Zprávy z tisku

Bolševník velkolepý, jehož hrozba se zdála být na celém území kladenského regionu již zažehnána, opět ukázal, co dovede. Dlouhodobý boj s ním svádějí například v Doksech u Kladna. Po několika letech klidu přišla studená sprcha.

Odbahnění Máchova jezera, které je dalším zásadním krokem v boji proti přemnoženým sinicím, muselo být o rok odloženo. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která jezero spravuje, počítala se zahájením prací už letos na podzim, stále však neví, zda na finančně náročnou akci získá dotaci z evropských fondů.

Nová studie Světového fondu ochrany přírody upozorňuje, že většina evropských metropolí se kvůli účinkům skleníkových plynů otepluje rychleji, než se očekávalo.

Včasná reakce pracovníků českobudějovické čistírny odpadních vod zabránila tomu, aby se do Vltavy dostala olejovitá látka ropného původu.

Výhodné úvěry i pro potravinářské a dřevozpracující provozy a také pro města a obce které budují vodohospodářskou infrastrukturu, poskytuje Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB). Ještě v příštím roce by měl běžet její Program podpory vodohospodářských investic v ČR. Od zahájení v roce 2001 do poloviny letošního roku uzavřela banka v jeho rámci 145 smluv a výše poskytnutých výhodných úvěrů dosáhla 3139 milionů korun.

Přes vysokou nadmořskou výšku bude na Šumavě ještě kvůli stromům, které zůstaly napospas kůrovci, horko. Senátoři se chystají zarazit správě parku současné hospodaření.

Nejčastější příčinou lesních požárů je nedbalost návštěvníků, kteří porušují zákaz rozdělávání ohně a odhazování nedopalků cigaret.

Když bývalé vedení Národního parku Šumava poráželo v prvních, nejcennějších zónách chráněné oblasti stromy napadené kůrovcem, lidé z ekologického Hnutí Duha vlastními těly bránili kmeny před motorovými pilami. Teď se historie opakuje, i když v opačném gardu a zatím méně dramaticky.

Senátor Pavel Eybert se vyjádřil k situaci v lesích Národního parku Šumava (JDB 5. 8.). Jeho pohledu si velmi ceníme. Přece jen bychom rádi upřesnili, že uschlý, kůrovcem zlikvidovaný les, o němž píše, NENÍ mrtvý les. Biologické procesy tam probíhají dál, a to především pod povrchem půdy. Tou skutečnou katastrofou Šumavy se staly v minulých letech rozsáhlé, velkoplošné holiny.

Čistírna odpadních vod v Ústí nad Labem bude po úpravách sloužit až pro 142.000 obyvatel. Nyní je na ni napojeno asi 94.000 lidí. Severočeská vodárenská společnost (SVS) investuje do zvýšení kapacity čističky téměř 24 milionů korun.

Vsetín má šanci, že se dostane na přední místa v pomyslném žebříčku evropských měst v pozitivním přístupu k ochraně životního prostředí.

Tri možností likvidácie rozložiteľného biologického odpadu z údržby zelene a cintorínov od začiatku budúceho roka posudzuje zatiaľ mesto Banská Bystrica.

Plochy řepky byly do minulého týdne sklizeny zhruba z poloviny a potvrzují se původní dobré výnosové odhady. Žňová cena je oproti loňsku velmi nízko, je ale šance, že poroste a prodat řepku by neměl být problém. Zemědělci, kteří semeno na pár měsíců uskladní, by na tom mohli vydělat, předpokládá pěstitelský svaz. Výrobci metylesteru řepkového oleje budou pokračovat ve vývozu a navíc budou potřebovat surovinu na dotovanou produkci pro domácí trh. Obnovení dotací na bionaftu však platí jen pro druhou polovinu letošního roku. Všichni by přitom rádi věděli, co bude s tímto biopalivem napřesrok. Pěstitelé se to do setí řepky ale téměř jistě nedozví.

Cílem Německa ve využívání biopaliv pro dopravní účely je letos dosáhnout dvouprocentního podílu na celkovém trhu s pohonnými hmotami, tak jak to stanovuje směrnice Evropské unie. Od loňského ledna náš soused zavedl plošné přimíchávání metylesteru řepkového oleje (MEŘO).

S desítkou velkých lesních požárů bojovala v noci na včerejšek v Portugalsku tisícovka hasičů, aniž se jim je podařilo dostat pod kontrolu. V zemi vládne nebývalé sucho a teploty se dnes mají na většině území pohybovat kolem 40 stupňů Celsia.

Finanční ztráty, které Lesům České republiky způsobila vichřice o minulém víkendu, Lesní správa Přimda stále počítá.

Více než šedesát majitelů rodinných domků v místních částech města Valašské Meziříčí přijalo nabídku radnice a hodlá přejít na vytápění svých objektů biomasou. Tento pilotní projekt je v naší republice ojedinělý a přijít má na šest a půl milionu korun.

Lidé v okrajových částech Valašského Meziříčí, do nichž nebyl dosud zaveden plyn, se rozhodli, že místo uhlí začnou topit biomasou. Do ekologického projektu meziříčské radnice se zapojilo třiašedesát majitelů rodinných domů.

Klasické obilí občas zemědělci nahrazují něčím neobvyklým. Na Svitavsku se hojně pěstuje mák i kmín. Objevuje se také námel nebo svazenka. Zemědělci občas vynechají tradiční pěstování obilí a sáhnou po něčem netradičním. Není proto rozhodně výjimkou, že se na Svitavsku pěstuje například námel nebo kmín. Výnosy sice nebývají závratně vysoké, ale pro zemědělce má změna jiný přínos.

Když se řekne Dánsko, ekologie a čistá energie, pak si snad každý musí vybavit západoevropský trend moderní doby s řadou větrníků vysázených v linii podél mořského pobřeží. Ale Dánsko to není pouze vítr, to je především řada letitých zkušeností v podpoře čisté energie nejen v biomase.