Ekonomika bioplynových stanic pro zpracování BRO

Správné vyhodnocení ekonomiky projektu bioplynové stanice pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů (BRO) je základním předpokladem provozní úspěšnosti celé akce. Na základě dosavadních zkušeností nelze při hodnocení ekonomiky provozu těchto zařízení přímo přejímat zkušenosti např. z Německa nebo Rakouska, neboť v těchto zemích existuje díky rozvinutému trhu v oblasti nakládání s bioodpady odlišná cenová hladina odpadů i úroveň výkupních cen elektrické energie. V České republice se pohybuje průměrná cenová úroveň u zpracovávaných bioodpadů někde kolem 350,- až 500,- Kč za t, zatímco v zahraničí je to více než dvojnásobek této hodnoty. Z tohoto důvodu představují příjmy za zpracování BRO významnější podíl na ekonomice akce a zařízení pak není tak závislé na aktuální výši výkupní ceny.

Zde je třeba poukázat na nutnost zpracování kvalitní studie proveditelnosti hodnotící záměr v dlouhodobém časovém horizontu s cash – flow. Z hlediska hodnocení je třeba popsat správně investiční náklady a provozní náklady projektu a pokusit se odhadnout i jejích vývoj.

Investiční náklady

Investiční náklady běžné bioplynové stanice (BPS) zemědělského typu v technologii mokré fermentace střední velikosti lze odhadnout na cca 100.000,- Kč na 1 kW instalovaného elektrického výkonu.

Při realizaci komunální BPS zpracovávající BRKO a jiné bioodpady je však třeba uvažovat se zařazením následujících celků nezbytně nutných pro provoz zařízení:

• hala pro příjem odpadů vybavená vzduchotechnikou a biofiltrem
• linka příjmu a separace bioodpadů
• linka hygieničce
• separace digestátu a řešení jeho skladování

Investiční náročnost takto vybavené technologie mokré anaerobní fermentace proti klasické zemědělské bioplynové stanici může být i více než dvojnásobná a pohybovat se v řádu 200.000,- až 250.000,- Kč na 1 kW instalovaného elektrického výkonu. Obecně platí, že čím nižší velikost stanice, tím měrné investiční náklady rostou. Důvodem je především vysoká cena zařízení na zpracování a třídění bioodpadů, náročnější separace a skladování či zpracování výstupů.

Příjmy z provozu

Příjmy z provozu BPS jsou tvořeny především poplatkem za využití/zpracování bioodpadů, prodejem elektřiny a prodejem tepla. Ceny za využití/zpracování bioodpadů mnohdy velmi kolísají v závislosti na aktuální situaci na trhu (např. u jatečních odpadů), mnohdy je velmi obtížné jejich cenu stanovit. V tomto případě se doporučuje provést reálné vyzkoušení zpracování bioodpadů v laboratorních či poloprovozních zkouškách se stanovení efektivity jejich zpracování, ekonomické výtěžnosti a započtení s tím souvisejících nákladů.

U prodeje elektřiny je třeba uvážit možnosti uplatnění tzv. garantované výkupní ceny či režimu tzv. zelených bonusů dle platné legislativy. Zde je třeba počítat s tím, že vlastní spotřeba elektrické energie, na kterou není možné dle současné legislativy uplatnit zelený bonus, je podstatně vyšší, než u stanic zemědělských a může se pohybovat i mezi 15 – 30 % z celkové výroby. Výkupní ceny el. energie jsou ročně upravovány Energetickým regulačním úřadem, pro rok 2009 činí 3,55 Kč/kWh.

V případě výroby tepla je dále možné požádat o podporu tzv. kombinované výroby u Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. U výstupního digestátu není bohužel v současnosti většinou reálné počítat s příjmem a většinou se jedná o nákladovou položku.

Provozní náklady

Provozní náklady komunální bioplynové stanice jsou tvořeny především:

• náklady na obsluhu zařízení, jedná se většinou o vedoucího bioplynové stanice, administrativní sílu a pomocného/manipulačního dělníka. Důležité je nezapomenout na potřebu manipulace s materiály ve stanici a s tím spojené požadavky na pracovní sílu.
• náklady na servis kogeneračních jednotek, zde je třeba uvážit variantu tzv. full servisu s předplácením generální opravy, jehož cena se většinou pohybuje kolem 0,3 - 0,4 Kč/kWh
• náklady na servis a údržbu technologie bioplynové stanice, jedná se o opravy mechanických pohyblivých částí, jako jsou dopravníky, čerpadla, míchadla apod., které podléhají opotřebení. Tyto náklady by měly být uvažovány podle typu technologie a její složitosti v minimální výši více desítek tisíc Kč/rok
• náklady na separaci digestátu, které zahrnují jeho odvodnění. V případě použití odstředivek může být spotřeba flokulantu výrazně vyšší než na ČOV a náklady se mohou pohybovat až v prvních stovkách tisíc Kč za rok
• náklady na uplatnění digestátu. V současnosti se bohužel jedná většinou o nákladovou položku a to i přesto, že je provedena registrace digestátu jako hnojiva. Odběratel hnojiv často požaduje hrazení nákladů spojených s dopravou a aplikací hnojiva. V případě nakládání s výstupem jako s odpadem je nutné počítat s poplatky za zpracování např. na kompostárnách apod.
• náklady na monitoring provozu zařízení zahrnují především monitoring podle zákona o odpadech, zákona o ovzduší a veterinárního zákona v případě zpracování vedlejších živočišných produktů. Zejména poslední zmíněný je finančně poměrně náročný a to díky rozsahu a četnosti.
• náklady na odbornou pomoc při řízení provozu stanice zahrnují činnost odborných poradenských firem, zejména v případě příjmu problematických bioodpadů (např. jateční odpady apod.) je toto velmi vhodné
• náklady na manipulaci s odpady v areálu, jedná se o převoz mezi stanicí a vyhrazenými skladovacími kapacitami apod.
• další náklady, jako jsou např. nájmy, odpisy apod.

Proti klasické zemědělské BPS je nutné významně zvýšené náklady na provoz zařízení vyplývající především z větší komplikovanosti provozu a přísnějších legislativních podmínek provozu.

Z vyhodnocení provozu existujících komunálních bioplynových stanic v ČR zatím vyplývá, že pro dosažení přijatelné ekonomické návratnosti i při uvážení možností získání dotace chybí především příjmy za zpracování bioodpadů. Zde je výrazný rozdíl oproti např. Německu nebo Rakousku. Tento výpadek, který je způsoben stavem odpadového hospodářství v oblasti BRO, je pak nezbytné kompenzovat zvýšením výkupní ceny elektrické energie. Sdružení CZ Biom proto prosazuje zvýšení výkupní ceny v kategorii AF 2 v roce 2010 na hodnotu cca 3,9 Kč/kWh a domnívá se, že by toto mohlo pomoci přispět významným způsobem k rozvoji doposud skomírajícího segmentu.

Tweet

Regulace teploty plynových motorů

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu