Zprávy z tisku

Zemědělství dlouhodobě trpí různými omezujícími pravidly. Podnikání v oboru brzdí přebujelá byrokracie. Konečně se na české i evropské scéně objevují projekty, jak administrativu zjednodušit. Zjednodušení nekonečného papírování v zemědělství avizovala při svém nástupu do funkce současná zemědělská komisařka Evropské unie Mariann Fischer Boel. Teprve před pár dny (16. ledna) se ale poprvé sešla antibyrokratická komise Unie pod vedením bavorského premiéra Edmunda Stoibera. V komisi má zastoupení také Česko, jedním z členů je totiž bývalý eurokomisař Pavel Telička.

Příjem žádostí o dotace z Programu rozvoje venkova pro opatření 3. kola bude zahájen 26. února 2008. Žadatelé mohou předkládat projekty na modernizaci zemědělských podniků, zahájení činnosti mladých zemědělců, dále na diverzifikaci činností nezemědělské povahy nebo podporu zakládání podniků a jejich rozvoje. Dostane se také na obnovu lesního potenciálu po kalamitách a podporu společenských funkcí lesů.

Většina občanů nezná naše poslance v Evropské unii. Neví, jak tito zástupci zde pracují a co vůbec pro ČR za velké peníze obhajují. Skutečností však zůstává, že Evropská unie chrlí nedomyšlené a většinou nereálné směrnice, se kterými si řada zemí neví rady...

Lepší izolace budov by prý ročně mohla Evropě ušetřit až miliardy eur ročně. Asi 40 procent energie, která je v Evropě spotřebovávána, totiž připadá na provoz a správu budov. Až půlka z tohoto množství by ale mohla být ušetřena, pokud by stavby byly výrazně lépe odizolovány. Vyplývá to z údajů ekologických aktivistů, kteří nyní v Bruselu prezentují své projekty v rámci týdne udržitelné energie.

V obci možná vznikne fotovoltaická elektrárna. Ta by byla napájena přes články přijímající sluneční energii. Jednalo by se tedy o první elektrárnu na Písecku, která by využívala obnovitelné zdroje energie.

Prosečí na Chrudimsku otřásl spor o řezání stromů v lipové aleji. Koruny zcela zdravých lip, starých až devadesát let, v uplynulých dnech rozřezali dělníci s motorovými pilami. Z poloviny košatých stromů tak zbyly pouhé pahýly.

Dvě mouchy jednou ranou chce zabít Evropská komise - vyřešit do budoucna dodávky energie a zároveň razantně bojovat s klimatickými změnami. Jenže je tu spousta otázek. Nehoní tento ambiciózní plán mnoho zajíců najednou? Může Brusel direktivně od stolu rozhýbat šetrné zelené technologie v unii? A co varování průmyslu, že zelený diktát přinese zdražování energie a ztrátu konkurenceschopnosti evropských zemí?

Bystřickou biomasovou kotelnu čekají změny. Do týdne bude vypsána soutěž na návrh zlepšení systému výroby tepla pro centrální zásobování. Ne, že by Bystřičtí byli s výkonem kotelny nespokojeni. Uvažují však dopředu.

Němečtí vědci zjistili, že intenzita poškození kořenů kukuřice larvami bázlivce závisí na odrůdě.

Celosvětové klima "je jednoznačně v nerovnováze a ohřívá se", tvrdí studie Americké geofyzikální unie (AGU). Vědecké těleso říká, že tyto změny "nejsou přirozené", píše internetové zpravodajství BBC. Změny teplot, úrovně mořské hladiny a srážek se dají nejlépe vysvětlit jako následek růstu koncentrace skleníkových plynů v atmosféře v důsledku lidské činnosti, říká studie AGU. Podle Geofyzikální unie je potřeba snížit celosvětové emise o 50 % do roku 2100. Je to od roku 2003 poprvé, co vědecká unie AGU změnila svoje stanovisko. Do nedávna totiž tvrdila, že je potřeba širší studie, která by ozřejmila, jak lidská činnost ovlivňuje klima zeměkoule. Geofyzikální unie má 50 000 členů ve 137 zemích světa.

Některé ekologické organizace stále hlasitěji kritizují skladování emisí oxidu uhličitého pod zem, pro nějž Evropská komise stanovila minulý týden vůbec první pravidla a s nímž koketuje i česká energetická společnost ČEZ. Ukládání CO2 by pomohlo snížit emise skleníkových plynů, jež podle vědců stojí za klimatickými změnami, celá technologie však podle průmyslníků nebude komerčně využitelná dříve než v letech 2020 či 2030.

Některé lesy ve zvlášť chráněných územích budou zbaveny zásahů lesníků.

Cena tepla v Kopřivnici na Novojičínsku se letos zvýší zhruba o 109 korun, lidé zaplatí průměrně 506 korun za gigajoule. Proti loňskému roku bude teplo v Kopřivnici dražší téměř o 30 procent. ČTK to dnes řekl místostarosta Zdeněk Krajčír (ČSSD). Do nárůstu cen se promítlo zdražení černého uhlí i zemního plynu, ekologická daň a vyšší sazba DPH; město chce přesto nechat cenu stanovenou výrobcem tepla, společností Komterm, posoudit Energetickým regulačním úřadem, dodal Krajčír.

Přibližně 2,5 miliardy korun je vyčleněno na podpory, o něž se mohou zájemci ucházet ve třetím kole Programu rozvoje venkova. Dotace lze získat například na modernizace zemědělských podniků, obnovu lesů po kalamitách, zakládání podniků nebo pro podporu začínajících mladých zemědělců. ČTK o tom dnes informoval mluvčí MZe Petr Vorlíček.

Pohonné hmoty u domácích čerpacích stanic během uplynulého týdne dále zlevňovaly. Cena litru nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla o 26 haléřů a stojí v průměru 30,64 koruny. Motorová nafta zlevnila o 25 haléřů na průměrných 31,13 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.

Zemědělská firma SP Poběžovice zahájí v příštích týdnech tříletou stavbu bezodpadového velkochovu prasat za půl miliardy korun, údajně ojedinělého v Evropě. Výstupem chovu 11.500 zvířat nebude jen maso, ale také elektřina, teplo a destilovaná voda. ČTK to řekl Jaroslav Komora, majitel firmy Spin Plzeň, která drží 95 procent SP Poběžovice.

Projects in line with EU Commission’s goal to reduce carbon footprint

Projekty jsou v souladu s cílem Evropské komise snížit emise oxidu uhličitého.

V domácnosti dnes najdeme řadu LED diod. Většinou jako indikační “světélka” signalizující činnost nebo nečinnost televizí apod.

Chraštické ekocentrum pořádá 31. ledna v Kulturním domě v Milíně zábavně-vzdělávací akci pro širokou veřejnost. Motto „Mysli globálně – jednej lokálně!“ naznačuje o čem odpoledne bude – o tom, co může každý z nás udělat u sebe doma, aby přispěl ke globálnímu zlepšení životního prostředí.