Zprávy z tisku
Vietnam sází na kaučuk
Gumu, správněji řečeno kaučuk, přivezl do Evropy v roce 1736 Charles de la Condamine, a to z Peru, kde ji Indiáni znali už po staletí. Proto se mu také říkalo "indiánská guma".
Guma se získává z latexu - mléčně bílé husté šťávy kaučukodárných rostlin, obvykle stromu Hevea. Ten původně rostl v tropických oblastech Ameriky, ale později byl vysázen i v Jihovýchodní Asii. Latex, který vytéká z kaučukovníkových stromů po naříznutí jejich kůry, obsahuje cca 35 % kaučuku. Ten se z latexu získává vysrážením (koagulací) kyselinou octovou anebo mravenčí, dále praním sraženého kaučuku a sušením, které je obvykle spojeno se zpracováním pomocí kouře. Hlavními plantážovými druhy jsou "kaučuk uzený" (ribbed smoked sheet) a "bílá krepa" (pale latex crepe).
Rozsah účinků a možností, které guma může člověku poskytovat, se ukazoval až postupně. Zprvu se vědělo jenom to, že se gumou dají mazat nápisy tužkou.
V roce 1820 chemik Charles Macintosh a vynálezce Thomas Hancock spolu prováděli pokusy s látkami, v nichž bylo možno gumu rozpouštět. Přitom objevili různé možnosti jejího použití. Díky vložení vrstvy gumy mezi dva kusy látky přišel Macintosh s prvním nepromokavým pláštěm a Hancock zase lepil gumové pruhy na boty, a tak vlastně vynalezl gumové podrážky. Hancock začal spolupracovat s firmou Rattier et Guibul v Paříži. Tato firma vyrobila první gumový pružný materiál v roce 1830.
Nevýhodou gumy je to, že v horkém prostředí se lepí a v chladném ztrácí pružnost. Charles Goodyear z USA se s tímto problémem vyrovnal tak, že zahřál směs gumy, síry a olovnaté běloby (uhličitanu olovnatého), a tak vyrobil gumu, která snadno nehoří a netaví se. Šlo o vulkanizovaný kaučuk, známý pod názvem pryž. Na této bázi se pak začaly vyrábět gumové pneumatiky. Později přišel Alexander Parkes na to, že gumu lze vulkanizovat také ponořením do roztoku dichloridu dvojsírového.
Vlastnosti pryže se dále upravují tzv. plněním. Plniva např. zvyšují pevnost gumových výrobků, zlepšují odolnost proti stárnutí, elektroizolační vlastnosti anebo naopak elektrovodivost (což má význam např. pro rozmrazování námrazy na křídlech letadel).
SUROVINA HLAVNĚ PRO VÝROBU PNEUMATIK
Kaučuk a pryž našly během let natolik veliké uplatnění, že produkce přírodního kaučuku už nestačí. Dnes se pro mnohé účely používá umělý, syntetický kaučuk, s jiným složením než má přírodní kaučuk, ale s podobnými vlastnostmi. Světová produkce přírodního kaučuku je o něco vyšší než 8 milionů tun a tento objem stoupá. Největší kaučukovníkové plantáže jsou v jihovýchodní Asii, a to v Malajsii, Thajsku a Indonésii. Zhruba se z 1 hektaru plantáží získá 1 tuna kaučuku.
60-70 % světové produkce kaučuku je určeno pro výrobu pneumatik pro vozidla všeho druhu a letadla.
Kaučuk, resp. guma z něho je ideální materiál vzhledem k tomu, že snese velkou zátěž.
Tzv. syntetického kaučuku se sice vyrobí více (cca 12 milionů tun ročně), ale kvalitativními vlastnostmi se nemůže přírodnímu rovnat - rozhodně např. nemůže být používán pro výrobu pneumatik.
Jinak se z přírodního kaučuku vyrábějí nejrůznější hadice a hadičky, těsnění, povlaky a nejrůznější součástky pro výrobní účely a celá řada spotřebních předmětů, jako jsou rukavice, matrace, hračky atd.
NOVÝ KAUČUKOVÝ "TYGR"
V posledních letech velmi významně roste produkce kaučuku ve Vietnamu, který se po uvedených třech zemích ve své blízkosti stává čtvrtým největším světovým producentem této suroviny. Jeho roční produkce v roce 2004 dosáhla 400 tisíc tun, tedy téměř úrovně jmenovaných tří zemí. Vietnam prožívá v poslední době dynamický rozmach a kaučukářský průmysl je odvětví, do kterého tato země vkládá veliké naděje. Obchod s kaučukem totiž přináší zemi větší zisky než prodej rýže, ovoce a jiných zemědělských plodin a starosti o odbyt Vietnamci mít nemusejí, a to v důsledku mohutného ekonomického rozvoje a s ním spojeného rozvoje dopravy a motorizace v sousední Číně, která je velkým a stálým odběratelem. Do ČLR směřuje skoro polovina vietnamského kaučuku.
Zhruba po 10 % produkce nakupují USA a Německo, určité množství také Indie. Asi 20 % produkce je určeno pro tuzemskou spotřebu ve VSR.
Kaučukovníkové plantáže leží v oblasti cca 50 kilometrů na severozápad od metropole vietnamského jihu - Hočiminova města (Saigonu), který je také základnou pro jeho soustřeďování, úpravu a vývoz. Plantáže mají rozlohu více než 200 tisíc hektarů. Založil je v roce 1917, tedy ještě v době francouzské koloniální nadvlády, francouzský výrobce pneumatik Michelin, kterému plantáže sloužily jako zdroj pro výrobu.
AMBICIÓZNÍ ZÁMĚRY, ROZŠIŘOVÁNÍ PLANTÁŽÍ
Do roku 2010 hodlá Vietnam, který od roku 1989 provádí v hospodářství politiku značné liberalizace a reforem, zvýšit produkci kaučuku na 700 tisíc tun, a pak do roku 2020 na 1 milion tun - takový je alespoň předpoklad Ministerstva zemědělství VSR. Zahraniční gumárenští experti jsou toho názoru, že tento cíl může být dosažen, protože výroba se ročně zvyšuje o 8-10 %.
Cca 70 % plantáží je obhospodařováno státní institucí Geruco (General Rubber Cooperation), zbytek patří zemědělským družstvům a soukromníkům. Plantáže se neustále rozšiřují, což je samozřejmě částečně na úkor tropického lesa a polí se zemědělskými kulturami, jež musejí ustoupit. Je přitom nutno počítat i s tím, že kaučukovník dává první latex až po sedmi letech od vysazení. A stromy, které již vyčerpaly svou latexodárnou funkci, budou vykáceny a nahrazeny novými.
Příjmy za dřevo z dosloužilých stromů jsou pro majitele plantáží sekundárním příjmem, vedle peněz za kaučuk. Dřevo se dodává do papíren a výrobcům nábytku.
Zdroj: Technik
Datum: 11.08.2005
Autor: (ka)
Datum uveřejnění: 11.8.05
Poslední změna: 11.8.2005
Počet shlédnutí: 877
Vietnam sází na kaučuk
Gumu, správněji řečeno kaučuk, přivezl do Evropy v roce 1736 Charles de la Condamine, a to z Peru, kde ji Indiáni znali už po staletí. Proto se mu také říkalo "indiánská guma".
Guma se získává z latexu - mléčně bílé husté šťávy kaučukodárných rostlin, obvykle stromu Hevea. Ten původně rostl v tropických oblastech Ameriky, ale později byl vysázen i v Jihovýchodní Asii. Latex, který vytéká z kaučukovníkových stromů po naříznutí jejich kůry, obsahuje cca 35 % kaučuku. Ten se z latexu získává vysrážením (koagulací) kyselinou octovou anebo mravenčí, dále praním sraženého kaučuku a sušením, které je obvykle spojeno se zpracováním pomocí kouře. Hlavními plantážovými druhy jsou "kaučuk uzený" (ribbed smoked sheet) a "bílá krepa" (pale latex crepe).
Rozsah účinků a možností, které guma může člověku poskytovat, se ukazoval až postupně. Zprvu se vědělo jenom to, že se gumou dají mazat nápisy tužkou.
V roce 1820 chemik Charles Macintosh a vynálezce Thomas Hancock spolu prováděli pokusy s látkami, v nichž bylo možno gumu rozpouštět. Přitom objevili různé možnosti jejího použití. Díky vložení vrstvy gumy mezi dva kusy látky přišel Macintosh s prvním nepromokavým pláštěm a Hancock zase lepil gumové pruhy na boty, a tak vlastně vynalezl gumové podrážky. Hancock začal spolupracovat s firmou Rattier et Guibul v Paříži. Tato firma vyrobila první gumový pružný materiál v roce 1830.
Nevýhodou gumy je to, že v horkém prostředí se lepí a v chladném ztrácí pružnost. Charles Goodyear z USA se s tímto problémem vyrovnal tak, že zahřál směs gumy, síry a olovnaté běloby (uhličitanu olovnatého), a tak vyrobil gumu, která snadno nehoří a netaví se. Šlo o vulkanizovaný kaučuk, známý pod názvem pryž. Na této bázi se pak začaly vyrábět gumové pneumatiky. Později přišel Alexander Parkes na to, že gumu lze vulkanizovat také ponořením do roztoku dichloridu dvojsírového.
Vlastnosti pryže se dále upravují tzv. plněním. Plniva např. zvyšují pevnost gumových výrobků, zlepšují odolnost proti stárnutí, elektroizolační vlastnosti anebo naopak elektrovodivost (což má význam např. pro rozmrazování námrazy na křídlech letadel).
SUROVINA HLAVNĚ PRO VÝROBU PNEUMATIK
Kaučuk a pryž našly během let natolik veliké uplatnění, že produkce přírodního kaučuku už nestačí. Dnes se pro mnohé účely používá umělý, syntetický kaučuk, s jiným složením než má přírodní kaučuk, ale s podobnými vlastnostmi. Světová produkce přírodního kaučuku je o něco vyšší než 8 milionů tun a tento objem stoupá. Největší kaučukovníkové plantáže jsou v jihovýchodní Asii, a to v Malajsii, Thajsku a Indonésii. Zhruba se z 1 hektaru plantáží získá 1 tuna kaučuku.
60-70 % světové produkce kaučuku je určeno pro výrobu pneumatik pro vozidla všeho druhu a letadla.
Kaučuk, resp. guma z něho je ideální materiál vzhledem k tomu, že snese velkou zátěž.
Tzv. syntetického kaučuku se sice vyrobí více (cca 12 milionů tun ročně), ale kvalitativními vlastnostmi se nemůže přírodnímu rovnat - rozhodně např. nemůže být používán pro výrobu pneumatik.
Jinak se z přírodního kaučuku vyrábějí nejrůznější hadice a hadičky, těsnění, povlaky a nejrůznější součástky pro výrobní účely a celá řada spotřebních předmětů, jako jsou rukavice, matrace, hračky atd.
NOVÝ KAUČUKOVÝ "TYGR"
V posledních letech velmi významně roste produkce kaučuku ve Vietnamu, který se po uvedených třech zemích ve své blízkosti stává čtvrtým největším světovým producentem této suroviny. Jeho roční produkce v roce 2004 dosáhla 400 tisíc tun, tedy téměř úrovně jmenovaných tří zemí. Vietnam prožívá v poslední době dynamický rozmach a kaučukářský průmysl je odvětví, do kterého tato země vkládá veliké naděje. Obchod s kaučukem totiž přináší zemi větší zisky než prodej rýže, ovoce a jiných zemědělských plodin a starosti o odbyt Vietnamci mít nemusejí, a to v důsledku mohutného ekonomického rozvoje a s ním spojeného rozvoje dopravy a motorizace v sousední Číně, která je velkým a stálým odběratelem. Do ČLR směřuje skoro polovina vietnamského kaučuku.
Zhruba po 10 % produkce nakupují USA a Německo, určité množství také Indie. Asi 20 % produkce je určeno pro tuzemskou spotřebu ve VSR.
Kaučukovníkové plantáže leží v oblasti cca 50 kilometrů na severozápad od metropole vietnamského jihu - Hočiminova města (Saigonu), který je také základnou pro jeho soustřeďování, úpravu a vývoz. Plantáže mají rozlohu více než 200 tisíc hektarů. Založil je v roce 1917, tedy ještě v době francouzské koloniální nadvlády, francouzský výrobce pneumatik Michelin, kterému plantáže sloužily jako zdroj pro výrobu.
AMBICIÓZNÍ ZÁMĚRY, ROZŠIŘOVÁNÍ PLANTÁŽÍ
Do roku 2010 hodlá Vietnam, který od roku 1989 provádí v hospodářství politiku značné liberalizace a reforem, zvýšit produkci kaučuku na 700 tisíc tun, a pak do roku 2020 na 1 milion tun - takový je alespoň předpoklad Ministerstva zemědělství VSR. Zahraniční gumárenští experti jsou toho názoru, že tento cíl může být dosažen, protože výroba se ročně zvyšuje o 8-10 %.
Cca 70 % plantáží je obhospodařováno státní institucí Geruco (General Rubber Cooperation), zbytek patří zemědělským družstvům a soukromníkům. Plantáže se neustále rozšiřují, což je samozřejmě částečně na úkor tropického lesa a polí se zemědělskými kulturami, jež musejí ustoupit. Je přitom nutno počítat i s tím, že kaučukovník dává první latex až po sedmi letech od vysazení. A stromy, které již vyčerpaly svou latexodárnou funkci, budou vykáceny a nahrazeny novými.
Příjmy za dřevo z dosloužilých stromů jsou pro majitele plantáží sekundárním příjmem, vedle peněz za kaučuk. Dřevo se dodává do papíren a výrobcům nábytku.
Zdroj: Technik
Datum: 11.08.2005
Autor: (ka)
Datum uveřejnění: 11.8.05
Poslední změna: 11.8.2005
Počet shlédnutí: 877