Odborné články
Krmný (energetický) šťovík není nebezpečný plevel
Česká republika se chce zařadit mezi země, kde se ve větší míře využívají obnovitelné zdroje energie. V jejích podmínkách je nejperspektivnějším obnovitelným zdrojem energie biomasa, neboť ze všech forem, jako je voda, vítr, slunce apod. zaujímá největší podíl - cca 75 %. Pro energetické využití je třeba zařadit především veškeré vhodné odpadní hmoty (lesní dřevní odpady apod.) nebo vedlejší produkty, jako je sláma obilní i řepková. Pro zajištění žádoucího rozvoje "fytoenergetiky" však tyto hmoty nestačí. Proto se zavádí cílené pěstování energetických rostlin.
V průběhu více než 12-letého hledání vhodného typu energetické plodiny byla vyzkoušena celá řada nejrůznějších rostlin. K tomu byly ověřovány též zkušenosti ze zahraničí, avšak bylo nutné jejich způsob pěstování ověřit v našich podmínkách a vyhodnotit efekt jejich využití. Nejznámější jsou v zahraničí tzv. rychle rostoucí dřeviny. Jejich pěstování je poměrně dobře propracováno a tak je logické, že i u nás se jejich pěstování zavádí. Mají místo zejména ve vlhkých podmáčených půdách, neboť se jedná zpravidla o vrby či topoly. Jejich porosty se mohou doplňovat s energetickými plodinami bylinného charakteru, z nichž mnohé naopak podmáčené půdy nesnáší.
Těžištěm cíleného pěstování energetických rostlin budou ale zřejmě rostliny - byliny, které lze zakládat setím, což je oproti dřevinám (mimo dalších výhod) téměř řádově levnější. Seznam dosud doporučených druhů energetických bylin je uveden v příloze dotačního titulu MZe (č. 86/2001 Sb.). Je mezi nimi rovněž šťovík krmný, u nás využívaný jako energetický zdroj.
Během více než 10-letého zkoušení a ověřování byl tento druh šťovíku zařazen mezi nejvýkonnější a nejperspektivnější druhy. Je k tomu několik argumentů:
- Jedná se o plodinu vytrvalou, což značně zlevňuje jeho náklady na pěstování.
- Působí v krajině protierozně, protože vydrží na stanovišti až 15 - 20let, takže se nemusí půda každoročně orat.
- Poskytuje vysoké výnosy celkové nadzemní hmoty.
- Má velmi dobré hodnoty energetické - výhřevnost se blíží dřevním hmotám.
- Je křehký, takže se dobře přikládá do kotle.
- Lze jej spalovat i při vyšší vlhkosti než má obvykle např. sláma.
- Poskytuje stabilní ekonomický přínos pro zemědělský podnik, který může uzavřít dlouhodobou smlouvu s energetickým podnikem na dodávání paliva.
- Je nenáročný na pěstování, nevymrzá a zajišťuje tak plnou pokryvnost pozemků kvalitní zelení.
- Místo často neobdělaných rozsáhlých zaplevelených polí (v ČR je téměř 1 mil. ha půdy, která není nezbytná pro produkci potravin) lze založit tuto užitečnou plodinu a zajistit tak kulturní vzhled krajiny.
Hlavní nevýhodou šťovíku krmného s oficiálním označením odrůdy - Rumex OK 2, u nás známý jako šťovík Uteuša, je jeho název. Kdokoliv uslyší název šťovík, okamžitě si představí známé druhy obtížných plevelů. Z těchto představ se pak šíří nezadržitelně různé fámy, které celý program fytoenergetiky mohou značně přibrzdit. Tyto desinformace se šíří většinou z neznalosti, a proto se snažíme snášet všechny opodstatněné argumenty o zbytečných obavách a vysvětlujeme veřejnosti, že tento šťovík není pro ochranu krajiny nebezpečný. Přesto naše argumenty nestačí. Z tohoto důvodu jsme si vyžádali vyjádření autorů odrůdy (která byla vyšlechtěna na Ukrajině) k charakteru této plodiny a které jsme obdrželi začátkem května 2003. Šťovík Uteuša byl na Ukrajině vyšlechtěn ke krmným účelům a jeho vysoká dietetická kvalita umožňuje jeho používání též jako zeleninu. U nás máme krmiv nadbytek (po redukci hospodářských zvířat), proto jej využíváme pro jeho vysokou vzrůstnost (až 2 m) jako rostlinu energetickou. Stanovisko autorů odrůdy má plnou právoplatnost, neboť bylo potvrzeno navíc přímo Ministerstvem pro zemědělskou politiku Ukrajiny, a je zřejmé z následující kapitoly.
Charakteristika šťovíku - hybridu odrůdy Rumex OK-2 (v ČR známý jako šťovík Uteuša) z hlediska potenciálního nebezpečí nekontrolovatelného šíření v přírodě a v kulturách (P.K.Pasišnik, Kijev):
- Hybridní šťovík, odrůda Rumex OK-2 byl vyšlechtěn výběrem v Národní
botanické zahradě N.N.Grižka NAN Ukrajiny na začátku 90-tých let
(autor odrůdy: A.Uteuš, doktor zemědělských věd a D.B.Rachmetov) a je
rajonován na Ukrajině od r. 2001 Hybrid je velmi ranný, poskytuje vysokou
produkci, vysoký obsah bílkovin a vitaminů. Je velmi významný jako
krmivo, zelenina, léčivá i technická rostlina.
- Pěstování tohoto hybridu prokázalo na nejrůznějších typech půd,
že je vzhledem k vysokým výnosům a dlouholeté vytrvalosti porostu
nenahraditelný.
- Rumex OK-2 není vhodný pro pěstování ve směsích s jinými
rostlinami, a proto není schopný se samovolně rozvíjet v přírodních
podmínkách. Bylo potvrzeno, že nesnáší konkurenci jiných plodin, neboť
jeho pěstování ve směsích se nedařilo. Po 3 - 4 letech z porostu šťovík
zmizel. Proto se nemůže ani udržet v přirozeném porostu v okolí pěstitelské
plochy, i kdyby zde semeno šťovíku vzešlo.
- Šťovík je samosprašná rostlina. Spontánní hybridy s jinými druhy
šťovíků a nebo s příbuznými rostlinami se v přírodní flóře netvoří.
Proto je vyloučeno nebezpečí jeho šíření do přírody.
- Plod Rumexu OK-2 je tříhranná nažka, poměrně těžká (hmota 1000
semen je 4 - 5 gramů). Biologická charakteristika semene neumožňuje jeho
rozšiřování na větší vzdálenosti, a proto je šíření tohoto
hybridního šťovíku do okolního prostředí znemožněno. Semena nemají
dormanci - vzchází ihned po nabobtnání a proto nevytváří zásobu
semen v půdě. Hned po zasetí jsou semena schopna vzejít na 100 %. Snadno
se proto v případě potřeby zničí mechanickým ošetřením.
- Šťovík hybridní má kůlový větvící se kořenový systém. Nevytváří
kořenové odnože ani oddénky, a proto není schopen se v kultuře ani v přírodě
množit vegetativně.
- Víceleté plantáže šťovíku hybridního se snadno likvidují
mechanicky během jednoho vegetačního roku, nebo jednorázovým použitím
herbicidů.
- Rumex OK-2 je dobrou předplodinou pro obilniny a luskoviny, protože po jeho likvidaci zůstává v půdě až 60 tun/ha lehce mineralizovatelných organických zbytků.
Uvedené argumenty jsou názorné a také dostatečně průkazné, a proto není třeba se obávat nijakého nebezpečí při cíleném pěstování energetického šťovíku pro přírodní prostřední. Ochranu krajiny vnímáme jako ekologická organizace CZ Biom velmi vstřícně a plně ji ctíme. Je ale třeba brát v úvahu též objektivní prokazatelné argumenty a nebránit z neznalosti věci perspektivnímu programu rozvoje fytoenergetiky, k čemuž produkce energetického šťovíku bezesporu významně přispěje.
TweetČlánek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem
Související články:
Bioplyn – kukuřice – krmný šťovík
Krmná plodina - Rumex OK 2
Současné uplatnění energie z fytomasy - z Rumexu OK 2
Podrobnější pohled na nedávnou mediální kauzu okolo topolů
Nebojte se energetického šťovíku
Vytrvalá krmná a energetická plodina
Dotace na pěstování energetických rostlin
Krmný šťovík - Rumex OK 2
Jak jsme pokročili s využíváním biomasy
Exkurze po bioplynových stanicích - 2 - Mettmach
Energetické plodiny - nová šance pro zemědělce
Podpora a perspektivy energetických rostlin
Šťovík Uteuša - plodina perspektivní pro fytoenergetiku
Proč je Žlutickým zima? Chybí jim kvalitní palivo
Jak zvýšit využívání biomasy pro energii
Zakládání porostů energetické plodiny - Rumex OK 2
Nejnovější zkušenosti s pěstováním energetického šťovíku - Uteuša
Zkušenosti s pěstováním energetických rostlin v polních kulturách
Zkušenosti a podmínky pro rozvoj „fytoenergetiky“ v ČR
Nedřevnaté technické plodiny perspektivní pro bioenergetické účely v podmínkách ČR
Názor odborníka z jiného oboru
Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy
Datum uveřejnění: 21.5.2003
Poslední změna: 20.5.2003
Počet shlédnutí: 15441
Citace tohoto článku:
PETŘÍKOVÁ, Vlasta: Krmný (energetický) šťovík není nebezpečný plevel. Biom.cz [online]. 2003-05-21 [cit. 2024-10-31]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/czp-PoradyTechnologie/odborne-clanky/krmny-energeticky-stovik-neni-nebezpecny-plevel>. ISSN: 1801-2655.