EnglishRSSkontaktyčlenstvísitemapinzerce a reklama
Biom.cz
biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich využití

ODBORNÉ ČLÁNKY

Ovsík vyvýšený

Ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) – statná, vytrvalá, volně trsnatá kulturní tráva, až přes 150 cm vysoká. Roste hlavně v Evropě. U nás je obecně rozšířeným planě rostoucím druhem po celé republice, zejména v nížinách až podhůří, na loukách, pastvinách, mezích, stráních a jiných travnatých stanovištích. Je značně náročným druhem na stanovištní podmínky, zejména na obsah živin. Dobře mu vyhovují půdy na vápencovém podkladě. Drsnější podmínky vyšších poloh mu nesvědčí. Celkem dobře snáší zastínění. Je hojný zejména na sušších stanovištích. Na půdní kyselost není zvláště citlivý, je dobře přizpůsoben na půdní kyselost v rozmezí pH od 4,5 do 7,5 s optimem pH kolem 6.

Obr. : Ovsík vyvýšený

Biomasa ovsíku vyvýšeného se tradičně využívá ve směsích víceletých i krátkodobých lučních porostů. Vzhledem k vysokému hrubšímu stéblu, středně poléhavému, má dobré předpoklady využití i v energetice, pro přímé spalování, nebo i jako přídavek do fermentoru při výrobě bioplynu.

Ovsík vyvýšený je obecně doporučován pro sklizeň na semeno a slámu pro energetické účely. Pro účely výlučně energetické se sklízí celková nadzemní hmota, kde se uvádí průměrné výnosy 5 – 9 t/ha.

Technologie pěstování

Nejvhodnější předplodinou pro založení porostu ovsíku vyvýšeného jsou brambory (případně i další plodiny, ke kterým bylo hnojeno organickými hnojivy). V případě založení semenářské kultury je nutné, aby na pozemku nebyly minimálně po 3 poslední roky pěstovány žádné druhy trav na semeno. Dále musí být zachována minimální vzdálenost 100 m od jiných odrůd ovsíku vyvýšeného.

Hnojení P a K se řídí zásobou těchto živin v půdě. Zpravidla se ale doporučuje hnojit P v dávce asi 40 kg a K 50 kg/ha. Toto hnojení se provede hned v roce založení, tedy již v prvém roce vegetace, přibližně v polovině září. Ve stejném termínu se v prvém roce porost přihnojí též dusíkem v dávce 50 kg N/ha. Zbytek požadované dávky N (z celkové dávky do 80 – 100 N/ha) se aplikuje příští rok, brzy z jara. Pokud se i tato zbývající dávka (30 – 50 kg N/ha) rozdělí na dva termíny, je nutné poslední přihnojení dusíkem zajistit nejpozději do začátku sloupkování. Ve druhém roce (a dalších letech) se doplňuje P a K rovněž podle obsahu v půdě a dusíkem se hnojí v dávce 90 – 100 kg N/ha. Dusík se zpravidla aplikuje částečně v září, a pak na jaře, podle stavu porostu, buďto jednorázově, nebo v dávkách dále dělených, jako v prvém roce.

Porost ovsíku vyvýšeného se zakládá zpravidla brzy na jaře, nejdéle do konce dubna. Lze jej ale založit i v létě, a to do poloviny července. Seje se do krycí plodiny, nejvhodnější k tomu je jarní pšenice. V zájmu co nejnižšího zastínění travního porostu je nutné výsev krycí plodiny snížit o 20 – 40 %. Výsev ovsíku vyvýšeného se musí provádět speciálním secím strojem, jehož výsevné ústrojí je opatřeno kartáči, které umožní správné uvolňování semen ze secího stroje. Je to nutné proto, že semeno ovsíku vyvýšeného má osinu, která brání pravidelnému vypadávání semene z běžného secího stroje, což není problém u semen hladkých bez osin. Výsevek se pohybuje od 27 do 30 kg/ha (případně i méně – jen 22 kg/ha). Hloubka setí se doporučuje do 3 – 4 cm. Šířka řádků se řídí účelem pěstování. Širší řádky se volí pro semenářské kultury 25 až 45 cm, užší řádky pro založení lučních porostů 20 až 25 cm. Pro účely energetické lze volit ještě užší řádky v zájmu docílení co nejhustšího porostu, tj. 15 až 20 cm.

V průběhu jarního období nevyžaduje porost ovsíku vyvýšeného zpravidla další mechanické ošetření. Pouze v případě výskytu nežádoucích plevelů nebo chorob se použije chemické ošetření.

Postřik porostů se provádí vždy podle konkrétní situace či výskytu jednotlivých škodlivých činitelů. V případě zaplevelení širokolistými plevely lze s úspěchem použít např. Lontrel v dávce 0,3 – 0,5 l/ha, nebo Starane 250 EC, v dávce 0,4 – 1 l/ha. Z dalších přípravků lze použít Mustang (0,6 l/ha), Aminex Pur (3 l/ha), Agritox (1,5 l/ha), dále pak Astix 60 SL (1,5 – 1,75 l/ha), Duplosan KV (1,5 –1,8 l/ha), Sluprop (3 – 3,5 l/ha) nebo Duplosan DP 1,5 – 2 l/ha).

Ovsík pěstovaný na semeno dozrává zpravidla již začátkem července a v té době je vhodné jej sklízet i pro využití k energetickým účelům. Po výmlatu semene lze suchou slámu slisovat do hranatých balíků a použít jako otop v biokotelně. Výnos semene se pohybuje od 0,3 až do 0,6 t/ha. Pro účely výlučně energetické se sklízí celková nadzemní hmota, kde se uvádí jako průměrné výnosy kolem 5 až 9 t/ha. Těmto údajům přibližně odpovídají údaje zjištěné v roce 1999 v Zubří: ve variantě hnojené bylo získáno 8,8 t/ha suché hmoty a nehnojené 6,4 t/ha suché hmoty. Termín sklizně je nejvhodnější volit těsně před plným dozráním, aby se semena při sklizni co nejméně vysemenila a zamezilo se tak ztrátám na biomase. Tento způsob sklizně před plným dozráním je vhodné dodržovat, protože ovsík vyvýšený je poměrně značně náchylný k vysemeňování.

Sklizeň zralého porostu určeného na osivo se provádí kombajnem se správně seřízeným mlátícím ústrojím. Zbylá sláma se odklízí buďto slisováním do balíků, nebo se sebere řezačkou. Obdobně se sklízí i celková nadzemní hmota včetně semene, když je určena speciálně pro účely energetiky. Pokud se podaří sklidit tuto biomasu v dostatečně suchém stavu (kolem 20 % vlhkosti), lze ji přímo uskladnit, nejlépe ve skladech se spodním prouděním vzduchu. Není-li biomasa dostatečně vyschlá, je třeba ji uskladnit v prostorách, kde se může dále dosoušet. Porost určený ke krmení jako objemná píce se sklízí běžnými postupy, zpravidla sušením na seno, nebo se zpracovává na senáž. Nedozrálou zelenou hmotu lze sklízet obdobným způsobem i jako biomasu využitelnou jako přídavek do fermentoru k výrobě bioplynu.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Alternativní využití produkce lučních porostů s vysokou druhovou diverzitou pro energetické účely
Využití pícních plodin pro výrobu bioplynu
Netradiční využití biomasy v praxi
Stav a možnosti využití rostlinné biomasy v energetice ČR
Možnosti energetického využití netradičních plodin
Biomasa pro vytápění budov
Využití některých trav jako náhrady spontánních úhorů v marginálních oblastech a negativní jevy na ladem ležící půdě z hlediska zemědělského
Energetické byliny a eroze
Biomasa z energetických rostlin
Obnovitelná energie z polních kultur

Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie, Pěstování biomasy, Spalování biomasy

Datum uveřejnění: 31.7.2011
Poslední změna: 14.10.2011
Počet shlédnutí: 2927

Citace tohoto článku:
CZ Biom, : Ovsík vyvýšený. Biom.cz [online]. 2011-07-31 [cit. 2017-08-16]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/cz/odborne-clanky/ovsik-vyvyseny>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto


 
© 2001-2009, CZ Biom  -  České sdružení pro biomasu,  Opletalova 7/918, 111 44 Praha 1,   Tel.: 604 856 036,   E-mail: sekretariat@biom.cz
Webhosting/ webdesign / publikační systém TOOLKIT - Econnect
Treti ruka energieplus Česká peleta Ekologie, pasivní domy, solární energie, alternativní zdroje, zelené bydlení EnviWeb - portál pro ochranu a tvorbu životního prostředí Ekolist po drátě Portál Energetika Internetové energetické konzultační a poradenské středisko Lesnicko-dřevařský www server