Komentář ke studii: Hodnocení skládkování a spalování zbytkového komunálního odpadů metodou LCA

Nedávno publikovaná studie LCA, která hodnotí dopady na životní prostředí při skládkování, či spalování KO je jistě přínosná pro odbornou veřejnost zabývající se odpadovým hospodářstvím. Škoda, že součástí studie nebylo zpracování odstranění zbytkových odpadů na linkách mechanicko-biologické úpravy s následným skládkováním stabilizátu a energetickým využitím lehké frakce, tak jak je to již zcela běžné v některých státech EU. Tento nedostatek však nelze připisovat na vrub autorům. Lze však polemizovat o tom, jestli tento způsob předúpravy a odstranění komunálních odpadů neměl být součástí zadání studie.

Výsledky studie jasně ukazují, že spalování komunálních odpadů sice vede k výraznému snížení ukládání biologicky rozložitelných odpadů na skládkách, nicméně nevede ke snižování emisí plynů zvyšujících skleníkový efekt a způsobujících klimatické změny.

Budeme-li tedy chtít splnit skutečné cíle směrnice o skládkování 99/31 EC (to je snižování produkce plynů zvyšujících skleníkový efekt) nemůžeme považovat spalování odpadů za krok splňující skutečné cíle, ale splňující pouze prostředky ke splnění těchto cílů (snížit ukládání biologicky rozložitelných odpadů na skládky).

Skutečným řešením tedy bude především oddělený sběr bioodpadů, kterým se dá, alespoň dle výsledků ze zahraničí (Favoino, 2003, Amlinger, 2004) zachytit značná část bioodpadů, které by jinak skončili na skládce. Společně s nástroji na minimalizaci vzniku odpadů, za které lze považovat také domácí kompostování, lze takto odklonit dostatečné množství bioodpadů, aby bylo splněno cíle směrnice „o skládkování“ (99/33) minimálně pro rok 2010 (Hogg, 2004).

Vraťme se ovšem k problematice zbytkového komunálního dopadu, který byl předmětem komentované studie. Vždy bude obsahovat jisté procento biologicky rozložených odpadů, které není vhodné přímo spalovat pro jejich vysokou vlhkost a tedy relativně malou výhřevnost. Ostatně nevhodnost spalovat odpady dokazují i výsledky komentované studie, které prokazují, že spalování KO nesnižuje produkci skleníkových plynů.

Jako skutečným řešením snižování produkce skleníkových plynů by mohla být mechanicko-biologická úprava. Dle LCA analýzy zpracované renomovanou Britskou konzultační společností AEA Technology (Smith et al. 2001) může být touto technologií výrazně snížena produkce skleníkových plynů. Vezmeme-li v úvahu také sekvestraci uhlíku v tělese skládky, pak výsledky (Smith et al, 2001) ukazují, že dochází k negativní produkci (sekvestraci) skleníkových plynů v množství cca 380 kg CO₂ ekvivalentu na tunu zpracovaného odpadu. Pouze recyklace, kompostování a anaerobní digesce odděleně sbíraných složek se, podle této zahraniční studie, jeví (s pohledu produkce skleníkových plynů) jako vhodnější řešení.

Literatura:

Smith A., Brown K., Ogilvie S., Rushton K., Bates J., Waste Management Options and Climatic Changes, AEA Technology, pro Evropské společenství, ISBN: 92-894-1733-1, Luxemburk, Office for official publication for European Communitie, 7/2001

Favoino E., Oddělený sběr kompostovatelných odpadů, kompostování a biologická úprava zbytkového odpadu, zkušenosti a současné trendy v Evropě. Sborník přednášek z konference Odpady Luhačovice 2003, Joga Luhačovice, 2003

Amlinger F., Situation in source separate collection in Austria, Proceeding of workshop of European Composting Network: The future role of source separation of organic waste in Europe, Barcelona, 15-16.12.2003

Hogg D., Basics for strategy of biowastes, Seminář MŽP SR, Bratislava 2/2004

pozn. komentovaná LCA analýza je součástí VaV MŽP ČR 720/2/00, ostatní výstupy tohoto projektu (např. Studie Hodnocení využití druhotných surovin z komunálního odpadu metodou LCA) nebyli autorovi v době spaní článku k dispozici. Komentář se tedy vztahuje pouze na konkrétní LCA, nikoli na celkové výstupy projektu.

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu