Odborné články

Humus - půda - rostlina (12) Použití humusových preparátů u speciálních rostlin

Vedle hlavních polních plodin, obilovin, kukuřice a okopanin byly humusové preparáty testovány také u řady speciálních rostlin. V těchto pokusech byla většinou sledována nejen účinnost humusových látek na výnosy testovacích plodin, ale také vliv humátů na kvalitativní ukazatele sklizených produktů.

ZELENINA

U zeleniny byly zjištěny pozitivní výnosové efekty preparátu v podmínkách polních i skleníkových. Na přítomnost humusových látek v prostředí reagují zvýšením výnosu například okurky, rajčata, mrkev,celer, paprika, ředkvičky a salát. Preparát působí také na zvýšení ranosti zeleniny i na zlepšení obchodní jakosti sklizně. Pravidelně byl zjišťován větší podíl produkce ve vyšších jakostních třídách při aplikaci preparátu. Při omezení dusíkatého hnojení a použití humusového preparátu lze též docílit snížení obsahu nitrátů bez obav o redukci výnosu. Problematika obsahu dusičnanů v zeleninách je však složitá a nelze spoléhat pouze na aplikaci preparátu. Výhodné je použití humusových látek při předpěstování sadby. Preparátem ošetřenou sadbu je potom možné pěstovat na záhonech bez další aplikace humátů. Ovlivnění rostlin v rané fázi růstu zabezpečí příznivé parametry růstu po celou dobu vegetace. Tyto pokusy jsou jednoznačně v souladu s výše uvedenými výsledky laboratorních testů s klíčením a počátečním růstem rostlin. U zeleniny vystačíme rovněž s velmi nízkou koncentrací humusového roztoku, přibližně 1,0 g sušiny, tedy 4 – 4 ml preparátu na 1 l vody, tj. 0,004 – 0,005%. Pro větší názornost uvedeme několik konkrétních příkladů použití humusového koncentrátu k různým druhům zelenin.

Rajčata byla testována v nádobách z umělé hmoty v desateronásobném opakování, pokus byl umístěn ve foliovém hangáru. Nádoby byly minerálně vyhnojeny hlavními živinami N, P, K aplikovaných v solích NH4NO3 a KH2PO4, rozpuštěných ve vodě. Po vyhodnocení výsledků dílčích sklizní bylo zjištěno, že humusový preparát ovlivnil více počet plodů na rostlinu, než hmotnost jednoho plodu. Celková hmotnost plodů na jednu rostlinu byla zvýšena z 478,8 g na kontrole na 539,5 g na kombinaci ošetřené humusovým preparátem (rel. +12,7%). Preparát přitom projevil určitý vliv na ranost sklizně. V prvních deseti dnech od počátku sklizně bylo na kontrolní kombinaci sklizeno 69% všech sklizených plodů (resp. 74% hmotnosti celkové sklizně), na variantě s humáty pak 79% všech sklizených plodů, resp. 84% hmotnosti celkové sklizně.

Podobný nádobový pokus s rajčaty založili na Slovensku FECENKO a LOŽEK. V tomto pokuse sledovali vliv našeho humusového koncentrátu na rajčata, pěstovaná při použití pevných a kapalných minerálních hnojiv. Při použití pevných minerálních hnojiv byl výnos rajčat aplikací preparátu zvýšen relativně o 1,4%, při použití stejné dávky živin v kapalných hnojivech bylo zvýšení výnosu vlivem preparátu nápadně vyšší (rel. + 11,6%). Co se týče výnosů v jednotlivých dílčích sklizních, byly nejvyšší hodnoty výnosů při použití preparátu zjištěny ve 2. sklizni (7 dní od počátku sklizně). To vcelku dobře koresponduje s našimi vlastními výsledky a toto zjištění svědčí o jistém vlivu humusových látek na ranost sklizně.Slovenští autoři věnovali pozornost také obsahu nitrátového dusíku v plodech z jednotlivých sklizní. Samotné minerální hnojení proti kontrole pravidelně zvyšovalo obsah N-NO3 v plodech, nejvíce v prvních třech sklizních. Aplikace humátů proti srovnatelným minerálně hnojeným kombinacím naopak snižovala obsah nitrátů ve sklizni. Na kombinaci s pevnými minerálními hnojivy se aplikací preparátu snížil obsah N-NO3 v jednotlivých sklizních proti kontrole relativně takto : 1. sklizeň 78%, 2. sklizeň 77%, 3. sklizeň 16%, 4. sklizeň 89% a 5. sklizeň 99%. Při použití kapalných hnojiv dosahovalo toto snížení obsahu nitrátů v plodech následujících relativních hodnot : 86%, 82%, 80%, 73%, 92%. V průměru 5-ti sklizní byly obsahy N-NO3 v jednotlivých variantách v mg . kg-1 následující : kombinace s pevnými hnojivy 236 mg . kg-1, totéž + humát 210 mg (89% kontroly), kombinace s kapalnými hnojivy 245 mg, při aplikaci humátů 202 mg (82%).

Výsledky s rajčaty, týkající se jak výnosů plodů a ranosti sklizně, tak i obsahu nitrátového dusíku, byly jednoznačně ověřeny v provozních podmínkách skleníkového hospodářství.

Okurky byly rovněž testovány v nádobových pokusech ve foliovém hangáru. V těchto pokusech byly na počátku vegetace pozorovány zřetelné rozdíly ve velikosti listů ve prospěch humátů, zároveň i rychlejší růst do výšky a tendence k vyššímu počtu listů na rostlinu. V našem pokusu se vlivem aplikace preparátu nápadně zvýšil počet plodů na jednu rostlinu, v průměru 4,9 proti 3,6 plodu (rel. +36%), zároveň však poklesla hmotnost 1 plodu z 256 na 204 g (80%). Celková sklizeň na 1 rostlinu se vlivem humátů zvýšila z 922 na 999 g (rel. +8%). I tyto výsledky byly jednoznačně ověřeny v provozních podmínkách ve skleníku.

Paprika byla další zeleninou, které jsme věnovali pozornost. Ve foliovníku jsme založili pokus ve 35 opakováních vždy po 1 rostlině. Počet plodů na rostlinu se vlivem aplikace humátů nezvýšil, zvýšila se však průměrná hmotnost 1 plodu z 22,8 na 24,3 g (rel. + 6,6%). FECENKO a LOŽEK založili s paprikou maloparcelkový polní pokus, v němž na půdě bohaté živinami a hnojené 60 kg N + 30 kg P2O5. ha-1 aplikovali náš humusový preparát. Rozdíly ve výnosech se projevily v první sklizni, kdy humáty zvýšily výnosy plodů na dvou různých druzích hnojení relativně o 11,7 a 18,4%. Obsah N-NO3 přitom poklesl relativně o 5,2%, resp. o 3,4%. Ve druhé sklizni po 14 dnech relativní zvýšení výnosů nepřekročilo 3% a ve třetí sklizni nebyl zaznamenán žádný vliv na výnos, resp. došlo na kombinaci s humáty k mírnému poklesu (o 2%). Mírný pokles obsahu nitrátů však pokračoval i v těchto dalších sklizních. Při sumarizaci všech sklizní bylo zaznamenáno zvýšení výnosu vlivem preparátu relativně o 2,3 – 3,4%. V pokuse s paprikou se opět projevil určitý vliv humusového preparátu na zvýšení ranosti. U zeleniny má zvýšení ranosti obecně pozitivní vliv na lepší zhodnocení produkce na trhu.

Salát byl uvedenými slovenskými autory použit jako další druh zeleniny, k níž byl aplikován humusový preparát. Tentokrát se jednalo o polní maloparcelkový pokus na úrovni hnojení 50 – 11 – 72 kg č. ž. NPK na hektar. Aplikace humátu zvýšila výnos z 44,2 na 51,1 t .ha-1 (relativ. +15,6%) při zvýšení výnosu sušiny relativně o 8%. Zajímavé bylo i zvýšení obsahu vitamínu C o 13,7% a snížení obsahu nitrátů o 4,2%.

Celer byl také testován humusovým koncentrátem. Pozemek byl na podzim vyhnojen vysokou dávkou chlévské mrvy 70 t . ha -1 a na jaře bylo aplikováno minerální hnojení v celkové dávce NPK 380 kg č. ž. ha-1, ( z toho 150 kg N). Na pokusné variantě s humáty bylo sklizeno 38,44 t .ha-1 bulev proti 33,66 t .ha-1 na kontrole, což představuje relativní zvýšení o 14,2%. Odděleně byla sklizena nať a její zvýšení výnosu proti kontrole činilo 2,33 t .ha-1 (rel. 9,2%). Z obou parcel bylo sklizeno stejné množství bulev v 1. jakostní třídě. Na díle s aplikací humátu byl větší podíl bulev ve 2. jakostní třídě a celý díl působil dojmem přehnojení dusíkem.

OVOCE

U ovocných kultur jsme se zaměřili především na aplikaci preparátu ve školkařství a v mladých výsadbách. Pokusů v plodících sadech bylo provedeno poměrně málo, avšak také ukazují tendenci pozitivního vlivu preparátu na výnosy ovoce i na jeho obchodní jakost, zejména z hlediska velikosti a vybarvení plodů. Většina ovocnářských pokusů byla vedena ve VŠÚ ovocnářském v Holovousích na Jičínsku. Na doporučení ovocnářů jsme dávky preparátu v sadech zvýšili na minimálně 20 l .ha-1. Hnojení minerálními hnojivy byl standardní s tím, že se pravidelně hnojilo také hořčíkem.

Jabloně. V plodícím sadu odrůdy Ontario byl humusový preparát aplikován dva roky po sobě, přičemž v prvním roce pokusu byl pokusný sad silně poškozen jarním mrazem v době květu, v následujícím roce byly pěstitelské podmínky normální a také výnosy ovoce byly normální. Humusový preparát vykázal velmi vysoké relativní zvýšení výnosů plodů, a to i v roce s mrazovým poškozením, i když výnosy byly pochopitelně nízké (+ 51 – 59%). Výnosové výsledky uvádí tabulka č. . V pokusech byl též sledován obsah živin v listech. Aplikace preparátu vedla ke zvýšení obsahu fosfátů (+ 12,6%), méně dusíku (+ 1%) a snížila obsah draslíku (- 2,7%). Byla též stanovena cukernatost plodů a zjištěno v plodech kontrolní varianty 8,33% a v plodech pokusné varianty 9,22% cukru. V obdobných pokusech s odrůdou Golden Delicious bylo zvýšení výnosů plodů vlivem humátů velmi malé (max. + 1,3%), ovšem při celkově vysoké výnosové úrovni kolem 40 t .ha-1. Také v tomto pokuse byla stanovena cukernatost plodů. U kontrolních plodů byl zjištěn obsah cukru 11,45% a u plodů z kombinace s humáty 11,83%. Výnosové výsledky jsou uvedny v tab. č. .

Další pokusy byly založeny s odrůdou Starkrimson. Výnosy plodů byly aplikací preparátu zvýšeny relativně o 2,8%, resp. v roce následujícím o 10,4%. Výnosy v t .ha-1 uvádí tab. č.1.

Tabulka č.1:  Výsledky aplikace humusového koncentrátu (20 – 25 l .ha-1) v plodících sadech jabloní. Výnosy plodů v t . ha-1, délka výhonů v cm.

Odrůda Výnos Výhon
Kontrola Humát Kontrola Humát
ONTARIO 1,73 2,62 x) - -
10,12 16,15 x) 90,0 80,5
GOLDEN 41,77 42,33 46,0 80,5
DELICIOUS 36,33 36,47 46,7 51,0
STARKRIMSON 18,40 18,92 37,2 39,1
10,52 11,61 x) 39,1 42,1

x) – statistická významnost

 

U všech sledovaných odrůd byl zjišťován také průměrný přírůstek dřeva a to tak, že na každé kombinaci bylo změřeno 100 výhonů a vypočtena průměrná délka jednoho výhonu. Orientační údaje o přírůstcích dřeva jsou uvedeny rovněž v tabulce č.1 .

Aplikace humusového preparátu v dávce 10 l .ha-1 k bobulovinám (rybíz černý a červený, angrešt) přinesla převážně pozitivní výsledky, avšak značně nevyrovnané. V šesti pokusech na dvou různých stanovištích bylo v jednom případě u rybízu Heinemann dosaženo více než dvojnásobného zvýšení výnosu, ve dvou případech u dvou odrůd rybízu zvýšení relativně o 3%, u angreštu Zlatý fík byl v jednom případě zvýšen o 32%, ve druhém byl zaznamenán pokles výnosu o 3%. Ve všech těchto pokusech však byl zaznamenán významný přírůstek dřeva o 15 – 20 cm (rel. + 23 – 42% kontroly). V provozních podmínkách bylo u červeného rybízu dosaženo relativní zvýšení výnosu bobulí o 1 – 17%.

Použití humusového preparátu v mladých výsadbách.

Ve výzkumném ústavu v Holovousích byly založeny orientační nádobové pokusy s mladými semenáčky jabloní, hrušní, slív a mahalebky. Byla měřena šířka kořenového krčku, celkový přírůstek na a také listů na rostlinu. S výjimkou slivoní byla všude na humátech zjištěna větší šířka kořenového krčku, právě tak celkové přírůstky na rostlinu byly v nádobách s aplikací preparátu s výjimkou slivoní vyšší. Ve všech případech bylo na rostlinách, k nimž byly použity humáty, zjištěno větší olistění. Obdobné pokusy byly založeny i ve volné půdě. Zde bylo v každé variantě, tj. kontrola a aplikace humátu, měřeno 40 rostlin a hodnocena byla tloušťka kořenového krčku, zjišťován počet výhonů na rostlinu a celkový přírůstek dřeva na rostlinu. Jako pokusný materiál byly použity mladé šlechtěnce nebo podnože jabloní. Humusový preparát ve všech 8 případech zvýšil celkový přírůstek dřeva na rostlinu, z toho v polovině případů statisticky vysoce významně a v sedmi případech z osmi zvýšil též počet výhonů na rostlinu. Kořenový krček byl vlivem humátů silnější v 6-ti případech, z toho pětkrát s vysokou statistickou průkazností.Ve všech pokusech byly vlivem preparátu zlepšeny nejméně dvě ze tří hodnocených růstových charakteristik. Humusové látky prokázaly opět pozitivní vliv na počáteční růst rostlin, a to na růst ovocných dřevin. To považujeme za významné zjištění a doporučujeme proto praktickou aplikaci preparátu v ovocnářství směrovat především do školkařství a do mladých výsadeb. Samostatnou kapitolu pak tvoří otázka vlivu humusových látek na zakořeňování dřevin, respektivě jejich řízků. Vliv na výnosy plodících sadů se jeví jako značně kolísavý, což je ovšem u dlouhodobých kultur vcelku pochopitelné. Přesto je i vliv na výnosy jablek i bobulovin převážně pozitivní, takže nic nebrání aplikaci preparátů i v plodících sadech.

ZAKOŘEŇOVÁNÍ DŘEVIN

Podle zkušeností se semeny jednoletých rostlin víme, že humusové látky výrazně podporují dlouživý růst kořínků. Proto jsme se rozhodli vyzkoušet humusový preparát také k ovlivnění zakořeňování dřevin. Jako model jsme použili dvě odrůdy rybízu, a sice dobře zakořeňující rybíz Velkolosinský a špatně zakořeňující Heinemann. Do pokusu jsme zařadili i varianty s aplikací rostlinného stimulátoru IBA (kyselina beta – indolylmáselná). Samotný humusový preparát řízky špatně zakořeňující odrůdy vůbec neovlivnil, u odrůdy dobře zakořeňující vznikající kořínky významně prodlužoval, takže se poměrně brzy vytvořil potřebný bal. Naproti tomu IBA vyvolala iniciaci kořenů i u odrůdy špatně kořenící, avšak jejich růst do délky nijak neovlivnila. Velmi dobře se proto osvědčila kombinace obou testovaných látek. Zatímco IBA vyvolala vyšší tvorbu kořenů, humát zabezpečil mohutný růst kořenové soustavy. Příznivý efekt této kombinace přetrvával i po vysazení zakořeněných řízků do volné půdy. Aplikace humátů k zakořeňování dřevin je velmi jednoduchá. Stačí namočit sadbu do roztoku humusového preparátu, přičemž na době máčení nezáleží. Důležité je pouze to, aby přípravek ulpěl na dřevě. Pro toto ošetření sadby dřevin jsme humusový koncentrát ředili na koncentraci cca 2 – 5% sušiny v roztoku.

V dalším pokuse jsme řešili možnost použití humusových preparátů k zakořeňování topolových řízků. Vzhledem k současným tendencím vysazování plantáží rychle rostoucích dřevin především pro energetické účely, považujeme za vhodné použít jako modelovou rostlinu právě topol ( ze skupiny černých topolů a jejich kříženců). Topolové řízky jsme zakořeňovali ve dvou prostředích, a sice v běžné vodě a v roztoku komplexního kapalného hnojiva VEGAFLOR s obsahem široké škály stopových prvků. Hnojivý roztok byl ředěn vodou v poměru 1 : 500. Ve vodě i v roztoku živin jsme použili dvě množství humusového preparátu, a sice 50 mg a 500mg sušiny na 1 litr. Celkem bylo měřeno 36 rostlin v každé kombinaci. Pokus jsme hodnotili po 18 a 31 dnech. V obou termínech jsme konstatovali, že samotný minerální roztok snižoval počet kořínků proti zakořeňování ve vodě. Humusový koncentrát ovlivňoval růst kořínků v obou prostředích jednoznačně pozitivně. Při ukončení pokusu po 31 dnech se minerálním roztoku při obou koncentracích humátů vytvořilo více kořenů než na kontrole, což můžeme vysvětlit částečným odstraněním minerálního stresu v přítomnosti humátů. Zároveň se výrazně prodloužila celková délka kořenů. Podobné výsledky jsme získali též při klíčení semen jednoletých rostlin, kultivovaných v různých médiích. Ve vodním prostředí je tendence vlivu humátů na zakořeňování řízků obdobná, relativní rozdíly jsou však menší.

Tabulka č.2:  Zakořeňování topolových řízků. Průměrný počet a celková délka kořínků v cm na 1 rostlinu.

Kombinace Po 18-ti dnech Po 31. dnu
Počet Délka Počet Délka
Voda 1,8 2,9 9,0 72,8
HK 50 1,2 2,9 9,2 101,5
HK 500 3,5 x) 18,2 10,8 x) 99,4
VG 0,2 x) 0,7 3,7 x) 8,9
HK 50 1,3 x) 3,0 8,2 x ) 18,0 x)
HK 500 5,0 x) 17,5 5,7 22,8 x)

x) – statistická významnost, HK – humusový koncentrát, VG – Vegaflor
 

V dalších pokusech ve školkách okrasných dřevin mělo máčení podnoží různých druhů v roztocích humusových látek pozitivní vliv na tvorbu kořenů. Proti kontrole se pravidelně vytvářel dobře větvený kořenový systém. Nejlepší výsledky byly získány u taxonů Philadelphie (pustoryl), Deutzia (trojpuk) a Potentilla (mochna).

