Odborné články
Legislativa bioodpadů - kompostování v praxi
Základní právní normy a technické předpisy mají za cíl:
- vytvořit právní rámec pro chování vlastníků movitých věcí (podnikatelské subjekty, obce, fyzické osoby),
- stanovit technické požadavky na zařízení určená pro nakládání s těmito movitými věcmi,
- implementovat právní systém EU do našeho právního systému,
- stanovit funkce, pravomoce a podmínky činnosti správních a samosprávních orgánů tak, aby byla zabezpečena ochrana bezpečného a zdravého životního prostředí na jedné straně a právo na svobodné rozhodování občanů a podnikatelských subjektů na straně druhé.
Z tohoto zjednodušeného pohledu vyplývá, že všechny problémy je třeba řešit vyváženým způsobem na základě tří hledisek schematicky uspořádaných do vrcholů trojúhelníku (obr. 1)
Zredukujeme-li celou problematiku na produkci a nakládání se zbytkovými materiály (vedlejšími produkty) a odpady organického původu, můžeme stručně specifikovat cíle právních a technických norem takto:
- nakládání s těmito materiály musí být bezpečné z hlediska ochrany životního prostředí a zdraví občanů,
- produkt musí být zdravotně nezávadný,
- musí umožňovat řešit na vysoké technické úrovni problémy České republiky, krajů, obcí, vlastníků uvedených materiálů,
- s ohledem na členství v EU musí splňovat požadavky EU ve formě nařízení, směrnic, norem,
- regulovat podnikatelské aktivity,
- umožnit správním respektive samosprávním orgánům kontrolu a nejnutnější evidenci.
Nejfrekventovanější způsoby zpracování a využití biodegradabilních zbytkových materiálů a odpadů organického původu jsou aerobní respektive anaerobní fermentace těchto materiálů. Výsledkem těchto zpracovatelských procesů je organické nebo organominerální hnojivo, v případě anaerobní fermentace navíc doplňkový zdroj energie – bioplyn.
Z ekonomických důvodů bývá dávána přednost aerobní fermentaci biodegradabilních materiálů, tj. výrobě kompostů.
Pro naše účely si producenty kompostů rozdělíme do tří skupin:
- výrobce „hobby“ kompostů, tj. fyzické osoby, které tímto způsobem nepodnikají (neuvádějí produkt na trh),
- komunitní a faremní výrobce kompostů (mohou, ale také nemusí uvádět produkt na trh),
- výrobce průmyslových kompostů (podnikatelské subjekty, které uvádějí produkt na trh).
Výroba kompostů je regulována dvěma základními zákonnými normami:
- Zákonem o hnojivech č. 156/1998 Sb. ve znění Zákona č. 308/2000 Sb.
- Zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb.
Na ně navazují prováděcí vyhlášky
ad A)
- vyhl. MZe č. 474/2000 Sb. o stanovení požadavků na hnojiva,
- vyhl. MZe č. 475/2000 Sb., kterou se mění vyhl. MZe č. 273/1998 Sb.
- o odběrech a chemických odběrech vzorků hnojiv,
- vyhl. MZe č. 476/2000 Sb., kterou se mění vyhl. MZe č. 274/1998 Sb.
- o skladování a způsobu používání hnojiv ve znění vyhl. MZe č. 473/2002 Sb.
- vyhl. MZe č. 477/2000 Sb., kterou se mění vyhl. MZe č. 275/1998 Sb. o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků.
ad B)
- vyhl. MŽP a MZ č. 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,
- vyhl. MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů,…,
- vyhl. MŽP č. 382/2001 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě,
- vyhl. MŽP č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady,
- vyhl. MŽP č. 384/2001 Sb. o nakládání s PCB.
Kompost ve smyslu zákona o hnojivech je považován za hnojivo se všemi právními důsledky, a to i tehdy, když jeho majoritní složkou je statkové hnojivo. Výroba kompostu se zákonem o hnojivech řídí v případě, kdy je kompost vyráběn a uváděn na trh. To znamená, že se v plné míře vztahuje na výrobu a distribuci průmyslového kompostu a v některých případech i faremních a komunitních kompostů, pokud jsou uváděny na trh.
Režimem zákona o odpadech se musí řídit všichni výrobci kompostů, pokud alespoň jedna složka vyráběného kompostu je deklarována vlastníkem jako odpad. Zvlášť přísný režim platí pro zpracování nebezpečných odpadů.
Pro podnikání v oblasti kompostování zbytkové biomasy a odpadů je třeba vlastnit:
- živnostenský list pro nakládání s odpady (s výjimkou nebezpečných odpadů) z oboru volných živností,
- živnostenský list pro nákup a prodej hnojiv, kompostů,
- živnostenský list pro nakládání s nebezpečnými odpady z oboru živností vázaných.
Živnostenský zákon č. 455/1991 Sb. je jedním z mnoha dalších složkových zákonů, které mohou mít selektivně podle konkrétních podmínek vliv na výrobu, nakládání a obchod s komposty.
Z dalších složkových zákonů a předpisů si připomeňme:
- Zákon č. 50/1976 Sb. „Stavební zákon“ v posledním znění.
- Zákon č. 86/2002 Sb. „o ochraně ovzduší“ doplněný prováděcí vyhláškou č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, emisní limity a zjišťování přípustné míry obtěžování zápachem, dále doplněný Nařízením vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.
- Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách.
- Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.
- ČSN 4657 35 Průmyslové komposty.
- Zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu.
- Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí.
- Zákon č. 477/2001 Sb. o obalech.
- Zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči.
- Zákon č. 157/1998 Sb. o chemických přípravcích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 78/2004 Sb. o nakládání s GMO a genetickými produkty.
- Zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství.
- Zákon č. 71/1967 Sb. o správním řízení.
- Zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí.
- Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví v posledním znění (+ Nařízení vlády č. 178/2001 Sb.).
- Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.
- Zákon č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění.
- Nařízení EP a Rady (ES) č. 1774/2002, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě.
Z uvedeného neúplného výčtu právních norem vyplývá o jak právně a technicky složitou záležitost se může při provozu kompostárny jednat.
Ve skutečnosti v případě výroby „hobby“ kompostů je třeba dodržovat obecně závazné složkové zákony o ochraně ovzduší, vody a půdy. U kompostů faremních, případně komunitních, zvláště budou-li obchodovány, je žádoucí zjistit předem stanovisko stavebního úřadu, vodohospodářského orgánu a orgánu ochrany životního prostředí, v případě uvádění kompostu na trh zajistit jeho registraci, kterou provádí ÚKZÚZ. Při výrobě průmyslových kompostů je třeba respektovat právní a technické normy v plném rozsahu. Významným dokumentem nezbytným pro vydání stavebního povolení kompostárny je Provozní řád kompostárny a na něj navazující Provozní deník kompostárny (dle příl. č. 1 vyhl. č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady).
Náš právní systém týkající se kompostování zatím neuznává pravidlo, že z nezávadných složek se dá stanoveným postupem vyrobit zase jen nezávadný kompost.
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Zpracování veterinárního asanačního odpadu anaerobní technologií
Legislativní úskalí výstavby centralizovaných bioplynových stanic v ČR
Požadavky na zpracování materiálů v závodech na výrobu bioplynu
Poslanci dali zelenou kompostování bioodpadu
Náležitosti výstavby kompostovacího zařízení
Legislativa biologicky rozložitelných odpadů
Stávající a budoucí požadavky na zpracování vedlejších živočišných produktů včetně hnoje na kompostárnách a bioplynových stanicích
Zásady a pravidla registrace organických a organominerálních hnojiv vyrobených při použití bioodpadů
Evropská koalice podniků a nevládek: "Pravidla pro bioodpady je třeba stanovit co nejrychleji"
Využívání odpadů ke hnojení podle legislativy odpadů
Jsou statková hnojiva odpad?
Shrnutí přínosu novely zákona o odpadech pro kompostování
Registrace kompostů a substrátů - pohled do budoucnosti
Projednávání zmocnění pro vypracování vyhlášky o bioodpadech v poslanecké sněmovně (1)
Přijdou kompostárny rozvojem domovního a komunitního kompostování o práci?
Projednávání zmocnění pro vypracování vyhlášky o bioodpadech v poslanecké sněmovně (2)
Stanovisko ÚKZÚZ ke článku Registrace kompostů a substrátů - pohled do budoucnosti
Kompostovanie a právne predpisy v SR
Dopady nařízení 1774/2002 (ES) na kompostování kuchyňských odpadů
ABP nařízení - vliv na kompostovaní a anaerobní digesci
Správná zemědělská praxe z pohledu zákona o ochraně ovzduší a o integrované prevenci
O legislativě biologicky rozložitelných odpadů
Nová legislativa odpadů
Zobrazit ostatní články v kategorii Bioodpady a kompostování
Datum uveřejnění: 19.4.2004
Poslední změna: 19.4.2004
Počet shlédnutí: 13396
Citace tohoto článku:
PASTOREK, Zdeněk: Legislativa bioodpadů - kompostování v praxi. Biom.cz [online]. 2004-04-19 [cit. 2024-12-27]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czt-pelety-a-brikety-obnovitelne-zdroje-energie-bioplyn-spalovani-biomasy/odborne-clanky/legislativa-bioodpadu-kompostovani-v-praxi>. ISSN: 1801-2655.