Vytápění rodinných domků se kvůli rostoucím cenám plynu, elektřiny i uhlí stává stále dražší záležitostí. Proto i lidé na Děčínsku hledají možnosti, jak za teplo ve svých domácnostech ušetřit. Tam, kde je to možné, vrací se rodiny k topení dřevem.
Několik projektů na výstavbu větrných elektráren na řeckých ostrovech v Egejském moři vyvolalo hněv a odpor místních obyvatel, kteří se obávají negativního dopadu na životní prostředí a turistiku, napsala agentura AFP.
Některá ministerstva poskytují peníze ze státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů pouze na úsporná opatření na vlastním majetku, místo aby dotovala projekty v soukromém a podnikatelském sektoru. Vyplývá to z hodnocení tohoto programu za rok 2006, které pro středeční jednání vlády připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu.
Ministerstvo zemědělství publikovalo návrh nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy, který předkládá do vlády.
Ministerstvo zemědělství publikovalo návrh zákona, kterým se mění zákon č. 569 /1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který předkládá do vlády.
Hnědouhelná Elektrárna Tisová (ETI) u Sokolova Skupiny ČEZ by mohla letos spálit až 40.000 tun biomasy, především dřevní štěpky. V prvním pololetí roku už v kotlích skončilo jako palivo více než 19.000 tun štěpky. Původní plán přitom počítal s roční spotřebou biomasy do 35.000 tun. Pokud by ETI 40.000 tun spálila, znamenalo by to rekordní objem využité biomasy v její historii. ČTK to dnes oznámil Martin Sobotka, mluvčí Skupiny ČEZ pro západní Čechy.
Pražský magistrát věnoval 6,5 milionu korun na úsporu energie v trojské zoo a některých školách. Zoo využije 400.000 korun na studii o výstavbě energocentra. Jeho prostřednictvím bude zahrada vyrábět teplo a elektřinu z trusu zvířat, nespotřebovaného krmení nebo rostlinného odpadu z botanické zahrady. ČTK to dnes sdělili pracovníci magistrátu.
Asi jen málokdo z vás se setkal tváří v tvář s Klimatickým atlasem Československa z padesátých let 20. století. Jednalo se o rozsáhlý soubor samostatných map klimatických charakteristik. Trvalo to více než padesát let, než se na knižním trhu objevila nová publikace, ale čekání se vyplatilo.
Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytne navíc dvě miliardy korun do programu Eko-Energie. Podnikatelé z něj mohou získat evropské peníze na úspory energie či výstavbu obnovitelných zdrojů. Důvodem navýšení je podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana zájem podnikatelů, kteří během června a července do programu přihlásili 568 projektů v celkové hodnotě 10,5 miliardy korun. V programu na roky 2007 až 2013 byly původně čtyři miliardy korun.
Slovenské elektrárne, a.s., ako prevádzkovateľ jadrových zariadení, v rokoch 2005 a 2006 odviedli do Národného jadrového fondu (NJF) celkovo 4,111 mld. Sk.
Zavedení ekologických daní by mělo být kompenzováno snížením důchodových daní tak, aby se nezvýšila celková daňová zátěž obyvatel. Ovšem praxe ze zahraničí je jiná.
Cíl evropské politiky pokrýt do roku 2020 deset procent spotřeby benzínu a nafty z obnovitelných zdrojů energie není efektivní cestou ke snížení emisí skleníkových plynů. Tvrdí to tým britských vědců v časopise Science. Podle nich by lepší cestou bylo obnovování lesních porostů a ochrana volné přírody, píše internetové zpravodajství BBC.
Rozsáhle propagované a subvencované obnovitelné zdroje energie nejsou vůči životnímu prostředí vůbec tak šetrné, za jaké je "zelené" organizace a vlády vydávají. Pokud by jimi měla být uspokojována větší část světové poptávky po energii, přivodilo by to přírodě obrovské škody. Uvedl to známý americký vědec v oboru ekologie Jesse Ausebel z Rockefellerovy univerzity.
Moderní doba s sebou přináší mnoho technických vymožeností a jednou z nich je i noční osvětlování. Noční svícení je jistě dobrá věc, umožňuje nám prodloužit aktivní část dne, v noci vidíme na cestu, můžeme se kochat nasvětlenými památkami, ale i to má své stinné stránky.
Masivní kácení krkonošských lesů pro kutnohorské stříbrné doly. Rozšiřování polí a pastvin. Přestože dosud převládá povědomí, že české lesy začaly strádat až v sedmdesátých letech 20. století s příchodem kyselých dešťů, začalo všechno už o několik století dříve. Také třeba tím, že se z lesa masivně odnášela hrabanka či klestí.