EnglishRSSkontaktyčlenstvísitemapinzerce a reklama
Biom.cz
biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich využití

ODBORNÉ ČLÁNKY

Biomasa pro vytápění budov

Úvod

Zajišťování energie z obnovitelných zdrojů je dnes již obecně přijímaná potřeba jak u nás, tak v celosvětovém měřítku. V rámci Evropské Unie byla nezbytnost využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) potvrzena také na Evropském summitu v Bruselu v roce 2007, kdy bylo přijato rozhodnutí zajistit 20 % energie z OZE do roku 2020. Z obnovitelných zdrojů energie je nejdůležitější biomasa, která zaujímá přibližně až 70 – 75 % ze všech OZE, jako je voda, vítr, přímé využití slunce apod. Je proto nutné se věnovat především rozvoji využívání biomasy.

Co je energetická biomasa?

Biomasa pro energii je veškerá biomasa rostlinného i živočišného původu, využitelná jako zdroj energie.

Energetickou biomasu je nezbytné ale rozlišovat podle účelu jejího použití, resp. 3 forem:

  • biomasa pevná, používaná především pro přímé spalování k vytápění budov
  • biomasa plynná, tedy bioplyn vznikající převážně v bioplynových stanicích (BPS)
  • biomasa kapalná, využívaná jako pohonné hmoty v dopravě, tj. bionafta či biolíh, které se nejčastěji označují jako biopaliva

Zatím se ale nevžila přesná terminologie pro tyto odlišné formy biomasy, a tak se často stává, že pod pojmem biomasa se v poslední době stále častěji míní hlavně biopaliva pro dopravu.

Výroba pohonných hmot z biomasy se ale v poslední době stává problematická, pokud jsou jejím zdrojem i potravinářské komodity, zejména obilí. Vlna kritiky se nyní zvedla, vzhledem k rostoucímu nedostatku potravin ve světovém měřítku, který se bude zřejmě s rostoucí populací i nadále zvětšovat. V důsledku nerozlišování forem biomasy se pak stává, že někteří, bohužel i veřejní činitelé, se dokonce vyjadřují tak, jakoby využívání biomasy pro energii bylo „pálení potravin“!!! Ve veřejnosti pak vzniká dojem, že veškeré energetické používání biomasy je škodlivé a že směřuje k vyhladovění lidstva. To je ovšem zásadní omyl a je nezbytné uvézt informace na pravou míru.

Energetická biomasa v pevném stavu - pro vytápění budov

Biomasa pro vytápění objektů je nejvýznamnější ze všech uvedených forem, a to z mnoha důvodů: především proto, že ji lze využívat v místě jejího vzniku, bez náročného přemísťování na velké vzdálenosti a má také nejnižší energetickou náročnost při jejím využívání (např. oproti výrobě biolihu). Proto je třeba hledat všechny způsoby, jak využívání biomasy pro energetické účely co nejvíce uplatňovat a také podporovat.

Biomasu pro vytápění je třeba využívat ve všech formách a nejrůznějších způsobech jejího uplatňování. Dřevní či lesní odpady nebo sláma jako vedlejší produkt zemědělství jsou materiály, které je třeba využívat v první řadě, neboť jsou nepochybně méně nákladné než záměrná produkce biomasy. Pro získání potřebného množství biomasy se ale bez cíleného pěstování vybraných energetických bylin neobejdeme.

Důležitým a velmi významným základem programu pěstování energetických rostlin jsou výsledky vzniklé pokusným sledováním různých druhů rostlin, které probíhalo před časem ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze a v Chomutově. Výsledky z pokusů bylo ale nezbytné pro praktické využití ověřit v provozních podmínkách a vypracovat při tom praktické zásady agrotechnických opatření pro každou zvolenou plodinu. Na základě těchto výsledků a za přispění CZ Biomu byl nakonec sestaven seznam vybraných rostlin, na které bylo možné získat národní dotace MZe ČR a to od roku 2001 až do roku 2007. Bohužel od roku 2008 byly tyto dotace zrušeny a lze je uplatnit pouze z fondů EU.

Ověřování energetických rostlin v provoze

Provozní ověřování vybraných rostlin pro vytápění bylo zahájeno v roce 2000 založením porostu krmného šťovíku označeného Rumex OK 2. Tato rostlina byla vytipována jako jedna z nejzajímavějších a pro fytoenergetiku nejperspektivnějších druhů. V té době nebyly ještě poskytovány žádné dotace na tento druh pěstované biomasy a ani nebylo toto ověřování oficiálně podporováno žádnou ze státních institucí. Založení tohoto porostu byla tedy výhradně iniciativa soukromá, se všemi důsledky, včetně jeho financování. Díky tomuto porostu jsme ale získali velmi důležité výsledky. Jedná se přitom o nejstarší provozní plochu (výměra 20 ha) ve střední Evropě, neboť je tento porost v letošním roce 2008 již devítiletý.

Ověřování dalších druhů rostlin, které byly v seznamu dotovaných energetických bylin, bylo zahájeno teprve v roce 2005 za podpory MZe. Založením, sledováním a hodnocením jejich porostů ve spolupráci s provozními podniky byl pověřen CZ Biom. Pro provozní ověření byly vybrány tyto druhy rostlin: Amaranthus (laskavec), světlice barvířská (saflor) a sveřep bezbranný jako představitel jedné z „energetických“ trav. V dalším roce 2006 bylo toto ověřování rozšířeno na následující druhy rostlin: hořčice sareptská a na energetické trávy – psineček veliký, ovsík vyvýšený a lesknici (chrastici) rákosovitou. V roce 2007 jsme i nadále sledovali vegetaci víceleté lesknice rákosovité a sveřepu bezbranného a opakovaně i hořčice sareptské.

Praktické zkušenosti

Jak bylo již uvedeno, nejvíce zkušeností je zatím k dispozici s provozním pěstováním Rumexu OK 2, i když je stále ještě třeba dosavadní zkušenosti doplňovat a pěstitelskou technologii zpřesňovat. Pro vypracování agrotechnických zásad jsme se řídili podle pokynů autorů odrůdy z Ukrajiny. Tam ale pěstují tuto plodinu zatím výhradně pro krmivářské účely jako kvalitní pícninu, neboť k tomuto účelu byla původně vyšlechtěna. V průběhu pěstování Rumexu OK 2 jsme tak postupně zjišťovali, že je třeba agrotechniku přizpůsobit pro naše podmínky a pro energetické účely. Změna spočívá především ve zvýšení výsevu z doporučovaných 5 kg/ha na nejméně 8 až 10 kg/ha. Tento krmný šťovík se pro energii sklízí v plné zralosti, kdy listy seschnou a pro tvorbu výnosu mají pak zanedbatelný přínos. Podstatou výnosu suché hmoty jsou lodyhy rostlin, kterých musí proto být více, neboli porost musí být více zahuštěn, což zajistí vyšší výsev.

Z hlediska zakládání porostů Rumexu OK 2 bylo dále nově zjištěno, že je výhodné a přitom spolehlivé i podzimní setí. Při dosud výhradně doporučovaném jarním setí, je časté riziko špatného vzcházení semen, pokud je sucho. Při podzimním setí je zde vždy záruka zimní vláhy, a proto osivo spolehlivě vzejde.

Dalším zásadním opatřením je nezbytnost provzdušnění půdy. Na Ukrajině sejí šťovík pro krmné účely do širších řádků, které pravidelně plečkují, takže je provzdušnění půdy dostatečně zajištěno. Pro naše účely je lepší setí do hustších řádků, což následné plečkování neumožňuje, nehledě k tomu, že naši zemědělci již tento způsob obdělávání půdy v podstatě nepoužívají. Pro zajištění žádoucí kvality trvalého porostu Rumexu OK 2 je ale dostatečné provzdušnění půdy naprosto nezbytné. Z různých způsobů zajištění této podmínky se nejlépe jeví lehké prodiskování půdy. Bohužel, pěstitelé se často tohoto zásahu obávají, a proto ho neradi realizují. To vede k rychlé degradaci porostů a pěstitelé pak logicky nemohou být s pěstováním Rumexu OK 2 spokojeni. V extrémních případech pak porosty zlikvidují, a to bohužel pouze z neznalosti věci či z neopodstatněných obav.

