Zprávy z tisku

Projekty třídímolej.cz a KAMsNIM.cz spojuje společný cíl - správné nakládání s jedlými oleji a jejich recyklace. Velké množství obyvatel je bohužel stále vylévá do dřezů či toalet a plýtvají tak nejen cennou surovinou, ale zatěžují také kanalizační soustavu.

Washington 27. ledna (ČTK) - Americký prezident Joe Biden dnes podpisem exekutivních příkazů zahájil realizaci svého plánu postavit se změnám klimatu a učinit z "klimatické krize" téma pro velkou část federální vlády. Nařídil například ministerstvu vnitra, aby v co největší míře pozastavilo uzavírání nových smluv o pronájmu federální půdy k těžbě ropy a plynu. Podle nového šéfa Bílého domu Spojené státy nemohou v souvislosti s ekologickými výzvami dál otálet.

Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v Evropské unii vzrostl v loňském roce na 19,7 % a od roku 2004 se tak více než zdvojnásobil. EU jako celek se zároveň přiblížila svému cíli pro rok 2020, kterým je 20% podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie. Vyplývá to z dat Eurostatu zveřejněných minulý týden.

Česko letos slaví Den bioenergetiky již 29. října 2020. Od tohoto dne až do konce roku je spotřeba energie celého Česka symbolicky pokryta energií z biomasy jako je dřevní štěpka, palivové dříví, bioplyn nebo bioetanol. Bioenergetika by do roku 2030 měla vytvořit přes osm a půl tisíce nových pracovních míst, především v regionech, spočítali experti CZ Biom. Mají však obavy, že na peníze z připravovaných fondů na transformaci energetiky, zejména teplárenství, dosáhnou ve větší míře jen „vyvolení“ provozovatelé velkých elektráren a tepláren.

Vláda dnes bude schvalovat rozdělení nejméně 182 miliard, které Česko může získat na post-covidovou obnovu ekonomiky z mimořádných fondů EU. Páteří těchto fondů mají být klimatická opatření, shodla se v létě Unie: nejméně 37 % výdajů musí podporovat klimatickou tranzici. Největším klimatickým problémem Česka je energetické využívání uhlí. Stát by proto měl prostředky směřovat do všech dostupných obnovitelných zdrojů, intenzivně do nových výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, které nahradí elektřinu z uhlí. Jenže na nové OZE vláda navrhuje alokovat pouze tři až pět procent z prostředků Národního plánu obnovy. Vyplývá to z analýzy pracovní verze vládního dokumentu, kterou provedla Komora obnovitelných zdrojů energie.

Brusel 17. září (zpravodaj ČTK) - Rozšíření systému emisních povolenek, přísnější limity pro zplodiny z letecké a lodní dopravy či zvýšení požadavků na energetickou účinnost mají Evropské unii pomoci dosáhnout nově stanoveného klimatického cíle k roku 2030. Uvedl to dnes místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který představil podrobnosti plánu na omezení emisí skleníkových plynů do deseti let o nejméně 55 procent proti hodnotám z roku 1990.

19. ročník Evropského týdne mobility (ETM) proběhne i letos v tradičním termínu 16. – 22. září. Akce se zapojením široké veřejnosti, obcí a měst napříč celou Evropou podporuje využívání veřejné dopravy, budování cyklostezek a zkvalitnění pěších zón tak, aby byla posílena udržitelnost dopravy, ochrana životního prostředí a zejména kvalita ovzduší ve městech. Letošní téma „Bezemisní mobilita pro všechny“ odráží ambiciózní cíl uhlíkově neutrálního evropského kontinentu do roku 2050 i nutnost jeho dostupnosti pro všechny, tedy i obyvatele s hendikepem.

Brno 4. srpna (ČTK) - Nejlepší rok z posledních tři zažívají letos zemědělci na jižní Moravě z pohledu výnosů obilovin. Průměr na hektar je mírně přes šest tun, v předchozích dvou letech se pohyboval okolo pěti tun. Deště, které přišly před polovinou května a především v červnu, dokázaly odvrátit dopady extrémního sucha. Nyní ale pokračující deště dělají starosti těm, kteří mají obilí ještě na poli. Již zralé klasy napadají plísně, vyplývá z dat, které zveřejnilo ministerstvo zemědělství, a z informací zemědělců pro ČTK.

Praha, 22. 7. 2020: Online supermarket Košík představil další ze svých ekologicky orientovaných aktivit. Tentokrát se zaměřuje na zdroje elektrické energie při výrobě potravin. Spolu s Nano Energies představil společný energetický tarif Košík Ekoenergie, nabízející energii výhradně z malých – obnovitelných zdrojů s minimálním environmentálním dopadem.

Praha 27. července (ČTK) - Počátkem roku 2021 by měly být vyhlášeny první výzvy v Modernizačním fondu, který cílí na snížení emisí a podporu obnovitelných zdrojů energie. První termíny pro podání žádostí budou na podzim. V další dekádě do fondu z prodeje emisních povolenek půjde, podle jejich ceny, asi 120 miliard korun. Na dnešním webináři to řekl vedoucí oddělení obchodování s emisemi na ministerstvu životního prostředí (MŽP) Jan Tůma. Fond stanovila loni přijatá novela o podmínkách obchodování s emisními povolenkami. Čítá devět programů.

Do roku 2018 se celkové emise skleníkových plynu v rámci EU výrazně snížily. V porovnání s rokem 2005 poklesly o 17 %, s rokem 1990 pak o 23 %. Hlavními faktory pohánějící snižování emisí v energetickém sektoru byly zvyšování energetické účinnosti, integrace obnovitelných zdrojů energie do energetických mixů jednotlivých členských států EU a postupný odklon od uhlí. Přesto EU není dle nejnovější reportu Mezinárodní energetické agentury (IEA) na cestě k tomu, aby dosáhla vytyčených cílů pro rok 2030.

Finanční podpora ze zdrojů Fondu pro spravedlivou transformaci EU by se neměla týkat zemního plynu ani jádra. Ministři z členských států EU se na tom ve středu 24. června 2020 dohodli navzdory požadavkům osmi členských státu z východní Evropy na zahrnutí obou zdrojů energie do podporovaných aktivit.

Biometan nahradí v roce 2030 až 40 % zemního plynu používaného ve státech EU v sektoru dopravy. Celkové emise skleníkových plynů z dopravy poháněné plynem se tak sníží o 55 %, doprovázené až 1 milionem nových pracovních míst [1] a roční úsporou při nákupu pohonných hmot více než 115 miliard korun (4,5 miliardy EUR)*. Vyplývá to z nové studie o současném stavu a potenciálu využití biometanu v dopravě, kterou vydala Asociace pro vozidla na zemní plyn a bioplyn (NGVA) a Evropská bioplynová asociace (EBA). [2]

Jak posunout Česko k udržitelné budoucnosti a funkční ekonomice, až si sundáme roušky? Tato otázka spojila 91 byznysů – 72 firem, 11 asociací, 5 neziskovek, 2 think-tanky a 1 investiční fond do iniciativy Změna k lepšímu. Iniciativa je otevřená a další podporovatelé tak stále přibývají. Příštích pět měsíců budou pracovat na konkrétních řešeních a nápadech, kterými chtějí pomoci Česku zařadit se mezi světové špičky v inovacích a udržitelnosti.

Celkem 750 miliard eur má být během příštích dvou let investováno na podporu evropské ekonomiky zasažené pandemií COVID-19, vyplývá z návrhu Next Generation EU, balíku opatření na zotavení ekonomiky. Přibližně dvě třetiny z toho mají jít na masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, energetické efektivity, čisté mobility a „čistého” vodíku a dalších opatření ve státech rozhodnutých podpořit principy Zelené dohody a digitalizace. Vyplývá to z návrhu, který začala včera odpoledne zveřejňovat Evropské komise.^[1] Česko se sice své izolované pozice odmítače Zelené dohody zbavilo, jeho přístup ale zůstává velmi rezervovaný a spíš formální. Hrozí tak, že o možnost získat desítky až stovky miliard korun pro obnovu ekonomiky i energetiky přijdeme, upozorňuje Komora obnovitelných zdrojů energie a důrazně vyzývá vládu k přehodnocení postoje.

Vláda na svém zasedání 27. 4. 2020 schválila v Aktualizaci Národního akčního plánu čisté mobility (NAP CM). Aktualizace tohoto dokumentu reaguje na dosavadní postup plnění, nové výzvy v této oblasti a reflektuje i nejnovější vývoj legislativy Evropské unie. Aktualizovaný plán se nově zabývá také rozvojem bezemisní mobility v nesilničních druzích dopravy. Dokument obsahuje i aktualizované cíle počtu vozidel na jednotlivá alternativní paliva a rozsahu doprovodné infrastruktury v České republice k roku 2030.

Angela Merkelová opět vyjádřila podporu navýšení klimatických cílů EU pro rok 2030. Německo nicméně stále nedodalo svůj národní klimatický plán, který má k dosažení klimatických cílů EU pro rok 2030 přispět, a jeho prezentování je v nedohlednu.

Praha 22. dubna (ČTK) - Pandemie nového koronaviru by podle studentů a pedagogů z iniciativy Univerzity za klima neměla vést k odsunutí problematiky klimatických změn či sociálních problémů. Vysoké školy by podle iniciativy měly vytvořit vlastní strategie pro tyto otázky. Jejich cílem by mělo být například snížení spotřeby elektřiny a tepla nebo šetrnější zacházení s vodou. Zástupci iniciativy to dnes sdělili ČTK v tiskové zprávě k dnešnímu Dni Země.

Vídeň 18. dubna (ČTK) - Rakousko v pátek uzavřelo uhelnou elektrárnu Mellach - poslední v zemi. Stalo se tak osmým státem v Evropské unii, který skoncoval se spalováním uhlí. S odkazem na rakouskou energetickou skupinu Verbund o tom dnes informovala agentura AP.

Washington/Praha 20. dubna (ČTK) - Před 50. lety, 22. dubna 1970, se na různých místech Spojených států shromáždilo na 20 milionů lidí, kteří demonstrovali za zdravější životní prostředí. Kampaní chtěli demonstranti prosadit přijetí nových zákonů o ochraně životního prostředí a prosadit tyto otázky do politické diskuse. Kampaň měla nebývalý ohlas a jejím výsledkem byl vznik Dne Země, který se každý rok 22. dubna slaví po celém světě jako mezinárodního svátek životního prostředí. Od roku 1990 je svátek připomínán i v České republice.