EnglishRSSkontaktyčlenstvísitemapinzerce a reklama
Biom.cz
biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich využití

ODBORNÉ ČLÁNKY

Pěstování topolů pro energetické účely – 2

Mezi perspektivní rychle rostoucí dřeviny, cíleně pěstované pro energetické účely, patří zejména topoly. Cílem pěstování na plantážích je produkce co největšího množství biomasy z co nejmenší plochy. V první části článku se autor zabýval popisem technologií při zakládání plantáže a výsadbě topolů. V druhé části popisuje ochranu a ošetřování porostu.

Ochrana rostlin

 
Obr. 1: Výška stromů závisí na poloze plantáže z hlediska směru slunečního svitu
Obr. 2: V zastíněných místech uvnitř plantáže dochází po počátečním růstu výhonů k jejich postupnému odumření
 

Plevel je potřeba omezovat co nejdříve po výsadbě. V řadě je nutné zásahy provádět ručně bez poškozování rašících výhonů. V meziřadí je vhodné využít kultivátoru, resp. mulčovače s mulčováním rostlinnou hmotou v meziřadí. Předpokládaná četnost ošetřovacích zásahů je 4 – 6x v prvním roce, 3 - 5x ve druhém a 2x ve třetím roce. V dalších letech se ošetřování v meziřadí nemusí zpravidla již provádět.

Herbicidní úprava totálním herbicidem při likvidaci plevelů po výsadbě (např. Roundupem) se nedoporučuje vzhledem k obtížnosti zamezení přenosu účinku na porost rychle rostoucích topolů. Omezování růstu plevelů je velmi důležité pro dosažení optimálního výnosu. Kořenová konkurence plevelů vede ke značnému zpomalení růstu, takže první výrazný výškový přírůst se objeví přibližně ve třetím. roce a první předpokládaná sklizeň dřevní hmoty může být posunuta na 6. až 8. rok.

 
Obr. 3: Kořeny krajních stromů plantáže sahají mimo prostor plantáže
Obr. 4: Kořeny topolů obrůstají i několik metrů od kraje
 

Nadzemní konkurence plevelů může v kombinaci s jinými nepříznivými vlivy (sucho, nedostatečné odplevelování) dokonce způsobit zvýšení ztrát v mladých výsadbách již v prvním roce do takové míry, že je lepší výsadbu zrušit. Je to způsobeno skutečností, že se už tři týdny po výsadbě vitální porost plevelů uzavře nad rašícími výhony (10 - 15 cm vysokými) a ty postupně zahnijí. V této době je již velmi obtížné řádky odplevelit i ručně protože výhony jsou špatně rozeznatelné od plevelů. Na nesprávně udržovaných plochách, kde rostou řízky v hustém nárostu plevelů, je jejich růst a tím i produkce dřevní hmoty neekonomická. Po dosažení výšky stromů nad 2,5 metrů dochází vlivem listí k uzavření prostoru v meziřadí a výskyt plevelů se rapidně sníží. V této době nelze již také dosazovat nové řízky, protože se spolehlivě nezapojí vlivem omezeného slunečního svitu. Zkušenosti z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích potvrzují, že vzrostlé výhony na pařezech po provedené selektivní těžbě postupně odumřou.

 
Obr. 5: Stromek poškozený srnčí zvěří při vytloukání parůžků
Obr. 6: Invazi kořenů krajních řad lze předejít orbou
 

Z hlediska škůdců se negativní ovlivnění růstu stromů předpokládá. Z výzkumů v obdobných lokalitách je známý výskyt mandelinky topolové a mšice. Tito škůdci však podstatně, resp. vůbec neovlivní výnos dřevní hmoty. Některé stromky mohou být poškozeny srnčí zvěří, zejména v prvních dvou až třech letech. To záleží na průměru stromků, které srnčí využívá k tzv. vytloukání. Větší průměry stromků se již srnčí zvěři mezi parůžky nevejdou, takže k jejich poškozování již nedochází. Stromky, jejichž kůra je po celém obvodu poškozena, zasychají. V příznivých podmínkách dochází k aktivaci pupenů pod poškozenou částí kmínků. Některé kmínky se deformují a pokračují opožděným růstem.

