Před několika měsíci, znepokojený pařížským prohlášením profesora Kennetha Deffeyese z Princetonské univerzity, které se týkalo vlivu ropné krize na výrobu hnojiv, jsem požádal přispěvatele našeho časopisu From The Wilderness - Dale Allena Pfeiffera, zabývajícího se oblastí energetiky, o zjištění, co udělá nedostatek zemního plynu s cenami průmyslových hnojiv. Součástí průzkumu bylo zmapování celkové výroby potravin v USA. Protože Spojené státy a Kanada vyvážejí potraviny do celého světa, odpovědi obsažené v této studii mají globální důsledky.
Zhruba 300 000 tun řepkového semene pro účely výživy a kolem 150 000 tun pro technickou produkci hodlá z nové sklizně zpracovat akciová společnosti Setuza. Informovala o tom dnes mluvčí společnosti Marie Logrová s tím, že podnik počítá také se zpracováním přibližně 50 000 tun slunečnicového semene.
Nahradit uhlí pří výrobě elektřiny obnovitelnou biomasou se letos vůbec nedaří. Energetický regulační úřad snížil pro letošní rok výkupní ceny elektřiny vyráběné ze směsi uhlí a dřeva a takzvané směsné spalování se přestalo vyplácet. Například ČEZ, který loni spálil ve svých elektrárnách zhruba 180 000 tun biomasy a chtěl postupně přidávat víc, letos od tohoto topiva ustupuje.
Nejprve zkoušeli v zemědělském družstvu v Březovicích u Mladé Boleslavi spalovat obilí. Vydrželi u něj necelé tři měsíce. "Máma mi hrozila, že mě vydědí, když v tom budu pokračovat," říká s úsměvem prokurista družstva Lubomír Verner. Dokumentuje tím postoj zejména starších lidí z vesnice.
Minimální zájem zatím projevily malé a střední podniky o dotace na úspory energií v rámci státního Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP). O poskytnutí dotace požádalo od července 2004 do poloviny letošního května pět firem, úředníci schválili tři projekty v celkové hodnotě 4,85 milionu korun.
Dosavadní chladné počasí v minulých dvou týdnech úplně zastavilo rojení nebezpečného škůdce kůrovce. O víkendu by ale mělo být teplo, takže rojení kůrovce opět vypukne naplno.
Podniky po včerejšku znají přesná čísla o tom, kolik oxidu uhličitého budou moci letos a v dalších dvou letech vypustit do ovzduší. Ministerstva průmyslu a životního prostředí totiž zveřejnila návrh na rozdělení povolenek na emise oxidu uhličitého.
Některé průmyslové svazy nesouhlasí s návrhy ministerstev průmyslu a obchodu a životního prostředí na rozdělení povolenek na emise tzv. skleníkových plynů. Obě varianty rozdělení mezi sektory a podniky, které ministerstva zveřejnila ve čtvrtek, například kritizuje Svaz chemického průmyslu či Hutnictví železa.
Spalovat obilí a využít jeho přebytky jako zdroj energie označují někteří lidé za neetické. Z pšenice přece mají být rohlíky, a pokud je jí nadbytek, tak by se snad mohla vyvézt do některé z mnoha zemí, jejichž občané strádají hlady - zní hlavní argumenty kritiků spalování zrní.
Burzy v Amsterodamu a Londýně zahájily jako první instituce elektronické obchodování s termínovanými kontrakty na emise oxidu uhličitého. Dva měsíce poté, co vstoupil v platnost Kjótský protokol, tak naplno vstupují tržní mechanismy do oblasti životního prostředí.
S obavami prohlížejí sady lidé bydlící v blízkosti lesů. Černé housenky přemnožené bekyně velkohlavé putují a pochutnávají si i na listech ovocných stromů. Razantní letecký postřik na velkých plochách přitom není možný.
Prezident Václav Klaus nesouhlasí se zákonem na podporu obnovitelných zdrojů, proto ho nepodepsal, nebude ho ale vetovat. K tomuto postupu se vyjádřil Jan Beránek, předseda Strany zelených (Ropa, obnovitelné zdroje a dva svérázní prezidenti, HN 6. května).
O dotacích z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, které bude moci Česko čerpat v letech 2007 až 2013, budou z velké části rozhodovat sami obyvatelé v regionech.
Od roku 1999 podpořil Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP ČR) zhruba 300 projektů. Podmínky získání podpory jsou však výhodnější pro obce, než pro podnikatele.
Představenstvo České konsolidační agentury, na základě zadávacího dopisu ministra financí Bohuslava Sobotky, schválilo prodej pohledávek za zemědělskými a potravinářskými podniky v hodnotě 4,9 miliardy korun.
Starostové více než 130 měst ve Spojených státech se hlásí k cílům Kjótského protokolu ohledně snižování emisí skleníkových plynů, které zřejmě vedou ke globálnímu oteplování planety. Kjótský protokol, který začal platit právě před čtvrt rokem, přijalo 141 zemí, ovšem USA ho s odkazem na obavu z poškození vlastních ekonomických zájmů odmítají.