EnglishRSSkontaktyčlenstvísitemapinzerce a reklama
Biom.cz
biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich využití

ODBORNÉ ČLÁNKY

Křídlatka v české, slovenské a švýcarské právní úpravě

Ochrana životního prostředí by měla být hlavním kritériem zařazení určitých druhů biomasy mezi ty, které jsou předmětem podpory obnovitelných zdrojů či vyloučení z této podpory. V České republice se při změnách právní úpravy stále projevuje snaha prosadit mezi podporované druhy i tu biomasu, která může být hrozbou pro biodiverzitu a další chráněné hodnoty. Tuto problematiku je však třeba pojímat v širším kontextu, včetně srovnání s právní úpravou vybraných evropských zemí.

Vyhláška MPO č. 477/2012 Sb.

Dne 20. prosince 2012 byla přijata vyhláška č. 477/2012 Sb., o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu a o stanovení a uchovávání dokumentů, kterou Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR stanovilo podle § 53 odst. 1 písm. a), e), i) a m) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů mj. druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojů (dále jen vyhláška MPO). Zrušila a nahradila vyhlášku č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, ve znění pozdějších předpisů, kterou Ministerstvo životního prostředí stanovilo druhy a způsoby využití biomasy, na které se z hlediska ochrany životního prostředí vztahuje podpora (dále jen vyhláška MŽP). Podle ustanovení § 3 odst. 3 vyhlášky MŽP byly z podpory vyloučeny invazní a expanzivní druhy vyšších rostlin, které narušují funkci ekosystémů a mohou způsobovat hospodářské škody, jakož i rostlinná hmota z nich (výjimkou byla elektřina vyrobená z rostlinné hmoty vzniklé odstraněním těchto rostlin z jejich stávajících stanovišť z důvodu škodlivosti); tyto druhy byly obsaženy v příloze č. 2 vyhlášky. Účelem tohoto ustanovení bylo zamezit účelovému pěstování těchto rostlin pro energetické využití, což by výrazně zvýšilo riziko jejich nekontrolovaného rozšíření do krajiny (třebaže některé z nich se již do přírody rozšířily a udržení jejich populace v přijatelné míře stojí nemalé úsilí a finanční prostředky.)1 Příloha č. 4 vyhlášky MPO obsahuje seznam nepodporovaných druhů biomasy již bez uvedení důvodu zařazení do tohoto seznamu.

Mezi připomínkami k návrhu vyhlášky MPO (dostupné z: http://eklep.vlada.cz) byl i návrh Teplárenského sdružení ČR na doplnění poznámek k hvězdičkám uvedeným v textu shodně s textem vyhlášky MŽP (tj. "druhy označené hvězdičkou jsou předmětem monitoringu rostlinolékařské správy a vyhodnocování rizika podle § 10 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 626/2004 Sb., a jsou uvedeny jako invazní škodlivé organismy v příloze č. 8 vyhlášky č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů."). Přes poznámku „akceptováno“ neobsahuje příloha vyhlášky MPO ani zmiňované hvězdičky, a tedy ani poznámky (pravděpodobně proto, že odkaz na vyhlášku č. 330/2004 Sb. je neaktuální, neboť byla zrušena a nahrazena vyhláškou č. 215/2008 Sb., jejíž příloha č. 8 již některé druhy označené hvězdičkou neobsahuje).

V jedné z dalších připomínek, a to od KOZE (ČSVE), bylo navrženo vyškrtnout z přílohy 4 řádek "křídlatka česká" (latinský název „Reynoutria x bohemica Chrtek et Chrtková“) s tímto odůvodněním:

„Podle posledních studií není křídlatka česká při cíleném pěstování výrazně invazivní rostlinou, není ji proto třeba zahrnovat mezi nepodporované druhy biomasy. V SRN jsou již k dispozici neškodné klony křídlatky, vytvoření obdobného klonu připravuje i Botanický ústav AV ČR, v okolí Milešovky je místní klon křídlatky pěstován na polích již více než 10 let a doposud nebylo ani jednou zaznamenáno jeho rozšíření do okolí. Křídlatka je velmi vhodnou rostlinou pro pěstování na deprivovaných půdách. Navíc jde o rostlinu s velmi vysokými výnosy, která je vhodná pro energetické využití a také o rostlinu, která obsahuje řadu látek (především resveratrol a jeho deriváty, emodin) široce využitelných ve farmacii (například výroba léků proti rakovině) a pro výrobu měkkých fungicidů.“

Vyjádření k tomuto návrhu bylo stručné: „V současné době není dostatečně ověřeno.“ To je pozoruhodné nejen proto, že v okolních evropských státech je tento druh zařazen mezi invazní nepůvodní druhy (včetně Německa – viz http://www.floraweb.de/pflanzenarten/neophyten.html), a podobný návrh by byl vzhledem k níže uvedenému právnímu režimu naprosto nemyslitelný, ale i s ohledem na závazky České republiky vyplývající z práva mezinárodního i práva Evropské unie.

Slovenská právní úprava

Křídlatka (resp. křídlatka – pohánkovec, Fallopia sp., syn. Reynoutria) je obsažena ve slovenské vyhlášce Ministerstva životního prostředí Slovenské republiky č. 24/2003 Z.z., kterou se provádí zákon č. 543/2002 Z.z. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dostupné z: http://jaspi.justice.gov.sk). Tato vyhláška obsahuje seznam invazních druhů a způsoby jejich odstraňování. Tento seznam obsahuje i způsob rozmnožování a označení skupiny podle způsobu rozmnožování; invazní druhy by měly být odstraňovány ihned v počátečním stadiu jejich výskytu v lokalitě, kdy je jejich odstraňování nejefektivnější. O způsobech odstraňování invazních druhů rostlin rozhodují zejména způsoby jejich rozmnožování, početnost v lokalitě, charakter a umístění stanoviště, ohroženost a velikost lokality, fáze růstu rostliny a další biologické vlastnosti druhu.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 543/2002 Z.z., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zahrnuje ochrana přirozeného druhového složení ekosystémů jednak regulaci záměrného rozšiřování nepůvodních druhů za hranicemi zastavěného území obce, dále sledování výskytu, velikosti populací a způsobu šíření nepůvodních druhů, a konečně odstraňování nepůvodních druhů, které se samovolně šíří a vytlačují původní druhy z jejich přirozených biotopů a snižují biologickou rozmanitost (invazní druhy). V § 7 odst. 2 jsou uvedeny podmínky šíření nepůvodních druhů; další odstavce se již věnují přímo invazním druhům, které je zakázáno dovážet, držet, pěstovat, rozmnožovat, obchodovat s nimi, i s jejich částmi nebo výrobky z nich. Ustanovení dalšího odstavce ukládá povinnosti vlastníkovi (správci nebo nájemci) pozemku odstraňovat invazní druhy ze svého pozemku stanovenými způsoby a starat se o pozemek tak, aby zamezil opětovnému šíření invazních druhů, a to na náklady původce jejich šíření (je-li známý), jinak na náklady státu. Podle odstavce 5 nařídí orgán ochrany přírody vlastníkovi (správci, nájemci) pozemku, na kterém se vyskytují invazní druhy, vykonat opatření na odstranění invazních druhů na náklady původce jejich šíření (je-li známý), jinak na náklady státu. Orgán ochrany přírody též může (podle odstavce 6) v případě nebezpečí vzniku škodlivých následků na přírodě a krajině, odstranit invazní druhy na náklady původce šíření invazních druhů (je-li známý) nebo na své náklady. Vznikne-li tím vlastníkovi (správci, nájemci) dotčeného pozemku škoda, vlastník (správce, nájemce) dotčeného pozemku má nárok na náhradu této škody. Orgán ochrany přírody a jím pověřené osoby jsou za účelem odstranění invazních druhů oprávněny vstupovat na cizí pozemky po nezbytně nutnou dobu po předcházejícím upozornění vlastníka (správce, nájemce) dotčeného pozemku, nevyžaduje-li se povolení vstupu podle zvláštního předpisu. Přitom jsou povinni dbát o to, aby užívání těchto pozemků bylo rušené co nejméně a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým lze zabránit. Vlastník (správce, nájemce) dotčeného pozemku je povinen vstup na pozemek strpět, čímž není dotčeno jeho právo na náhradu škody. Za neplnění uvedených povinností jsou v zákoně upraveny sankce (za přestupky pokárání, pokutu do 3.319,39 eura a propadnutí věci, a za správní delikty pokutu do 9.958,17 eura a propadnutí věci).

Švýcarská právní úprava

Příloha č. 2 Nařízení o nakládání s organismy (SR 814.911 Verordnung über den Umgang mit Organismen in der Umwelt - Freisetzungsverordnung, FrSV, dostupné z: http://www.admin.ch/ch/d/sr/814_911/app2.html) obsahuje seznam zakázaných invazních nepůvodních organismů (rostlin a živočichů), v němž je uvedena i Reynoutria spp. (Fallopia spp., Polygonum polystachyum, P. cuspidatum). S těmito druhy je zakázáno nakládat s výjimkou opatření k jejich potlačování; navíc je stanoveno, že zemina kontaminovaná těmito druhy nemůže být použita na jiném místě. Kontrola dodržování těchto povinností je uložena jednotlivým kantonům.

Závazky z mezinárodního a evropského práva

Podle čl. 10 Ústavy České republiky (č. 1/1993 Sb.) jsou součástí právního řádu vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána (stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva). Problematiky šíření invazních nepůvodních druhů se týkají zejména Úmluva o biologické rozmanitosti, Mezinárodní úmluva o ochraně rostlin, Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť a další. Úmluva o biologické rozmanitosti ukládá smluvním stranám povinnost prevence, kontroly a likvidace invazních druhů, jakož i povinnost referovat o stavu řešení problematiky invazních nepůvodních druhů. Podle článku 8 písm. h) by se měly smluvní strany zdržet vysazování těch nepůvodních druhů, které ohrožují ekosystémy, přírodní stanoviště nebo druhy, a tyto druhy by měly monitorovat nebo vyhubit, bude-li to možné a vhodné. Tento článek by měl být naplněn zejména prostřednictvím uplatňování principu předběžné opatrnosti.

V právu Evropské unie patří oblast životního prostředí mezi nejrozsáhlejší kapitoly. Úbytek biodiverzity na územích členských států by mělo zastavit vytvoření evropské soustavy NATURA 2000, jejíž legislativní rámec tvoří směrnice o ochraně volně žijících ptáků a směrnice o stanovištích, které obsahují ustanovení o ochraně proti invazním nepůvodním druhům. O nebezpečí invazních druhů rostlin, pěstovaných za účelem jejich energetického využití, se zmiňuje i směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/EC ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES.

Překážky regulace invazních nepůvodních druhů

Invazní nepůvodní druhy např. negativně ovlivňují půdní erozi, narušují břehy toků, poškozují infrastrukturu (zdi, chodníky, archeologické památky, protipovodňové systémy), jsou zdroji alergenů, a také mohou ztížit dopravu nebo šířit choroby jak mezi rostliny a živočichy, tak i mezi lidi. Způsobují značné ekonomické škody, nehledě na množství finančních prostředků vynakládaných na jejich kontrolu a likvidaci. Významným důvodem pro jejich regulaci je i řetězení následků šíření invazních druhů.

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Plán strategie EU pro invazivní druhy KOM(2008) 789 v konečném znění (dostupné z: http://eur-lex.europa.eu) uvádí, že ačkoli se počty invazních druhů stále zvyšují a náklady související s biologickými invazemi dosahují v Evropě každoročně nejméně 10 miliard eur, jen 2 % obyvatel Evropy si uvědomují škodlivé důsledky invazí. Řešení problému invazních druhů přitom přesahuje do celé řady lidských činností, včetně s tím souvisejících právních vazeb.2 Již rozsah těchto aktivit komplikuje jejich efektivní regulaci. Překážek je však mnohem více.3

Ačkoli existuje celá řada možností využití různých nástrojů (koncepčních, administrativních, ekonomických, sankčních) při regulaci šíření invazních nepůvodních druhů, jejich vlastní využití je z různých důvodů omezené. Pro účely regulace invazních druhů by bylo velice žádoucí rozšířit využívání nejen ekonomických nástrojů, jejichž úprava vychází z ustanovení § 32 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je jejich účelem jak zpoplatnění hospodářského využívání přírodních zdrojů, tak finanční zvýhodnění takového využívání přírodních zdrojů, které je v souladu s principem udržitelného rozvoje, tedy které nesnižuje biologickou rozmanitost a zachovává přirozené funkce ekosystémů.

Použité zdroje

  1. KLOZ, M., MOTLÍK, J., PETRŽÍLEK, P. et al. Využívání obnovitelných zdrojů energie. Právní předpisy s komentářem. Praha: Linde, 2007. s. 200.
  2. ZICHA, J. Právní problematika ochrany biodiverzity. České právo životního prostředí, č. 1, 2011. s. 13. Praha: Česká společnost pro právo životního prostředí.
  3. Podrobněji DOLEŽALOVÁ, H. Regulace šíření invazních nepůvodních druhů rostlin a živočichů. Rigorózní práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/320942/pravf_r_b1/.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Křídlatka jako energetická plodina
Patří křídlatka do kultury nebo ne?
Energetické rostliny v anaerobní digesci
Možnosti energetického využití netradičních plodin
Nezapomínejme na křídlatku
Netradiční energetické rostliny perspektivní pro pěstování v podmínkách mírného klimatického pásma

Zobrazit ostatní články v kategorii Obnovitelné zdroje energie, Pěstování biomasy, Rychle rostoucí dřeviny

Datum uveřejnění: 8.4.2013
Poslední změna: 28.3.2013
Počet shlédnutí: 3677

Citace tohoto článku:
DOLEŽALOVÁ, Helena: Křídlatka v české, slovenské a švýcarské právní úpravě. Biom.cz [online]. 2013-04-08 [cit. 2017-03-27]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/cz/odborne-clanky/kridlatka-v-ceske-slovenske-a-svycarske-pravni-uprave>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
08 Apr 2013 19:49 Huleš Ludvík
- křídlatka v kultuře
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto


 
© 2001-2009, CZ Biom  -  České sdružení pro biomasu,  Opletalova 7/918, 111 44 Praha 1,   Tel.: 604 856 036,   E-mail: sekretariat@biom.cz
Webhosting/ webdesign / publikační systém TOOLKIT - Econnect
Treti ruka energieplus Česká peleta Ekologie, pasivní domy, solární energie, alternativní zdroje, zelené bydlení EnviWeb - portál pro ochranu a tvorbu životního prostředí Lesnicko-dřevařský www server Internetové energetické konzultační a poradenské středisko Portál Energetika Ekolist po drátě