Zprávy z tisku

Praha 25. ledna (ČTK) - Modernizační fond spuštěný ministerstvem životního prostředí (MŽP) podle ekologů vyčlenil málo peněz na projekty komunitní energetiky. Plánovaných 1,5 procenta ze zhruba 150 miliard korun, kterými fond může v následující dekádě disponovat, nestačí, uvedlo dnes Hnutí Duha. Podmínky programu podpory nových obnovitelných zdrojů v energetice (OZE) se nelíbí Komoře obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE). V tiskové zprávě uvedla, že pravidla zvýhodní velké energetické společnosti. Podle náměstka MŽP Jana Kříže naopak důležitost komunitní energetiky podtrhlo, že má samostatný program. Programový dokument fondu dnes projednala vláda.

Návrh pravidel na rozdělení 150-200 miliard z Modernizačního fondu dnes projedná Vláda. Materiál překládá ministr Brabec. Má jednu zásadní chybu: větší část peněz klíčového programu RES+ na 3 roky alokuje přednostně pro velké energetické hráče. Takový návrh považuje Komora obnovitelných zdrojů energie za diskriminační a nepřijatelný. Program RES+ z Modernizačního fondu bude totiž nejdůležitějším programem na rozvoj obnovitelných zdrojů v začínající dekádě.

Jedna nová vodní elektrárna. Žádné větrné elektrárny, ani biomasové či geotermální zdroje. Mínus dvě bioplynky. Stagnace či mírný růst tepelných čerpadel. Ale také opět zdvojnásobení trhu s fotovoltaikou. Takový byl rok 2020 v obnovitelných zdrojích podle předběžných výsledků, které od svých členů sebrala Komora obnovitelných zdrojů energie. V právě začínající dekádě přitom bude potřeba v Česku navýšit spotřebu energie z obnovitelných zdrojů na dvojnásobek, jak vypočítala Komora OZE v souvislosti s nedávno navýšeným společným klimatickým cílem EU.

Téměř po osmi letech se v Česku opět rozjely dotace na velké obnovitelné zdroje. Firmy už začaly žádat o peníze z nově vzniklého modernizačního fondu. Jedná se o největší nástroj na podporu zelené energetiky a ekologických řešení, přes který se budou rozdělovat až nižší stovky miliard korun.

Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Do splnění tohoto cíle bude muset investovat v přepočtu asi 772 bilionů korun, z toho přibližně pětinu tvoří dodatečné investice. Samotné Česko bude muset vložit do přechodu na dekarbonizaci během příštích 30 let přímo 4,5 bi­lionu korun.

Objem obchodů s elektřinou na krátkodobých trzích v Česku byl loni opět rekordní. Celkem bylo zobchodováno 26,85 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což bylo o 7,8 procenta více než v roce 2019. Vyplývá to z aktuálních dat Operátora trhu s elektřinou (OTE), který krátkodobý trh s energiemi organizuje. Zásadní vliv na tento nárůst měl podle společnosti objem obchodů na takzvaném vnitrodenním trhu s elektřinou, který byl loni čtyřikrát vyšší než předloni a dosáhl nového ročního maxima ve výši 4,44 TWh.

Strakonice 30. prosince (ČTK) - Strakonická teplárna čeká za letošní rok čistý zisk 2,7 milionu korun, jak plánovala. Dostane se tak po dvou letech ze ztráty. Zisk plánuje i příští rok, v němž zvedne platy o deset procent. Díky výsledkům a většímu spalování biomasy snížila pro rok 2021 ceny tepla o dvě procenta, o 12,5 Kč za gigajoule. Čtyřčlenná rodina tak ročně ušetří 450 až 550 korun. ČTK to sdělil generální ředitel teplárny Pavel Hřídel.

Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v Evropské unii vzrostl v loňském roce na 19,7 % a od roku 2004 se tak více než zdvojnásobil. EU jako celek se zároveň přiblížila svému cíli pro rok 2020, kterým je 20% podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie. Vyplývá to z dat Eurostatu zveřejněných minulý týden.

Ostrava 7. prosince (ČTK) - Výstava Infotherma zaměřená na vytápění, úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů se příští rok v Ostravě kvůli koronavirové pandemii neuskuteční. Vystavovatelé se mohou až do září prezentovat na stránkách výstavy virtuálně. Na internetových stránkách to oznámili pořadatelé největší takto specializované výstavy v České republice, na které bývá každoročně přes 350 vystavovatelů.

Podle středního scénáře využití tuzemských obnovitelných zdrojů energie udržitelným způsobem může Česko v roce 2030 spotřebovávat nejméně 21,5 TWh elektřiny z OZE. Tedy skoro tolik elektřiny, kolik jí v současnosti spotřebováváme z uhlí, zhruba 80 %. [1] Uhelná komise ale dnes ráno rozhodla, že výroba energie z uhlí skončí v Česku až v roce 2038. Komora OZE zveřejňuje podklady, které k potenciálu obnovitelných zdrojů poskytla na jaře Uhelné komisi.

Ministerstvo životního prostředí v aktuálním nastavení pravidel Modernizačního fondu již více podpořilo pestré vlastnictví obnovitelných zdrojů energie a potvrdilo princip demokratizace energetiky. Podle Komory OZE (s podporou Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a Národní sítě místních akčních skupin ČR) to vyplývá z dokumentu, uveřejněného na stránkách programu. Problém však mohou zejména nově založeným firmám přinést parametry tzv. předregistrační výzvy.

Praha 19. listopadu (ČTK) - V Česku loni poklesly koncentrace znečišťujících látek a mělo nejlepší ovzduší za posledních 11 let. Přispěly k tomu dobré rozptylové podmínky či snížení emisí z energetických a průmyslových zdrojů. Data vycházejí z dokumentu Informace o vyhodnocení výsledků imisního monitoringu za rok 2019, kterou na základě verifikovaných dat vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), uvedlo ministerstvo životního prostředí (MŽP) v dnešní tiskové zprávě. V souvislosti se zprávou úřad uvedl, že do krajů pošle další stovky milionů korun na výměnu starých kotlů.

Praha 9. listopadu (ČTK) - Největším spotřebitelem tepla v Česku jsou domácnosti, které využívají 42 procent celkové energie na vytápění. V tiskové zprávě to dnes uvedl portál Evropa v datech, který nabízí celoevropská srovnání nejrůznějších ukazatelů a statistických údajů. S odkazem na data Teplárenského sdružení ČR upozornil na to, že kvůli pandemii koronaviru klesla při minulé topné sezoně až o desetinu dodávka tepla pro průmysl, obchodní centra nebo školy. U domácností pokles činil jednotky procent.

Česko letos slaví Den bioenergetiky již 29. října 2020. Od tohoto dne až do konce roku je spotřeba energie celého Česka symbolicky pokryta energií z biomasy jako je dřevní štěpka, palivové dříví, bioplyn nebo bioetanol. Bioenergetika by do roku 2030 měla vytvořit přes osm a půl tisíce nových pracovních míst, především v regionech, spočítali experti CZ Biom. Mají však obavy, že na peníze z připravovaných fondů na transformaci energetiky, zejména teplárenství, dosáhnou ve větší míře jen „vyvolení“ provozovatelé velkých elektráren a tepláren.

Plzeň 26. října (ČTK) - Plzeňský Doosan Škoda Power dokončil generální opravu turbíny ve spalovně biomasy Sandvik 3 ve švédském městě Vaxjö. Zařízení o výkonu 39 MW vyrábí elektřinu a teplo pro více než 100.000 obyvatel městské aglomerace. Najelo do ostrého provozu, řekl dnes ČTK Ondřej Činčura, mediální zástupce plzeňského Doosanu, jehož turbíny jsou téměř ve všech zemích světa. Hodnotu zakázky neuvedl.

Liberec 25. října (ČTK) - Do konce listopadu je ještě možné v Libereckém kraji žádat o dotace na výměnu kotlů za ekologičtější. Původní alokaci už sice žadatelé vyčerpali, kraji se ale loni na podzim podařilo s ministerstvem životního prostředí vyjednat dalších 55 milionů korun z národních zdrojů. Využila se zatím necelá polovina, k dispozici je ještě zhruba 28 milionů korun. V zásobníku už je 240 smluv, řekl liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Šanci dotaci získat tak má podle odhadů ještě zhruba 200 zájemců.

Praha 24. října (ČTK) - Ekologického oskara letos získala obec Hostětín ze Zlínského kraje. Porota ocenila to, že dlouhodobě klade důraz na trvale udržitelný rozvoj s co největší šetrností k životnímu prostředí. Obec aktivně využívá místních zdrojů a obnovitelných energetických surovin. Výsledky soutěže Energy Globe ČR dnes v České televizi oznámili její organizátoři.

Pardubice 15. října (ČTK) - Lidé v Pardubickém kraji mohou stále získat dotaci na výměnu neekologických kotlů za nové zdroje tepla. Hejtmanství prodloužilo pátou výzvu pro podávání žádostí o dotace do 31. října 2021. Jeden žadatel může získat až 127.500 korun, uvedl v tiskové zprávě mluvčí kraje Dominik Barták. Příjem žádostí do páté výzvy začal loni 8. října. Dosud jich bylo zaregistrováno přes 2250.

Vláda dnes bude schvalovat rozdělení nejméně 182 miliard, které Česko může získat na post-covidovou obnovu ekonomiky z mimořádných fondů EU. Páteří těchto fondů mají být klimatická opatření, shodla se v létě Unie: nejméně 37 % výdajů musí podporovat klimatickou tranzici. Největším klimatickým problémem Česka je energetické využívání uhlí. Stát by proto měl prostředky směřovat do všech dostupných obnovitelných zdrojů, intenzivně do nových výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, které nahradí elektřinu z uhlí. Jenže na nové OZE vláda navrhuje alokovat pouze tři až pět procent z prostředků Národního plánu obnovy. Vyplývá to z analýzy pracovní verze vládního dokumentu, kterou provedla Komora obnovitelných zdrojů energie.

Brusel 17. září (zpravodaj ČTK) - Rozšíření systému emisních povolenek, přísnější limity pro zplodiny z letecké a lodní dopravy či zvýšení požadavků na energetickou účinnost mají Evropské unii pomoci dosáhnout nově stanoveného klimatického cíle k roku 2030. Uvedl to dnes místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který představil podrobnosti plánu na omezení emisí skleníkových plynů do deseti let o nejméně 55 procent proti hodnotám z roku 1990.