Výživa porostů

  • Hnojení dusíkem: z praktických zkušeností například vyplývá, že zejména topoly na chudých stanovištích reagují na hnojení dusíkem zlepšením růstu a produkce biomasy. V některých případech lze využít organické hnojení. Opad listů může zčásti přispět k návratu živin do půdy, ale je to přínos velmi nízký. Navíc jsou zkušenosti, že je listí větrem odneseno mimo porost nebo se hromadí pouze v jedné části porostu. Záleží samozřejmě na situování plantáže. I když listí v porostu nemusí zůstat ani v nivě v údolí kolem potoka, kde je před odnosem vlivem větru chráněno. Zde je odneseno vodou při jarním tání nebo přívalových deštích (zkušenosti z plantáže u Lhenic).
  • Aplikace popela: na základě zkušeností ze zahraničí (Rakousko) je doporučován zpětný odběr popele ze spalovny, která využívá produkci biomasy z plantáže ke spalování. Tento popel je podle zahraničních informací navrácen jako hnojivo zpět do plantáže. Naše legislativa v podobě Zákona 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech, vymezuje v § 2 mnohé pojmy. Například „hnojivo“ je látka obsahující živiny pro výživu kulturních rostlin a lesních dřevin, pro udržení nebo zlepšení půdní úrodnosti a pro příznivé ovlivnění výnosu či kvality produkce. „Pomocnou půdní látkou“ je látka bez účinného množství živin, která půdu biologicky, chemicky nebo fyzikálně ovlivňuje, zlepšuje její stav nebo zvyšuje účinnost hnojiv. V § 3 uvedené legislativy se mohou do oběhu uvádět pouze registrovaná a označená hnojiva, statková hnojiva (s výjimkou) a pomocné půdní látky. Popel je hnojivo a podléhá registraci, o které rozhodne Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský na základě podkladů, které stanovuje zmíněný zákon.

Z uvedeného vyplývá, že musí být zajištěno, že spalovna nevyužívá jinou dřevní hmotu nebo směsi, například zbytky z průmyslových provozů, protože by mohlo dojít ke kontaminaci popele škodlivými prvky. Popel s registrací lze systematicky aplikovat mezi řady porostu při dodržení podmínek stanovených v § 9.

 
Obr. 7: Při chybně prováděné údržbě se předpokládaný výnos oddálí o několik let
Obr. 8: Chybná likvidace plevelů v prvních dvou letech sníží výnos, případně oddálí první těžbu
 

Pozor na zastínění

Výnos může být negativně ovlivněn zastíněním stávajícím porostem a konkurencí lesního porostu. Rozdíly ve vzrůstu lze doložit údaji v tabulce 2 a 3, kde jsou výsledky sběru dat a pozorovaní na plantážích v lokalitě Chlumská hora a Čakov v jižních Čechách. V některých případech může být výnos v trvale zastíněných lokalitách o 30 až 40 % nižší. Rozdíly jsou zvláště patrné v případě, že svah je přivrácen k jihovýchodu, resp. pokud z tohoto směru není plantáž zastíněna vzrostlým lesem. Je tedy vhodné sledovat údaj BPEJ – čtvrtá číslice obsahuje kódy pro sklonitost a polohu vůči světovým stranám. Zajímavé je, že rovnoměrného růstu by porost dosáhl porost v místech, kde si u nás kdysi stavěli hradiště a oppida Keltové. Je totiž pravděpodobné, že Keltové již v pátém století pěstovali na jižních svazích rychle rostoucí javory „plantážovým“ způsobem. Javor v keltské mytologii je stromem příznivým především pro děti a kmeny byly využívány i pro stavbu palisádového opevnění a srubů.

Tabulka 1 – Hodnoty průměru pařízků v závislosti na poloze stromů z hlediska slunečního svitu

Lokalita Průměr pařízku stromů v nezastíněné části (mm) Průměr pařízku stromů v zastíněné části (mm) Poznámka
Čakov 88,78 51,29 Stín je vytvořen vlastním porostem topolů
Chlumská hora 63,39 28,23 Stín je vytvořen sousedním lesním porostem

Tabulka 2 – Hodnoty výšky stromů v závislosti na poloze stromů z hlediska slunečního svitu

Lokalita Průměrná výška stromů v nezastíněné části (cm) Průměrná výška stromů v zastíněné části (cm) Poznámka
Čakov 723,33 321,40 Stín je vytvořen vlastním porostem topolů
Chlumská hora 635,12 405,75 Stín je vytvořen sousedním lesním porostem

Další opatření

  • Izolační pásy: jednou z podmínek zakládání výmladkových plantáží u nás je respektování Nařízení vlády 505/2000, § 12, odst. c), bod 2, což předpokládá vysazení izolačních pásů okolo vysazovaného porostu a v případě rozlehlých plantáží rozčleňovacích pásů uvnitř zakládaného porostu RRD. Jejich posláním je jednak přirozeným způsobem začlenit porosty do okolní krajiny a současně působit jako retardační bariéra proti případnému šíření reprodukčních orgánů nepůvodních druhů nebo jiných nevhodných prvků do okolí. Lze využít tyto druhy dřevin: olše lepkavá (Alnus glutinosa), javor klen (Acer pseudoplatanus), bříza bradavičnatá (Betula veroccosa), habr obecný (Carpinus betulus), buk lesní (Fagus syvatica), dub letní (Qercus), jilm horský (Ulmus).
  • Problémy s kořeny: na některých plantážích mohou vyvolat problémy kořeny krajních stromů, které sahají mimo porost plantáže, například do cesty nebo pod ohradníky. Zejména pokud sousedí s místy, kde je jejich výskyt nežádoucí. Také lze pozorovat obrůstání těchto kořenů. Výrazně se obrůstání projevuje v následujícím roce po provedené těžbě.
  • Dosadba řízků: dosadbu řízků je potřebné provést ještě tentýž rok, pokud jsou k dispozici řízky a počasí a vlhkost půdy vyhovují podmínkám sadby. Nejpozději lze dosadbu realizovat v jarních měsících v následujícím roce. Nelze provádět dosadbu do vzrostlé plantáže mezi stromy, protože nově vysázené řízky nemají dostatek slunce pro svůj růst. Tím je také vyloučena selektivní těžba stromů v řadách uvnitř plantáží, protože zkušenosti ukazují, že po počátečním růstu výhonů, dochází postupně k jejich odumření. Těžba v řadách může být provedena v případě pásových (pruhových) výsadeb, kde slunce pronikne deseti řadami stromů nebo v případě, že jsou řady od sebe vzdáleny 8 až 12 metrů. Těží se v širokých pruzích v několika sousedících řadách.
  • Likvidace náletu: pokud sousedí plantáže s porosty jiných dřevin, je možné očekávat výskyt náletových dřevin ze sousedících pozemků. Je tedy potřeba provádět likvidaci (výsek) náletových dřevin v prvních dvou letech od založení porostu. Nálety dřevin (ze všech okolních porostů) se vyskytují v řadách i meziřadí a mohou později bránit mechanizované sklizni. K náletu dochází v prvních letech po provedené těžbě, kdy se meziřadí otevře a nastanou vhodné podmínky pro uchycení semen.

(Některé poznatky uvedené v článku byly získány při plnění úkolů v rámci projektu MŠMT 2B06131 Nepotravinářské využití biomasy v energetice. V příštím čísle se autor bude zabývat sklizní plantáží RRD.)

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Rychle rostoucí dřeviny
Topoly a vrby k energetickému užití
Rychle rostoucí dřeviny (vrby a topoly) pěstované s použitím mulčovací folie
Topoly a vrby pro energetiku
Vrby a topoly v ochraně životního prostředí proti hluku
Hnojivé účinky čistírenských kalů pro topoly

Předchozí / následující díl(y):

Pěstování topolů pro energetické účely – 1.
Pěstování topolů pro energetické účely – 3

Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie, Pěstování biomasy, Spalování biomasy

Datum uveřejnění: 30.8.2010
Poslední změna: 9.7.2010
Počet shlédnutí: 4535

Citace tohoto článku:
CELJAK, Ivo: Pěstování topolů pro energetické účely – 2. Biom.cz [online]. 2010-08-30 [cit. 2017-05-24]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/cz/odborne-clanky/pestovani-topolu-pro-energeticke-ucely-2>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto


 
© 2001-2009, CZ Biom  -  České sdružení pro biomasu,  Opletalova 7/918, 111 44 Praha 1,   Tel.: 604 856 036,   E-mail: sekretariat@biom.cz
Webhosting/ webdesign / publikační systém TOOLKIT - Econnect
Treti ruka energieplus Česká peleta Ekologie, pasivní domy, solární energie, alternativní zdroje, zelené bydlení EnviWeb - portál pro ochranu a tvorbu životního prostředí Ekolist po drátě Portál Energetika Internetové energetické konzultační a poradenské středisko Lesnicko-dřevařský www server