Řepka oslnivě zlátne

Poptávka vyhnala ceny olejnatého semene do nevídané výše. Poznají to i řidiči Na deset a půl tisíce korun už vyletěla cena za tunu řepkového semene. A zdaleka nemusí být na vrcholu. Po žních přitom obchody začínaly na zhruba 7500 korunách. Za to, jak žlutá pole snášejí černá semínka zlatem placená, vděčí povinnému zpracování na bionaftu. Řepka coby cíleně pěstovaná biomasa se stává nedostatkovým zbožím. Hlad po této komoditě vědomě přikrmuje Evropská unie tím, jak diriguje stále větší přilévání biopaliv do automobilových nádrží.

Rekordní metylester

Vyhnaná poptávka zdražuje řepku, z ní lisovaný olej i metylester, který se z řepkového oleje vyrábí. Ještě v létě stál litr metylesteru kolem 17 korun, nyní je za zhruba 21 korun. Petrolejáři upozorňují, že motoristé to poznají při tankování nafty. „Na litru se přítomnost biosložky může promítnout i padesátníkem,“ odhaduje mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula. Ředitel Sdružení pro výrobu bionafty Petr Jevič zase poukazuje na to, že se neprodá tolik čistého metylesteru, jako kdyby se jeho cena udržela níže.

Prezidentu Václavu Klausovi se na jaře nepodařilo vetem zastavit další expanzi biopaliv a bionafta letos láme rekordy. Díky tomu, že od 1. června se povinný podíl metylesteru řepkového oleje v naftě zvedl z minimálních čtyř a půl na šest procent, se letošní výroba metylesteru vyšvihne na rekordních 180 tisíc tun. To je o 25 tisíc tun více než v minulém roce. Řepka obsadila pro letošní sklizeň historicky největší výměru – téměř 370 tisíc hektarů. Ani to však nestačí. Vybudované závody mají kapacitu větší, než se na žlutých lánech v Čechách a na Moravě urodí. Zpracovatelé shánějí surovinu a dohadují se, kdeže úroda, mírně přesahující milion tun, vlastně je. Kdo olejnatá semena drží a vyčkává na ještě lukrativnější cenu.

Babišův záchytný řetězec

Petr Baranyk ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin tvrdí, že zemědělci vzhledem k nedostatku skladů už řepku nemají. „Bilance je napjatá a vede to ke zvyšování ceny,“ potvrzuje Petr Voborník, generální ředitel lovosické firmy PREOL, největšího tuzemského výrobce bionafty. Na rozdíl od některých jiných zpracovatelů PREOL akutním hladem po surovině nestrádá. Má výhodu v tom, že je dcerou holdingu Agrofert. Řepku pro něj zachytí síť výkupů po celé republice, z nichž většina patří do Babišova impéria.

S nedostatkem suroviny se potýká kupříkladu jihlavský Agropodnik, který vlastní slovenská finanční skupina SLAVIA CAPITAL Group. „Řepky je málo a je drahá. Než abychom prodělávali, jedeme teď na polovinu kapacity,“ říká obchodní ředitel Agropodniku Jiří Lhotský. Výrobcům se v současné době vyplácí prodávat olej, který kopíruje prudký cenový vzestup řepky. „Cena metylesteru neroste tak rychle jako řepkového semene,“ porovnává Voborník. Každá cena vzniká na jiné burze – řepku udává Matif, bionaftu Rotterdam.

Odtok do Německa

Kolem čtvrtiny z tuzemské úrody řepky může stáhnout největší lisovna na Moravě, bývalé Milo Olomouc, kterou před rokem koupila americká společnost ADM Prague od Via Chem Group. ADM má pověst solidního partnera – platí na ruku a slušnou cenu. Coby významný výrobce biopaliv v Evropě potřebuje ADM také hodně suroviny. Předpokládá se, že část české řepky odteče tímto kanálem do Německa a Polska.

Hned po sklizni odešlo množství řepky z pohraničí do Německa. Český statistický úřad uvádí, že za srpen a září (čerstvější údaje zatím nejsou k dispozici) se z tuzemska vyvezla zhruba desetina sklizně. Z toho čtyři pětiny exportu zamířily do Německa. Někteří zpracovatelé si pak řepku vozí hlavně ze Slovenska, Německa a Rumunska. Jde ale jen o zlomek v porovnání s exportovaným množstvím.

Komodity všeobecně dynamicky rostou, což u řepky ještě podněcuje poptávka. Baranyk ze svazu pěstitelů považuje za pravděpodobné, že řepka půjde ještě nahoru. „V Evropě se jí oproti očekávání urodilo podstatně méně, celosvětové zásoby jsou nejnižší za několik posledních let a zároveň se zvyšuje použití metylesteru do nafty,“ vysvětluje mimořádný cenový vzlet. Na stejnou výši jako dnes se řepka dostala v nedávné historii pouze jedinkrát, po nástupu celosvětové potravinové krize na podzim 2007 a jaře 2008. Baranyk tvrdí, že zemědělci ale z vysokých cen neprofitují. „Většinu řepky už prodali. Dobré ceny oblaží jenom překupníky a vývozce,“ poznamenává.

Křísení SETUZY

Na trh s bionaftou se má vrátit také bývalá SETUZA. Výrobu v ústecké fabrice chce začátkem prosince obnovit akciová společnost FAME Ústí nad Labem, za níž stojí firmy Chemoprojekt a Via Chem Group. Týdeníku EURO to potvrdili člen dozorčí rady FAME Ústí nad Labem Jan Rádl a Marie Logrová, mluvčí skupiny firem vzniklých z bývalé SETUZY v rámci Via Chem Group.

„Vše máme zajištěno. Nákup suroviny i prodej produkce,“ uvedl za Fame Rádl. Dle jeho vyjádření by firma neměla pokračovat ve zpracování řepky ve mzdě. Tuto praxi kvůli neschopnosti financovat nákup řepky uplatňovala společnost STZ, než letos na jaře výrobu bionafty přerušila. STZ je od konce září v konkurzu.

Důvody, proč se Chemoprojekt pouští do výroby biopaliv, nechce Rádl komentovat. Šéf Chemoprojektu a předseda představenstva Fame Tomáš Plachý byl minulý týden pracovně mimo republiku. K dotazům zaslaným e-mailem se nevyjádřil. Chemoprojekt jako externí investor financoval modernizaci závodu Setuzy ukončenou před třemi lety. Touto cestou se dle informací týdeníku EURO snaží vložené peníze získat nazpět.

„Nyní čekáme na schválení daňového skladu,“ uvedla mluvčí Logrová. Na obnovení provozu jsou připraveni také zaměstnanci. „Lidé zůstali ve fabrice i v době, když se nevyrábělo,“ dodala. Společnost FAME Ústí nad Labem vznikla letos v srpnu. Jejími zakladateli jdou dle obchodního rejstříku firmy SAFINA, která je jediným akcionářem Chemoprojektu, a Nationwide Asset Management, patřící Via Chem Group.

Žlutá budoucnost

Ani letošní rekordní výroba metylesteru nepokryje povinný šestiprocentní podíl biopříměsi v naftě z tuzemských zdrojů. Přes milion tun nafty se totiž už dováží s přimíchaným metylesterem. „Naším cílem je, aby všechna bionafta pocházela z domácí produkce a více se využily zdejší kapacity,“ říká šéf sdružení výrobců Jevič. Tvrdí přitom, že není potřeba dále rozšiřovat pole osetá řepkou. Vychází z předpokladu, že zemědělci budou tuto nepřehlédnutelnou olejninu pěstovat s vyšší intenzitou a sklízet vyšší výnosy podobně jako němečtí sedláci.

Své zemědělce i výrobce biopaliv se Evropská unie snaží chránit před levnějšími dovozy ze zámoří takzvanou certifikací. V podstatě to znamená, že každé biopalivo musí být schopno doložit svůj původ neboli udržitelnost. Novinku, kterou nyní žijí všichni velcí výrobci, v Evropě tlačí Německo. V Česku budou certifikáty povinné od července příštího roku. Z rozhodnutí Bruselu tedy zřejmě nebude lukrativnější plodiny, než je řepka.

Ani semínko nazmar

Tuzemská nabídka řepky: - zhruba 1 milion tun ročně Kolik řepky mohou při plném vytížení zpracovat největší zpracovatelé:

• PREOL – 400 tisíc tun
• FAME Ústí nad Labem (dříve SETUZA) – 400 tisíc tun
• Milo Olomouc – 300 tisíc tun
• Agropodnik Jihlava – 200 tisíc tun
• Primagra Milín – 90 tisíc tun

Fakta

• 3,9 milionu tun nafty se letos spotřebuje v Česku (odhad ČAPPO)
• 180 tisíc tun metylesteru vyrobí tuzemští producenti (očekávání Sdružení pro výrobu bionafty)
• ze 4,5 na šest procent stoupl od 1. června povinný obsah biopříměsi v naftě
• v roce 2020, kdy má být deset procent pohonných hmot z obnovitelných zdrojů, by se v Česku mohlo vyrábět 400 tisíc tun metylesteru ročně

Článek vyšel v týdeníku EURO.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost