Zprávy z tisku

Nesmrdí, nehlučí a obyvatelé městečka o ní prakticky nevědí. To mohli na vlastní oči a nos zjistit účastníci úterní exkurze, kterou zorganizovalo ZO ČSOP Křižánky, aby rozptýlilo obavy obyvatel a radnice z chystané stavby biostanice v Jičíně.

Zlínské technické služby chtějí rozšířit fermentační linku, která slouží na zpracování biologicky rozložitelného odpadu. K tomuto účelu nyní slouží fermentor s kapacitou tisíc až 1500 tun ročně. Tato kapacita je však v sezoně nedostačující, řekl dnes ČTK ředitel podniku František Kostelník. Investice včetně stavebních úprav přijde na 5,3 milionu korun bez DPH, zjistila ČTK z informačního systému o veřejných zakázkách.

Evropská komise dala zelenou již druhému vodohospodářskému projektu, který se řadí do kategorie „velký projekt". Jedná se o projekt Ochrany vod povodí řeky Dyje - II. etapa, jehož hlavním přínosem bude čištění odpadních vod v patnácti městech a obcích nacházejících se v pěti okresech dvou krajů. Na kanalizaci bude nově připojeno dalších 4618 ekvivalentních obyvatel.

Vědci se usilovně snaží najít náhražky ropných paliv, jednou z nejnovějších cest je výroba z vodních řas. Rostou doslova všude a není těžké je pěstovat. Problémem jsou prozatím příliš vysoké výrobní náklady.

V rámci projektu Challenge Europe na ochranu klimatu, který byl vyhlášený organizací British Council, proběhne ve dnech 29. 10.- 1.11.2009 mezinárodní exkurze do Brna a Hostětína.

Ve Vranovské Vsi na Znojemsku byla úspěšně dokončena a uvedena do provozu stavba v současné době největší solární elektrárny v České republice. Na ploše celkem 8 hektarů bylo umístěno celkem 16 tisíc fotovoltaických panelů, o celkovém instalovaném výkonu 4 488 kWp. Energie vyrobená touto elektrárnou pomůže snížit roční produkci množství emisí vypouštěných do ovzduší v celkové výši minimálně 4 815 tun CO2 - množství, které vyprodukuje 12 letadel Boeing 747 za 24 hodin nepřetržitého provozu.

Ústecký kraj chce dostávat výnosy z ekologických daní za těžbu surovin a výrobu energie. Ústecká hejtmanka Jana Vaňhová (ČSSD) dnes novinářům řekla, že by se tak do regionu mohly vrátit peníze na obnovu krajiny poničené těžbou a výrobou elektřiny. Rozpočtu kraje a obcím by to mohlo přinést podle odhadů kraje řádově stamiliony korun ročně.

Prezident republiky Václav Klaus dnes nepodepsal novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). "Krok prezidenta Klause je velice nešťastný a vystavuje republiku vážnému riziku prohry sporu s Evropskou komisí a velmi citelným finančním sankcím. Pevně věřím, že Poslanecká sněmovna prezidentovo veto přehlasuje," reagoval ministr životního prostředí Ladislav Miko.

Rozsáhlá modernizace čistírny odpadních vod (ČOV) bude v úterý po poledni slavnostně ukončena ve Šternberku. Investice za bezmála sto miliónů korun byla jednou z největších ve městě za poslední dva roky.

Z ekologických zdrojů energie dává téměř polovina obyvatel Česka přednost solárním panelům. Jen čtvrtina z nich je přesvědčena o tom, že uhlí, plyn a jádro by měly i nadále zůstat základem energetické koncepce Česka.

Devět nových členských států EU, mezi nimiž je i Česko, nadále odmítá současný plán unie pro boj s klimatickými změnami. Nelíbí se jim především financování opatření ke snižování emisí skleníkových plynů v nejchudších zemích světa, na něž by měly přispívat bohatší země. Novinářům to dnes řekl maďarský premiér Gordon Bajnai.

Prezident republiky Václav Klaus v úterý nepodepsal novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). "Jde o novelu, která stojí proti zájmům většiny občanů a která ve svém důsledku nepřispěje ani k zamýšlenému zvýšení kvality ochrany životního prostředí," uvedl Klaus. Ministr životního prostředí Ladislav Miko s Klausem nesouhlasí.

Velké Meziříčí - Největší investice v novodobé historii města je schválena. Jedná se o rekonstrukci čistírny odpadních vod a odkanalizování místní části Mostiště. Odhadovaná suma je čtyři sta třicet milionů korun a s prací se začne na jaře příštího roku.

I tak lze charakterizovat současný vývoj na domácím trhu s ekologickými palivy. Zákazníci, které v posledních dvou létech „namlsaly” snadná dostupnost a příznivá cena dřeva i tzv. lesní samovýroby na otop, budou muset letos sáhnout do peněženek hlouběji.

Čeští ministři mají od minulého týdne v ruce návrh Politiky ochrany klimatu z pera ministerstva životního prostředí. Několik čísel úvodem: Česko patří v produkci skleníkových plynů mezi rekordmany – v přepočtu na obyvatele a rok je to přes 14 tun. Pro srovnání, Čína vypouští v přepočtu dvaapůlkrát méně, Indie sedmkrát a Keňa třiadvacetkrát méně. Naše emise jsou o 35 % vyšší, než je průměr Evropské unie. A především – energetická náročnost tuzemské ekonomiky převyšuje vyspělé evropské státy dokonce téměř o půlku. Na vině je obstarožní energetika, postavená především na uhlí, orientace na těžký průmysl i velké energetické ztráty v budovách.

Aby mohla být úspěšně přijata mezinárodní dohoda o omezování skleníkových plynů v Kodani na konci letošního roku, musí se ale k Evropě přidat USA, pak teprve bude smlouva seriózní pro Čínu, Indii a další nové ekonomiky.

Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů se čím dál více začíná projevovat v peněženkách obyvatel.

Solárních instalací v České republice neustále přibývá, Energetický regulační úřad (ERÚ) dostává měsíčně stovky žádostí o výstavbu nových slunečních elektráren. Zdá se tedy, že v době finanční krize je fotovoltaika jednou z mála výhodných investic. "Investoři mohou vloženou částku úročit ve výši 35 % ročně," prohlásil v pořadu Radiožurnál Luděk Niedermayer, konzultant společnosti Deloitte. Ten diskutoval o současném stavu s Martinem Bursíkem, bývalým ministrem životního prostředí.

Po biopalivech první generace - bioetanolu a bionaftě, které konkurovaly v surovinách potravinám a proto byly podle některých analytiků příčinou zdražování potravin a krmiv, by měla přijít biopaliva druhé generace.

Vlastní zdroj tepla či elektrické energie bude mít ostravská zoo. Do dvou let totiž v jejím areálu vznikne bioplynová stanice, která bude zpracovávat biologický odpad vyprodukovaný zvířaty. Teplo chce zahrada využívat pro vytápění některých pavilonů, energii pak prodávat do sítě či využít jako záložní zdroj. ČTK to dnes řekl mluvčí zoo Stanislav Derlich.