Stanovisko CZ Biom k programu podpory kapalných biopaliv

Tento dokument stručně reaguje na 4 otázky položené v rámci veřejného slyšení k problematice kapalných biopaliv. V obecné rovině je potřeba vždy rozlišovat, o jaká biopaliva se jedná, stalo se nepsaným pravidlem, že hovoří-li se o “biopalivech”, myslí se “kapalná biopaliva”. Navrhujeme, aby se zásadně odlišovaly tři základní formy biopaliv a vždy bylo uvedeno, o které z forem se hovoří:

• Pevná biopaliva
• Kapalná biopaliva
• Plynná biopaliva

Existuje několik důvodů se domnívat, že jsou efektivnější způsoby využívání biomasy, než její transformace na kapalná biopaliva. Například výroba bioplynu je výrazně efektivnější a výsledné medium je použitelné jak pro přímou výrobu elektřiny a tepla, tak i jako pohonná hmota nebo pro přímou dodávku do plynovodní sítě.

1. Jaká by měla být konstrukce udržitelného systému využívání biopaliv?

Kapalná biopaliva nemohou být součástí udržitelného systému podpory, protože jsou využívána neudržitelným způsobem. V prvé řadě je potřeba zefektivnit sektor dopravy - zejména opatřeními pro zavádění motorů s nízkou spotřebou a pro celkové snížení spotřeby PHM např. logistickými opatřeními. Kapalná biopaliva přispívají k řešení environmentálních problémů nejméně ze všech způsobů energetického využívání biomasy, přesto jim je věnována největší pozornost. Úsilí by mělo směřovat především k postupné transformaci neúčinných a kontraproduktivních přímých podpor v zemědělství, např. uvádění půdy do klidu (zatravňování), uhlíkový kredit apod.

2. Jak by měl být nastaven monitoring celkových dopadů na využívání půdy?

Intenzivní produkce plodin pro výrobu kapalných biopaliv (obilí a řepka) může mít katastrofální dopad na kvalitu půdy. Do půdy se nevracejí organické látky, půda se dále vyčerpává, trpí erozí. Větší část přínosu (zisku) z produkce biopaliv obdrží rafinerie a obchodníci, do zemědělství se vrací podstatně menší část zisku tohoto odvětví (např. obchodníci v ČR avízovali snížení výkupních cen řepkového semene o 200 Kč/tunu poté, co byla vyhlášena pravidla pro tzv.uhlíkový kredit - ca 45 €/ha). V celém procesu není brán ohled na udržitelnost biologického procesu. V rozvojových zemích jsou navíc biopaliva získávána za cenu ničení pralesů; systém podpory biopaliv by měl být zásadně podpořen důsledně kontrolovaným systémem certifikací, jak bylo kapalné biopalivo získáno (certifikát udržitelnosti - např. obdoba FSC v případě lesní biomasy).

3. Jak by měla být podpořena biopaliva druhé generace?

Podpora by měla směrovat zejména do výzkumu, v oblasti praktické implementace by se neměly podpůrné mechanismy odlišovat od těch zavedených. Podpora by měla být vedena zásadně s uplatněním podmínky udržitelnosti systému, tj. zajištění celého životního cyklu výroby a využití biopaliv 2G. Podpora by měla být zásadně odvozována od kritérií energetické, ekonomické a environmentální udržitelnosti. Doporučujeme ústup od přímých plateb a vždy brát v úvahu rozlišení podle druhu biopaliv, pro která je podpora cílena: kapalná, plynná a pevná.

4. Jaké další kroky jsou potřebné pro dosažení 10% podílu kapalných biopaliv?

Zásadním krokem pro dosažení 10% podílu biopaliv je snížení absolutní spotřeby pohonných hmot. Tím se automaticky sníží negativní dopady využívání kapalných biopaliv. Současně by se měla využívat biopaliva s původem zajišťujícím co nejefektivnější využití, tj. produkty biorafinerií, kde je líh de facto vedlejším produktem apod. V úvahu připadá i zavedení přísnějších pravidel pro využívání řepky, která je-li pěstována na velké rozloze orné půdy, působí negativně na kvalitu půdy, biodiverzitu a přispívá ke zvyšování chemizace zemědělství.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost