Topinambur lze využít k mnoha účelům

Stále se vyhledávají nové plodiny k možnému energetickému využit. Jednu z nic je zatím méně známý topinambur hlíznatý. Jeho energetický potenciál se v současnosti ověřuje u nás i v zahraničí. Topinambur má ale i další využití, například ve výživě.

Topinambury pocházejí z Mexika, z území indiánského kmene Topinambus. Ze své původní domoviny se nejprve rozšířily podél amerického pobřeží do Spojených států amerických a do Kanady. Až po objevení Ameriky se topinambury dostaly na evropské území. Počátkem sedmnáctého století se pěstovaly ve Francii.

Nenáročné rostliny

Rostliny topinamburu dorůstají až dvoumetrové výšky a svým vzhledem vzdáleně připomínají slunečnici. Jedná se o vytrvalou plodinu, kterou díky jejím pěkným žlutým květům můžeme spatřit v mnohých zahrádkách. Využití však nachází i v zemědělské praxi. Topinambur nemá žádné zvláštní nároky na pěstitelskou technologii. Možno konstatovat, že se mu daří v téměř každé půdě. K dalším kladným vlastnostem náleží vysoká odolnost k mrazu.

Vše, co se vypěstuje, se také spotřebuje. Zužitkuje se prakticky celá rostlina, podzemní i nadzemní část. Hlízy lze využít pro krmení zvířat i v lidské výživě. Jedná se o dietní potravinu příznivě ovlivňující zdravotní stav. Nadzemní část rostlin je možno využít ke krmným nebo již zmíněným energetickým účelům.

Nadto se jedná o plodinu vhodnou pro ekologický způsob pěstování. Díky vysoké odolnosti vůči chorobám a škůdcům lze topinambur pěstovat bez chemické ochrany. Tato nenáročná plodina se pěstiteli odmění vysokými výnosy.

V současnosti stoupá význam racionální výživy, což zvyšuje zájem o tuto plodinu. Uvádí se, že hlízy topinamburu mohou nahradit brambory i zeleninu. Topinambur tak představuje perspektivní plodinu pro budoucnost se stále otevřenými možnostmi.

Odolné hlízy

Zatímco brambory obsahují jako zásobní látku škrob, u topinamburů je to inulin. Hlízy mají velmi nízký glykemický index a mohou je konzumovat i diabetici. Dají se pojídat syrové i vařené. V syrovém stavu se uplatní jako zelenina do salátů. Vařené, dušené nebo smažené hlízy nahradí brambory.

Topinambury se množí velmi snadno podzemními oddenky. I malé úlomky hlíz představují základ budoucího porostu. Po sklizni tak není nutné topinambury vysazovat, protože ze zbytků hlíz na jaře zase vyrostou nové rostliny. Po vytvoření hlíz získává rostlina značnou obrůstací schopnost. Hektarový výnos hlíz se podle literárních pramenů pohybuje mezi čtyřiceti až sedmdesáti tunami.

Zásady pěstování

Topinambury nejsou náročné na předplodinu, ale samy o sobě představují předplodinu zaplevelující. Problém zaplevelení lze řešit víceletým pěstováním, kdy se část hlíz ponechává v půdě jako sadba. V důsledku nerovnoměrného uložení hlíz, zhutňování půdy i zdravotního stavu rostlin se však zhoršuje polní vzcházivost.

Půda se k topinamburům připravuje podobně jako pro brambory. Rostliny dobře reagují na hnojení organickými hnojivy. Sázet lze jak na podzim, tak i na jaře. Vzdálenost řádků má dosahovat 60 až 75 cm, vzdálenost hlíz v řádku se pohybuje od 30 do 45 cm.

Hlízy se sázejí do hloubky šesti až deseti centimetrů. Počet hlíz na hektar tak dosahuje zhruba padesáti tisíc. Potřeba sadby při hmotnosti jedné hlízy 30 až 60 gramů představuje dvě až dvě a půl tuny.

Při pěstování na produkci biomasy se zakládá víceletá kultura. Za vegetace je možné sklízet dvě seče, první počátkem července. Nadzemní hmota se sklízí běžnými řezačkami. Po posečení natě se hlízy ponechají přes zimu v půdě. Jak hlízy, tak i zelená hmota jsou dobře silážovatelné. Vyrobenou siláž lze využít jako krmivo pro dobytek i na výrobu bioplynu.

Nejen energetika

Pěstováním topinamburu se již řadu let zabývá na pokusném pozemku České zemědělské univerzity v Praze Jan Češpiva, který o něm dokáže poutavě vyprávět. Se svými zkušenostmi seznamuje zemědělskou veřejnost na pravidelných polních dnech. Studenti na praxi i další zájemci mají možnost hlízy topinamburu i ochutnat.

S využitím topinamburu nejen pro energetické účely seznámil účastníky semináře České Bělé a v Havlíčkově Brodě, Ing. Jaromír Kvaček, vedoucí oddělení živočišné výroby havlíčkobrodského Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Ing. Kvaček ukázal zájemcům různě zpracované hlízy i nať topinamburu, přítomní mohli vidět a ochutnat různé výrobky, například mouku, mletou praženou kávu, sušené, pražené i kandované kousky hlíz i granule pro králíky.

Hlízy jako takové obsahují přibližně osmdesát procent vody, patnáct procent sacharidů a dvě procenta bílkovin (tab. 1). Hlavní zásobní látkou topinamburu je sacharid inulin. Ten tvoří sedm až třicet procent čerstvé hmoty. Inulin je potravinová vláknina procházející beze změn žaludkem i tenkým střevem, protože prakticky není trávícími enzymy člověka hydrolyzovatelný. Teprve v tlustém střevě je mikrobiálně fermentován a napomáhá pomnožení užitečných střevních bakterií rodu Bifidus.Topinambur obsahuje i množství vitamínů (tab. 2)

Tab. 1 – Topinambur: složení hlíz (objemová %)

Voda	79
Bílkoviny	2,4
Tuky	0,4
Cukry	15,8
Vláknina	0,7
Popeloviny	1,7

Tab. 2 – Obsah energie, vybraných prvků a vitamínů ve 100 g hlíz topinamburu

Energie	332,3 KJ
Draslík	478 mg
Vápník	10 mg
Železo	3,7 mg
Fosfor	78 mg
Riboflavin	0,2 mg
Niacin	1,3 mg
Thiamin	0,2 mg
Kyselina askorbová	4 mg

Literatura

Použitá literatura je k dispozici u autorky.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost