední změna: 18.6.2011
Počet shlédnutí: 4280

Citace tohoto článku:
ŠKVAŘIL, Jan: Spalování plynu ze zplyňování biomasy. Sborník příspěvků ze semináře „Energie z biomasy X“, VUT v Brně, 2009, ISBN 978-80-214-4027-2

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto


 
© 2001-2009, CZ Biom  -  České sdružení pro biomasu,  Opletalova 7/918, 111 44 Praha 1,   Tel.: 604 856 036,   E-mail: sekretariat@biom.cz
Webhosting/ webdesign / publikační systém TOOLKIT - Econnect
Treti ruka energieplus Česká peleta Ekologie, pasivní domy, solární energie, alternativní zdroje, zelené bydlení EnviWeb - portál pro ochranu a tvorbu životního prostředí Ekolist po drátě Portál Energetika Internetové energetické konzultační a poradenské středisko Lesnicko-dřevařský www server