V koniferové školce (Vědecký lesnický ústav v Kostelci nad Černými lesy) byl sledován vliv zálivky humusovými látkami na přírůstky taxonů Juniperus communis „HIBERNICA“ (jalovec), Chamaecyparis lawsoniana „ALUMII“ (cypřišek) a Picea pungens „ARGENTEA“ (stříbrný smrk). Nejlépe reagoval cypřišek při dávce 40 g humátu na litr (+ 20%), kdy se zároveň projevilo výraznější tmavozelené zbarvení rostlin. Rovněž u smrku došlo ke zvětšení přírůstku (+8%), u jalovce se přírůstek zvýšil až dávkou 80 mg . l-1 (+7%). Zkoušky humusového koncentrátu u dřevin prokázaly pozitivní vliv preparátu na zakořeňování řízků v tom smyslu, že humusové látky sice nevyvolávají tvorbu kořínků, podporují však jejich dlouživý růst a tím přispívají k rychlému utváření kořenového balu. Pozitivní efekty nacházíme také při aplikaci humátů ve školkách a v mladých porostech, ve výsadbách. Tyto výsledky jsou v podstatě analogické získaným zkušenostem s aplikací humusových preparátů při klíčení semen a tvorbě kořenové soustavy jednoletých rostlin a při ovlivnění klíčních rostlinek v počátečním období růstu. U jednoletých polních rostlin jsme poznali,že krátkodobé ovlivnění rostliny v tomto období indukuje v organismu určitý typ metabolismu, zabezpečující vyšší výkonnost rostliny, který přetrvává až do plné zralosti. Je ovšem obtížné ověřit, zda tento poznatek můžeme vztáhnout také na víceleté dřeviny. Je však zřejmé, že humáty působí principiálně stejně jak u jednoletých bylin, tak i u víceletých dřevin. Můžeme tedy doporučit využití humusových preparátů u dřevin právě k těmto účelům, tedy k zakořeňování řízků, k aplikaci ve školkařství a v mladých výsadbách. Posoudit vliv na úrodu ovocných plodů je však složitější. Dosažené výsledky ukazují sice na převážně pozitivní efekty preparátu, ty jsou však značně nevyrovnané a rozkolísané. Může to být dáno prostou skutečností, že pokusů bylo zatím provedeno málo, takže získané soubory výsledků není možné odpovědně vyhodnotit statisticky a zejména zatím nebylo možné odhalit různé ekologické vztahy a souvislosti, jak se to podařilo u polních plodin. Nezapomínejme, že i u polních plodin existuje cca 10% případů, kdy humusové látky nevedou ke zvýšení výnosů a jsou i další případy, kdy jsou výnosové efekty jen malé. Zde však můžeme daleko lépe než u ovocných kultur tyto výsledky vyhodnotit a aplikací humusových látek zabezpečit tak, abychom negativní výsledky eliminovali na minimum. S tím souvisí například doba aplikace preparátu a způsob hnojení. Poznali jsme, ve které fázi růstového cyklu rostliny je vhodné preparát aplikovat a kdy jaké výsledky můžeme očekávat. Vývojový a růstový cyklus dřevin obecně a ovocných speciálně se však od obdobného cyklu jednoletých rostlin liší a vzhledem k vytrvalosti ovocných kultur se na výnosovém potenciálu projevují jak faktory ekologické, tak ve větší míře než u jednoletých také faktory fyziologické, resp. genetické. Dobře víme, že výnosy ovoce mohou být více než výnosy polních plodin ovlivněny krátkodobým negativním vlivem počasí, například mrazy v době květu. Ovocnáři také znají určité cykly, v nichž se střídají ročníky s vysokými výnosy ovoce s ročníky, kdy dochází k neúrodě. Na tyto otázky může odpovědět jen solidní výzkum této problematiky, který však nebude ani jednoduchý, ani krátkodobý. Teprve však na základě takto orientovaného výzkumu aplikace humusových látek k ovocným dřevinám můžeme stanovit pravidla použití těchto preparátů v ovocnářství.

CHMEL

Podobně jako testované dřeviny , také zakořeňování chmelové sadby bylo velmi příznivě ovlivněno aplikací humusového koncentrátu. V pokuse, který zorganizoval Výzkumný a šlechtitelský chmelařský v Žatci, byla vlivem preparátu významně zvýšena výtěžnost sadby o proti kontrolním partiím. Nic tedy nebrání tomu, aby humusové preparáty byly využity při předpěstování chmelové sadby. Pokusili jsme se však také odpovědět na otázku, zda mohou humusové látky pozitivně působit na výnosy a kvalitu chmele v plodných chmelnicích. K tomu účelu jsme založili tříletý poloprovozní pokus v Žatecké chmelařské oblasti. V pokuse byly zařazeny tři kombinace : nehnojená kontrola, samotné minerální hnojení a minerální hnojení s použitím humusového koncentrátu. Preparát byl aplikován každoročně brzy z jara v dávce 100 l . ha-1. Z každé varianty bylo ručně sklizeno 80 průměrných rostlin.

Výnosové výsledky uvádí tabulka č. 3:

Tabulka č.3:  Výnosy suchého chmele v t . ha-1.

Rok Nehnojeno NPK NPK + HK
1970 2,30 2,61 3,15
1971 1,02 1,54 1,46
1972 2,01 2,59 2,70
Průměr 1,74 2,25 2,44

 

V průměru sledovaných tří let zvýšil humusový koncentrát výnosy chmele relativně o 8,4% v porovnání se samotným minerálním hnojením (+ 0,19 t . ha-1). Nejvyššího výnosu bylo dosaženo v prvním roce pokusu, kdy byly pro chmel nejpříznivější klimatické podmínky. V dalším roce s nepříznivým průběhem počasí došlo na kombinaci s humáty naopak k mírnému poklesu výnosu. Zdá se, že u chmele závisí účinnost humusových látek na povětrnostních podmínkách možná více, než u jiných rostlin. V pokuse byla hodnocena kvalita sklizených hlávek podle metodiky Výzkumného a šlechtitelského ústavu chmelařského v Žatci. Chemickým rozborem byly zjištěny rozdíly mezi aplikací humusového preparátu a samotným minerálním hnojením v průměru sledovaných let, a to u obsahu alfa hořkých kyselin zvýšení o 4%, přičemž obsah beta frakce nebyl ovlivněn. Obsah veškerých pryskyřic tak byl zvýšen o 1,5%. Pivovarská hodnota se aplikaci humátů zvýšila o 3,3% proti samotnému minerálnímu hnojení. Celkové bodové ohodnocení vzorků chmele podle tzv. stobodových tabulek vyznělo pro aplikaci preparátu rovněž pozitivně, když byly zvýšeny hodnoty všech sledovaných kriterií (výnos, obchodní posudek, mechanický a chemický rozbor) s celkovým výsledkem 82,7 proti 79,5 (+4%) bodům u kontroly.

Pokusy byly provedeny na odrůdě Žatecký červeňák, Osvaldův klon č. 72.

VINNÁ RÉVA

Byly založeny dva poloprovozní pokusy na Mělnicku, v nichž byl humusový koncentrát aplikován každoročně brzy z jara v dávce 50 l .ha-1 k odrůdám Müller Thurgau a Tramín. Na parcelách velikosti 0,25 ha byly hodnoceny výnosy hroznů na dvou kombinacích : běžné minerální hnojení a totéž s aplikací humátů. Pokusy probíhaly 4 roky a před jejich založením byl celý pozemek vyhnojen vysokou dávkou průmyslového kompostu. Výnosové výsledky uvádí tabulka č. 4 .

Tabulka č.4:  Výnosy vinných hroznů v t .ha-1

Odrůda Müller Thurgau Tramín
Hnojení NPK NPK + HK NPK NPK + HK
1. 7,84 8,28 5,24 5,52
2. 3,43 3,40 4,12 4,16
3. 9,36 10,28 10,40 10,60
4. 3,52 3,44 2,80 2,80


 

Ve druhém hodnoceném ročníku byly výnosy na Mělnicku celkově nízké, což bylo ovlivněno především jarními mrazy. Nepříznivý pro výnosy hroznů byl i poslední rok sledování, který byl velmi vlhký s nízkým slunečním svitem. První a zejména třetí rok byl příznivý z hlediska výnosů, třetí rok přitom méně příznivý pro cukernatost hroznů. U odrůdy Müller Thurgau byl výnos aplikací v průměru zvýšen o 0,31 t .ha-1 (rel. + 5,1%). Ve všech letech byla zjištěna vyšší cukernatost, a to od 0,6 – 1,4 stupně Klosterneuberského, v průměru 4 let pak z 13,8 na 14,8 stupně (rel. +7,2%). Obsah kyselin nebyl ve sledovaném období ovlivněn.

U odrůdy Tramín došlo vlivem preparátu k průměrnému zvýšení výnosu hroznů o 0,13 t .ha-1 (+ 2,3%). Cukernatost byla pozitivně ovlivněna v prvních 3 letech, a to od 0,2 – 1,3 stupně a v posledním roce pokusu zůstala na úrovni kontroly. Za 4 roky byla cukernatost na díle s humáty zvýšena v průměru o 0,6 stupně (z 15,1 na 15,7 stupně ), relativně o 4%. Kyseliny byly v průměru zvýšeny o 0,5%0 (rel. + 3,7%). Také u vinné révy jsou výnosy v jednotlivých ročnících velmi ovlivňovány průběhem počasí, přičemž humusové látky vykazují nejvýraznější působení na zvýšení výnosů v ročnících, které jsou úrodě hroznů příznivé. Opět se projevuje známý fakt, že humáty mají nejvýraznější výnosotvorné působení v optimálních ekologických podmínkách. Jako velmi pozitivní efekt humátů je pěstiteli vinné révy hodnocen příznivý vliv preparátu na cukernatost hroznů. Zvýšení cukernatosti hroznů vlivem humusového koncentrátu bylo vícekrát zaznamenáno i v provozních podmínkách jižní Moravy.

OKRASNÉ ROSTLINY

Humusové látky byly pokusně aplikovány také k celé řadě okrasných rostlin, ke květinám a rostlinám pokojovým. Tyto druhy jsou samozřejmě posuzovány ze zcela jiných hledisek, než rostliny užitkové. Významnou roli zde hrají mimo jiné i hlediska estetická, která lze objektivními měřítky těžko posoudit. Přesto však i u okrasných rostlin je důležité dobré zakořenění, odolnost vůči nepříznivým vlivům, nebo i velikost listů a květů či výška rostliny, intenzita růstu a podobně, což lze celkem snadno objektivně zhodnotit. V modelovém pokuse, vedeném ve skleníku, byl sledován vliv aplikace humátů na počáteční růst u druhů Saintpaulia ionantha, Nidularium marechalii a dalších. Rostliny pěstované v hrncích byly rozděleny na 2 skupiny po 33 rostlinách a zality různě koncentrovanými roztoky humátů, od 0,1% do 0,8%. Po 70 dnech pokusu se Saintpaulií byly odebrány vzorky rostlin a stanovena jejich čerstvá hmotnost, sušina listů i kořenů a změřena délka kořenů. Všechny rostliny ošetřené humáty vykázaly výrazně vyšší hmotnost listů, a to jak v čerstvé hmotě (až o 40%), tak i v sušině (dokonce až o 99%). Obsah sušiny v listech stoupl v průměru různých koncentrací humátů proti kontrole z 2,69% na 3,67%. Průměrná délka kořenů se prodloužila z 9,5 cm na 9,9, jejich čerstvá hmotnost narostla z 2,64 g na kontrole na 3,87 při aplikaci humátů a hmotnost sušiny kořenů se zvýšila z 0,20 g na 0,33 g (rel. +65%). Obsah sušiny v kořenech činil u kontroly 7,1%, u rostlin s humáty se pohyboval na různých koncentracích roztoku od 7,7 do 9,8%. Při hodnocení pokusu nebyly zjištěny podstatné rozdíly mezi použitými koncentracemi humátů, nejlépe ze všech se však projevila koncentrace 0,2%. Proto byla použita v dalším pokusu s Niduláriem. Rovněž u tohoto druhu se aplikace humátů projevila výrazným vlivem na zvýšení čerstvé i suché hmotnosti listů i kořenů. V provozních podmínkách pak bylo vyzkoušeno přidávání humusového preparátu v množství 0,01 – 0,005% obj. k různým typům speciálních kapalných hnojiv. Bylo pozorováno, že rostliny ošetřené takto upravenými hnojivy (jednalo se o druhy Cyclamen persicum, Gerbera jamesonii, Saintpaulia ionantha, Gloxinia hybrida, Dieffenbachia sp., Philodendron sp., různé Bromeliaceae etc.) měly celkově kompaktnější růst, dříve nasazovaly poupata, později se však rozdíly v počtu květů vyrovnaly. Kořeny u rostlin s humáty se více rozvětvují a snášejí i dlouhodobý pobyt v koncentrovanějších roztocích než kořeny neošetřených rostlin. Bylo pozorováno, že vlivem humátů se zvyšuje odolnost rostlin proti přesazovacímu šoku, takže se tyto rostliny mohou vyskladňovat bez předchozího otužování. U Saintpaulií bylo pozorováno podstatné zvýšení mrazuodolnosti při ošetření humáty a u Cyclamen snížení napadení houbami rodů Fusarium a Cylindrocarpon.

