Podpora biomasy deformuje v Rakousku trh se dřevem

Topení biomasou zažívá v Rakousku už od poloviny devadesátých let rozmach. Biomasa se stala nejvíce používaným druhem paliva i zdrojem energie. Podíl biomasy na celkové spotřebě energie v tuzemsku se zvýšil od roku 1990 z 9% na 16% v roce 2011. Nejvíce se pro účely topení biomasou využívají v Rakousku pelety nebo štěpka (tzv. Hackschnitzel). Dřevo obecně je vůbec nejvýznamnější surovinou na trhu bioenergie. Podle údajů agrární komory Rakouska a statistického úřadu Statistik Austria se v Rakousku používá až 54 % dřeva k energetickým účelům. Zbytek připadá na papírenský průmysl a na export řeziva, kulatin a dřeva pro další průmyslovou potřebu.

Díky podpoře biomasy (podpora využívání dřeva jako paliva a garantovaná výkupní cena energie vyrobené s použitím biomasy) se dřevo stalo drahou komoditou, neboť poptávka po něm výrazně vzrostla. Zatímco v roce 1997 bylo vyrobeno pouze 5000 tun peletek, do roku 2012 se množství výroby zvýšilo na 900.000 tun. Spotřeba dřeva jako biopaliva stoupla za posledních deset let o devítinásobek. Poptávka po biomase přitom roste nejen na straně soukromých domácností. Díky rakouskému spolkovému zákonu o ekologickém proudu (Ökostromgesetz) bylo již v Rakousku vybudováno 127 zařízení, která vyrábějí teplo a elektrickou energii ze dřeva a jsou provozována za komerčním účelem. Zařízení jsou podporována formou dotované výkupní ceny elektrické energie, která při tom převyšuje cenu tržní.  V roce 2012 tak připadla téměř polovina objemu prostředků na podporu výroby ekologického proudu na zařízení na biomasu.

Podpora biomasy a obecně zvýšená spotřeba dřeva je v současné době specifikem rakouského trhu a vede ke kolizi zájmů s ostatními průmyslovými odvětvími. Závody biomasy, které jsou ve velkém dotovány, představují na trhu dřeva silnou konkurenci pro (v Rakousku) tradičně silný papírenský i dřevařský průmysl, které již nemohou dřevo v potřebném množství nakupovat.  Zatímco dříve měl papírenský průmysl de facto monopol na nákup dřeva a mohl určovat ceny, v současnosti vypadá situace jinak. Více než polovina zařízení na výrobu ekologického proudu se zřizuje přímo u pil. Ty pálí třísky a piliny samy a využívají tím i vznikající teplo. Průmyslu se pak již dřevo ve velkém množství neprodává a musí jej dovážet. Vzniká tak paradoxní situace, neboť Rakousko bylo vždy díky vysokému podílu lesa (ca 48% celkové plochy Rakouska) a i přes vysoké mzdové náklady ideálním místem pro podnikání v papírenském průmyslu.

Rakouský papírenský koncern MONDI například uvádí, že Rakousko je v současné době nejhorším místem pro výrobu papíru a celulózy v Evropě. Díky vysokým vstupním nákladům tak byla ohrožena i výstavba nového závodu MONDI ve Frantschachu v Korutanech. Papírenské firmy kritizují především státní podporu výroby proudu z ekologických zdrojů (podle rakouského zákona Ökostromgesetz) s tím, že Rakousko patří k zemím s nejvyššími subvencemi biomasy v Evropě. Náklady rakouských papírenských závodů jsou podle zástupců firmy MONDI 20% nad průměrem EU, a to zejména z toho důvodu, že velká část (v případě MONDI to je 37%) dřeva se musí dovážet (MONDI dováží dřevo z Bulharska a Rumunska, a dokonce i Venezuely). Ten samý problém řeší i rakouský výrobce třískových desek firma Egger z Korutan. Koncern Egger zpracovává ročně 4,3 mil tun dřeva, z čehož velkou část musí dovážet.

Na rozdíl od jiných států v Evropě není v Rakousku za biomasu považován (a není tedy ani podporován) tzv. biolouh, který vzniká jako vedlejší produkt při výrobě celulózy v papírenském průmyslu a může rovněž sloužit jako palivo. Využití louhu by při tom z pohledu papírenského průmyslu bylo maximálně efektivní, dokonce více než samotná biomasa. Podpora ekologického proudu by ale musela podle zástupců papírenského průmyslu vypadat jinak. Generální ředitel firmy MONDI například navrhuje pouze podporu malých elektráren pro lokální zásobování s energií, přičemž příslušná zařízení by musela mít stupeň efektivnosti nad 70%. V obvodu 50 km od větších spotřebitelů (např. papíren, závodů pro výrobu desek) by pak nemělo být povoleno žádné zařízení na tepelné zužitkování dřeva. Předpokladem je také zrušení dotací na odkup elektřiny z biomasy.  

Zástupci zpracovatelů biomasy a producentů elektrické energie z biomasy však výtky ohledně státem podporovaného využívání biomasy odmítají. Rakouský svaz biomasy v první řadě uvádí, že energetickým využitím biomasy lze snížit objem drahých dovozů zemního plynu, což vede k vyšší energetické nezávislosti. Rovněž rakouská agrární komora uvádí, že 80% dřeva, které se dnes používá pro energetické účely, je dřevo druhotné (tzn. to které už bylo použito). A i ze zbývajících 20% je stále velké množství dřeva, které nelze z důvodů nízké kvality použít pro výrobu papíru nebo desek. Podobný pohled má i rakouský svaz zemědělských a lesních podniků. Podle něj je pouze pětina dřeva, které se pálí v rakouských biomasových elektrárnách, vhodná pro výrobu papíru.

Zdroj: Die Presse, Wirtschaftsblatt, Agrární komora Rakouska

 

Tweet

Datum uveřejnění: 3.12.13
Poslední změna: 7.12.2013
Počet shlédnutí: 359