Ministerstvo zemědělství zastavilo podporu bioplynovým stanicím

Tisková zpráva sdružení CZ Biom, 26.7.2011

Ministr zemědělství Ivan Fuksa zastavil 13. kolo dotačního Programu rozvoje venkova (PRV), které podporuje výstavbu bioplynových stanic. Do tohoto kola bylo přihlášeno 105 projektů na bioplynové stanice (BPS).

Dle Ministerstva zemědělství (MZe) je „hlavním důvodem tohoto kroku reflektování dalšího vývoje v oblasti obnovitelných zdrojů energie v rámci Evropské unie a zároveň s tím souvisejících kontextů na poli agro–potravinářské produkce. Ukazuje se také, že hrozí riziko neúměrného nárůstu výkupu dotované energie. Dalším důvodem je úspora finančních prostředků. Bioplynové stanice se budou moci dál stavět, ovšem bez dotací“. Viz tisková zpráva MZe.

Proti tomuto rozhodnutí se zvedla obrovská vlna nevole nejen ze strany samotných zemědělců, kteří žádosti již podali a do přípravy vložili nemalé finanční prostředky, ale také ze strany společností, které v oblasti biomasy podnikají. České sdružení pro biomasu CZ Biom předkládá proti tomuto rozhodnutí pádné důvody a argumenty. Dokazuje, že stavby bioplynových stanic neovlivní energetický stav ČR tak, jak se tomu stalo se slunečními elektrárnami. Naopak mají pozitivní dopad na českou ekonomiku.

Česká republika musí splnit do roku 2020 závazek vůči EU, že bude minimálně 13 % energie vyrábět z obnovitelných zdrojů. Je to jeden z nejnižších závazků v rámci EU, kde je průměr 20 %. Například v Německu při přepočtu na naší rozlohu mají dnes 5x více bioplynových stanic v provozu a mají nastaven jejich další významný  růst. Jestliže tento závazek nesplníme, může ČR počítat se sankcemi ze strany EU.

MZe se obává  nekontrolovatelného růstu výkonu bioplynových stanic, obdobně jako se tomu stalo u slunečních elektráren. Tato obava je naprosto neopodstatněná. Vláda ČR schválila Národní akční plán, jak dosáhne 13,1 % výroby energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020 a v jaké struktuře se na tom budou jednotlivé obnovitelné zdroje podílet. Tento dokument je také závazný pro Evropskou komisi. K 30.5. 2011 byly v provozu bioplynové stanice o výkonu 113 MW a dle odhadu a průzkumu AK ČR  lze předpokládat do konce roku 2011 výkon cca 140 MW. Národní akční plán požaduje 147 MW – jak lze potom hovořit o nekontrolovatelném růstu? Ten bude naopak v dalších letech zaostávat za čísly v Národním akčním plánu.

V roce 2011 je poslední možnost získat investiční dotace v rámci operačních programů z EU. Bez těchto dotací je vzhledem k návratnosti obtížné pro většinu zemědělských podniků získat financování projektů výstavby bioplynových stanic. Příští možnost podat žádost o dotaci bude nejdříve až v roce 2014. Dalším důvodem je růst cen rostlinných komodit, kde ceny vzrostly na dvojnásobek a tím se samozřejmě snižuje zájem o výstavbu bioplynových stanic. Rostou i další vstupní náklady, jako například cena nafty a hnojiv.

K 30.5. 2011 bylo registrováno dalších 325 MW požadavku na připojení nových bioplynových stanic, tyto kapacity jsou ale ve velké míře spekulativní povahy. Někteří podnikatelé cítí dobrou investiční příležitost, jako se jim to podařilo u slunečních elektráren. V případě bioplynových stanic je však praxe zcela jiná, bez zemědělského podniku se výsledná realizace neobejde. O tom, že se jedná o spekulace, potvrzuje i 800 MW rezervací na sluneční elektrárny, kde je jasné, že se již žádné v nejbližší době stavět nebudou.

Dalším důležitým argumentem, proč podporovat bioplynové stanice je, že v ČR většinu bioplynových stanic provozují české zemědělské podniky. Tyto podniky zvyšují zaměstnanost v oblastech venkova a odvádějí 100 % svých daní v ČR, na rozdíl od provozovatelů slunečních a jiných elektráren. Bioplynové stanice mají pozitivní přínos i pro samotné zemědělství. Diverzifikují tržby zemědělců a výrazně stabilizují ekonomiku zemědělských podniků v období propadu cen zemědělských komodit. 

Obava, že výstavbou bioplynových stanic dochází k ohrožení výroby potravin v ČR, není v žádném případě opodstatněná. Na základě studie, kterou zpracovalo ÚZEI ve spolupráci s Agrární komorou a MZe by i při 100% soběstačnosti ČR ve výrobě a spotřebě potravin zůstalo bez využití minimálně 900 tisíc hektarů zemědělské půdy, což představuje dostatečně velký potenciál půdy pro bioplynové stance v souladu s Národním akčním plánem. 

V neposlední řadě zajišťují bioplynové stanice stabilní predikovatelnou výrobu elektrické energie a tepla po celých 24 hodin a 365 dní v roce, na rozdíl od jiných zdrojů, jako jsou například sluneční nebo větrné elektrárny.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost