Jak přezimoval energetický šťovík - Rumex OK 2 a v jakých alternativách se využívá

Letošní dlouhá a krutá zima zanechala neblahé následky na mnoha zemědělských plodinách. Rovněž nejběžnější ozimy, jako jsou ječmeny a pšenice, jsou na mnoha místech poškozeny tak, že musí být zaorány. Volné plochy je třeba rychle oset náhradními plodinami, což se zpravidla řeší jarními obilovinami. Podmínky letošního jara jsou ale i proto toto řešení velmi špatné. Nestává se, že ještě ve druhé polovině dubna nelze vjet na zamokřená pole, mnohde dokonce na poli stojí voda. Celkové odhady letošních škod na těchto tradičních zemědělských kulturách jsou proto jen těžko vyčíslitelné.

Také přezimování nových netradičních plodin bylo středem zájmu pěstitelů, kteří se do tohoto nového programu zapojili. Jedná se především o vytrvalý, krmný – energetický šťovík, Rumex OK 2. Porosty byly sledovány okamžitě po roztání sněhu. Zhruba v polovině března, kdy se objevila již místa bez sněhu, bylo zjištěno, že šťovík je zdravý schopný obrůstání. Pak sice opakovaně napadl sníh, který roztál ve většině lokalitách až začátkem dubna. V té době již ale bylo jednoznačně zřejmé, že tato dlouhá zima nijak kulturu šťovíku nepoškodila, neboť rostliny začínají spolehlivě obrůstat.

Rozdíly mezi stářím jednotlivých šťovíkových kultur (od jednoletých až po sedmileté), ani dobou výsevu se nijak neprojevily. Velmi dobře přezimovaly rovněž mladé rostliny šťovíku, který byl „na zkoušku“ zaset na 2 ha až v září loňského roku. Důležité je zjištění, že rovněž velmi dobře přezimovaly „nové“ porosty, založené na jaře v loňském roce. Rychlost a intenzita obrůstání víceletých porostů samozřejmě závisí na poloze pěstitelské plochy : zatím největší jsou porosty v nižších oblastech, např. na Nymbursku, jak je zřejmé i z připojeného obrázku z 8.4.2006.

Tato nová netradiční plodina se tudíž projevila jako vhodná i do tak nepříznivých podmínek, jakou je nezvykle drsná zima. Mrazuvzdornost a spolehlivé přezimování i pod dlouhodobě ležící vysokou vrstvou sněhu řadí tudíž Rumex OK 2 i z tohoto hlediska k odolným a perspektivním zemědělských plodinám. Jeho další výhodou je rovněž zatím zcela nedoceněný protierozní význam : trvalý vegetační kryt Rumexu OK 2, od časného jara až do zámrzu, spolehlivě fixuje ornici na stanovišti, takže v žádném případě nemůže dojít ke smyvům ornice, což se při letošním tání sněhů také často vyskytovalo.

Bohužel, o výhodách jeho pěstování a využití mají současní zemědělci stále nedostatek informací a někteří mají i obavy z jeho pěstování (i když např. obavy ze zaplevelování okolních ploch jsou spolehlivě zcela zbytečné). Ze všech rostlin pěstovaných pro energetické účely je přitom Rumex OK 2 nejvíce propracovaný, jeho agrotechnika se průběžně doplňuje a zdokonaluje. Získané zkušenosti jsou všem zájemcům o jeho pěstování poskytovány předem, podrobně pak při dodání osiva.

Poměrně pomalý rozvoj programu pěstování energetických rostlin je způsoben velmi často nedostatečně zajištěným odbytem této produkce. Pro úspěšné pěstování biomasy je přitom spolehlivé zajištění jejího odbytu naprosto zásadní podmínkou. Pěstitel musí bezprostředně navazovat na spotřebitele. Není to samozřejmě tak jednoduché, jako při pěstování běžných zemědělských plodin, které se jednoduše prodají do výkupu, ale pěstitel si musí najít netradičního zpracovatele biomasy a s ním uzavřít dlouhodobé dohody (nebo biomasu využívat přímo ve vlastním podniku). Je to sice program komplikovanější, ale je reálný, jak o tom svědčí řada případů, které se u nás v provozních podmínkách již úspěšně uplatňují. Musí se ale vycházet vždy z konkrétních podmínek, přičemž biomasu lze využívat v nejrůznějších alternativách.

