Kolik místa zbývá v našich lesích pro harvestory?

Harvestorové technologie těžby dříví představují v současné době v těžbě a dopravě dříví v lesnictví vrchol moderních technologií a jsou neoddělitelnou součásti trvale udržitelného hospodaření v lesích.

Počty harvestorů v lesích ČR každý rok výrazně narůstají. Pro jejich používání hovoří celá řada činitelů. Podívejme se ale na problematiku využívání těchto technologií z druhé strany, ze strany vlastníka či správce lesa, a nikoliv ze strany majitele této techniky.

Faktory ovlivňující nasazení harvestorů

Počty harvestorů meziročně stoupají o několik desítek kusů. S počtem strojů také stoupá procento jejich využívání. V roce 2004 se harvestorovou technologií zpracovávalo v ČR 15,4 % dříví, v roce 2007 (ovlivněn zpracováním kalamity Kyrill) to bylo již 29 %. Nabízí se otázky, jaký bude následovat rozvoj této techniky v nejbližších dalších letech, nebo kde jsou hranice možného využívání z pohledu přírodních možností, či co přinese přesycení trhu těmito stroji atd. Na tyto a podobné otázky je třeba se připravit a hledat pro ně odpovědi. Faktorů, které ovlivňují nasazení harvestorové technologie, je celá řada, ale mezi významné určitě patří terén a zastoupení dřevin. Terén proto, že i harvestor má své hraniční limity bezpečného pohybu po porostu včetně environmentálního přístupu k přírodě, a zastoupení dřevin proto, že tyto stroje byly původně určeny k těžbě jehličnatých dřevin, a nasazení např. ve smíšených porostech snižuje jejich výkonnost.

K analýze vybraných faktorů byly vybrány tři subjekty s různou rozlohou lesů i vlastnických vztahů:

• subjekt A obhospodařuje „státní lesy“ na rozloze cca 23 000 ha
• subjekt B hospodaří na 1 000 ha účelových lesů v majetku kraje
• subjekt C spravuje cca 800 ha městských lesů

U všech subjektů byla provedena analýza terénních podmínek. Údaje byly vzaty z LHP a také z terénního šetření. K zatřídění terénů byla použita patnáctistupňová terénní klasifikace, kterou od roku 1980 používá ÚHÚL, a která sdružuje terénní typy na základě jejich technologické příbuznosti do pěti terénních skupin. Zastoupení ploch bylo vyjádřeno v ha a procentech.

Pro zjištění zastoupení jehličnatých a listnatých dřevin byly použity údaje z LHP a výsledky byly opět uvedeny v procentech.

Stanovení výše těžeb pro harvestorovou technologii

Určení výše těžeb vhodných pro harvestorovou technologii bylo zjištěno na základě údajů vycházejících z provedených analýz vybraných faktorů, které zásadně ovlivňují možnosti využití moderní těžební techniky.

Mezi tyto faktory patří:

• celková výše těžeb u sledovaného subjektu (m³)
• zastoupení terénních skupin (A+B) (%)
• zastoupení jehličnatých dřevin (%)
• koeficient pro úpravu výsledku (0,7 až 1,0)

Koeficient pro úpravu výsledku byl doplněn na základě úvahy, že ne všechny údaje (zastoupení terénních skupin, zastoupení jehličnatých dřevin, případně způsob organizace práce) mohou plně odpovídat realitě.

Podle výše uvedených faktorů byl sestaven vzorec, do kterého se doplní údaje zjištěné analýzou situace u sledovaného subjektu.

Realita versus možnosti

Na základě zjištěných údajů o výši možných těžeb bylo u jednotlivých subjektů provedeno porovnání mezi skutečnými těžbami provedenými za uplynulé období a výší možných těžeb vycházejících z výpočtu.

Výsledkem byla následující zjištění:

• u subjektu A je skutečná harvestorová těžba 22 %, ale reálné možnosti jsou mezi 39 % až 55 %
• u subjektu B je skutečná harvestorová těžba také 22 %, ale reálné možnosti jsou mezi 34 % až 49 %
• u subjektu C je skutečná harvestorová těžba 17 %, ale reálné možnosti jsou mezi 57 % až 81 %

Z výše uvedených faktů je možné vyvodit, že využívání harvestorových technologií u všech sledovaných subjektů dosahuje pouze cca 50 % reálných možností.

Porovnáním zjištěných výsledků s údaji ze „Zelené zprávy za rok 2007“, která uvádí využívání harvestorových technologií v lesích v ČR ve výši 29 %, je možné konstatovat, že existují u celé řady vlastníků rezervy, někdy i v řádu desítek procent, a že také existuje celkem reálná možnost dosáhnout v lesích v ČR používání harvestorových technologií ve výši 35 % až 40 % z celkových těžeb.

A co na to ekonomika?

Aby mohla být porovnána varianta těžby dřeva harvestorem a motorovou pilou na vybraných pracovištích relativně objektivně, byly pro vyhodnocení použity ceny za služby. Ceny za službu jsou pevně dohodnuty, je stanovena cena za m³ vytěženého a soustředěného dříví z lokality P na lokalitu OM. U harvestorové technologie je cena za těžbu a dopravu dříví stanovena dohromady. U technologie těžby dříví motorovou pilou a soustřeďováním dříví, které může být prováděno různými prostředky nezávisle na těžbě, jsou ceny za služby stanoveny samostatně pro jednotlivé operace a při výpočtu celkové ceny za 1 m³ se tyto ceny sčítají. Předpokládá se, že tuto práci vykonává pracovník jako „osoba samostatně výdělečně činná“ (na živnostenský list). Za těchto podmínek je potom možné provést výpočtem porovnání obou používaných technologií, a s vysokou pravděpodobností určit, která z nich je pro sledovaný subjekt ekonomicky výhodnější.

Při porovnání cen za služby bylo zjištěno:

• u subjektu A byla harvestorová technologie až o 30 % levnější než technologie s motorovou pilou a přibližovacím prostředkem, což by při využívání harvestorů alespoň na minimální zjištěnou hranici přineslo subjektu A roční úsporu v cca 3,5 mil. Kč
• u subjektů B a C byly ceny za harvestorové služby o 10 % až 15 % vyšší než těžby motorovou pilou a přibližovacím prostředkem

Výsledky

Cílem příspěvku není vyřešení otázky složitého problému nasazování a využívání moderních těžebních technologií v lesích v ČR, ale spíše pokus o pohled ze strany vlastníka či správce lesa, který má zájem na splnění plánovaných úkolů v těžbě a dopravě dřeva za pomoci harvestorů, ale který také potřebuje nalézt způsob, jak určit konkrétní možnosti využití těchto strojů.

Z výsledků práce jasně vyplývá, že u všech sledovaných subjektů dochází k podhodnocení možností zpracování těžeb harvestorovými technologiemi. Tento závěr lze aplikovat téměř na všechny vlastníky lesa. Je možné předpokládat, že při zodpovědné a odborné analýze potřebných údajů na daném pracovišti a následné volbě optimálního technologického postupu lze dosáhnout výrazného procentického navýšení využívání moderních harvestorových technologií při těžbě a soustřeďování dříví.

A odpověď na otázku v nadpisu? Myslím si, že v našich lesích ještě zbývá dostatek pracovního prostoru pro nasazení harvestorových technologií, a že vše závisí na profesionálním přístupu všech pracovníků, kteří s touto problematikou mají co do činění.

Zdroj: Lesnická práce

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost