Skoro šest let po uzavření tzv. Kjótského protokolu o omezení produkce skleníkových plynů Rusko oznámilo, že stále ještě není rozhodnuto, zda smlouvu podepíše.
Lesníci bijí na poplach. Zatímco loni zůstaly lesní porosty na mnohých místech po dlouhé týdny až měsíce zaplavené vodou, letos je zasáhlo sucho spojené s abnormálně vysokými teplotami. Nepříznivým klimatickým vlivům jdou v patách škůdci. Příští rok může být proto velmi kritický.
Ing. Milan Ogoun (nar. 1921) je uznávaným odborníkem a skutečným nestorem našeho topenářství. Jeho pohled na svět není jen úzce technický, ale mnohem hlubší.
Karel Sehoř je poslancem za ODS a členem Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V článku reaguje na redakční Rozhovor s Martinem Pecinou, náměstkem ministra průmyslu a obchodu.
Rozhodnutí o tom, čím budeme svou domácnost vytápět, patří mezi ta nejdůležitější. Hlavně díky trvalému nárůstu cen energií. Navíc celý svět prožívá ekologickou krizi, takže každé správné rozhodnutí, jak byť i jen malým dílem přispět k zachování rovnováhy, je na místě.
Pojem skleníkové plyny zahrnuje oxid uhličitý, metan, oxid dusný, fluorované uhlovodíky, perfluorované uhlovodíky a hexafluorid síry. Vláda v červnu pověřila ministra Ambrozka, aby odepsal a realizoval dohodu vedoucí k jejich snižování.
Spotřeba energie by se v Praze v příštích 20 letech neměla nějak výrazně zvyšovat. Podle pravděpodobných scénářů, obsažených v návrhu energetické koncepce města, by měla růst mírně, nebo dokonce o něco poklesnout.
Rusko neschválí Kjótský protokol o snižování škodlivých emisí, což je krok nezbytný k tomu, aby tento dokument na ochranu životního prostředí vstoupil v platnost, dokud nedostane pevné záruky o investicích. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na vysoce postavený zdroj v Kremlu.
Jaký druh vytápění je nejekologičtější? Odpověď je taková: nejekologičtější vytápění je ta energie, která se nespotřebuje, jsou to tedy úspory energie. A také využívání alternativních zdrojů, jako je například slunce.
Největší ledový šelf v Arktidě, který v posledních 3000 letech pokrýval hladinu moře na rozloze 390 kilometrů čtverečních, se během posledních dvou let rozlomil. Oznámili to američtí a kanadští vědci v říjnovém vydání odborné revue Geophysical Research Letters.
Klíčový stoprvní hlas poslance ČSSD Miloše Kužvarta pro zákon o dani z přidané hodnoty získal včera premiér Vladimír Špidla na poslední chvíli slibem, že ještě v tomto volebním období začne ekologická daňová reforma.
Kvůli neklesající poptávce po zemědělské půdě a neustále se rozšiřujícímu kácení lesních porostů jsou ohroženy tisíce vzácných druhů rostlin v afrických státech, varovali v úterý přední světoví botanici.
Úvěry na využití obnovitelných zdrojů energie a investice do úspor elektřiny či tepla bude poskytovat Česká spořitelna (ČS) v rámci nového programu Finesa. Záruku až do výše 50 procent úvěru automaticky poskytne International Finance Corporation (IFC) ze skupiny Světové banky. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl ředitel odboru Speciální programy ČS Ladislav Dvořák.
Česko na tom s využíváním alternativních zdrojů energie není v porovnání se sousedními zeměmi, zejména s Rakouskem a Německem, příliš dobře. Zatímco Německo vsadilo ne větrnou energetiku (celkový instalovaný výkon větrných elektráren v SRN byl ke konci loňského roku 12001 MW a letos přibyly další tisíce MW), v Rakousko je na špici ve využívání biomasy, především odpadního dřeva, k vytápění v kotelnách rodinných domků, farem, obcí i menších měst. V posledních letech však i v Rakousku rostou desítky větrných elektráren a energeticky ožívají i staré vodní mlýny, protože se několik firem zabývá renovací vodních kol a jejich využitím k výrobě elektrické energie.
Evropa letos zažila nejteplejší léto za posledních nejméně 500 let. Překonán byl i poslední rekord z roku 1757. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnila univerzita ve švýcarském Bernu.
Časovaná bomba tiká v lesích Vsetínska. Suché a slunečné počasí totiž vytváří ideální podmínky pro lýkožrouta smrkového, známějšího pod lidovým výrazem kůrovec. "Jeden den jsou stromy v pořádku a při kontrole za dva dny už nemají kůru," popisuje začínající zkázu ve smrkových lesích na Vsetínsku lesník Jan Žamboch.