Zprávy z tisku

Lidem v Česku v příštím roce zdraží hlavně kohoutková voda, někde si proti letošku připlatí také za teplo. Výjimkou je zvýšení jízdného v městské hromadné dopravě, které nachystaly Hradec Králové, Opava a Krnov. Snížení některé radnice ohlásily u poplatků za svoz a likvidaci odpadu a cen tepla, na zlevnění se mohou lidé těšit také u plynu a elektřiny.

Lidé v největších městech Vysočiny budou od ledna většinou platit více za pitnou vodu, někde i za teplo z centrálních kotelen. Rozdílně samosprávy rozhodly o poplatku za komunální odpad. Zatímco v Jihlavě částka mírně klesne, obyvatelé Pelhřimova si o něco připlatí. Většina radnic, které oslovila ČTK, poplatek měnit nebude. Nájmy v městských bytech stoupnou nejvýše o inflaci a jízdenky pro MHD v pěti největších městech s Novým rokem nepodraží.

Ministerstvo životního prostředí a Moravskoslezský kraj se na celkové částce 60 milionů korun budou podílet stejným dílem. Žadatelé mohou získat maximální dotaci 60 tisíc korun na výměnu starého kotle za nový ekologický.

Pražská teplárenská upravuje ceny tepla pro příští rok podle zdroje energie a velikosti spotřeby. Části odběratelů dodávky zlevní, část jich zaznamená mírné zdražení. Oznámila to dnes firma.

Česko se chystá ratifikovat prodloužení platnosti Kjótského protokolu o snížení emisí skleníkových plynů. Na základě konference v katarském Dauhá v loňském roce bude dokument platit do roku 2020. Cílem nové verze protokolu je do tohoto roku snížit celosvětové emise skleníkových plynů nejméně o 18 procent v porovnání s rokem 1990. Materiálem se bude ve středu zabývat vláda v demisi. Rozhodovat o ní bude Parlament.

Celkový objem dovozu jehličnaté kulatiny do Rakouska dosáhl v období od ledna do srpna 2013 téměř 3,3 milionů m3, což znamená nárůst o více než 14,8 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2012.

Topení biomasou zažívá v Rakousku už od poloviny devadesátých let rozmach. Biomasa se stala nejvíce používaným druhem paliva i zdrojem energie. Podíl biomasy na celkové spotřebě energie v tuzemsku se zvýšil od roku 1990 z 9% na 16% v roce 2011. Nejvíce se pro účely topení biomasou využívají v Rakousku pelety nebo štěpka (tzv. Hackschnitzel). Dřevo obecně je vůbec nejvýznamnější surovinou na trhu bioenergie. Podle údajů agrární komory Rakouska a statistického úřadu Statistik Austria se v Rakousku používá až 54 % dřeva k energetickým účelům. Zbytek připadá na papírenský průmysl a na export řeziva, kulatin a dřeva pro další průmyslovou potřebu.

ČSSD, ANO a KDU obecně podporují snižování fosilní závislosti. Shodnou se ale na zákonu v koaliční smlouvě?

Novela zákona o chemických látkách, používání fosforečnanů v pracích prostředcích a dalších chemických směsích se opět vrátí ve středu na jednání vlády. Stejný návrh vláda schválila už v červenci a byl postoupen i Poslanecké sněmovně. Kvůli tomu, že se však rozpustila, normu neprojednala. Nový právní předpis, který se přizpůsobuje nařízení EU, upravuje i zákon o prevenci závažných havárií a vodní zákon.

Trh s dřevěnými peletami rostl, což je pochopitelné díky návaznosti na růst trhu s kotli a kamny na biomasu. Naopak trh s agropeletami postupně upadá.

Hodonínská elektrárna ze skupiny ČEZ spustila laboratoř, která ročně může zpracovat až 12.000 vzorků biomasy. Výsledkem má být ekonomičtější a ekologičtější výroba energie v elektrárně. ČEZ to dnes uvedl v tiskové zprávě. Elektrárna je jedním z největších zdrojů v zemi, která se spalováním biomasy zabývá.

Evropská komise dnes navrhla nezbytné právní předpisy, které umožní, aby EU mohla formálně ratifikovat druhou fázi Kjótského protokolu (2013 -2020), jak bylo dohodnuto na konferenci OSN o změně klimatu v Doha minulý rok.

Společnost MOSTEK energo, která majoritně patří investičnímu fondu RSJ Private Equity, postavila v Mostku na Trutnovsku elektrárnu na zemědělskou biomasu v hodnotě 505 milionů korun. Zdroj vznikl v areálu bývalého závodu zkrachovalé textilky Tiba. Na konci října elektrárna získala povolení ke zkušebnímu provozu. ČTK o tom dnes informoval fond RSJ Private Equity. Podílníkem fondu je známý protikorupční aktivista a miliardář Karel Janeček.

Ceny tepla pro domácnosti budou v příštím roce stagnovat, nebo se mírně zvýší. Do tří procent porostou u tepláren využívajících hnědé uhlí. Stagnovat budou u domácností napojených na zásobování teplem se zdroji na zemní plyn, černé uhlí nebo biomasu. Vyplývá to z průzkumu, který u svých členů a ostatních výrobců tepla provedlo Teplárenského sdružení České republiky.

Konec již čtvrté dotační výzvy ohlásil před týdnem Moravskoslezský kraj. Je to třetí kraj, v němž byly letos vyčerpány přidělené miliony – hned v prvním týdnu byly rozděleny ve Středočeském kraji, výzvu ukončil i Ústecký kraj. Většina občanů zbývajících krajů ale zatím šanci na výměnu kotle nedostala. Na tahu jsou nyní hejtmani, ministr již dříve vyjádřil ochotu dát peníze každému kraji, který se bude na dotačních prostředcích z poloviny podílet. Zájem o dotaci by proto nyní měli ve svých krajích vyjádřit občané. Na průzkum, který obvykle vyhlášení dotace předchází, čekat nemusejí.

Omezení škodlivin, které se v domácnostech v rozvojových zemích uvolňují z kuchyňských kamen, by mohlo zachránit milion životů ročně a pomoci zpomalit globální oteplování. Uvádí se to ve studii, kterou dnes zveřejnila Světová banka (SB).

Do soutěže státního podniku Lesy ČR (LČR) na prodej zbytků po těžbě dřeva se přihlásilo 15 firem, které na tři soutěžené územní jednotky podaly celkem 25 nabídek.

Státní fond životního prostředí zpracoval grafické přehledy, které dokládají výrazný pokrok oproti stavu z Měsíční monitorovací zprávy Ministerstva pro místní rozvoj zpracované k 3. 10. 2013.

Ve většině českých domovů patří mezi hlavní zdroje tepla plyn a ústřední topení. Přitom 54 % domácností zaplatí za vytápění více než 24 tisíc korun ročně...

Ministr životního prostředí Tomáš Jan Podivínský dnes s náměstkem hejtmana Moravskoslezského kraje Danielem Havlíkem jednal o pokračování úspěšných kotlíkových dotací. Dohodli se na vyhlášení páté výzvy, na základě které by obyvatelé Moravskoslezského kraje mohli získat už od ledna roku 2014 celkem až šedesát milionů na výměnu starého kotle za nový ekologický.