Za zmínku stojí výsledky výzkumu vlivu humnových látek na rychlost růstu orchidejí. ( 8 ). Autoři na několika druzích terrestických orchidejí - Paphiopedilum Pantherx (Nitens x Leader), Dactylorhiza fuchsii (Druce) Soo´ a Orchis morio L. provedli pokusy in vitro s humátem sodným a hymatomelanátem sodným v koncentracích 5, 10, 50, 100 a 500 mg . l-1 média ve 12 opakováních. Uvedené výsledky v jejich práci v podstatě korespondují s našimi výsledky na jiných druzích rostlin. Potvrzují, že na médiích s obsahem humnových látek byl zjištěn průkazný stimulační efekt, větší životaschopnost a rychlejší vývin rostlinek, především na kořenové soustavě, přičemž nejoptimálnější koncentrace se projevily u Na – humátu 50 mg . l-1 a u hymatomelanátu sodného 5 a 10 mg . l-1 média. Naopak nadoptimální dávka 500mg . l-1 se projevila silně inhibičně na vývin rostlinek. Potvrzují tak fakt, že vysoké koncentrace huminových látek mohou, a také poškozují buněčnou membránu a tím ohrožují životnost buněk.

HYDROPONIE

Možnost použití humusových preparátů v hydroponickém pěstování rostlin byla ověřována ve dvou modelových pokusech ve skleníkových podmínkách. Rostliny luskovin (hrách, čočka) byly pěstovány v nádobách s obsahem 5 l po dobu šesti týdnů. Živné roztoky byly denně provzdušovány a po pěti dnech měněny za čerstvé.

Hrách byl pěstován v KNOPOVĚ živném roztoku. V jedné nádobě bylo smíšeno vždy 7 rostlin a obě varianty (kontrola, pokus se 100 mg . l-1 humusového koncentrátu) byly 4x opakovány. V době sklizně bylo zjištěno zvýšení výnosu čerstvé nadzemní biomasy hrachu vlivem humátu o 50% proti kontrole. Tento rozdíl byl shledán jako statisticky vysoce významný . Čerstvá biomasa kořenů byla vlivem preparátu zvýšena nevýznamně o 2%.

Čočka byla kultivována v RICHTEROVĚ živném roztoku doplněném A- Z HOAGLANDOVÝM roztokem po 25 rostlinách na nádobu v 5- ti násobném opakování. V tomto pokuse byly testovány tři různé dávky humusového koncentrátu:10 mg.l-1,100 mg .l-1 a 500 mg . l-1. Výsledky pokusu byly hodnoceny v čerstvé hmotě i v sušině a jsou uvedeny v tab. č. 5 .

Tabulka č.5: Výsledky pěstování čočky ve vodní kultuře v mg na 1 rostlinu

Kombinace Čerstvá hmota Sušina
nadz . část kořeny nadz . část kořeny
Živný roztok 101 41 25,5 4.3
ŽR+ HK 10 mg 125 x) 67 x) 29,7 8,3 x)
ŽR+ HK 100mg 147 x) 83 x) 36,3 x) 8,8 x)
ŽR+ HK 500mg 257 x) 191 x) 58,2 x) 21,7 x)

ŽR – živný roztok , HK – humusový roztok, x) – statistická významnost
 

Přídavkem humátů do minerálního živného roztoku bylo dosaženo výrazného zvýšení výnosů čerstvé hmoty i sušiny. Zejména nejvyšší testovaná dávka (500 mg HK .l-1) poskytla podstatné zvýšení výnosů : u čerstvé hmoty se výnos nadzemní hmoty zvýšil relativně o 148% a kořenů o 365% proti samotnému živnému roztoku, v sušině bylo dosaženo zvýšení nadzemní hmoty o 128% a kořenů o 400%. Mimořádně vysoké přírůstky výnosů pokusných rostlin vlivem aplikace humusového koncentrátu v hydroponických nádobách dáváme do souvislosti s podmínkami prostředí, v němž pokusy probíhaly. Hydroponický živný roztok obsahoval na rozdíl od půdního roztoku pouze minerální substanci. Proto rostliny tak citlivě reagovaly na přítomnost i nízkých koncentrací rozpustných humátů nápadným zvýšením výnosu. Tato výnosová reakce se ještě podstatně zvýšila při zvyšování koncentrace humusových látek v prostředí.V půdních podmínkách jsme také nikdy nezjistili vyšší agronomický efekt řádově zvýšených dávek humusového koncentrátu. Naopak v hydroponii se řádové zvýšení koncentrace humusových látek projevuje zvýšením výnosu až o stovky procent. Dosažené výsledky v hydroponických kulturách názorně demonstrují význam rozpustných humátů pro růst a výnosy rostlin. Pokud totiž aplikujeme humusové preparáty na půdu, dodáváme je do prostředí, kde už jistá hladina těchto látek existuje a spolu s minerálními živinami a dalšími ekologickými faktory ovlivňuje i výnosy rostlin na parcelách bez přímé aplikace humusových látek. Aplikace humusových preparátů na půdu vede k ustavení ekologické rovnováhy mezi úrovní minerálních živin a úrovní rozpustných humátů v daném prostředí. Proto jsou humusové látky účinné jen při současném minerálním hnojení. Zcela odlišná situace je při hydroponických systémech pěstování rostlin, kdy se v prostředí vyskytují pouze minerální živiny, nikoliv humáty.

Naše výsledky mohou být inspirativní jak pro praktické uplatnění hydroponických metod pěstování rostlin, tak pro aplikovaný výzkum humusových látek, zaměřený k určení kvantitativního vztahu mezi minerálními ionty a rozpustnými humáty v prostředí.

Literatura ke kapitole:

  1. FECENKO, LOŽEK:
  2. KOLESNIK L.: Vlijanije guminovoj kisloty na vinogradnuju lozu. In. Gumin. udobr., Charkov,1957
  3. KOVAL I. et. al. : Effektivnosť gumatov natrija pod kukuruzu i ovošči na degradirovannych černozemach Sibiri. In. Gumin. udobr., Charkov, 1957
  4. MILIA M. : Limpiego di fosfati doppi a bassa solubitá in colture idroponica. Colture probette 4, 3, 1975
  5. MOSKALENKO V. : Vlijanije guminovoj kisloty na razvitije vinogradnych sažencev. In. Gumin. udobr., Charkov, 1957
  6. SLADKÝ Z. : The effect of extrakt humus substances on growth of tomato plants. Biol. Plant., 1959
  7. VOLNÁ M., DLOUHÝ V. : Jak zvýšíme jakost a počet sadebního materiálu pomocí humusového výluhu. Lesnická práce, 1956
  8. VLAŠÍNOVÁ H., JEŽEK Z., PROCHÁZKA S.: Vliv humnových látek na rychlost růstu orchidejí v podmínkách in vitro. Rostlinná výroba, 40, 1994 (8): 747 - 754

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Kompostovanie v EÚ III. - Kompostáreň FAIRFIELD
Kompostovanie v EÚ II. - Kompostáreň v PREGARTENE, Rakúsko
Kompostovanie v EÚ I. - Kompostáreň SEIRINGER, Rakúsko
Výskyt škodlivých organizmů při kompostování

Předchozí / následující díl(y):

Humus - půda - rostlina (14) Ekologické zásady praktické výživy rostlin
Humus - půda - rostlina (15) Minerální hnojiva
Humus - půda - rostlina (13) Půdní zlepšovače na bázi humusových látek
Humus - půda - rostlina (11) Humusové látky a stopové prvky
Humus - půda - rostlina (10) Způsoby aplikace kapalných humusových preparátů v polních podmínkách
Humus - půda - rostlina (9) Humusové látky a minerální výživa rostlin
Humus - půda - rostlina (8) Vliv humusových látek na kvalitu sklizně
Humus - půda - rostlina (7) Mechanizmy působení humusových látek na rostliny
Humus - půda - rostlina (6) Vliv humusových látek na regulaci růstu rostlin
Humus - půda - rostlina (5) Sumární agronomické efekty humusových látek
Humus - půda - rostlina (4) Humus a rostlina: Humusové preparáty
Humus - půda - rostlina (3) Humus a rostlina: Rozpustné humusové látky v ekosystému
Humus - půda - rostlina (2) Humus a půda
Humus - půda - rostlina (1) Funkce humusu v ekosystému

Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy

Datum uveřejnění: 23.3.2007
Poslední změna: 11.5.2007
Počet shlédnutí: 9294

Citace tohoto článku:
VRBA, Vladimír, HULEŠ, Ludvík: Humus - půda - rostlina (12) Použití humusových preparátů u speciálních rostlin. Biom.cz [online]. 2007-03-23 [cit. 2024-12-30]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czt-pestovani-biomasy-obnovitelne-zdroje-energie-bioplyn-bioodpady-a-kompostovani/odborne-clanky/humus-puda-rostlina-12-pouziti-humusovych-preparatu-u-specialnich-rostlin>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto