Odborné články
Biomasa - bilance a podmínky využití v ČR
Význam rozvoje obnovitelných zdrojů energie roste a stává se jednou ze základních podmínek trvale udržitelného rozvoje zemědělství i společnosti. Podle údajů UNESCO by během 50 let mohl podíl energií z obnovitelných zdrojů dosáhnout až 30% celkové spotřeby, ve státech EU by tento podíl měl v roce 2010 dosáhnout 12%.
Biomasa má rovněž význam ekologický – snížení skleníkových plynů (především CO2) a údržba krajiny. Další význam je v tom, že pomáhá vytvářet nová pracovní místa a to hlavně v těch oblastech, kde je zpravidla největší problém s nezaměstnaností.
V energetické bilanci ČR v roce 2000 činil podíl OZE 2,2%, z toho biomasa 1,6% (především dříví a dřevní odpad, méně pak zpracování biomasy na bioplyn. Jedním z hlavních důvodů pomalého rozvoje využití OZE je nepříznivá ekonomika výroby tepla z biomasy ve srovnání s konkurenčním hnědým uhlím, jehož cena je uměle udržována skrytými dotacemi.
Využívání biomasy pro průmyslové a energetické účely je podporováno ze strany státu formou různých dotací.
a) Podpory v roce 2003
Pro rok 2003 byl schválen státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie, na jeho realizaci se podílejí MZe, MPO a MŽP.
V resortu MZe podmínky upravuje:
Nařízení vlády č. 86/2001Sb, kterým se stanoví podmínky pro podporu uvádění půdy do klidu. Dotace jsou stanoveny na podporu:
1. Orné půdy neuvedené do klidu - za podmínky uvedení určitého procenta orné půdy do klidu (nutno si vybrat a splnit jednu z následujících podmínek):
a. zatravnění 3% o.p.
b. zalesnění 1% o.p.
c. založení porostu rychle rostoucích dřevin na 3% o.p.
d. uvedení do klidu 5-10% o.p.
Podpora činí 200-600 kč/ha orné půdy neuvedené do klidu
2. Orné půdy uvedené do klidu (podporu lze nárokovat na 5-10% (u lnu přadného do 30%) orné půdy. Na této orné půdě lze pěstovat jen plodiny uvedené v příloze vládního nařízení.
Podpora je stanovena:
– řepka olejná, plodiny na zelené hnojení, byliny pro energetické účely, konopí, len olejný – finanční podpora 5500 Kč/ha
– len přadný – finanční podpora 7000 Kč/ha
Nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví:
1. podpora méně příznivých oblastí
– podpora se poskytuje na 1 ha obhospodařovaných travních porostů (při dodržení stanoveného počtu VDJ na 1 ha) a pohybuje se
- v horských oblastech 1867 – 3100 Kč/ha
- v ostatních méně příznivých oblastech 800 – 2700 Kč/ha
- v oblastech se specifickým omezením 666 - 1200 Kč/ha
- v méně příznivých oblastech (podle §8 odst.2) 500 - 2300 Kč/ha
2. podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství
2.1 agroenvironmentální programy
a) změna struktury zemědělské výroby zatravněním pozemků s ornou půdou s cílem redukovat vodní erozi a zvýšit retenční schopnost krajiny
sazba - 6 000,- Kč/ha zatravněného pozemku
10 000,- Kč/ha při geometrickém zaměření jednotlivých parcel
b) údržba travních porostů na zemědělských pozemcích
sazba - 1 100,- Kč/ha (při 0,4 – 0,8 VDJ na 1 ha travních porostů)
1 700,- Kč/ha (při 0,801 – 1,5 VDJ na 1 ha travních porostů)
c) vyrovnání ztrát v rámci ekologického zemědělství
sazba - sady, vinice, chmelnice - 3 500,- Kč/ha
- orná půda - 2 000,- Kč/ha
- zelenina na orné půdě - 3 500,- Kč/ha
- travní porosty - 1 000,- Kč/ha
d) podpora včelařství
sazba - 150,- Kč na 1 včelstvo
2.2 podpůrné programy aktivit na ochranu životního prostředí
a) vápnění - sazba 300,- Kč/ha
b) založení prvků ekologické stability krajiny
- ve výši prokázaných nákladů - max. do 100 000,- Kč/ha
2.3 podpůrné programy na změnu struktury zemědělské výroby
a) zalesnění zemědělských pozemků
- první zalesnění 5 – 8 Kč/ks
- opakované zalesnění 4 – 7 Kč/ks
- ochrana mladých porostů 4 500 - 6 000,- Kč/ha
- zřizování oploceném 40 – 60 kč/m
b) založení porostů rychle rostoucích dřevin
- reprodukční porost -výsadba 3,- Kč/ks
- oplocení 60,-Kč/m
- ochrana proti plevelům 5 000,- Kč/ha
- produkční porost - první výsadba 5,-Kč/ks
- opakovaná výsadba 1,- až 2,50 Kč/ks
- ochrana 4 000,- Kč/ha
Druhou část státního programu realizuje MPO.
Podpora je zaměřena na zavádění energeticky úsporných opatření v oblasti výroby distribuce a spotřeby energie a vyšší využívání obnovitelných zdrojů energie. Poskytování dotací je upraveno vládním nařízením č. 63/2002. Hlavní podporované oblasti ve vztahu k biomase a OZE jsou:
- kombinovaná výroba tepla a elektřiny v zařízeních na využití biomasy,
- instalace souboru zařízení pro využití OZE pro krytí energetické spotřeby obce,
- výstavba a obnova zařízení pro využití OZE (vítr, voda, slunce, tepelná čerpadla).
Třetí část státního programu realizuje MŽP prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. Hlavní opatření jsou:
- byty a rodinné domky (kotle na biomasu, solární systémy)
- podpora využití OZE pro zásobování energií obcí nebo částí obcí (centrální a decentralizované systémy pro teplo a teplou vodu včetně rozvodů), ve školství, zdravotnictví, objektech sociální péče, v neziskovém sektoru
- kogenerační jednotky, kde palivem je biomasa resp. bioplyn z fermentace zemědělských i dalších biologicky rozložitelných odpadů
- tepelná čerpadla, malé vodní elektrárny, větrné elektrárny, sluneční energie
b) Podpory po vstupu do EU
Od roku 2004 je v souvislosti se vstupem ČR do EU připravován nový systém dotací, odpovídající dohodnutým a schváleným podmínkám Společné zemědělské politiky. Systém zahrnuje 3 hlavní druhy dotací:
- přímé platby
- horizontální plán rozvoje venkova
- operační program Zemědělství
Přímé platby
Přístupová smlouva umožňuje novým členským státům využít pro vyplácení přímých plateb tzv. zjednodušeného systému administrace – systém SAPS, tj. vyplácení přímých plateb na 1 ha užité zemědělské půdy.
Základní sazba vychází z vyjednaných kvót a unijních sazeb. Tato tzv. národní obálka činí pro rok 2004 190,7 mil. EUR. Tato celková suma se rozdělí rovnoměrně na každý hekter oprávněné výměry zemědělské půdy (tj. orná půda, trvalé travní porosty, sady, chmelnice, vinice a zahrady). Výše platby pak vychází cca 1833,-Kč na 1 ha z.p. Systém musí být uplatněn jednotně bez ohledu na plodinu, nelze žádnou plodinu vyjmout. Neplatí rovněž podmínka uvádění půdy do klidu.
Toto zprůměrňování s sebou nese určitou nespravedlnost a tedy potřebu dalšího přerozdělení peněz. K omezení negativního dopadu tohoto zjednodušeného systému přímých plateb lze využít národní systém doplňkových přímých plateb (o maximálně možných 30%, nesmí překročit podporu v roce 2003+10%, nesmí překročit 100% unijní sazby).
