Zprávy z tisku

Biometan nahradí v roce 2030 až 40 % zemního plynu používaného ve státech EU v sektoru dopravy. Celkové emise skleníkových plynů z dopravy poháněné plynem se tak sníží o 55 %, doprovázené až 1 milionem nových pracovních míst [1] a roční úsporou při nákupu pohonných hmot více než 115 miliard korun (4,5 miliardy EUR)*. Vyplývá to z nové studie o současném stavu a potenciálu využití biometanu v dopravě, kterou vydala Asociace pro vozidla na zemní plyn a bioplyn (NGVA) a Evropská bioplynová asociace (EBA). [2]

Jak posunout Česko k udržitelné budoucnosti a funkční ekonomice, až si sundáme roušky? Tato otázka spojila 91 byznysů – 72 firem, 11 asociací, 5 neziskovek, 2 think-tanky a 1 investiční fond do iniciativy Změna k lepšímu. Iniciativa je otevřená a další podporovatelé tak stále přibývají. Příštích pět měsíců budou pracovat na konkrétních řešeních a nápadech, kterými chtějí pomoci Česku zařadit se mezi světové špičky v inovacích a udržitelnosti.

Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to z právě zveřejněné studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. [1]

Londýn 9. června (ČTK) - Ve středu to budou dva měsíce, co Británie nevyužívá energii z uhelných elektráren. Podle agentury Reuters to je nejdelší takové období od průmyslové revoluce v 19. století. Ostrovní země plánuje, že v roce 2024 zavře všechny uhelné elektrárny, aby snížila emise oxidu uhličitého (CO₂), které výrazně přispívají ke globálnímu oteplování.

Praha 2. června (ČTK) - Nahrazení současného uhelného průmyslu v Česku takzvanými zelenými zdroji nezaměstnanost nezvýší. Na dnešním briefingu při příležitosti pátečního zasedání uhelné komise v elektrárně Prunéřov to uvedli analytici Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a skupiny Faktaoklimatu.cz. Rozvoj obnovitelných zdrojů energie je podle nich příležitostí pro restart české ekonomiky po koronavirové krizi.

Po dlouhém úsilí se povedlo sjednotit finanční podporu pro zemědělské a odpadové bioplynové stanice. V minulosti byla vyšší podpora pro stanice zpracovávající energetické suroviny, nižší pro ty zpracovávající bioodpady.

Celkem 750 miliard eur má být během příštích dvou let investováno na podporu evropské ekonomiky zasažené pandemií COVID-19, vyplývá z návrhu Next Generation EU, balíku opatření na zotavení ekonomiky. Přibližně dvě třetiny z toho mají jít na masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, energetické efektivity, čisté mobility a „čistého” vodíku a dalších opatření ve státech rozhodnutých podpořit principy Zelené dohody a digitalizace. Vyplývá to z návrhu, který začala včera odpoledne zveřejňovat Evropské komise.^[1] Česko se sice své izolované pozice odmítače Zelené dohody zbavilo, jeho přístup ale zůstává velmi rezervovaný a spíš formální. Hrozí tak, že o možnost získat desítky až stovky miliard korun pro obnovu ekonomiky i energetiky přijdeme, upozorňuje Komora obnovitelných zdrojů energie a důrazně vyzývá vládu k přehodnocení postoje.

Celkem 327,5 miliard korun přinesou investice pro dosažení cíle rozvoje obnovitelných zdrojů, který stanovilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, spočítali experti ČVUT a Komory obnovitelných zdrojů energie. K vyvolání těchto investic bude zapotřebí přibližně 70 miliard korun veřejné podpory, spočítala Komora obnovitelných zdrojů energie. Klíčový bude zejména Modernizační Fond, jehož podmínky právě dokončuje Ministerstvo životního prostředí.

Kvůli perspektivnějším pracovním místům a podnikatelským příležitostem po celém světě vznikají další a další iniciativy požadující obnovu ekonomiky na základě především čistých technologií. Mezi signatáři výzev jsou i Itálie, Španělsko a Francie, státy nejhůře zasažené šířením koronaviru, ale také Polsko nebo pobaltské státy. Česko zatím mlčí, a to i přes to, že je významným světovým výrobcem pro biomasu, vodní elektrárny, tepelná čerpadla, chytrá řízení a mnoho součástek pro všechny druhy obnovitelných zdrojů.

Vláda na svém zasedání 27. 4. 2020 schválila v Aktualizaci Národního akčního plánu čisté mobility (NAP CM). Aktualizace tohoto dokumentu reaguje na dosavadní postup plnění, nové výzvy v této oblasti a reflektuje i nejnovější vývoj legislativy Evropské unie. Aktualizovaný plán se nově zabývá také rozvojem bezemisní mobility v nesilničních druzích dopravy. Dokument obsahuje i aktualizované cíle počtu vozidel na jednotlivá alternativní paliva a rozsahu doprovodné infrastruktury v České republice k roku 2030.

Ministerstvo dopravy otevírá další výzvu z Operačního programu Doprava (OPD) zaměřenou na podporu výstavby dalších plnicích stanic na stlačený zemní plyn (CNG) pro vozidla osobní i nákladní dopravy. Za tímto účelem je vyčleněna z evropských prostředků částka 30 miliónů Kč v rámci programu podpory infrastruktury pro alternativní paliva.

Spojené království pokořilo rekord v době, kdy uhelné elektrárny nedodávaly žádnou elektřinu do sítě. Bez uhlí je energetická soustava nepřetržitě přes již dvacet dva dní a situace stále trvá.

Angela Merkelová opět vyjádřila podporu navýšení klimatických cílů EU pro rok 2030. Německo nicméně stále nedodalo svůj národní klimatický plán, který má k dosažení klimatických cílů EU pro rok 2030 přispět, a jeho prezentování je v nedohlednu.

Komora OZE vítá nová rámcová pravidla, která přinesou rozvoj čisté energetiky konečně i v Česku. Obává se ale dopadu nerovného přístupu k současným provozovatelům, který podkopává důvěru zájemců o budoucí projekty v čisté energetice. Stát by měl mít rovný přístup ke všem druhům OZE.

Praha 22. dubna (ČTK) - Pandemie nového koronaviru by podle studentů a pedagogů z iniciativy Univerzity za klima neměla vést k odsunutí problematiky klimatických změn či sociálních problémů. Vysoké školy by podle iniciativy měly vytvořit vlastní strategie pro tyto otázky. Jejich cílem by mělo být například snížení spotřeby elektřiny a tepla nebo šetrnější zacházení s vodou. Zástupci iniciativy to dnes sdělili ČTK v tiskové zprávě k dnešnímu Dni Země.

Ministři životního prostředí Německa a Francie se přidali k dalším ministrům z 11 zemí EU, kteří žádají zvýšení cílů pro omezení emisí oxidu uhličitého pro rok 2030. Ministři se obávají, že by opatření pro opětovné nastartování evropských ekonomik po koronavirové krizi mohla směřovat k podpoře využívání fosilních paliv.

Vídeň 18. dubna (ČTK) - Rakousko v pátek uzavřelo uhelnou elektrárnu Mellach - poslední v zemi. Stalo se tak osmým státem v Evropské unii, který skoncoval se spalováním uhlí. S odkazem na rakouskou energetickou skupinu Verbund o tom dnes informovala agentura AP.

Washington/Praha 20. dubna (ČTK) - Před 50. lety, 22. dubna 1970, se na různých místech Spojených států shromáždilo na 20 milionů lidí, kteří demonstrovali za zdravější životní prostředí. Kampaní chtěli demonstranti prosadit přijetí nových zákonů o ochraně životního prostředí a prosadit tyto otázky do politické diskuse. Kampaň měla nebývalý ohlas a jejím výsledkem byl vznik Dne Země, který se každý rok 22. dubna slaví po celém světě jako mezinárodního svátek životního prostředí. Od roku 1990 je svátek připomínán i v České republice.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady o obnovitelných zdrojích energie (RED II) v minulém roce stanovila za cíl dosáhnout 32% podílu OZE v EU do roku 2030. Tato směrnice stanovila základ tzv. kritérií udržitelnosti, podle nichž se bioenergie stala jedinou formou energie se zárukou udržitelnosti zdrojů.

Zájem o instalace obnovitelných zdrojů mezi domácnostmi i podnikateli roste, ukázaly čerstvé statistiky tří klíčových dotačních programů, které má Komora OZE k dispozici. [1] V Nové zelené úsporám (NZÚ) bylo na projekty obnovitelných zdrojů během prvního čtvrtletí 2020 podáno celkem 2 013 žádostí za 211 milionů korun. Zájem o střešní fotovoltaiky se během letošního března dokonce vyhoupl na historické maximum. [2] Tradičně obrovský zájem bývá i o kotlíkové dotace, které rozdělují krajské úřady. Podobně enormní zájem je o fotovoltaiku i mezi podnikateli: po třech měsících od otevření nové výzvy pro žádosti v rámci OP PIK, je zde převis poptávky (vyjádřený objemem poptávaných dotačních peněz) za asi čtvrt miliardy korun. A to i přes to, že výzva je určena pouze středně velkým projektům, menší podnikatelé na otevření výzvy totiž stále čekají. [3]