Zprávy z tisku
2030: z obnovitelných zdrojů skoro tolik elektřiny jako dnes z uhlí
Podle středního scénáře využití tuzemských obnovitelných zdrojů energie udržitelným způsobem může Česko v roce 2030 spotřebovávat nejméně 21,5 TWh elektřiny z OZE. Tedy skoro tolik elektřiny, kolik jí v současnosti spotřebováváme z uhlí, zhruba 80 %. [1] Uhelná komise ale dnes ráno rozhodla, že výroba energie z uhlí skončí v Česku až v roce 2038. Komora OZE zveřejňuje podklady, které k potenciálu obnovitelných zdrojů poskytla na jaře Uhelné komisi.
Foto: Pexels@Pixabay.com
Tabulka níže ukazuje rozvoj spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů tak, jak jej Komora OZE předložila na jednání Uhelné komise. V lepším rozlišení a formátu otevřeného souboru lze tabulku i vysvětlující text stáhnout zde [1].
„Největší rozdíly v představách o možnostech rozvoje obnovitelných zdrojů mezi státem a zástupci sektoru se týkají fotovoltaických a větrných zdrojů. Rozdíly v plánech na rozvoj malých vodních elektráren, biomasových a bioplynových zdrojů, ale také domovních obnovitelných zdrojů jako jsou tepelná čerpadla, solární termika nebo biomasové kotle jsou sice menší, nicméně v součtu k roku 2030 mohou velmi výrazně zkreslit jejich velmi dobrý potenciál,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
Fotovoltaika
Potenciál střešních a fasádních fotovoltaických instalací určených pro pokrytí místní spotřeby, které lze v Česku do roku 2050 namontovat poté, co budou vyloučeny technicky nevhodné plochy, činí zhruba 25 000 megawattů (MW), spočítala studie, připravená Komorou OZE pro MPO. Pro rok 2030 Komora OZE pracuje se dvěma rozvojovými scénáři: v tom optimističtějším očekává zhruba 8 900 MW nových fotovoltaik, v tom opatrnějším, tzv. středním scénáři, zhruba polovinu, tedy 4 400 nových MW. [2]
Celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR je dnes necelých 2 100 MWp. [3] Podle expertního odhadu je na budovách instalováno zhruba 450 MWp, z toho polovina na obytných. Z hlediska potenciálu jde o zanedbatelné hodnoty. Zbytek jsou v drtivé většině velké solární zdroje stavěné kolem roku 2010.
Rozvoji solárních elektráren ve volné krajině se Komora OZE ani Cech akumulace fotovoltaiky v principu nebrání, naopak, zejména pro brownfieldy či případně i pro půdy horších bonit je považuje za efektivní řešení. Komora OZE předpokládá, že stát bude dál preferovat podporu pro instalace pro pokrytí lokální spotřeby přímo v domácnostech, u živnostníků, malých a středních firem a obcí.
Větrné elektrárny
Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. [4]
Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích (z hlediska ochrany přírody a krajiny) či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby. To jsou hlavní závěry citované studie, která byla zveřejněna letos na jaře.
„Podmínky pro větrné elektrárny máme velmi podobné jako jsou v jižní polovině Německa, když porovnáme větrnost i charakter krajiny. Přesto u nás nevyužíváme větrné elektrárny ani z desetiny jako tam,” řekl David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, který studii zpracoval.
Kolik to nakonec bude, závisí především na přístupu státu. „Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za jakýsi doplněk, hobby, jehož rozvoj po nás chce Brusel. To je zásadní nepochopení, vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů. Jsou naše domácí, proto je chceme,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), která sdružuje provozovatele větrných elektráren.
Bioplyn a biometan
Předpokládáme postupnou transformaci (modernizaci) části bioplynových stanic na biometanové stanice. Budou vznikat nové biometanové stanice. Část současné výroby elektřiny z bioplynu tak bude utlumena a bioplyn bude upravován na biometan, který může být využíván úplně stejně jako zemní plyn. Vyrobený biometan bude mít víc možností různého využití: v dopravě, teplárenství, průmyslu, domácnostech či opět ve výrobě elektřiny podobně jako je využíván zemní plyn. Energie bioplynu bude hrát zásadní roli v budoucím mixu jako obnovitelný zdroj plně řiditelný a využitelný pro stabilizaci elektrizační soustavy. Konkrétní využití bude záležet na dostupných nástrojích, o kterých bude rozhodovat vláda. V předkládaném scénáři o biometanu uvažujeme 100% nasazení při výrobě elektřiny a tepla.
U bioplynových stanic tedy dojde ke změně, která posílí flexibilitu jejich dodávek. Dojde tak k výraznému navýšení instalovanému výkonu, který bude schopen dodávek zajišťujících rovnováhu elektrizační soustavy i absorbce přebytků v soustavě pomocí technologií Power2X s využitím vodíku. . Tento efekt bude podpořen trhem a vývojem v sektorech fotovoltaických a větrných elektráren. Předpokládáme, že obor BPS bude tvořit i prostřednictvím agregátora regulační kapacitu podobnou přečerpávací elektrárně Dlouhé stráně s výhodou navíc, že tento regulační výkon bude rozprostřen po celé ČR.
Zdroje
[1] Potenciál obnovitelných zdrojů energie: popis metodiky stanovení potenciálu a trajektorie. Předkládáno do Pracovní skupiny č. 1 Uhelné komise. Tabulka a textové vysvětlení je dostupné ve složce zde.
[2] Přírůstek 4 400 MW nazývá Komora OZE středním scénářem. Je založen na předpokladu dostupnosti takových podmínek, které povedou k návratnosti investovaných prostředků přiměřeně pro jednotlivé segmenty zákazníků. Střední scénář odpovídá situaci, že do roku 2030 bude využito zhruba 18 % technicky realizovatelného (vhodného) potenciálu. Trajektorie ročních přírůstků je založena na expertního odhadu o průměrné velikosti ročního trhu nových FVE v ČR (400-500 MW), který dokáží tuzemské firmy obsloužit za podmínky stabilního prostředí zhruba po 5-7 letech postupného růstu sektoru instalačních a servisních firem. Předpokladem je ovšem zaměření chystaných veřejných podpor (primárně, ale ne pouze) na zdroje pro pokrytí lokální potřeby elektřiny, spíš než na (velké) zdroje určené pro dodávku do sítě.
[3] Obnovitelné zdroje energie 2019. MPO, září 2020.
[4] Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020 (zde):
- Konzervativní scénář: při mírné společenské podpoře pro využití energie z větru je odhadovaná výroba energie z VtE v roce 2040 cca 6,2 TWh ročně (800 VtE, výkon 2,5 GW).
- Optimistický scénář: při silné společenské podpoře pro využití energie z větru je odhadovaná výroba energie z VtE v roce 2040 cca 18,8 TWh ročně (1400 VtE, výkon 7 GW).
Zdroj: Tisková zpráva Komory OZE 4. 12. 2020
Datum uveřejnění: 4.12.20
Poslední změna: 8.12.2020
Počet shlédnutí: 505
2030: z obnovitelných zdrojů skoro tolik elektřiny jako dnes z uhlí
Podle středního scénáře využití tuzemských obnovitelných zdrojů energie udržitelným způsobem může Česko v roce 2030 spotřebovávat nejméně 21,5 TWh elektřiny z OZE. Tedy skoro tolik elektřiny, kolik jí v současnosti spotřebováváme z uhlí, zhruba 80 %. [1] Uhelná komise ale dnes ráno rozhodla, že výroba energie z uhlí skončí v Česku až v roce 2038. Komora OZE zveřejňuje podklady, které k potenciálu obnovitelných zdrojů poskytla na jaře Uhelné komisi.
Tabulka níže ukazuje rozvoj spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů tak, jak jej Komora OZE předložila na jednání Uhelné komise. V lepším rozlišení a formátu otevřeného souboru lze tabulku i vysvětlující text stáhnout zde [1].
„Největší rozdíly v představách o možnostech rozvoje obnovitelných zdrojů mezi státem a zástupci sektoru se týkají fotovoltaických a větrných zdrojů. Rozdíly v plánech na rozvoj malých vodních elektráren, biomasových a bioplynových zdrojů, ale také domovních obnovitelných zdrojů jako jsou tepelná čerpadla, solární termika nebo biomasové kotle jsou sice menší, nicméně v součtu k roku 2030 mohou velmi výrazně zkreslit jejich velmi dobrý potenciál,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
Fotovoltaika
Potenciál střešních a fasádních fotovoltaických instalací určených pro pokrytí místní spotřeby, které lze v Česku do roku 2050 namontovat poté, co budou vyloučeny technicky nevhodné plochy, činí zhruba 25 000 megawattů (MW), spočítala studie, připravená Komorou OZE pro MPO. Pro rok 2030 Komora OZE pracuje se dvěma rozvojovými scénáři: v tom optimističtějším očekává zhruba 8 900 MW nových fotovoltaik, v tom opatrnějším, tzv. středním scénáři, zhruba polovinu, tedy 4 400 nových MW. [2]
Celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR je dnes necelých 2 100 MWp. [3] Podle expertního odhadu je na budovách instalováno zhruba 450 MWp, z toho polovina na obytných. Z hlediska potenciálu jde o zanedbatelné hodnoty. Zbytek jsou v drtivé většině velké solární zdroje stavěné kolem roku 2010.
Rozvoji solárních elektráren ve volné krajině se Komora OZE ani Cech akumulace fotovoltaiky v principu nebrání, naopak, zejména pro brownfieldy či případně i pro půdy horších bonit je považuje za efektivní řešení. Komora OZE předpokládá, že stát bude dál preferovat podporu pro instalace pro pokrytí lokální spotřeby přímo v domácnostech, u živnostníků, malých a středních firem a obcí.
Větrné elektrárny
Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. [4]
Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích (z hlediska ochrany přírody a krajiny) či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby. To jsou hlavní závěry citované studie, která byla zveřejněna letos na jaře.
„Podmínky pro větrné elektrárny máme velmi podobné jako jsou v jižní polovině Německa, když porovnáme větrnost i charakter krajiny. Přesto u nás nevyužíváme větrné elektrárny ani z desetiny jako tam,” řekl David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, který studii zpracoval.
Kolik to nakonec bude, závisí především na přístupu státu. „Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za jakýsi doplněk, hobby, jehož rozvoj po nás chce Brusel. To je zásadní nepochopení, vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů. Jsou naše domácí, proto je chceme,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), která sdružuje provozovatele větrných elektráren.
Bioplyn a biometan
Předpokládáme postupnou transformaci (modernizaci) části bioplynových stanic na biometanové stanice. Budou vznikat nové biometanové stanice. Část současné výroby elektřiny z bioplynu tak bude utlumena a bioplyn bude upravován na biometan, který může být využíván úplně stejně jako zemní plyn. Vyrobený biometan bude mít víc možností různého využití: v dopravě, teplárenství, průmyslu, domácnostech či opět ve výrobě elektřiny podobně jako je využíván zemní plyn. Energie bioplynu bude hrát zásadní roli v budoucím mixu jako obnovitelný zdroj plně řiditelný a využitelný pro stabilizaci elektrizační soustavy. Konkrétní využití bude záležet na dostupných nástrojích, o kterých bude rozhodovat vláda. V předkládaném scénáři o biometanu uvažujeme 100% nasazení při výrobě elektřiny a tepla.
U bioplynových stanic tedy dojde ke změně, která posílí flexibilitu jejich dodávek. Dojde tak k výraznému navýšení instalovanému výkonu, který bude schopen dodávek zajišťujících rovnováhu elektrizační soustavy i absorbce přebytků v soustavě pomocí technologií Power2X s využitím vodíku. . Tento efekt bude podpořen trhem a vývojem v sektorech fotovoltaických a větrných elektráren. Předpokládáme, že obor BPS bude tvořit i prostřednictvím agregátora regulační kapacitu podobnou přečerpávací elektrárně Dlouhé stráně s výhodou navíc, že tento regulační výkon bude rozprostřen po celé ČR.
Zdroje
[1] Potenciál obnovitelných zdrojů energie: popis metodiky stanovení potenciálu a trajektorie. Předkládáno do Pracovní skupiny č. 1 Uhelné komise. Tabulka a textové vysvětlení je dostupné ve složce zde.
[2] Přírůstek 4 400 MW nazývá Komora OZE středním scénářem. Je založen na předpokladu dostupnosti takových podmínek, které povedou k návratnosti investovaných prostředků přiměřeně pro jednotlivé segmenty zákazníků. Střední scénář odpovídá situaci, že do roku 2030 bude využito zhruba 18 % technicky realizovatelného (vhodného) potenciálu. Trajektorie ročních přírůstků je založena na expertního odhadu o průměrné velikosti ročního trhu nových FVE v ČR (400-500 MW), který dokáží tuzemské firmy obsloužit za podmínky stabilního prostředí zhruba po 5-7 letech postupného růstu sektoru instalačních a servisních firem. Předpokladem je ovšem zaměření chystaných veřejných podpor (primárně, ale ne pouze) na zdroje pro pokrytí lokální potřeby elektřiny, spíš než na (velké) zdroje určené pro dodávku do sítě.
[3] Obnovitelné zdroje energie 2019. MPO, září 2020.
[4] Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020 (zde):
- Konzervativní scénář: při mírné společenské podpoře pro využití energie z větru je odhadovaná výroba energie z VtE v roce 2040 cca 6,2 TWh ročně (800 VtE, výkon 2,5 GW).
- Optimistický scénář: při silné společenské podpoře pro využití energie z větru je odhadovaná výroba energie z VtE v roce 2040 cca 18,8 TWh ročně (1400 VtE, výkon 7 GW).
Zdroj: Tisková zpráva Komory OZE 4. 12. 2020
Datum uveřejnění: 4.12.20
Poslední změna: 8.12.2020
Počet shlédnutí: 505