Doplňkové přímé platby - top-up
V prosinci 2003 byly pro řešení doplňkových přímých sazeb přijaty:
Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na základě § 2 odst. 1 písm. a) bod 11 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství - dosažení úrovně přímých plateb do zemědělství stanovené smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii pro rok 2004
č.j.: 47337/2003-1000
Pro rok 2004 jsou podporovány tyto komodity:
- orná půda - bahnice a kozy
- chmelnice - krávy bez tržní produkce mléka
Orná půda
Pro pěstování a využití biomasy bude mít význam především podpora orné půdy. Smyslem této podpory je plošné, plodinově nespecifikované dorovnání přímých plateb na hektar orné půdy. Výše podpory je stanovena ve výši do 2500,- Kč na 1 ha o.p. ( v závislosti na sumě prostředků státního rozpočtu určených na tento titul, sníženou o sumu prostředků, které budou vyplaceny za další komodity), tj.
- chmelnice - 4320,-Kč/ha
- osivo pícnin a lnu – 1600,-Kč/t (skupina I), 7000,-Kč/t (skupina II),
10000,-Kč/t (skupina III)
- bahnice a kozy – 700,-Kč/ks
- krávy bez tržní produkce mléka - 4225,-Kč/ks
- skot - 850,-Kč/VDJ
HRDP – horizontální plán rozvoje venkova
Hlavním cílem HRDP je zmírnění rozdílů v rentabilitě podniků v příznivých a méně příznivých podmínkách. Dále pak snížit zornění půdy, zabránit erozi půdy, zlepšit údržbu krajiny, zlepšit věkovou strukturu zemědělců. Dosud se na obdobné programy vynakládalo ročně cca 2.88 mld Kč, po vstupu do EU to bude cca 6 mld Kč.
HRDP má stanoveny tyto hlavní opatření:
a) předčasné ukončení zemědělské činnosti
b) méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními
c) agroenvironmentální opatření
d) zalesňování zemědělské půdy
e) založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické účely
f) zakládání skupin výrobců
K biomase se bezprostředně váže především:
ad b) V ČR mezi méně příznivé oblasti (LFA – less favoured areas) patří hlavně horské a podhorské oblasti, oblasti s nízkou bonitou půdy a lokality ochrany přírody. Po zpřesnění je do těchto oblastí zařazeno 49,8% z celkového zemědělského půdního fondu.
Je stanovena základní průměrná výše vyrovnávacího příspěvku poskytovaného na 1 ha travního porostu takto:
- horská oblast - 4 460,-Kč/ha
- ostatní LFA - 3 320,-Kč/ha
- specifické LFA - 3 420,-Kč/ha
V rámci těchto oblastí bude příspěvek ještě příspěvek dále diferencován.
ad c) zahrnuje tyto dotační tituly:
- ekologické zemědělství - travní porosty - 1 100,-Kč/ha
- zelenina a byliny - 11 050,-Kč/ha
porosty specifikovaných ptačích lokalit, biopásy pro zvýšení potravinové nabídky volně žijícím živočichům, a dále některá specifická ekologická opatření pro ZCHÚ Moravský Kras.
ad d) zalesňování zemědělské půdy
Cílem je vytvořit prostor pro diverzifikaci výroby a posílení ekonomické stability zemědělství a venkova.
Podpora je stanovena:
- na založení porostu - meliorační a zpevňující dřeviny - 92 000,-Kč/ha
- ostatní dřeviny - 74 000,-Kč/ha
- zajištění porostu po dobu 5 let - 12 000,-Kč/ha
- náhrada za ztrátu příjmů ukončením zemědělské činnosti
po dobu 20 let
- travní porost - 4 210,-Kč/ha
- ostatní zemědělská půda - 8 600,-Kč/ha
ad e) založení porostu rychle rostoucích dřevin
Dřeviny budou využity jako obnovitelný zdroj energie. Podpora je stanovena:
- reprodukční porost - založení 75 000,-Kč/ha
- produkční porost - založení 60 000,-Kč/ha
Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství
Operační program navazuje na dosavadní program SAPARD. Podmínkou je předložení vhodného projektu. Podpora z unijních prostředků je u projektů přinášejících zisk cca 50%, u projektů neziskových 100%.
Priorita I.: Podpora zemědělství, zpracování zemědělských produktů, lesní hospdářství
Klíčovým opatřením OP Zemědělství je:
Opatření 1.1 Investice do zemědělského majetku zemědělských podniků
Podopatření 1.1.1. Investice do zemědělského majetku a podpora mladým začínajícím zemědělcům.
Cílem je podpora investic zaměřených na zvýšení produktivity práce, zvýšení konkurenceschopnosti a kvality produktu, snižování negativních vlivů zemědělské činnosti na životní prostředí, modernizaci a výstavbu nových objektů podle standardů EU pro chov hospodářských zvířat.
Dále je toto opatření zaměřeno i na podporu mladých začínajících zemědělců.
Hlavní oblasti: - zemědělské stroje
- stroje na aplikaci kejdy a chlévské mrvy
- stavební zařízení pro skladování kejdy a chlévské mrvy
prasat, koní, ovcí, koz a nosnic
Výše dotace pro nákup zemědělské techniky (vrácení stanoveného procenta investice realizované farmářem):
- intenzivní oblast - farmář nad 40 let - do 50%
- farmář do 40 let - do 55%
- oblast LFA - farmář nad 40 let - do 60%
- farmář do 40 let - do 65%
Podopatření 1.1.2. Prohlubování diversifikace zemědělských činností
Je orientováno na zabezpečení transferu nových technologií ve zpracování zemědělských produktů., zvyšování jejich standardu a zlepšení jejich marketingu.
Podporu lze poskytnou na:
- investice, modernizace a rekonstrukce zařízení na výrobu, zpracování a přímý prodej zemědělských výrobků (především maso, mléko, ryby, ovoce, zelenina, drůbež, vejce)
- výrobu, zpracování a uvádění na trh nepotravinářských výrobků (zejména biomasa z vlastní zemědělské činnosti)
Konečným produktem musí zůstat stále zemědělský produkt.
Dále jsou součástí OP Zemědělství ještě další opatření:
Opatření 1.2 Zlepšení zpracování zemědělských výrobků (zlepšení zpracování masa, mléka, ovoce, zeleniny, ryb, drůbeže a vajec)
Opatření 1.3 Lesní hospodářství (údržba a obnova lesů po kalamitách, investice na zavádění nových technologií v lesním hospodářství, zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd, sdružování majitelů lesa)
Priorita II.: Rozvoj venkova, rybářství a odborné vzdělávání
Opatření 2.1. Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí (geodetické práce pro pozemkové úpravy, zachování zemědělské krajiny, zlepšení technického stavu rybničního fondu, obnova vodohospodářských staveb, mikroregionyí, agroturistika a investice na využívání alternativních zdrojů energie s výkonem do 5 MW)
Opatření 2.2. Odborné vzdělávání (zabezpečení a provádění vzdělávacích aktivit – určeno pouze pro UZPI)
Opatření 2.3 Rybářství (zpracování ryb a marketing výrobků z ryb, chov vodních živočichů, založení producentských organizací, kontrola kvality)
Priorita III Technická pomoc
Opatření 3.1 Technická pomoc (řízení, monitorování a kontrola opatření EAGGF A FIFG, určeno pouze pro Řídící orgán Op Zemědělství)
c) Produkce zbytkové biomasy v ČR
Nejvíce zbytkové biomasy je produkováno v zemědělství. Jedná se zejména o exkrementy hospodářských zvířat a vedlejší produkci z rostlinné výroby, především slámu. Sláma (lépe zbytková biomasa po sklizni zrnin a olejnin) je jedním z významných a ekonomicky příznivých zdrojů biomasy ze zemědělství.
Zbytková biomasa po sklizni zrnin a olejnin
Jedním z významných a ekonomicky příznivých zdrojů biomasy ze zemědělské výroby je sláma . Plocha, sklizeň a výnos hlavního produktu uvedené v tabulce jsou převzaty z údajů ČSÚ a produkce slámy je stanovena na základě průměrného výnosu hlavního produktu a koeficientu výnosu vedlejšího produktu. Bilance produkce této biomasy a možností jejího využití je uvedena v tab. 1.
Produkce slámy v České republice Tab.1
Plodina |
M. j. |
2000 |
2001 |
2002 |
Průměr 2000-2002 |
Produkce slámy |
|
t/ha |
celkem (tis.t) |
||||||
Pšenice ozimá |
Plocha [ha] |
886 562 |
870 016 |
796 214 |
850931 |
4,18 |
3556 |
Sklizeň [t] |
3 848 694 |
4 305 486 |
3 694 503 |
3949561 |
|||
Výnos [t/ha] |
4,34 |
4,95 |
4,64 |
4,64 |
|||
Pšenice jarní |
P [ha] |
83 873 |
53 220 |
52 616 |
63236 |
3,10 |
196 |
S [t] |
235 413 |
170 594 |
171 970 |
192659 |
|||
t/ha |
2,81 |
3,21 |
3,27 |
3,10 |
|||
Žito |
P [ha] |
43 881 |
40 129 |
35 332 |
39781 |
4,91 |
195 |
S [t] |
150 052 |
149 298 |
119 154 |
139501 |
|||
t/ha |
3,42 |
3,72 |
3,37 |
3,50 |
|||
Ječmen ozimý |
P [ha] |
141 846 |
156 311 |
142 917 |
147025 |
3,99 |
587 |
S [t] |
561 460 |
695 011 |
508 428 |
588300 |
|||
t/ha |
3,96 |
4,45 |
3,56 |
3,99 |
|||
Ječmen jarní |
P [ha] |
352 891 |
338 817 |
345 153 |
345620 |
3,50 |
1 210 |
S [t] |
1 067 912 |
1 270 600 |
1 284 129 |
1207547 |
|||
t/ha |
3,03 |
3,75 |
3,72 |
3,50 |
|||
Oves |
P [ha] |
50 117 |
47 802 |
61 026 |
52982 |
3,05 |
161 |
S [t] |
135 858 |
136 363 |
167 708 |
146643 |
|||
t/ha |
2,71 |
2,85 |
2,75 |
2,77 |
|||
Kukuřice na zrno |
P [ha] |
47 283 |
61 938 |
70 570 |
59930 |
6,53 |
391 |
S [t] |
303 957 |
408 653 |
616 234 |
442948 |
|||
t/ha |
6,43 |
6,60 |
8,73 |
7,25 |
|||
Ostatní obiloviny |
P [ha] |
43 661 |
55 391 |
5 195 |
34749 |
2,93 |
102 |
S [t] |
150 891 |
201 586 |
8 771 |
120416 |
|||
t/ha |
3,46 |
3,64 |
1,69 |
2,93 |
|||
Obiloviny celkem |
P [ha] |
1 650 114 |
1 623 624 |
1 562 116 |
1611951 |
|
6 398 |
S [t] |
6 454 237 |
7 337 589 |
6 770 829 |
6854218 |
|||
t/ha |
3,91 |
4,52 |
4,33 |
4,25 |
|||
Řepka |
P [ha] |
323 842 |
343 004 |
313 025 |
326624 |
3,34 |
1 092 |
S [t] |
844 428 |
973 321 |
709 533 |
842427 |
|||
t/ha |
2,61 |
2,84 |
2,27 |
2,57 |
|||
Trvalé travní porosty celkem |
P [ha] |
281 083 |
283 613 |
802 726 |
455807 |
2,53 |
1 155 |
S [t] |
604 917 |
671 743 |
2 471 666 |
1249442 |
|||
t/ha |
2,15 |
2,37 |
3,08 |
2,53 |
|||
Sláma obilovin využitelná pro průmyslové a energetické účely (40%) |
2 559 |
||||||
Sláma řepky využitelná pro průmyslové a energetické účely (90%) |
983 |
||||||
Traviny využitelné pro průmyslové a energetické účely (30%) |
346 |
||||||
Celkem sláma a traviny ze zemědělské výroby |
3 888 |
Biomasa z orné půdy a trvalých travních porostů
V české republice se v poslední době stále výrazněji projevuje přebytek zemědělské půdy, která není potřebná pro produkci potravin. Podle odhadů MZe se jedná o téměř 0,5 mil ha orné půdy a nejméně stejně velkou rozlohu luk a pastvin. Dohromady tedy cca 1 milion ha zemědělské půdy, tj. asi 28%. Využití této půdy je třeba hledat právě v oblasti pěstování energetických a průmyslových plodin.
Odhad dalších zdrojů biomasy je uveden v tab.2.
Výhledové zdroje biomasy Tab.2
- z rozšíření plochy trvalých travních porostů - 375 000 t sušiny
(150 tis. ha, výnos 2,5 t/ha)
- z pěstované biomasy na orné půdě - 5 000 000 t sušiny
(500 tis. ha, výnos 10t/ha)
- C e l k e m - 5 375 000 t sušiny
Produkce exkrementů hospodářských zvířat
Produkce exkrementů hospodářských zvířat byla odhadnuta podle počtu chovaných zvířat a měrné produkce exkrementů na jeden kus. Tento odhad nezohledňuje způsob ustájení chovaných zvířat, jde tedy o čistou produkci exkrementů, ve které není zahrnuta použitá podestýlky (např. znečištěná sláma). Za poslední 3 roky došlo k mírnému poklesu počtu chovaných zvířat a tomu odpovídá i snížení produkce exkrementů (o 5,7%). Výsledky shrnuje tabulka 3.
Produkce exkrementů hospodářských zvířat Tab.3
|
2001 |
2002 |
2003 |
|||
zvířata (ks) |
exkrementy (t) |
zvířata (ks) |
exkrementy (t) |
zvířata (ks) |
exkrementy (t) |
|
Skot celkem |
1 582 285 |
24 833 963 |
1 520 136 |
23 858 535 |
1 473 828 |
23 131 730 |
z toho krávy |
611 395 |
12 273 755 |
596 295 |
11 970 622 |
590 322 |
11 850 714 |
Prasata celkem |
3 469 802 |
11 398 300 |
3 440 925 |
11 303 439 |
3 362 801 |
11 046 801 |
z toho prasnice |
287 933 |
1 366 242 |
289 195 |
1 372 230 |
282 722 |
1 341 516 |
Drůbež celkem |
28 864 561 |
1 369 623 |
29 946 846 |
1 420 978 |
26 873 408 |
1 275 143 |
z toho slepice |
6 999 406 |
587 600 |
6 837 737 |
574 028 |
7 044 423 |
591 379 |
CELKEM |
|
37 601 886 |
|
36 582 951 |
|
35 453 675 |
Zbytková biomasa z těžby dřeva
Dalším významným zdrojem zbytkové biomasy je lesnictví. Podle údajů ČSÚ bylo v ČR v roce 2002 vytěženo celkem 14 541 000 m3 b.k. dřeva (včetně samovýroby), z toho připadalo 89,5% na jehličnaté stromy. Výše uvedené údaje za posledních 5 let jsou shrnuty v tabulce 4.
Těžba dřeva v ČR v letech 1998 - 2002 Tab.4
Množství dřevní hmoty |
1998 |
1999 |
2000 |
2001 |
2002 |
těžba dřeva celkem [m3 b.k.] |
13 991 000 |
14 203 000 |
14 440 990 |
14 374 001 |
14 541 000 |
nahodilá těžba [m3 b.k.] |
3 840 000 |
3 736 000 |
3 228 123 |
2 373 479 |
4 213 140 |
dodávky dříví[m3 b.k.] |
12 250 120 |
12 422 040 |
12 851 020 |
12 680 020 |
13 010 020 |
Z porovnání statistických údajů za poslední 5 let vyplývá, že těžba dřeva v ČR je téměř stabilní, přičemž má tendenci spíše k pomalému růstu, který činil mezi roky 1998 a 2002 přibližně 3,9%.
Podíl zbytkové biomasy vznikající při těžbě dřeva, který se v současné době používá jen ve velmi omezené míře, je tvořen zhruba ze tří základních druhů těžebních zbytků:
- tenké stromy z výchovných zásahů,
- zbytky po těžbě mýtních jehličnatých porostů (větve, vršky),
- zbytky po manipulaci a třídění surového dříví v manipulačních skladech.
Lesní štěpky vzniklé z výše uvedených těžebních zbytků jsou tedy různorodou surovinou, která obsahuje komponenty dříví, kůry, jehličí a list. zeleně, drobné větvičky a nedřevěné příměsi. Pro určení množství zbytkové biomasy z těžby dřeva byl proveden výpočet podle rozdělení produkované dendromasy na jednotlivé části (vršek, větve, kmen, pařez a kořeny).
Z množství vytěženého dřeva v roce 2002, rozdělení vyprodukované dendromasy a zohlednění zpracovatelnosti vršků a větví dostaneme potenciální množství štěpky přibližně 4,6 mil. m3 b.k. Při výrazné převaze těžby jehličnanů a jejich průměrné měrné hmotnosti v surovém stavu 270 kg.m-3 (s obsahem vody 50%) docházíme k množství v ČR vyprodukované zbytkové dendromasy z těžby dřeva cca 1,2 mil. t ročně.
Produkce biologicky rozložitelných odpadů
Stále významnějším zdrojem zbytkové biomasy jsou biologicky rozložitelné odpady (BRO), tedy odpady, které podléhají aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu. Mezi biologicky rozložitelné odpady patří zejména komunální BRO, zemědělské, zahradnické a lesnické BRO, BRO z potravinářského průmyslu, papírensko - celulózařského průmyslu, ze zpracování dřeva, z kožedělného a textilního průmyslu, papírové a dřevěné obaly, čistírenské a vodárenské kaly. Souhrnná produkce těchto odpadů v roce 2001 rozdělená podle skupin katalogu odpadů a množství BRO v jednotlivých skupinách jsou uvedeny v tabulce. Údaje o produkci odpadů, uvedené v tabulce 5 byly získány ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. Prvním z nich je Informační systém odpadového hospodářství (ISOH, dříve ISO) zpracovávaný Centrem pro hospodaření s odpady (CeHO) a druhým zdrojem informací o produkci odpadů je Český statistický úřad (ČSÚ).
Produkce biologicky rozložitelných odpadů Tab.5
% BRO |
množství (t) dle ISOH |
množství (t) dle ČSÚ |
|||
celkem |
celkem |
||||
02000000 Odpady z primární produkce zemědělské a zahradnické, z lesního hospodářství, z rybářství a z výroby a zpracování potravin |
92,2 |
6 392 639 |
5 894 348 |
10 665 159 |
9 833 277 |
81,3 |
820 616 |
667 404 |
775 045 |
630 112 |
|
04000000 Odpady z kožedělného a z textilního průmyslu |
38,5 |
53 433 |
20 593 |
57 849 |
22 272 |
15000000 Odpadní obaly, sorbenty, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné tkaniny jinde neuvedené |
27,7 |
212 131 |
58 693 |
133 384 |
36 947 |
17000000 Stavební a demoliční odpady |
0,3 |
8 482 248 |
26 079 |
11 339 746 |
34 019 |
19000000 Odpady ze zařízení na úpravu odpadů, ze zařízení ke zneškodňování odpadů, z čistíren odpadních vod a z vodárenství |
26,4 |
1 468 372 |
387 149 |
2 147 647 |
566 979 |
20000000 Odpady komunální a jim podobné odpady ze živností, z úřadů a z průmyslu, včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů |
46,9 |
3 975 952 |
1 866 458 |
1 676 059 |
786 072 |
Úhrnné množství odpadů v přehledu |
|
21 405 391 |
8 920 724 |
26 794 889 |
11 909 678 |
Nejvýznamnější část BRO představují odpady z primární zemědělské a zahradnické produkce, které zaujímají podle ČSÚ téměř 80% veškerého BRO, ISOH uvádí necelých 60%. Skutečné množství těchto odpadů, resp. vedlejší zemědělské produkce, je ještě řádově vyšší než uvádějí statistiky, jak bylo uvedeno výše.
Významný potenciál pro budoucí materiálové a energetické využívání v sobě zahrnují také biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO). BRKO tvoří asi 40% podíl směsného komunálního odpadu. Plán odpadového hospodářství ČR stanovuje postupné snižování skládkování BRKO v souladu se směrnicí Rady 1999/31/EC o skládkování odpadu, která vyžaduje snížení podílu organických odpadů jdoucích na skládky v jednotlivých letech, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75% hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50% a v roce 2020 nejvíce 35% hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995. Tyto legislativní opatření by měli v budoucnosti přispět ke zvýšení využití BRKO. Produkce vybraných BRKO je shrnuta v tabulce 6.
Produkce komunálních biologicky rozložitelných odpadů Tab.6
20 - Odpady komunální a jim podobné odpady ze živností, z úřadů a z průmyslu, včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů |
% BRO |
množství (t) |
BRO (t) |
||
dle ISOH |
dle ČSÚ |
dle ISOH |
dle ČSÚ |
||
20010100 Papír a/nebo lepenka |
100 |
230 969 |
120 436 |
230 969 |
120 436 |
20010700 Dřevo |
100 |
14 271 |
9 203 |
14 271 |
9 203 |
20010800 Organický, kompostovatelný kuchyňský odpad (včetně olejů na smažení a kuchyňského odpadu z jídelen a restaurací) |
100 |
57 614 |
10 978 |
57 614 |
10 978 |
20011000 Oděv |
75 |
3 353 |
40 |
2 515 |
30 |
20011100 Textilní materiál |
75 |
2 916 |
2381 |
2 187 |
1 786 |
20010000 Odpad získaný odděleným sběrem |
|
309 123 |
143 038 |
307 556 |
142 433 |
20020100 Kompostovatelný odpad |
100 |
96 572 |
33 488 |
96 572 |
33 488 |
20020300 Ostatní nekompostovatelný odpad |
20 |
93 863 |
47 714 |
18 773 |
9 543 |
20020000 Odpady z údržby zeleně v zahradách a parcích (včetně hřbitovů) |
|
190 435 |
81 202 |
115 345 |
43 031 |
20030100 Směsný komunální odpad |
40 |
2 478 365 |
533 087 |
991 346 |
213 235 |
20030200 Odpad z tržišť |
80 |
14 576 |
2 152 |
11 661 |
1 722 |
20030400 Kal ze septiků a/nebo žump, odpad z chemických toalet |
80 |
550 688 |
557 156 |
440 550 |
445 725 |
20030000 Ostatní odpad z obcí |
|
3 043 629 |
1 092 395 |
1 443 557 |
660 682 |
Úhrnné množství odpadů v přehledu |
|
3 543 188 |
1 316 635 |
1 866 458 |
846 146 |
d) Závěr
Z uvedeného stručného přehledu bilance zbytkové biomasy a biologicky rozložitelných odpadů vyplývá, že se jedná o značné množství hmoty a tedy i o potenciálně významné zdroje energie. Uvedené problematice je věnována značná pozornost ve výzkumných projektech ve VÚZT. Projekty jsou zaměřeny na objektivizaci informací o zdrojích biomasy a biologicky rozložitelných odpadů, na výzkum jejich vlastností a na možnosti jejich energetického a průmyslového využití.
Tento příspěvek vzniknul v rámci řešení projektu NAZV MZe ČR č. QF 3153.
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Kolik bioplynových stanic je potřeba na zálohování JE Temelín?
Biomasa z energetických rostlin
Poznámka k reportáži ČT
Ekonomika a konkurenceschopnost biopaliv
Náklady a potenciál využití biomasy v České republice
Energetická biomasa z polních kultur
Fytoenergetika ve Státní energetické koncepci ČR
Finanční podpora nakládání s odpady z prostředků SFŽP ČR a Strukturálních fondů
Biomasa - perspektivní zdroj energie
Biomasa pro energii a technické využití
Pěstování a využití energetických a průmyslových plodin
Nedřevnaté technické plodiny perspektivní pro bioenergetické účely v podmínkách ČR
Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy
Datum uveřejnění: 17.1.2005
Poslední změna: 11.1.2005
Počet shlédnutí: 17240
Citace tohoto článku:
MUŽÍK, Oldřich, HUTLA, Petr: Biomasa - bilance a podmínky využití v ČR. Biom.cz [online]. 2005-01-17 [cit. 2024-11-01]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czt-pestovani-biomasy-bioplyn-spalovani-biomasy-kapalna-biopaliva-obnovitelne-zdroje-energie/odborne-clanky/biomasa-bilance-a-podminky-vyuziti-v-cr>. ISSN: 1801-2655.