Zprávy z tisku

Hradec Králové ( dio) - Elektrárna, která by vyráběla elektrickou energii nebo teplo ze šťovíku, slámy či sena, by mohla vyrůst v Hradci Králové. Záměr postavit v budoucnu ekologicky šetrné zařízení na výrobu tepla či elektřiny už odsouhlasila hradecká městská rada. Zajímavost Použitá technologie umožňuje výrobu elektřiny z rostlinné hmoty, například ze speciálních odrůd šťovíku, jejichž spalování zatěžuje životní prostředí jen minimálně.

Elektrárna, která by ekologicky vyráběla elektřinu či teplo ze šťovíku, slámy nebo sena, má vyrůst v Hradci Králové. Se záměrem už souhlasila hradecká městská rada. Technologie umožní výrobu elektřiny z rostlinné hmoty, například ze šťovíku, při jehož přeměně na elektrickou energii vzniká minimální zátěž životního prostředí.

V předchozím článku Stavíme krb jsme se seznámili s problematikou stavby krbu spíše obecně a především z pohledu přípravy před samotnou realizací. Nyní se podíváme na konkrétní realizaci. Z nejrůznějších možných variant provedení si vybereme: Krb s krbovou vložkou a teplovzdušným rozvodem.

Dnes se již téměř žádná novostavba rodinného domu nebo většího bytu nerealizuje bez krbu. Mezi hlavní důvody, které nás motivují k tomuto rozhodnutí, patří jednoznačné snížení nákladů na vytápění, získání výrazného prvku v interiéru a nezaměnitelná atmosféra plápolajícího ohně a praskání dřeva, například při sklence vína.

Školení je určeno pro topenáře projektanty, montážní a servisní tehniky, pro provozovatele tepelných zařízení a pro učitele v oboru tepelné techniky.

Firma Boki, a. s. působí na českém trhu od počátku letošního roku s cílem nabídnout svým obchodním partnerům úplný sortiment otopných těles.

Dřevní štěpka, kterou se v Bystřici topí, se totiž pravděpodobně zanedlouho stane nedostatkovým zbožím. To proto, že ji hodlá ve svých tepelných elektrárnách spalovat ČEZ.

Škoda Energo získala velké zakázky v Mexiku i v Dukovanech. Chce se však prosadit i ve výrobě menších zařízení, která využívají obnovitelné zdroje.

Největší kotelna na biomasu v České republice zvýší zálohy za teplo. Zatímco bystřičtí obyvatelé loni za gigajoul zaplatili zhruba 325 korun, letos se vybírá 340 korun, což je nejvyšší položka za teplo v celém kraji Vysočina. ČIA to dnes potvrdil jednatel společnosti Bystřická tepelná Stanislav Loukota.

Nový provoz na výrobu automatických teplovodních kotlů spalujících biomasu společně s hnědým uhlím zprovoznila v Třebívlicích na Lovosicku firma Ekoefekt Kotle se sídlem v Litvínově. Nová řada kotlů umožňuje výrazně snížit emise škodlivin ve vzduchu.

O maximálně možnou denní hodnotu se při pátečním obchodování propadl kurz stavebního dříví.

Záložní zásobárnou ekologického topiva pro nový kotel ústředního topení ve škole v Zaječově se stane obecní les. "Nainstalovali jsme vytápění na biomasu, kterou budeme získávat od dřevozpracujících firem v obci a nejbližším okolí. Podle potřeby využijeme i náš les," řekl starosta Zaječova Josef Hrubý. Obec vlastní 70 hektarů lesa a plánuje zalesnění dalších 11 hektarů luk.

Jazyk byl dán člověku jako nástroj k dorozumění. Technici se však musí nejenom dorozumět, ale musí se i naprosto přesně chápat.

Cestu časem za polozapomenutým řemeslem připravila pro všechny zájemce na sobotu 27. září Správa chráněné krajinné oblasti (CHKO) Lužických hor.

Výrobu teplovodních kotlů spalujících směs biomasy a uhlí včera zahájila litvínovská firma Ekoefekt v Třebívlicích na Litoměřicku. Firma, která začala před jedenácti lety vyrábět uhelné kotle chybějící na trhu, získala třímilionovou dotaci na stavbu nového provozu z fondů Evropské unie.

Nový kotel na biomasu bude od letošní zimy vytápět budovu Základní a mateřské školy v Zaječově. Obec do jeho instalace investovala statisíce korun, další peníze dostala od státního fondu životního prostředí.

Slova, která pracovníci zemědělské společnosti ve Vítkově na Opavsku v poslední době opakují nejčastěji jsou šťovík krmný. Na rostlinu totiž vedení firmy vsadilo svou budoucnost. Šťovíkem chtějí vytápět místní léčebnu dlouhodobě nemocných (LDN) a 145 bytů. Řekl to ČTK Zdeněk Petrů, který má projekt na starosti.

V současné době odumírá na následky dlouhodobého zaplavení a podmáčení v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko cca 60 ha lesních porostů různého stáří - od mladých kultur až po dospělé porosty. Usychající stromy jsou následně napadány kůrovci, pro jejichž vývoj je letošní velmi suché a teplé jaro a léto značně příznivé.

Rostoucí náklady na topení vracejí stále víc domácností k topení dřívím. Už také proto, že zákon o lesích zaručuje každému člověku právo vstupovat do lesa a sbírat zde pro vlastní potřebu suchý klest ležící na zemi.

Topení dřívím spojujeme s chatami, chalupami a venkovským bydlením, když je les za zády. Nyní se spojuje bydlení ve velkých městech s topením dřevem.