Odborné články

Ve městské výtopně ve Žluticích na Karlovarsku bylo během topné sezóny na počátku roku 2008 provedeno podrobné sledování spalovacích procesů. Přitom byl sledován také vliv prvkového složení spalované biomasy na provoz kotlů. Z výsledků chemických rozborů vyplynulo, že poměr zastoupení prvků i v podobných druzích biomasy je odlišný. více ›

Topol patří mezi perspektivní dřeviny pro energetické účely. Cílem pěstování na plantážích je produkce co největšího množství biomasy z co nejmenší plochy. V prvních dvou pokračováních článku se autor zabýval založení plantáže a výsadbou topolů a popsal ochranu a ošetřování porostu. V poslední části popisuje sklizeň a navazující zpracování. více ›

Význam tohoto tématu vychází ze situace, že výživa lidí jednoznačně závisí na produkci zemědělských rostlin. Zajištění dostatečného množství kvalitních potravin pro lidstvo bezprostředně souvisí s komplexní péčí o půdní úrodnost. V současné době u nás a v ostatních evropských zeních, kde je dostatek až nadbytek potravin, chybí povědomí etického pohledu na půdu. Nedostatek půdy včetně zhoršování jejich fyzikálních, agrochemických a biologických vlastností často vede k nižší produkci kvalitních potravin. více ›

Mezi perspektivní rychle rostoucí dřeviny, cíleně pěstované pro energetické účely, patří zejména topoly. Cílem pěstování na plantážích je produkce co největšího množství biomasy z co nejmenší plochy. V první části článku se autor zabýval popisem technologií při zakládání plantáže a výsadbě topolů. V druhé části popisuje ochranu a ošetřování porostu. více ›

Perspektivním obnovitelným zdrojem energie v našich podmínkách je cíleně pěstovaná biomasa. V sortimentu energetických rostlin jsou i rychle rostoucí dřeviny, například topoly. Cílem pěstování na produkčních plantážích je efektivní produkce co největšího množství biomasy z co nejmenší plochy. Výsadba je proto organizována do rovných řad v pravidelných vzdálenostech, což umožňuje použití jednoduchých technologií při zakládání plantáže, výsadbě, ošetřování a sklizni dřeviny. více ›

Na horských travnatých pozemcích, kde dochází k útlumu pastevecké činnosti, lze v souladu s platnými zákony založit lignikulturu i trvalý les. Pro posouzení vhodnosti těchto pozemků byl na bývalé pastvině ve Stachách na Šumavě založen test vhodnosti pěstování vybraných dřevin. více ›

V České republice a v Evropě se stále hledají vhodné materiály jako substráty do bioplynových stanic. Pro provozovatele je hlavním hlediskem pro využití určitého materiálu množství vyprodukovaného bioplynu. Jedna z plodin, která může mít v budoucnu důležité místo jako zdroj bioplynu, je topinambur hlíznatý. více ›

Paliva vzniklá produkcí biomasy jsou čistým obnovitelným zdrojem energie, který nepřispívá produkcí emisí k problematice klimatických změn. Výhodou biomasy je její lokální dostupnost oproti fosilním palivům.
Spalování biomasy nevede k zvyšování CO2 v atmosféře, neboť množství CO2 které biopaliva uvolní procesem spalování do atmosféry je vyrovnáno množstvím CO2, které na sebe rostliny navázaly během svého životního cyklu v procesu fotosyntézy a uložily ve formě biomasy. více ›

Zatravnění významným způsobem ovlivňuje systém hospodaření na půdě a péči o potenciál zemědělské půdy v České republice. Trvalé travní porosty zaujímají v České republice výměru 950000 ha, tj. 22,2% ze zemědělské půdy . Převážná část těchto porostů se nachází v méně příznivých oblastech, což ovlivňuje jejich produkční potenciál a určuje jejich mimoprodukční funkce v krajině ( protierozní, transformační, krajinotvornou včetně vlivu na biodiverzitu). Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha ve spolupráci s OSEVOU PRO s.r.o. výzkumnou stanicí travinářskou Rožnov - Zubří a Výzkumným ústavem meliorací ochrany půdy Praha řeší projekt Národní agentury pro zemědělský výzkum č. QG60093 Hospodaření na půdě v horských a podhorských oblastech se zřetelem na trvalé travní porosty. Účelem projektu je navrhnout produkční systémy hospodaření v horských a méně příznivých výrobních oblastech se zaměřením na trvalé travní porosty. Řešení projektu bylo zahájeno v roce 2006. více ›

Způsob nakládání s odpadními surovinami v zemědělské výrobě je důležitou operací. Finanční prostředky vkládané do souvisejících operací se promítají do ceny produktů. Zhodnocením odpadních surovin lze celkovou efektivitu výroby vylepšit. Odpadní dřevo z révy vinné lze využít jako surovinu pro výrobu energetických produktů. Autoři v příspěvku publikují parametry desintegrace získané měřením a jejich statistické vyhodnocení. více ›

Význam organické části půdy byl znám již v dávné minulosti. I když nebyla známa podstata jejího působení, bylo zřejmé, že s ní souvisí půdní úrodnost. Nedostatek experimentálních údajů vedl však ke spekulativním úvahám o její úloze a až do poloviny devatenáctého století převládala tzv. „humusová teorie výživy rostlin“, která v podstatě ještě tradovala názor Aristotela (téměř 2 tisíciletí), že rostliny nemají látkovou přeměnu a potřebné látky dostávají již hotové z půdy. více ›

Když byla v letech 1999 – 2001 realizována výstavba kotelny, předpokládalo se, že bude centrálně vytápět a zásobovat teplou vodou větší část asi desetitisícového města Bystřice n. P. Výkon nainstalovaných kotlů byl vyprojektován na 2x 4500 kW. Topné médium k výrobě tepla (cca 90000 GJ) měla tvořit biomasa. Z toho konkrétně cca 60 % dřevní štěpka, cca 30 % tzv. těžká a 10 % tzv. lehká sláma. Předpokládalo se, že sláma bude nakupována od zemědělců a dřevní štěpka jako odpad od dřevozpracujících firem (pily atd.). Jako jeden ze zdrojů dřevní hmoty chtělo město použít dřevo z vlastních plantáží rychle rostoucích dřevin. více ›

Matematické modely simulující růst zemědělských plodin byly původně vyvinuty jako výzkumné nástroje, což je zatím i jejich hlavní způsob využívání. více ›

Organická hmota v půdě zásadním způsobem ovlivňuje fyzikální vlastnosti půdy (mikropóry, vodní a vzdušný režim) a mikrobiální život v půdě (rozvoj edafonu). Oba tyto fenomény významně určují retenční schopnost půdy. Ta má nesporný význam pro snížení odtoku srážkových vod, odplavování živin z půdy a pro schopnost dočasného zadržení vody v půdě. Praktické zkušenosti potvrzují, že retenční schopnost půdy lze příznivě ovlivnit přítomností organické hmoty v půdě např. dostatečným zásobením půdy organickými hnojivy. Z hlediska aplikace i působení v půdním horizontu se ukazuje jako nejvýhodnější aplikace kompostů. Výsledný efekt pak může být ovlivněn i řadou dalších faktorů jako je např. půdní druh, mocnost půdního horizontu, složení a celková dávka kompostu apod. více ›

Agroekosystém, který se začal vytvářet z původního přírodního ekosystému činností člověka – zemědělce, přibližně před 10 000 lety, měl základní charakter velmi podobný přírodnímu ekosystému, tj. byl dobře vyvážený, s nepatrnými látkovými vstupy a výstupy. více ›