Zprávy z tisku

Jako houby po dešti rostou ve Zlínském kraji místa pro budoucí sluneční elektrárny. V jednu z největších v zemi se promění také opuštěný areál bývalé raketové základny nad Kroměříží. Celkem se firmy a soukromníci jen na Kroměřížsku ucházejí skoro o třicet hektarů pozemků pro solární panely.

Na Tachovsku vyroste první biostanice. Zařízení na zpracování surovin z vlastních zdrojů pro výrobu elektrické energie a tepla připravuje zemědělská společnost Agročas Částkov. Investice vyjde na 85 miliónů korun. Biostanice pohltí denně 74 tun materiálu. Stavět se začne ve druhém pololetí letošního roku a dokončena má být do konce roku.

Hradecký Stříbrný rybník by měl mít příštích dvacet let čistou vodu. Přírodní koupaliště, které mělo dlouhodobé potíže s její kvalitou, od včerejška prochází závěrečnou etapou biologického čištění. Čištění vody a bahna na Stříbrném rybníku začalo vloni v létě. Kvalita se tehdy zlepšila během několika dní.

S tím, jak roste odpor k biopalivům mezi různými institucemi, ekonomy či neziskovými organizacemi, se Evropská unie dostává kvůli plánům na další rozvoj jejich využívání pod určitý tlak. Z různých stran zaznívají hlasy, aby stanovila pravidla udržitelnosti pro tento kontroverzní alternativní palivový zdroj. Členské země se ale zatím neshodly, co znamená "udržitelný".

Stále více elektřiny se v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vyrábí z obnovitelných zdrojů, jako je větrná, sluneční či geotermální energie. Loni již druhým rokem po sobě vzrostla produkce o pětinu a nyní dosahuje 1,8 procenta na celkové produkci elektřiny. Vyplývá to ze statistik Mezinárodní agentury pro energii (IEA), která je součástí OECD. Nejvýraznější růst, o 23 procent, zaznamenaly evropské země.

Chovatelé kuřat, vepřů i rybáři se dostávají do problémů kvůli rapidnímu růstu cen obilí na krmení zvířat. Výrazné ztráty hrozí zejména menším firmám s jedinou činností, kterým chybí pozemky a nemohou pěstovat obilí a dostávat dotace na hektar. Chovatelé čekají na novou sklizeň, kdy by se měla cena obilí alespoň mírně snížit. ČTK to zjistila u farmářů v Plzeňském kraji.

Vlády by pro zastavení klimatické krize měly upřednostňovat investice do trvale udržitelných řešení, místo aby pumpovaly ohromné množství peněz daňových poplatníků do chiméry zachycování a ukládání uhlíku (CCS – carbon capture and storage). Vyplývá to z dnes vydané nové zprávy Greenpeace nazvané příznačně “Falešná naděje". Z této zprávy vyplývá, že případné zavádění CCS by kýžený efekt nepřineslo a nadto by bylo spojeno s celou řadou sekundárních rizik.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) zatím vytěžil přibližně 45 procent z 1,98 milionu metrů krychlových dřeva, které v jeho lesích poničila březnová vichřice Emma. Některé lesnické firmy však neplní své závazky vůči podniku týkající se těžby a placení za dřevo. ČTK to dnes řekl Radek Drahný, mluvčí podniku kterému patří asi polovina lesů v zemi.

Polomy nejen po loňských vichřicích musí do konce května zmizet z lesů. Některé stromy jsou nahnuté a mají přetrhané kořeny. "Zejména tyto stromy mohou být velmi nebezpečné", upozorňuje vedoucí oddělení lesního hospodářství a myslivosti jihlavského magistrátu Milan Slavinger a dodává: "Kromě přetrhaných kořenů mají často i popraskané dřevo a mohou se i při sebemenším závanu větru zřítit k zemi". Riziko číhá nejen na vlastníky lesa při zpracování nahodilé hmoty, ale i na jeho běžné návštěvníky. "Proto se při procházce lesem těmto místům kvůli vlastní bezpečnosti raději vyhněte," doporučuje Milan Slavinger.

Správa šumavského národního parku změní systém, jakým vybírá dodavatele veřejných zakázek. O práci v lese, třeba zpracování polomů nebo vysazování nových stromů, se budou moci ucházet i malí živnostníci, nejen velké firmy.

Nejvíce obchodovaným aktivem na komoditních trzích je ropa. To je samozřejmě dáno její důležitostí v globální ekonomice. Ačkoliv závislost ekonomik na ní v posledních 20 až 25 letech postupně klesá, zůstává i na začátku 21. století hlavní, téměř nenahraditelnou energetickou surovinou.

Americký ekonóm Jeffrey Sachs vyzval Spojené štáty a Európsku úniu, aby prehodnotili svoj plán rýchleho presunu na biopalivá, ktoré ukrajujú pôdu pre plodiny na potravinové účely a sú jednou z hlavných príčin súčasného rastu cien potravín.

Jednou z mála obcí na Berounsku, které se rozhodly pro ekologické vytápění, jsou Měňany. V loňském roce zahájili Měňanští zkušební provoz kotelny na biomasu.

Více něž sedm z deseti Britů nechce platit vyšší daně, které by měli financovat projekty na zmírnění klimatických změn, tvrdí nejnovější průzkum. Většina obyvatel Británie také věří, že zelené daně za silná auta, plastové tašky a další spotřební zboží povedou jen k většímu množství utrácených peněz a nezmění chování lidí. Dvě třetiny jsou přesvědčeni, že celá ekologická politika jen zakrývá snahu prostě daně zvednout, píše deník Independent.

Stav lesů v Krušných horách se zlepšuje jen pomalu. Lesům neprospívá pokračující imisní zatížení, nadlimitní stavy zvěře ani drsné klimatické podmínky, které znesnadňují zalesňování holin. Náklady na nápravu škod se v příštích 30 letech odhadují až na deset miliard korun. Novinářům to dnes řekl krajský ředitel Lesů České republiky Jan Ferkl.

Na cestu po Latinské Americe se vydal jeden mexicko-francouzský pár autem, ovšem na netradiční pohon. Jako palivo používá kuchyňský olej upravený na biodiesel. Celá ekologická výprava začala v neděli a měla by trvat devět měsíců. Dvojice by při ní měla urazit 30.000 kilometrů z Mexika až do argentinské Patagonie, napsala agentura AFP.

Hnědouhelná Elektrárna Tisová (ETI) u Sokolova Skupiny ČEZ chystá zkušební spalování paliva z recyklovaného odpadu. Pokud budou všechny provozní testy úspěšné, bude Tisová využívat takzvané tuhé alternativní palivo trvale. Elektrárna by tak byla zařazena do připravovaného systému nakládání s odpady v Karlovarském kraji. ČTK to dnes oznámil mluvčí Skupiny ČEZ pro západní Čechy Martin Sobotka.

V Záhořanech na Litoměřicku by měly stát dvě fotovoltaické elektrárny, místní obyvatelé ale sepsali petici proti výstavbě.

Použití ve stavebnictví, úspora přírodních surovin a ekologické hledisko – i takto se v současné době hovoří o vedlejších energetických odpadech, které dříve zaplňovaly skládky a úložiště v okolí elektrárny. V loňském roce elektrárna vyprodukovala téměř 95 tis. tun vedlejších energetických produktů (popelovin )a všechny byly 100% využity.

Rostoucí ceny potravin a další zátěž pro životní prostředí. To jsou hlavní důsledky evropské podpory biopaliv. Naštěstí už i Brusel spěje k závěru, že vyrábět benzin či naftu z potravin je nesmysl. Do hry se tak dostává nová generace paliv, která počítá s využitím dřevní hmoty.