Pěstování nových netradičních plodin, včetně Rumexu OK 2, má tudíž mnoho úskalí. Pro jejich úspěšné zavedení do provozního využívání je nutné zajistit postupně 3 na sebe navazující kroky:

  1. musíme vypracovat spolehlivou pěstitelskou technologii a naučit se energetické rostliny pěstovat
  2. o získaných zkušenostech musí být pěstitel řádně informován
  3. tyto ověřené agrotechnické zásahy musí pak pěstitel skutečně realizovat

První podmínka je v případě Rumexu OK 2 již v zásadě plněna, i když je stále ještě co vylepšovat (musíme se všichni učit „za pochodu“). Horší je to již s předáváním informací pěstitelům. Dosud se zkušenosti předávají individuelně, zpravidla přímo od ověřovatelů pěstitelských technologií. Široký rozsah potřebný pro zásadní rozvoj tohoto programu se ale neobejde bez řádných systematických informací. Zde by měl významně přispět systém poradenství MZe, který by se na to měl co nejdříve připravit. Zaměření zemědělských poradců na tento program by byl i obecně prospěšný, neboť zdůraznění nepotravinářské produkce se bude nepochybně stále více prosazovat.

Třetí výše uvedený krok pro úspěšné pěstování energetických rostlin (zde konkrétně šťovíku) závisí ale zcela na individuelním přístupu jednotlivých pěstitelů. Bohužel se často nedaří vysvětlit některým pěstitelům potřebu odlišného způsobu ošetření těchto porostů. Navíc je mnohdy zakládají na půdách podmáčených i přes jednoznačné varování, že tyto půdy nejsou pro Rumex OK 2 vhodné. Stále jej bohužel často ztotožňují s plevelnými druhy. Výsledky jsou pak tristní, jak je zřejmé z několika případů i z přiložené fotodokumentace na obr. 1. V tomto případě je lepší, když se špatně ošetřovaný porost zlikviduje, aby se zbytečně nešířily nepravdivé informace o tom, že Rumex OK 2 není dobrá plodina. Dokonce se někdy šíří i dezinformace o tom, že není dostatek osiva, ačkoliv ve skutečnosti je tomu naopak: pro veškeré spolehlivé pěstitele není problém dostatek osiva obstarat, což je už i pro Slovensko spolehlivě zajištěno.

Obr. 1: Porost Rumexu OK 2 zasetý nevhodně do podmáčené půdy, který byl nedostatečně ošetřován a nebyl ani jednou za 4 vegetační roky provzdušněn

Při řádném obdělávání a hlavně provzdušňování jsou porosty zásadně odlišné, kvalitní, plně zapojené, jak vyplývá z příkladu na obr. 2.

Obr. 2: Porost při sklizni (10.7.06) v sedmém roce vegetace, od třetího roku pravidelně provzdušňován lehkým diskováním

Provzdušnění má rovněž rozhodující význam pro omezení zaplevelenosti porostů šťovíku. Odstranění plevelů se do značné míry zajišťuje mechanicky odplevelovací sečí. Čistý porost Rumexu OK 2 lze proto udržet mnohem lépe v porostech sklízených na zeleno (na krmení, či k výrobě bioplynu), kde plevel nestačí dozrát a plně se uplatnit. Na zeleno se šťovík sklízí v termínu, kdy je plně zapojen a případný plevel se proto touto sklizní zlikviduje. Na obr. 3 je ukázka porostu vhodného ke sklizni na zeleno a to již začátkem května, kdy má optimální krmnou hodnotu, a proto může být vhodný i jako přídavek do fermentoru při výrobě bioplynu.

Obr. 3: Porost Rumexu OK 2 v sedmém roce vegetace, na začátku května, ve stádiu vhodném pro sklizeň na zeleno

Úspěšné pěstování krmného šťovíku – Rumex OK 2 je v případech, kdy se zaseje do normální úrodné půdy a je správně ošetřován (bohužel většina pěstitelů zvolí pro šťovík zpravidla nejhorší, zcela deficitní půdu). Správným příkladem může být porost, kde již po 2 sklizňové roky byl získán výnos přes 9 t/ha suché biomasy. Porost byl plně zapojen, vyrovnaný a dosahoval výšky spolehlivě přes 2 m – viz obr. 4.

Obr. 4: Dvouletý porost krmného šťovíku před sklizní na začátku července

V poslední době se začíná krmný šťovík pěstovat i pro původně určené cíle – tj. ke krmení hospodářských zvířat. Jedná se o velmi kvalitní plodinu, jak o tom svědčí i nejnovější výsledky analýz zelené hmoty i senáže pro stanovení krmných hodnot. Je to zřejmé i z připojeného příkladu - krmné hodnoty zeleného šťovíku při jarní sklizni (12.5.) - obsah v % v sušině: NL (dusíkaté látky) – 19,82; vláknina – 17,9; cukry redukované – 11,41 %.

Důležitý je nejen vysoký obsah dusíkatých látek, ale i redukovaných cukrů, což je záruka úspěšného konzervování, např. senážováním. Při zkrmování tohoto šťovíku byla zaznamenána zvýšená dojivost i vyšší přírůstky skotu na výkrm. Krmný šťovík lze proto úspěšně uplatnit i u nás nejen pro energii, ale rovněž jako krmivo.

Zkušenosti s provozním pěstováním Rumexu OK 2 jsou již poměrně dostatečné, jak je též zřejmé z uvedených údajů. Je to dáno především delší dobou jeho provozního pěstování a ověřování. Z výsledků dosavadního ověřování dalších druhů energetických plodin lze ale již také některé dílčí poznatky uplatnit, jak je dále uvedeno.

Z jednoletých rostlin se jedná především o Amaranthus (laskavec), světlici barvířskou (saflor) a hořčici sareptskou.

Amarantus je rostlina vysoce vzrůstná, takže lze předpokládat, že bude vytvářet vysoké výnosy. Je to ale plodina teplomilná, proto se seje až v pozdním jaru a vzchází někdy až v červenci. Proto má také velmi dlouhou vegetační dobu a ještě v pozdním podzimu je zelená, téměř v plné vegetaci. Pro přímé spalování je třeba jej sklízet v co nejsušším stavu. Z tohoto důvodu byla odzkoušena i etapová sklizeň v průběhu zimy, až do jara. Otázkou bylo, zda mráz dokáže tento porost dostatečně vysušit. Poslední sklizeň – v dubnu, poskytla již biomasu dostatečně suchou, úměrně tomu ale klesl její výnos, jak je zřejmé z následujícího přehledu:

termín sklizně  % sušiny výnos celkem odhad provozní sklizně
ruční sklizeň  v sušině
13.11.05 37,5 - - -
12.1.06 55,0 12,2 6,71 5,5
13.4.06 91,0 6,8 6,12 4,89

Snížení výnosu při jarní sklizni je dáno značnými sklizňovými ztrátami v průběhu zimní povětrnosti. Z těchto výsledků lze vyvodit závěr, že Amarantus pro přímé spalování není vhodný bez efektivního dosoušení. Může ale být případně využit jako přídavek do fermentoru při výrobě bioplynu. To ale musí být rovněž předmětem dalšího dlouhodobějšího sledování.

Saflor byl ověřován na provozních plochách na Chomutovsku a v Troubsku u Brna, s cílem možnosti spalování celkové nadzemní hmoty včetně semene. Bylo zjištěno, že výhřevnost safloru je díky olejnatým semenům vysoká a to 20,5 MJ/kg, ale přesto je z ekonomického hlediska vhodnější sklidit semeno na prodej a pak příp. využít slámu jako energetickou biomasu. Celkové výnosy byly překvapivě vyšší na Chomutovsku, než u Brna, čímž bylo potvrzeno, že na výnos má zásadní vliv počasí v konkrétní lokalitě. V období kvetení bylo totiž v roce 2005 na Brněnsku velmi chladno, takže včely špatně saflor opylovaly. Z toho rovněž vyplývá, že jednoleté výsledky nemohou být plně zobecněny a že je proto nutné víceleté ověřování.

Hořčice sareptská

Ověřování této plodiny jsme sledovali 2 roky - v letech 2006 a 2007, protože rok 2006 byl zvláště netypický (velmi pozdní nástup vegetace s náhlou změnou k extrémnímu suchu), takže nemohly být výnosy regulérní. Proto jsme ověřování opakovali i v roce 2007, což bylo možné i proto, že založení tohoto porostu i jeho sledování je relativně nenáročné. Porost jsme ale sledovali na odlišné lokalitě, na Chomutovsku. Porost této hořčice vzešel velmi pěkně a začal se rychle zapojovat. Brzy byl plně vyrovnaný a před sklizní dosáhl výšky přes 1,5 m (viz Obr. 5).

Obr. 5: Hořčice sareptská před sklizní, koncem července 2007

Celkový výnos byl v průměru 5,6 t/ha, z toho sláma 4,38 t/ha a zrno 1,22 t/ha. V porovnání s minulým rokem, kdy zde byl celkový výnos jen 4,37 t/ha, lze konstatovat, že podmínky roce 2007 byly pro vegetaci hořčice sareptské lepší než v roce 2006. Hořčice sareptská je příkladem jednoleté energetické plodiny, která má rovněž své místo v rámci těchto potenciálně vhodných druhů pro energetické využití. I když se jedná jen o jednoletou plodinu, která má obecně menší význam, než energetické plodiny víceleté a vytrvalé, má ale význam z hlediska biodiversity pěstovaných druhů rostlin. Výhodou této plodiny je rovněž její relativně snadné a nenáročné pěstování. Hořčici sareptkou lze proto doporučit pro pěstování k energetickým účelům, i když to bude hlavně doplňkový druh k rostlinám víceletým a vytrvalým.

Významnou skupinou energetických plodin jsou vybrané druhy vysoce vzrůstných trav. Z nich byly zatím pro tyto účely v provoze sledovány následující druhy:

Sveřep bezbranný - Tabrom byl nově vyset na 1 ha v Chomutově, ale protože se jedná o víceletou trávu, která v prvním roce netvoří výnosy, nebyly z této plochy zatím výsledky. Pro srovnání byly využity semenářské kultury ve firmě Tagro v Červeném Dvoře u Tábora. Sloučením sklizně semene a slámy byl zde zjištěn výnos celkové suché hmoty 9 t/ha. Je to výnos relativně dobrý a byl potvrzen i provozním ověřováním v roce 2006 i 2007. Ve druhém roce (2006) začal sveřep pěkně obrůstat a vytvořil plně zapojený porost s výnosem kolem 8 t/ha celkové nadzemní hmoty při vzdušné vlhkosti kolem 20 %). Obdobné výsledky byly zjištěny i v roce 2007 a 2008, kdy byly výnosy kolem 9 t/ha.

U ostatních vysoce vzrůstných druhů trav, které lze rovněž doporučit pro energetické účely, lze využívat též praktické zkušenosti např. při zakládání semenářských kultur. Při tomto způsobu ověřování jsme se zaměřili na ovsík vyvýšený a psineček veliký, který jsme zajistili ve spolupráci se specialisty ze Zubří u Rožnova p.R. (OsevaPro).

Ovsík vyvýšený je obecně doporučován pro sklizeň na semeno a slámu lze využít pro energetické účely. Výnos semene se pohybuje od 0,3 do 0,6 t/ha. Pokud by se sklízel včetně semene na celkovou energetickou biomasu, může dosáhnout asi 7 – 9 t/ha Tyto výsledky se příliš neliší od konkrétních výsledků získaných přímo na šlechtitelské stanici v Zubří. Ve hnojené variantě byl získán výnos až 8,5 t/ha, ve variantě nehnojené - 6,4 tha.

Psineček veliký je doporučován pro využití v energetice pro své hrubé stéblo, ale rovněž v kombinaci se sklizní na semeno. Obecně se uvádí, že výnos semene se pohybuje od 0,3 do 0,5 t/ha a výnos celkové biomasy včetně semene od 7 do 9 t/ha suché hmoty. Tyto výsledky rovněž dobře korespondují s výsledky ze Zubří, kde bylo v hnojené variantě dosaženo až 10,1 t/ha a v nehnojené variantě přes 8,5 t/ha.

Lesknice (chrastice) rákosovitá je vzrůstná tráva doporučovaná pro vytápění budov i ve Švédsku. Rovněž v našich podmínkách se dobře vyvíjela. Po dosavadních dvouletých sklizňových letech bylo zjištěno, že vytváří hustý vyrovnaný porost a koncem srpna dosahuje výšku porostu zpravidla kolem 1,7 m, jak je též zřejmé z obr. 6, ale nestejnoměrně dozrávala. Sklizeň byla uskutečněna na podzim, kdy byl porost již značně vyzrálý, ale některá stébla byla ještě zelená. Pokosený porost musel proto být dosoušen na řadech. Výnos dosušené biomasy byl poměrně vysoký, kolem 9 t/ha, což je vítané, ale pro dosoušení to byla určitá komplikace. Sklizeň byla ukončena slisováním veškeré suché hmoty do kulatých balíků a odvezena k uskladnění a následnému využití pro tepelnou energii.

Obr. 6: Porost lesknice rákosovité, začátkem srpna 2007

Výsledky s provozním pěstováním lesknice rákosovité lze podle uvedených údajů považovat za úspěšné, neboť výnos kolem 9 t/ha suché hmoty je plně uspokojivý. Zhodnocením získaných výsledků je proto možné tuto vysoce vzrůstnou trávu doporučit jednoznačně k cílenému pěstování pro energetické účely.

Význam a podpora energetických plodin

V zájmu zajištění dostatku energetické biomasy pro vytápění budov je nutné záměrně pěstovat vybrané druhy plodin, neboť odpadní materiály nebo vedlejší produkty (jako je především sláma) pro tyto účely nestačí. Sláma musí být mimo jiné též zpětně do půdy zaorávána (alespoň z 1/3 produkce), což je důležité pro udržení půdní úrodnosti, zvláště nyní, kdy se omezují stavy hospodářských zvířat a není tedy dostatek organických hnojiv.

K tomu je nezbytná podpora této produkce. V ČR byly bohužel v r. 2008 zrušeny národní dotace, což se negativně odrazilo na snížených osevních plochách těchto energetických plodin. Dotace z EU (tzv. na uhlíkový kredit) nestačí pro plodiny určené pro pevnou biomasu k vytápění. Tato podpora je v současné době určena pro veškeré plodiny pěstované pro energii, včetně plodin pro biopaliva tekutá – biolíh a bionafta. Ta jsou v EU pěstována velkoplošně a spotřebují tak většinu určených dotací a na pevnou biomasu se pak nedostává. Je proto třeba dotace na energetické plodiny pro pevnou biomasu oddělit a podporovat je samostatně. Jinak budou stále problémy s nedostatečným zajištěním kvalitní biomasy pro vytápění, což je v ČR postaveno především na energetických plodinách bylinného charakteru, na rozdíl od většiny států EU, kde jsou zdrojem této biomasy zejména rychle rostoucí dřeviny (RRD). Svědčí o tom jednoznačně pěstitelské plochy: v roce 2007 bylo RRD v celé ČR něco málo přes 100 ha, kdežto energetických bylin bylo už více než 1.800 ha. Podpora energetických bylin je potřebná též proto, že pevná biomasa pro výtápění má největší význam pro venkovské regiony, kde se spotřebuje zpravidla na místě.

Zásadní podmínkou rozvoje „fytoenergetiky“je dále bezprostřední návaznost na odběratele, tedy energetický resort. Je paradoxní, že v současné době, kdy začíná být o biomasu zájem, nejsou zemědělci schopni ji zajistit dostatek. Na druhé straně ale musí mít pěstitel zajištěn spolehlivý odbyt své produkce. To se zatím u nás nedaří, trh s biomasou není ještě nastartován. Význam by mohly mít zatím menší provozovny, kde se biomasa zpracovává do topných pelet či briket a začíná se distribuovat zpravidla ve svém bezprostředním okolí. Tento úsek činnosti je velmi důležitým doplňkem zemědělské výroby, proto by měl být všestranně podporován, nejen na národní úrovni, ale v celé EU. Současně je nezbytné, aby byly postupně odstraňovány problémy způsobené odlišnostmi biologických a technických podmínek využívání pevné biomasy, tak jak vznikají v zemědělství a v energetice.

Souhrn a závěr

Pro zajištění dostatku energetické biomasy je nutné rozšířit plochy cíleně pěstovaných rostlin. Vybrané druhy plodin je nutné ověřit v provoze a vypracovat jejich agrotechnické zásady. Zatím nejvíce zkušeností je při pěstování Rumexu OK 2, protože se v ČR ověřuje již 9 let. Úspěšně lze využívat i další druhy energetických plodin, které byly již v provoze ověřovány. Jde zejména o vybrané druhy vzrůstných trav nebo některých olejnatých plodin. Získané zkušenosti je pak nutné systematicky a důsledně předávat pěstitelům. V zájmu zásadního rozvoje fytoenergetiky je nezbytné začít se tomuto úseku nepotravinářské produkce důkladně věnovat, také proto, že v ČR jsou pro tyto účely nejvýznamnější plodiny bylinného charakteru. K tomu je ale zcela nepostradatelné přizpůsobení i systému dotační politiky nejen v ČR, ale také v rámci celé EU.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Možnosti aplikace metody LCA pro energetické procesy využívající odpadní biomasu
Odborná exkurze – „Energie z pole“
Biomasa jako zdroj energie
Univerzální kotel na spalování (nejen) celých balíků slámy
Využití univerzálního kotle na spalování celých balíků sena
Energetické plodiny, povodně a eroze
Zdroje energie v zemědělství
Aktuální možnosti dotací a státních podpor z hlediska vytápění biomasou
Popis několika instalací vytápění biomasou pro rodinné domy
Nedostatek biomasy
Význam peletizace dřevní hmoty
Chrastice rákosovitá pro energetické využití – pěstování a sklizeň
Ovsík vyvýšený
Rostlinná biomasa slouží k uskladnění sluneční energie
Energetické využitie fytomasy pestovanej na Slovensku
Biomasa je nezbytná součást lidského života
Hodnocení dosavadních výsledků s pěstováním krmného šťovíku
Krmný šťovík a jeho využití pro výrobu bioplynu
Uplatnění krmného - energetického šťovíku
Krmný šťovík - Rumex OK 2
Jak přezimoval energetický šťovík - Rumex OK 2 a v jakých alternativách se využívá
Nebojte se energetického šťovíku

Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy

Datum uveřejnění: 17.12.2008
Poslední změna: 30.12.2008
Počet shlédnutí: 7308

Citace tohoto článku:
PETŘÍKOVÁ, Vlasta: Biomasa pro vytápění budov. Biom.cz [online]. 2008-12-17 [cit. 2017-09-26]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/cz/odborne-clanky/biomasa-pro-vytapeni-budov>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
17 Dec 2008 14:35 G.Pazderka
- Saflor
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto


 
© 2001-2009, CZ Biom  -  České sdružení pro biomasu,  Opletalova 7/918, 111 44 Praha 1,   Tel.: 604 856 036,   E-mail: sekretariat@biom.cz
Webhosting/ webdesign / publikační systém TOOLKIT - Econnect
Treti ruka energieplus Česká peleta Ekologie, pasivní domy, solární energie, alternativní zdroje, zelené bydlení EnviWeb - portál pro ochranu a tvorbu životního prostředí Ekolist po drátě Portál Energetika Internetové energetické konzultační a poradenské středisko Lesnicko-dřevařský www server