Odborné články

Exkurze po bioplynových stanicích - 3 - Landau

Bioplynová stanice u Landau se nachází na adrese: Kleegarten, Nepomukweg 30, 944 05 Landau. Provozovatelem bioplynové stanice je pan Franz Hartman, který nás prováděl při naší druhé návštěvě, zatímco při první návštěvě nás prováděl manager systému Rottaler Modell pan Walter Danner.

V bioplynové stanici jsou využívány biologické odpady z odděleného sběru od obyvatel okresu Landau. Vyhnilý substrát používá provozovatel stanice ke hnojení svých 40 ha polí a polí okolních zemědělců.

Ročně tato bioplynová stanice zpracuje 7.000 tun bioodpadu, který je přivážen sběrnými automobily 4 dny v týdnu (30-35 tun v jednom svozovém dni). 1 vozidlo přiveze asi 12 tun. Vedle biologických odpadů z odděleného sběru jsou rovněž zpracovávány odpady z údržby zeleně, tráva z golfových hřišť a sportovišť, odpady z tržišť, odpady z místní živočišné výroby, apod. V zimě je substrát kvalitnější než v létě, kdy je v něm velké množství dřeva a listí. V létě je na druhou stranu biologických odpadů víc, takže celková produkce bioplynu je přibližně stejná po celý rok - celoroční průměr je 450m3/t s 60-64% metanu.

Bioodpad z odděleného sběru jsou dotřiďovány částečně mechanicky a částečně ručně. Na ruční třídění jde pouze hrubá frakce, zatímco jemná jde rovnou do fermentoru. Při ručním třídění je odtřiďováno dřevo, které jde na kompostárnu coby materiál zabezpečující porézní strukturu. Plasty, kovy a další nežádoucí příměsy jdou do spalovny komunálních odpadů. Na třídírně pracují čtyři lidé, kteří pracují čtyři dny po 4-5 hodinách, přičemž za hodinu dokáží vytřídit až 12 tun. Z dotřiďovacího stolu je odsáván vzduch, který je veden na biofiltr.

Dotříděný bioodpad vstupuje do 1. míchaného mezofilního fermetnoru s objemem 450 m3, průměrem 12 m a výškou 4 m (z toho 3 m jsou zaplněny), dobou zdržení 15-20 dní a teplotou 38°C. Sušina ve fermentoru se pohybuje kolem 8%. Ze spoda fermentoru je vybírána těžká frakce (kamínky, kovy, apod.). Vybírání je podobné jako u silážních jam ze spodním výběrem. Stěrka se otáčí nade dnem a shrnuje těžší materiál ke šneku, který jej odvádí v pravidelných intervalech mimo fermentor. Druhý reaktor je téměř shodný, až na to, že teplota v něm je 55°C.

Z vrchu fermentoru je sbírána lehká frakce, která se odvodňuje a jde do separátoru. Tekutina se vrací do fermentoru. Frakce pod 3 mm jde do zásobníku a je používána na hnojení. Frakce nad 3mm se sítuje a je přidávána do kompostu místo rašeliny.

Získaný bioplyn je jímán v plynojemu s objemem 180m3. Bioplyn je teplý a vlhký, a proto je plynojem navrhnut tak, aby se v něm plyn ochladil a vlhkost zkondenzovala. Rozdíl tlaku mezi plynojemem a fermentory je 2,5 milibaru a mezi plynojemem a kogenerační jednotkou 17 milibarů (kogenerační motor si bioplyn sám nasává). Průměr trubek vedoucích bioplyn je 150mm. Oxidace sirovodíku je zabezpečena přívodem 35 l vzduchu za minutu do fermentoru.

V současnosti jsou na bioplynové stanici dvě kogenerační jednotky John Dear 75 kW. K bioplynu je přidáváno 10% topného oleje. 10% elektřiny je využíváno na bioplynové stanici. Zbytek je prodáván za 0,2 euro/kWh. 1/3 tepla je využívána k ohřevu fermentorů. Zbylé teplo je v zimě využíváno k vytápění okolních domů a na léto se plánuje využití ve sklenících či pro sušení řepky či obilí. V současné době je bioplynová stanice přebudovávána a po ukončení prací bude přidána kogenerační jednotka o výkonu 250kW.

Hlavním tajemstvím (know-how) systému je uspořádání pump a celý systém čerpání s centrální přečerpávací stanicí. Při čerpání dochází rovněž k rozmělňování fermentovaného substrátu. Používány jsou běžná čerpadla známá ze zemědělství (čerpání kejdy) či z čistíren odpadních vod s výkonem 5 m3/h.

Investiční náklady na bioplynovou stanici byly 1,1 mil. DM + asi 0,5 mil. na různé úpravy, doplňky a dolaďování. Díky nabitým zkušenostem by v současnosti byla celková investiční náročnost nižší. Roční výnos činí přibližně 150.000 euro. Hlavní příjem byl zpočátku za zpracování bioodpadu 180DM/t. Nyní to je 94 euro/t, ale následující smlouva bude kolem 40-50 euro/t. Prodej elektřiny a případně i hnojiva bude tedy čím dále tím významnějším příjmem. 10% z příjmu jde na výzkum digesce, elektroniky, využití hnojiva, apod., který je prováděn v rámci systému Rottaler Modell.

Tato bioplynová stanice je zajímavá zejména dobře promyšlenou ekonomikou. Jde o jednu z celkem čtyř podobných bioplynových stanic v okresech Dingolfing-Landau a Rottal-Inn, které jsou umístěny tak, aby se šetřily dopravní náklady na svoz bioodpadů. Zařízení jsou relativně jednoduchá. Míra recyklace a využití získané energie se zvyšuje postupně tak, aby byl celý proces stále ekonomicky výhodný. Zdá se, že právě díky dobře navržené ekonomice projektu je Rottaler Modell tak úspěšný.

Další informace:

Obrázek 2
Obr. 2: Pohled na dotřiďovací linku, která je umístěna na fermentorech Obrázek 3
Obr. 3: Nádoba pro odtříděné materiály Obrázek 4
Obr. 4: Dotřiďovací stůl Obrázek 5
Obr. 5: Vstup dotříděného substrátu do 1. fermentoru Obrázek 6
Obr. 6: Tento fermentor byl právě otevřen kvůli přestavbě, takže je možné vidět plovoucí vrstvu Obrázek 7
Obr. 7: Jedna ze dvou kogeneračních jednotek

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Bioplynové zajímavosti z německy píšícího tisku
Bioplynová stanice Třeboň
Sběr bioodpadu v německy mluvících zemích (4) Vídeň
Bioplyn v Německu
Zajímavá technologie na kompostárně Moosdorf
Jak na bioodpady? Zkušenosti z Německa (2)
Bioplynová stanice Trhový Štěpánov - poznámky z přednášky a exkurze
Farmářské bioplynové stanice v Rakousku
Anaerobní biomethanizace komunálních odpadů
Anaerobní digesce komunálních bioodpadů
Bioplyn v Dánsku
Bioplyn v České republice

Předchozí / následující díl(y):

Exkurze po bioplynových stanicích - 2 - Mettmach
Exkurze po bioplynových stanicích - 4 - Kirchstockach
Exkurze po bioplynových stanicích - 5 - Salzburg
Exkurze po bioplynových stanicích - 1 - Kladruby

Zobrazit ostatní články v kategorii Bioplyn

Datum uveřejnění: 6.8.2002
Poslední změna: 3.8.2002
Počet shlédnutí: 10379

Citace tohoto článku:
SLEJŠKA, Antonín: Exkurze po bioplynových stanicích - 3 - Landau. Biom.cz [online]. 2002-08-06 [cit. 2024-11-05]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czt-pestovani-biomasy-kapalna-biopaliva-bioodpady-a-kompostovani/odborne-clanky/exkurze-po-bioplynovych-stanicich-3-landau>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto