Problémy se zápachem nepatří k provozu kvalitní bioplynové stanice

V uplynulých měsících se vyskytly poměrně závažné problémy se zápachem v několika bioplynových stanicích zejména na severní a jižní Moravě. Situace vyvolala znepokojení veřejnosti i představitelů samospráv v daných oblastech a vedla i ke zveřejnění několika mediálních reportáží. V důsledku toho začala narůstat nedůvěra veřejnosti k připravovaným projektům bioplynových stanic také na jiných místech republiky a rovněž postoj různých úřadů se zkomplikoval. Výroba bioplynu má přitom řadu pozitivních a celospolečenských přínosů a lze ji realizovat bez problémů se zápachem.

CZ Biom - České sdružení pro biomasu a jeho odborná sekce Bioplyn proto vydává k této problematice tiskovou zprávu, jejíž přílohou je odborné stanovisko k problematice zápachu z bioplynových stanic.

Bioplynové stanice se běžně provozují v celé Evropské unii. Kvalitně provedená bioplynová stanice je moderní a vysoce ekologické zařízení zpracovávající např. statková hnojiva a cíleně pěstované plodiny (např. kukuřici) nebo biologicky rozložitelné odpady (zbytky potravin z domácností, jídelen apod.). Organická hmota je v nich zpracovávána za nepřístupu vzduchu v uzavřených reaktorech a výsledkem procesu jsou bioplyn a z něj vyrobená ekologická elektřina a teplo a dále digestát, který lze používat jako kvalitní hnojivo (obdoba kompostu).

Zatímco např. v sousedním Německu je v provozu již asi 4000 těchto zařízení a nová rychle přibývají, v ČR jsou v podstatě novinkou. I u nás mají ovšem velký potenciál a významné celospolečenské přínosy. Bioplyn je zdrojem pro výrobu obnovitelné elektrické a tepelné energie, může pomoci ke snížení závislosti ČR na fosilních palivech (uhlí, ropa, plyn) a na jejich dovozu z nestabilních zemí. Jeho využívání pomáhá při řešení klimatické změny a současně přispívá k rozvoji venkova, k tvorbě nových pracovních míst a také pomáhá snižovat skládkování biologicky rozložitelných odpadů a zvýšit jejich recyklaci. Digestát lze jako kvalitní hnojivo vracet zpět do půdy a zvyšovat tak úrodnost půdy.

V souvislosti s problémy se zápachem je nutno uvést, že tyto problémy vznikly pouze v několika specifických případech bioplynových stanic a za jejich příčinu lze označit zejména potíže s provozní kázní a zpracování problematických vstupních surovin. Analýza stavu ukazuje, že i v těchto provozech dochází k nápravným opatřením a že legislativa umožňuje příslušným kontrolním a schvalovacím orgánům problémy se zápachem řešit.

Problémy se zápachem tedy neleze obecně vztahovat na všechna zařízení. V ČR jsou již v provozu bioplynové stanice, které jsou z hlediska zápachu bezproblémové. Bioplynová sekce Českého sdružení pro biomasu tímto vyjadřuje naději, že problémy vzniklé v několika zařízeních nepovedou k ukvapenému, emotivnímu a zkreslenému pohledu na bioplynové stanice obecně.

Článek byl publikován v rámci projektu Zápach.

Tweet

Bioplynová stanice s kogeneračními jednotkami TEDOM

Olej pro plynové motory – klíčová volba pro kogenerační jednotky

Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Jak získat udržitelnou biomasu

Biometan se vyplatí a má budoucnost