Příklady využívání biomasy v ČR

1. Využívání vypěstované biomasy ve vlastním energetickém zařízení. V mnohých zemědělských podnikách jsou zastaralé kotle na uhlí, vyžadující renovaci. Starý kotel byl vyměněn za nový spalující biomasu, zemědělský podnik si pěstuje energetické rostliny na svých polích a zajišťuje si tak vlastní palivo.

2. Drobní pěstitelé (s minimální osevní plochou 1 ha) pěstují biomasu především pro úspory při vytápění rodinných domů. Biomasa se sklízí převážně řezačkou a vzniklá řezanka se pak mísí s dřevní štěpkou, nebo s další odpadní biomasou případně i s uhlím.

3. Zemědělský podnik přímo a dlouhodobě spolupracuje s obecními aktivitami : nejjednodušší případ je výkup vypěstované suché biomasy obecní biokotelnou.

4. Výkup biomasy od pěstitelů velkými teplárenskými provozy, dle sjednané ceny. Tyto případy jsou zatím nejčastější, ale dosud nejsou realizovány většinou na základě dlouhodobějších prodejních smluv, což bude do budoucna třeba stabilizovat. Biomasa se vykupuje ve formě balíků, řezanky, nebo i lisovaných biopaliv.

5. Pěstitelé produkují biomasu pro potřeby bioplynové stanice. Prvý konkrétní příklad v ČR je dodávání zelené hmoty šťovíku Rumex OK 2 pro obecní bioplynovou stanici. Obdobně jej lze využít pro podnikové či jiné typy bioplynových stanic. Výhodou Rumexu OK 2 pro účely bioplynu je jeho rychlé obrůstání, lze jej na zeleno sklízet 3x do roka. V porovnání s kukuřicí doporučovanou pro výrobu BP má šťovík další nespornou výhodu v tom, že je vytrvalý, nevyžaduje každoroční náklady na nová osiva.

6. Lisování biopelet z vypěstované šťovíkové biomasy. K lisování se využívá zařízení obdobné jako pro lisování krmných granulí z tradičních pícnin. V r.2005 bylo takto vyrobeno již více než 120 tun šťovíkových biopelet. Vhodné jsou lisy i jiného modernějšího typu.

7. Výroba biobriket z pěstovaných energetických rostlin. Využívají se lisy obdobné jako k lisování suchých pilin, čímž vzniknou krátké brikety. Letos se zavádí lisování dlouhých briket na speciálně upraveném lisu. Tyto dlouhé brikety jsou vhodnou náhradou za polena do krbů a kamen.

Způsoby využívání biomasy lze dále zdokonalovat anebo je kombinovat, vždy podle místních podmínek. Každopádně je „pěstování“ energie pro zemědělce nový významný program, který přispěje k řešení současné neutěšené situace na trhu s nadbytečnými potravinami. Úspěšní budou především ti, kteří se rychle naučí pěstovat speciální energetické rostliny a budou vědět, jak efektivně využívat vzniklou biomasu. Jde především o víceleté a vytrvalé plodiny, např. Rumex OK 2, pro jehož nově založené pěstitelské plochy jsou právě letos dobré příležitosti, jako určitá náhrada za jednoleté polní kultury, které byly mnohde poškozeny. Rumex OK 2 je k tomu vhodný též proto, že jej lze set až do konce června, takže je dostatek času na přípravu půdy před setím.V zájmu zajišťování nedostatku energetické biomasy je pěstování energetických rostlin nesporně velká šance pro zemědělce a letošní rok je k tomu zvláště vhodný a příznivý.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost