Den poté, co ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) oznámil, že je proti zrušení těžebních limitů v severních Čechách, vyzvala Mostecká uhelná společnost k urychlenému přijetí státní energetické politiky.
Největší kotelna na biomasu v České republice zvýší zálohy za teplo. Zatímco bystřičtí obyvatelé loni za gigajoul zaplatili zhruba 325 korun, letos se vybírá 340 korun, což je nejvyšší položka za teplo v celém kraji Vysočina. ČIA to dnes potvrdil jednatel společnosti Bystřická tepelná Stanislav Loukota.
Debaty o povinné kvótě využívání obnovitelných zdrojů pro výrobce elektrické energie a odpovědné ochraně provozu pro společnosti vyrábějící přísady do benzínu, které kontaminují spodní vody, provázejí projednávání nového energetického zákona ve Spojených státech.
Získávání tepla z energie Slunce je možné téměř v každé domácnosti v Evropě. V posledních letech se v Evropě vyvinul výkonný solární průmysl. Atraktivní podpůrné programy, informační kampaně a cílené vzdělávání řemeslníků na úrovni EU i jednotlivých členských zemí mohou přispět k širokému zavedení solární tepelné techniky na trh.
Přibližně 100 miliónů korun očekává Ing. Josef Bubeník, ředitel České energetické agentury (ČEA), jako příspěvek ze státního rozpočtu na programy, které agentura bude realizovat v následujícím roce. Stejná částka bude rozdělena mezi obce, města nebo podnikatele, jež předloží žádost o dotaci dle vypsaného Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie.
Text Kjótského protokolu je pro Rusko nevýhodný, neboť musí snížit emise oxidu uhličitého, i když se na jeho produkci podílí v rámci světa jen šesti procenty. Mnohem větší producenti jako Čína a USA ale nejsou nijak omezovány. Na světové konferenci o klimatických změnách to dnes v Moskvě prohlásil ekonomický poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Andrej Ilarionov.
Využít alternativních zdrojů energie k vytápění rodinných domků se rozhodli v obci Modlany na Teplicku. Vše je již připravené, nyní se čeká, zda se podaří získat potřebné finance.
Rusko se podle prezidenta Vladimira Putina zatím nepřipojí k tzv. Kjótskému protokolu, který omezuje vypouštění škodlivých emisí do ovzduší. Putin to včera uvedl při zahájení Světové konference o změně klimatu v Moskvě. Experti si přitom slibovali, že právě u příležitosti konference by Moskva mohla urychlit schvalovací proces, který trvá už dva roky.
Nový seriál článků zpracovávaných originálně pro TZB-info nepředkládá "pravdy vyvolených" ale "jen" náměty pro diskuzi o stavbě energeticky úsporného domu pro odborníky a zkušené i nezkušené laiky. V úvodním dílu najdete úvahu o velkých nových rodinných domech, garážích, dlážděných terasách, soukromých bazénech a trávnících na velkých oplocených pozemcích na okrajích našich vesnic a měst a formulaci koncepčních hledisek trvale udržitelného stavění.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes nenaznačil, zda a kdy jeho země schválí mezinárodní dohodu o omezení škodlivých emisí (tzv. Kjótský protokol). Podle agentury Reuters šéf Kremlu na zahajované světové konferenci o klimatických změnách pouze řekl, že ruská vláda ratifikaci dohody zvažuje.
Nejrůznější aspekty změny klimatu a možné následky tohoto procesu budou stěžejními tématy třetí světové konference o klimatických změnách, která dnes začíná v Moskvě a potrvá do 3. října. Všeobecně se čeká, zda ruský prezident Vladimir Putin, který konferenci zahájí, oznámí přistoupení Ruska k mezinárodní dohodě o škodlivých emisí, které způsobují globální oteplování (Kjótskému protokolu).
Jindřichovice pod Smrkem, nevelká obec ve frýdlantském výběžku, letos v květnu postavily a 5. června slavnostně uvedly do provozu dvě zatím největší větrné elektrárny u nás s instalovaným výkonem 2 x 600 kW.
Skoro šest let po uzavření tzv. Kjótského protokolu o omezení produkce skleníkových plynů Rusko oznámilo, že stále ještě není rozhodnuto, zda smlouvu podepíše.
Lesníci bijí na poplach. Zatímco loni zůstaly lesní porosty na mnohých místech po dlouhé týdny až měsíce zaplavené vodou, letos je zasáhlo sucho spojené s abnormálně vysokými teplotami. Nepříznivým klimatickým vlivům jdou v patách škůdci. Příští rok může být proto velmi kritický.
Ing. Milan Ogoun (nar. 1921) je uznávaným odborníkem a skutečným nestorem našeho topenářství. Jeho pohled na svět není jen úzce technický, ale mnohem hlubší.