Poznámka k reportáži ČT

Česká televize před nedávnem (září 2005) uveřejnila reportáž o provozování automobilů na rostlinný olej. Z reportáže vyplývá, že se nikdo z redaktorů neinformoval, zda podobné „výstřelky“ nejsou přeci jen častější, než v pořadu ukázali. Nemá cenu komentovat celou reportáž, která by konečně nebyla až tak neodborná, pokud by byla natočena před několika lety. Ve spolkové republice Německo již existují firmy, které přestavbu dieselových motorů na rostlinný olej provádějí, ovšem je třeba zpřesnit některé v reportáži uvedené údaje:

1. automobil zatím skutečně nelze oficiálně v ČR provozovat, neboť nesplňuje požadavky na provoz motorového vozidla z hlediska provozu na pozemních komunikacích, a to ani po zaplacení spotřební daně (v případě podnikatele též silniční daně);
2. provozovat motor bez konstrukčních úprav může v konečném důsledku znamenat nikoli úsporu, ale značné potíže (v SRN stojí přestavba až 1/3 nového motoru);
3. odborně přestavěné motory startují zásadně na naftu a teprve po zahřátí přepínají na olej, což je nezbytné z důvodu celoroční správné funkce motoru; navíc dle typu motoru může vyžadovat přidání nějakého speciálního aditiva.

Na řepkový olej (obecně rostlinný olej) jsou kladeny stejně přísné požadavky na dodržení kvality jako na další pohonné hmoty. Vzhledem k heterogenní struktuře lisoven řepkového oleje je nutné posoudit jejich schopnost dodržování určitých kvalitativních parametrů. Garantovat bezporuchovou činnost přestavěných motorů je možné pouze tehdy, pokud zůstanou zachovány potřebné vlastnosti řepkového oleje, zejména možnost použití při nízké teplotě, dodržení nejmenšího obsahu mechanických nečistot, obsahu fosforu a vody, dále oxidační a skladovací stabilita. Tyto vlastnosti musí být definovány v normě, parametry musí být měřitelné a výsledky opakovatelné. Na znění normy se musejí dohodnout výrobci řepkového oleje, podniky zabývající se přestavbou motorů a také výrobci motorů (automobilů, traktorů a pracovních strojů). Tato norma musí stanovit požadavky na palivo, ale zároveň musí vycházet z technických požadavků motorů a bude rovněž vodítkem při stanovení právně zaručených vzájemných náhrad, pokud by nedostatky v kvalitě motorového paliva, či instalace olejové palivové soustavy vedly ke škodám na motoru. Zatím je montáž možná pouze na vlastní riziko. V SRN ukázaly výsledky státem podporovaného „Programu 100 traktorů přestavěných na řepkový olej“ prostřednictvím několika firem a zveřejněné v roce 2003, že jsou časté technické nedostatky provedených úprav motorů a velmi rozdílná kvalita řepkového oleje jako paliva.

Vývoj vhodné koncepce přestavby má smysl pouze při její ekonomické efektivnosti. Uplatnění pohonných hmot z obnovitelných surovin z ekonomického hlediska v podstatě závisí na výši zdanění. Lze předpokládat, že řepkový olej (podobně jako bionafta, nebo biolíh) bude po určitou potřebnou dobu cenově kompenzován odpuštěním spotřební daně. Pak by musel být olej pro pohon motorů sledován finančním úřadem, nebo celní správou (celní sklady). Cenový rozdíl musí uhradit náklady na úpravu vozidel, výrobu a logistiku paliva, dále i vícenáklady na přípravu upravených vozidel, traktorů a pracovních strojů pro uložení do stavu klidu při sezónním provozu. Pro praktické využití je nutné urychlit vývoj levných úprav motorů, nejlépe u samotných výrobců, aby mohlo být vozidlo objednáno jako dílo se všemi garancemi ve smyslu ochrany zákazníka, resp. spotřebitele. Dále je nutno zabezpečit rovněž rychlé zpracování normy pro toto palivo.

CZ Biom se nadále bude v rámci své činnosti snažit více informovat o možnostech využívat biopaliva k pohonu motorových vozidel. Pro tuto chvíli lze na základě vládního programu na podporu alternativních paliv provozovat auta na stlačený zemní plyn (CNG). To je samozřejmě jiný systém než provoz na LPG, které je v ČR a některých dalších evropských zemích (Francie, Polsko) vcelku dlouhodobě zaběhnuté. Obecně lze rostlinný olej, zejména zastudena lisovaný, považovat za energeticky i ekonomicky příznivější než tzv. bionaftu, tj. směs nafty a metylesteru řepkového oleje. Otázka ovšem zůstává u zaručení požadované kvality paliva. Kvalitní alternativou minerální naftě a benzinům může být také líh, pro jehož využití v motorech prozatím nejlépe využitelnou variantou zůstává přidávání lihu do benzinu, nikoli použití 100% (resp. 95%) podílu lihu v pohonných hmotách.

Biopaliva typu rostlinných olejů a jejich použitých forem je také v současnosti možné používat k výrobě elektřiny, tj. například provozovat kogenerační jednotky s tímto palivem (výroba elektřiny a tepla).

Více informací o přestavbách je například na rapidoil.cz.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost